Dobrý den, jak se máme? Vypadáte pořád hezky!

Rubrika: Cestování Zveřejněno: neděle 29. červen 2025 Autor Radka Rüsterová Vytisknout E-mail

Tak takové pozdravy uslyšíte v Čáslavi běžně. Inu, jako na každém malém městě se i tady všichni znají. Pokud čtete moje články, víte, že jsem se narodila a přes dvacet let žila v Kutné Hoře. Všichni jsme vnímali rivalitu v trojúhelníku Čáslav – Kolín – Kutná Hora. Čáslav mi vždy přišla taková svobodomyslná, Kolín průmyslový, v Kutné Hoře jsem byla doma a byla pro mne místem nejdůležitějším, ale tak trochu městem neakčním. Snad proto, že byla Čáslav z těchto tří měst nejmenší, nabyla jsem pocitu, že tady mají lidé k sobě blíž a probíhají tady super akce. Na místním gymnáziu jsem strávila čtyři roky, díky čemu jsem vlastně spolužačkou Vladimíra Remka, Jana Vlasáka, Kamily Ženaté nebo Jamily Kratochvílové.

Na výlet se sem dá krásně jet vlakem z Hlavního nádraží, Vršovic nebo Libně. Cesta rychlíkem netrvá ani hodinu. Nádraží v Čáslavi je jen kousek od centra a cesta tam je jednoduchá – Husovou ulicí pořád nahoru. První zastávku lze udělat v Městském muzeu, kde aktuálně probíhá výstava Koloniál Petra Bajzy (trvá do 24. srpna), která na základě motivů z Poláčkovy knihy Bylo nás pět, představuje historii obchodu a obchodování nebo Čáslav za války – výstava     k 80. výročí ukončení 2. světové války (trvá do 31. října). Mimo to jsou tady umístěny i stálé expozice – přírodovědná, umělecko-průmyslová, národopisná, pravěká, archeologicko-historická a nejnovější – středověké město.                    Co se historie týče, bylo město Čáslav založeno asi v první polovině třináctého století králem Přemyslem Otakarem II. Dodnes je patrný gotický vnitřní půdorys – velké centrální náměstí, kterému dominují radnice a pravoúhlá uliční síť. Je doloženo, že plocha města byla osídlena v šestém až pátém tisíciletí před Kristem. Díky bohatým archeologickým nálezům víme, že se tady vystřídala řada pravěkých kultur.

Čáslavi dominuje kostel svatého Petra a Pavla, který je chráněnou kulturní památkou. Neví se přesně, kdy byl postaven. První zmínky o něm pocházejí z úplného počátku čtrnáctého století. Byl do něho začleněn románský kostel sv. Michala z 11. století, který zde stál původně. Při rekonstrukci kostela v roce 1910 byl v zazděném výklenku objeven kosterní nález, který bývá považován za ostatky husitského vůdce Jana Žižky. Jedná se mimo jiné o část lebky nazývané čáslavská kalva. Chybí však přímý důkaz, který by bezpečně potvrdil, že jsou to Žižkovy ostatky. V kapli kostela najdeme barokní sochu Panny Marie Čáslavské, které je město zasvěceno a díky které se stala Čáslav poutním místem.

Ve městě se v jedné třetině původní délky dochovala část původního opevnění. Nejvýznamnější dochovaná část je tzv. Otakarova bašta – mohutná obranná věž z 13. století. Nejvíce zachovalé úseky jsou na západní straně města, kde hradby vedou podél Podměstského rybníka a jsou doplněny o bašty a věže. Vede tudy velmi příjemná procházka s naučnou stezkou, která prostřednictvím informačních tabulí připomíná významné osobnosti spojené s Čáslaví. V blízkosti stezky se nachází Podměstský mlýn, renesanční objekt z 16. století. Mlýn je památkově chráněn a je součástí technického a historického dědictví města.

Největší politický význam měla Čáslav v roce 1421, kdy se zde konal tzv. Čáslavský sněm. Byla jedním z měst, která se k husitům aktivně přidala. Ve městě byla silná husitská posádka, která se účastnila různých výprav a bojů. Obyvatelé města byli převážně nakloněni husitským myšlenkám. Na rozdíl od Kutné Hory, která hrála v husitském hnutí sice významnou roli, ale byla spíše baštou protihusitských sil. Roku 1522 padlo skoro celé město za oběť velkému požáru. Následně ale došlo ke kulturnímu a hospodářskému vzestupu města a k rozvoji stavební činnosti. To vše přerušily až události třicetileté války. Především dva švédské vpády v letech 1639 a 1643 způsobily, že se Čáslav stala městem pustým a silně zadluženým. Obnova města byla poměrně pomalá a náročná. Byla podporována šlechtou a  církevními institucemi, zejména jezuity.

