Dům U Zlatého prstenu – strašidlo, Sadeler i Karel IV.

Rubrika: Cestování Zveřejněno: pondělí 29. červen 2026 Autor Jiřina Ernestová Vytisknout E-mail

V Týnské uličce se říká, že když se nad Starým Městem stáhne mlha a lidé dávno zalezou do tepla, probudí se v kameni staré zvyky. V těch hodinách prý vychází jedno ze staroměstských strašidel na noční radovánky. Ne aby škodilo, spíš aby si připomnělo, že i po smrti může mít někdo chuť na tanec, smích a trochu marnivého blyštění.

O jedné takové noci se strašidlo prohnalo uličkou tak lehce, že se až zdálo, jakoby se země nedotýkalo. Jenže právě při tom poskakování mu z prstu sklouzl zlatý prsten. Neozval se žádný velký rachot, jen docela drobné cinknutí o kámen, jako když spadne kapka na víko studny. Strašidlo si zkrátka nevšimlo, nebo si všimnout ani nechtělo, a zmizelo v tichu, které umí polykat i světlo.

Ráno tudy šel měšťan, pověrčivý a opatrný, jak to u staroměstských lidí bývá. Jednou rukou zdravil sousedy a druhou si hlídal kapsu, aby mu z ní neutekl ani groš, ani štěstí. Prsten uviděl skoro hned. Zvedl ho, prohlédl, a místo radosti ho polil chlad, protože věděl, že některé věci se nenacházejí „jen tak“. A přece ho nehodil zpátky; v tom kruhu bylo cosi uzavřeného, pevného, jako by se v něm dalo zamknout neštěstí. A tak měšťan udělal to, co považoval za nejrozumnější obranu. Prsten nevzal do truhly, aby mu z něj nerostla chamtivost, ale pověsil ho nad vrata domu, aby ho viděli lidé i síly, které se lidem vyhýbají. Říkal si: kruh nemá konec ani začátek – a co je uzavřené, nedá se snadno prolomit. Od těch dob se prý domu říká U Zlatého prstenu, a kdo jde kolem v noci, má prý pocit, že se pod tím znamením chodí o něco tišeji. Tolik jedna z pražských pověstí.

Tam, kde dnes stojí dům U Zlatého prstenu, byl podle historických podkladů původně obranný příkop. Ve 13. století ho zasypali a na jeho místě postavili ohradní zeď. Ne jako dekoraci, ale jako věc určenou k obraně; zdi se dělaly tak, aby v nich byly střílny. Zbytky takové zdi jsou v interiéru domu patrné dodnes. Ve druhé polovině 15. století se začala stavba měnit na obytnou a došlo k propojení dvou starších objektů. Dům je velmi úzký a protáhlý, jako by se musel vejít do přesně vymezeného prostoru, který mu historie přidělila.

Z historických pramenů je patrné, že tu původně stával gotický dům a že se dochoval portál hlavního vchodu i vstupní mázhaus, tj. vstupní prostor typický pro měšťanské domy. Drobné fragmenty sice nejsou tak okázalé, ale o to poctivěji dokazují, že se dům opakovaně přestavoval. Na začátku 17. století přišla renesance a dům získal arkádové nádvoří s toskánskými sloupy a klenbami. Později se dočkal i barokních úprav a v 90. letech minulého století proběhla komplexní rekonstrukce pro potřeby Galerie hlavního města Prahy, která se snažila zachránit všechny gotické rysy a zdůraznit renesanční ráz. Veřejnosti byl dům otevřen v roce 1998, jakožto výstavní sál. Je bezbariérový, se dvěma výtahy. V roce 2016 objekt přešel do správy Muzea Praha. Dům je památkově chráněný jako jedna z částí areálu celnice Ungelt, který zahrnuje 18 budov na území Starého Města, zapsaném na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Prohlídka začíná ve středověkém sklepení se základy datovanými do 13. století. O patro výše si můžete prohlédnout části zdiva z období vlády Přemysla Otakara II., fragmenty středověkých nástěnných maleb, renesanční schodiště se světlíkem, typické hřebínkové klenby i malované dřevěné stropy.

Oživlá Praha z roku 1606

V přízemí na vás čeká unikát – Sadelerův prospekt. Aegidius Sadeler pracoval jako hlavní rytec pro císaře Rudolfa II. Svůj mědiryt složený z devíti listů původně nazval „Pohled na Prahu“. S kresbami mu pomáhal císařský vyšívač Philip van den Bosche a dílo do mědi následně vyryl a vyleptal Johann Wechter. Už původní dílo je výjimečné a dnešní technologie dokázaly tento devítimetrový obraz rozpohybovat tak, že vás doslova vtáhne do všedního dne Pražanů 17. století. Uvidíte v pohybu voraře na řece, kočáry v ulicích nebo šlechtu na promenádě.  Na animaci byste napočítali přes 900 postav!

Praha Karla IV. – středověké město

V prvním a druhém patře vám multimediální expozice nabídne středověkou Prahu 14. století, kdy byla jedním z hlavních měst Evropy. Úvod expozice je zaměřen na urbanismus pražského území a jeho proměnu v době panování Karla IV. a lucemburské dynastie. Druhá část přibližuje život středověkých obyvatel. Dominantou je videomapping modelu Karlova náměstí. Součástí jsou i ukázky každodenního života – například dobové sklenice, hrací kostky nebo dětské hračky.

Zůstáváte o víkendu nebo dovolené s dětmi v Praze? Nebo naopak míříte s celou rodinou do metropole na výlet? Tak až budete stát na Staroměstském náměstí, zvažte návštěvu úzkého domu v Týnské ulici. Máte to, coby kamenem dohodil, prohlídka vám zabere přibližně 1,5 hodiny, oprášíte společně s dětmi znalosti dějepisu a pokud budou zrovna tropy, prostory našich předků vás příjemně ochladí. Otevřeno je denně kromě  9.00–18.00 hodin a základní vstupné stojí 180 Kč.

 foto: Jiřina Ernestová / Muzeum hl. m. Prahy

Zobrazení: 36