Začalo září. Školáci obvykle neskrývají smutek, že prázdniny skončily a čekají je opět školní lavice. Někteří – spolu

s prvňáčky – se ale do školy i těší. A my, kteří potřebujeme pravidelně navštěvovat divadla, máme také důvod k radosti: začíná nová divadelní sezóna. Jupí! Nové hry, nové premiéry, nové zážitky.

V České republice je stále mnoho dětí, které doma nezažívají bezpečí, ale strach. Násilí v rodině se neděje jen mezi dospělými – často jsou jeho přímými oběťmi nebo svědky právě děti. Ať už se jedná o fyzické ubližování, psychický nátlak nebo ponižování, následky pro jejich vývoj jsou zásadní. Dítě vyrůstající v prostředí strachu a napětí si tyto zkušenosti nese do dospělosti – ovlivňují jeho vztahy, sebevědomí i schopnost věřit druhým. A proto je

Nejen prací a pracovními úspěchy živ je člověk. Občas je potřeba přepnout do jiného režimu. Potkat se v jiném prostředí, s jinými kolegy, při jiné činnosti.

A tak si na našem intranetu můžeme přečíst a následně do diářů zaznamenat, kdy se koná jaká sportovní akce. Šipky, bowling, volejbal, rafty, stolní tenis, badminton... Haló, řekl tady snad někdo, že „nejlepší sport je kafe a

V červnovém a srpnovém čísle našeho časopisu Pražský strážník jsme se věnovali vybavení našich hlídek a vozidel. Ať už vozidlům tzv. standardním, hlídkovým, které projíždí pražské ulice v režimu 24/7 nebo některým speciálním, které ze základny vyjíždí jen někdy.

Pamatuji si, jak na prvním stupni základní školy přinesl můj spolužák do třídy hambatý časopis. Všichni jsme se na něj ihned sesypali. Moc jsme sice nerozuměli tomu, co vidíme, ale nemohli jsme se odtrhnout, smáli jsme se a nemálo se červenali. Počtení to bylo sice krátké, protože relativně brzy začaly lítat facky a to vzácné čtivo zmizelo v nedalekém kabinetu, ale i tak nás to hodně ovlivnilo. Na dlouhé měsíce se výjevy z obrázků staly

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí čtenáři,

vítejte u zářijového čísla našeho časopisu. Čísla, které by mělo vonět odkvétajícími květinami, barevnými stromy, pozdním sluníčkem, ranními mlhami, babím létem a… A školou.

Ne, netěšila jsem se do školy. Do žádné, do které jsem kdy chodila. Otázku „Jakpak se těšíš do školy,

Pokrok nezastavíte. Tak toto heslo zná každý. Někdy je pokrok ku prospěchu, někdy může znamenat ztrátu tradic a pro někoho je to spíše cesta zpět. Nedávno jsme psali o používání elektromobilů v prostředí městské policie. Jako modelový příklad jsme si vybrali naše kolegy z MP Tábor, kteří používají auta „na baterky“ již několik let a mají s nimi velmi dobré zkušenosti. Asi neprozradím státní tajemství, když zde napíši, že i naše pražská

Když jsme se v květnu 2019 viděli s Filipem Rubínkem naposledy, finišoval se stavbou domu a na podzim se těšil na miminko. Čas pádí tak rychle, že synu Kryštofovi už je pět a půl a příští rok půjde do školy. Dům stojí, ale všechno nakonec dopadlo úplně jinak. Jsem ráda, že životní křižovatku Filip vybral a povídal si se mnou nejen o judu a sebeobraně, ale i o tom, jak zvládl roli táty-mámy. Třeba bude jeho vyprávění pro někoho motivací. Pro ty, co