Co dalšího je tady k vidění? Vyhlídková věž kostela sv. Petra a Pavla z 15. století je třetí nejvyšší kostelní věží v Čechách. Upozorňuji, že vás tady čeká 236 schodů a dva žebříky, než vystoupáte do výšky okolo 50 metrů. Kostel sv. Alžběty – barokní stavba z 18. století, součást někdejšího klášterního komplexu, která dnes slouží jako koncertní síň a kulturní prostor. Radnice (ve dvoře radnice sídlí místní MP) a historické náměstí Jana Žižky z Trocnova – to je centrem města, pojmenované po slavném husitském vojevůdci. Na náměstí stojí samozřejmě socha Jana Žižky (od Josefa Václava Myslbeka). Synagoga, která sloužila židovské náboženské obci až do druhé světové války, je poslední stavbou svého druhu, která si zachovala původní architektonický ráz. V roce 2021 si objekt pronajal do správy Nadační fond dr. Dagmar Lieblové a od 1. července 2024 je opět otevřena veřejnosti. Díky iniciativě stejného fondu bylo v Čáslavi instalováno 23 Stolpersteine (kamenů zmizelých). Ty připomínají židovské obyvatele města deportované během holocaustu. Čáslavská stínadla jsou bývalým popravištěm. Na čtyřboké šibenici zde přišlo o život mnoho odsouzených včetně čáslavského kaplana Matouše Ulického (1627). Bašta, která se nachází za evangelickým kostelem, se v roce 2020 stala památkou roku. Místo, kde se konají různé akce, jako je třeba Na kafe s farářkou, jazykové kurzy, setkání dobročinného spolku, Nedělní kafe nebo multižánrový fairtradový festival "Bašta pro všechny", slouží všem bez rozdílu věku, vyznání či národnosti. Čáslavské divadlo nese jméno Dusíkovo a je jedním z nejstarších kamenných divadel v Česku. Bylo otevřeno roku 1869, je tedy starší než divadlo Národní. Stejně jako v Národním divadle i zde došlo k požáru. Od roku 1993 je Dusíkovo divadlo v Čáslavi národní kulturní památkou.

Kdože byl místním slavným rodákem? Například dirigent a skladatel Rafael Kubelík, syn slavného houslisty Jana Kubelíka; kreslíř, ilustrátor a karikaturista Ladislav Jiránek; světoznámý filmový režisér, držitel dvou Oscarů Miloš Forman – jeho jméno nese čáslavské kino. Prostor před ním zdobí Formanovy kameny, které připomínají všechny jeho filmy a divadelní hry. Jedná se celkem o 17 umělecky ztvárněných kostek. Na každé je odlit název Formanova díla a rok jeho premiéry. Bývalá česká atletka Ludmila Formanová sice s Milošem Formanem má společné jen rodiště a příjmení, ale je úzce spjata se jménem Jarmila Kratochvílová. Tato česká atletka, držitelka světového rekordu v běhu na 800 metrů z roku 1983, který je dodnes nepřekonaný, se sice narodila v nedalekém Golčově Jeníkově, ale žila a působila v Čáslavi. Narodil se tady i první československý kosmonaut Vladimír Remek; hudební skladatel a klavírista Jan Ladislav Dusík; spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel Rudolf Těsnohlídek nebo Karel Jarolím, český fotbalový trenér a bývalý profesionální fotbalista.

Samotná procházka městem nezabere celý den, takže je možné navštívit ještě nějakou další zajímavost v okolí, či přijet sem v den, kdy probíhá třeba kulturní akce. O prázdninách je to  například čtvrtý ročník ROCK FESTU, na který srdečně zve Pivovar Čáslav v sobotu 26. července od 17:00 hodin. Zahraje Civilní Obrana, Markýz John, Benefit a  Walking Down. Královská Čáslav otevírá bránu do středověku. Bude se konat 30. srpna od 10:00 hodin. Jde o společné uzavření letní sezóny ve středověkém stylu u Otakarovy bašty. Těšit se můžeme na dobový trh, šermíře, sokolníka, divadelní představení Jan Žižka, ukázku palných zbraní a polykače ohně či mučírnu pro děti. K poslechu zahrají skupiny Melissa, Grál a Ergo. U Podměstského rybníka bude po celý den probíhat zábava pro nejmenší – jízda na koních/ponících, dobový kolotoč, malování na obličej, pískování a dřevomalování. K dispozici budou i dětské dílničky u stánkařů jako výroba svíček z vosku, navlékání korálků, malování drobné keramiky či látkových tašek. Těšit se můžeme i na středověké hry, dětské kolbiště a lukostřelbu.

Nechť město čáslavské v náladě slavnostní zábavu očekává. Tasíme meče ku boží milosti, rozezníme salvy, medovina a zlatavý mok proudem poteče, stejně tak krev šejdířů a chátry zlodějské na katově mučírně! Koně i sokoli, luky a šípy, hudba i tanec, to připraveno jest pro potěchu vaši!

Přeji příjemný výlet.

 Foto:Synagoga, foto: Nadační fond dr. Dagmar Lieblové  / neoznačené foto: MÚ Čáslav

Zobrazení: 28