Balzám na duši aneb skanzen Vysoký Chlumec a Zoopark Jelení Homole

Rubrika: Cestování Zveřejněno: pondělí 29. červen 2026 Autor Zdeněk Modálek Vytisknout E-mail

Po vyčerpávajícím týdnu, který byl naplněný prací, školou, kroužky, provozními starostmi a remcáním tchýně, přichází sobota. Jste sice lehce unavení, ale je čas na pěkný rodinný výlet, a tak zmobilizujete všechny síly a vyrážíte do pražské zoo, Mirakula nebo jiného podobného zařízení, které slibuje prvotřídní zážitek. Jenže takový nápad má dalších sto tisíc lidí a vy se najednou ocitáte ve frontě na cokoliv, cizí děti se s vřískotem valí ze všech stran a je jen otázka času, kdy vám nafackuje cizí „dáma“ za to, že napomenete jejího chlapečka, který po vás hází kameny. Je to peklo. My však nabízíme jinou alternativu. Nabízíme klid, minimum lidí a pomalu tekoucí zábavu. Vítejte v kraji mezi Sedlčany a Dobříší, zemi jednoho skanzenu a zooparku zaslíbené.

Skanzen vysoký Chlumec

Z Prahy to můžete „vzít“ buď směrem na Dobříš, nebo Benešov. V obou případech dorazíte na místo zhruba za hodinu. Zaparkujete na neplaceném parkovišti, přecupitáte hráz rybníka a už stojíte u pokladny vedle vchodu. Za dva dospělé a dítě, bez průvodce, platíme 150 korun. Částka na rodinných výletech věru nevídaná. Popadneme mapu a vyrážíme. Do přírodního areálu v údolí potoka jsou zakomponovány zemědělské usedlosti, chalupnická a domkářská stavení, hospodářské stavby, technické stavby na vodní pohon a drobné sakrální objekty, které v převážné většině pocházejí z 18. až počátku 20. století. Na mapce jich je vyznačených 24 a všechny určitě musíme vidět. Stodola z Mašova, dva špýchary z Počepic, obytný dům z Arnoštovic, kovárna z Počepic, kolna z Arnoštovic, polygonální stodola z Podolí, malý včelín ze Semtínku, chlév domu z Jíví, hospodářský objekt z Městečka, seník z Brd, stodola domu z Řikova, obytný dům z Obděnic. Procházíme mezi jednotlivými stavbami, nakukujeme dovnitř a vlastně je nám jedno, jestli jsou uvnitř korunovační klenoty, nebo jen obyčejné necky. Je krásně, všude voní tráva a kromě nás jsou v celém areálu pouze další dva páry na výletě. Duši léčící klid umocňuje pocit, že jste se ocitli ve světě bez mobilů, automobilů a internetu. Když si pak na lavičce pod stromem rozbalíte svačinu, úroveň relaxace převyšuje i víkendový pobyt v pětihvězdičkovém wellness. Ještě nakoukneme do jedné stodoly na dobové stroje, které pomáhaly rolníkům v každoročním boji o zrno, a máme hotovo. Na pokladně zakoupíme v rámci solidarity perníčky a hurá na hrad, který se v obci shodou okolností také nachází. Vyšlápneme kopec, ale brány hradu jsou zavřené. Trochu pogooglíme a hle, objekt je pro veřejnost trvale uzavřen. To je trochu čára přes rozpočet. Co teď? Přece nepojedeme tak brzy domů. Do akce jde opět mobilní zařízení a po lehkém váhání zapichujeme imaginární špendlík do necelých třicet minut vzdáleného místa. Nasedat!

Zoopark Jelení Homole

Ještě nikdy jsem takhle na random místo v rámci výletu nejel. Manželka řídí a já hledám podrobnější informace, kam že to vlastně jedeme. „Rodinná farma Hejnových navazuje na třistaletou tradici chudého příbramského rolníka, který hospodařil na cca 10 ha půdy. Zabýval se chovem drůbeže, prasat, skotu a pěstoval zemědělské plodiny pro svoji obživu i krmivo pro zvířata. V roce 2020 se rodina vydala cestou agroturistiky a zrodil se nápad farmu rozšířit o malý kontaktní zoopark. Všechna zvířata chováme celoročně venku, v přírodě, v souladu s jejich přirozenými potřebami. Dbáme především na welfare (pohodu) zvířat. Farmový chov slouží pro samostatné prohlídky školám i rodinné výlety, aby děti, které nemají tu možnost vyrůstat na venkově a poznat jak se chovají zvířata, aby i ony viděly, jak to v reálném životě funguje“. Stojí na webu našeho výletního plánu B. Opět parkujeme bezplatně, za 380 korun kupujeme lupeny, přihazujeme pade za kyblíček dobrot pro zvířátka a jde se na průzkum. Hned na začátku nás přivítá sympaťák z rodu highlandů. Ohromný, chlupatý býk, který se nechá hladit, ochotně pózuje na fotky a při krmení oslintá celou ruku. Jestli už nic jiného neuvidíme, stejně budeme spokojení. Úzká stezka nás vede dál a my se můžeme nakrátko skamarádit s muflony, daňky, králíčky, slepicemi, kozlíkem, pávem a dalšími chovatelskými zvířaty. Trochu litujeme, že jsme dobrot na začátku nekoupili víc, ale co se dá dělat. Ve spodní části areálu jsme nalezli pěkné dětské hřiště, kde jsme si zastříleli z luku, zahráli pinčes a nechyběly ani prolézačky. Podél celé procházkové trati jsou navíc rozvěšeny cedulky s různými hádankami a úkoly. Ty našeho malého výletníka bavily asi nejvíc. Vylezli jsme i na posed, kde synátor nechal sluneční brýle, takže jestli jste je někdo našel, ať slouží. Na konci okruhu, než zoopark opustíte, naleznete kohoutek s čistou vodou na omytí rukou. Je vidět, že zkušenosti s oslintanýma rukama po krmení nemáme jen my. To mě pobavilo a s radostí před odchodem využíváme.

Ať už nabízená místa navštívíte jednotlivě, nebo si „střihnete“ obě najednou, budete určitě spokojení. Areály sice nenabízí bohaté občerstvení, interaktivní prvky a další moderní lákadla, nabízí však možnost zpomalit, aktivně si odpočinout a strávit klidný den daleko od všeho. Můžeme jen doporučit.

Zobrazení: 54