Nádherná, Nádherná, Nádherná…

Rubrika: Cestování Zveřejněno: pondělí 29. červen 2026 Autor Radka Rüsterová Vytisknout E-mail

Navštívit Vrchotovy Janovice mě lákalo dlouho, a ani vlastně nevím proč. Snad kvůli Sidonii? Nicméně jsem ráda, že jsem se tam konečně vypravila, a tímto vás chci trochu inspirovat. Od Prahy to není daleko – vlakem či autobusem něco málo přes hodinku, ovšem s přestupem, takže pohodlnější je vyrazit autem, třebaže časová úspora nebude velká, notabene pokud narazíte na silnici na nějakou uzavírku. Městys Vrchotovy Janovice se nachází v jižní části Středočeského kraje, asi 8 km západně od města Votice, 12 km východně od města Sedlčany a 20 km jižně od města Benešov.

První zmínka o tehdejších Janovicích (pojmenovaných po zakladatelích, pánech z Janovic) je datována do dvacátých let 13. století. Vrchotům z Vrchotic patřily Janovice ve století patnáctém. Nejznámějšími a také nejvýznamnějšími majiteli velkostatku byli Nádherní z Borutína, kteří jej získali v roce 1879. Do kulturní historie se zapsala zvláště baronka Sidonie Amalie svobodná paní Nádherná z Borutína (1985–1950), žena s neobyčejným jménem, půvabem i rozhledem a především odvahou žít jinak. Do Janovic za ní přijížděl často například německý básník Raner Maria Rilke, rakouský žurnalista a dramatik Karl Kraus, spisovatel Karel Čapek, architekt Adolf Loos či významný malíř a grafik Max Švabinský. Sidonia Amalia Wilhelmina Carolina Julia Maria byla mecenáška a organizátorka kulturního života a také poslední šlechtická majitelka zdejšího zámku. Byla vzdělaná, mluvila několika jazyky. Procestovala nejen Evropu, ale dostala se dokonce až do Palestiny či Tunisu.

„Srdce mi krvácí, když jdu zpustlým parkem a napospas osudu.“ Po vyvlastnění zámku v roce 1948 měla zákaz jej navštěvovat. Nesměla ani do parku, a i proto odešla v roce 1949 ilegálně do exilu v Anglii, kde následujícího roku zemřela – „ochořela steskem po Vrchotových Janovicích“ (Vl. Just). V roce 1999 byly její ostatky převezeny z Anglie na rodinný hřbitov v janovickém zámeckém parku.

Vy jste měla onu spásnou víru toho, kdo ví: a proto jste byla mou nejmilejší posluchačkou, mou nejbystřejší, tou, kterou nikdo neviděl a kterou jsem přece přede všemi jinými cítil, že tam je a naslouchá. (Rainer Maria Rilke)

Původně byl zámek kamennou gotickou tvrzí chráněnou vodním příkopem. Příkop je zde znatelný dodnes. Postupně se změnil v renesanční zámek a v polovině 19. století došlo k poslední velké přestavbě, kdy zámek získal svou současnou novogotickou podobu. Smutnou kapitolou v historii městyse je druhá světová válka. Během ní byly v zámku vojenské velitelství a kasárna. Vrchotovy Janovice jako součást vojenského prostoru byly vystěhovány  a postupně zde byl zřízen „výchovný tábor“ pro uprchlíky z pracovního nasazení v Německu, „koncentrační tábor“ pro lidi, mezi jejichž předky nebo příbuznými byli Židé, a „koncentrační tábor pro politické vězně“, pobočka tábora Flossenbürg. V období těsně po válce se v zámku a parku vystřídala sovětská i československá armáda; v r. 1950 byl vyvlastněn a využíván jako sklad textilu, později pro sbírky Okresního archivu a postupně pustl. Před zkázou ho na konci 50. let zachránilo Národní muzeum. Nyní je zámek Vrchotovy Janovice – spolu s parkem – jeho součástí již déle než 60 let.

Když mluvíme o Janovicích, naskočí mi okamžitě vzpomínka na operetu Uhlířské Janovice od Járy Cimrmana, ale nejsou Janovice, jako Janovice. Janovici či Janovicové patřili k starému českému rodu. Právě od nich odvozuje obec a zámek Vrchotovy Janovice své jméno. Uhlířské Janovice (německy Kohl Janowitz) jsou pro změnu město v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Zakladatelem osady byl nejspíše Jan ze Šternberka (podle něj název Janovice). Přívlastek Uhlířské získaly podle uhlí, které se pálilo ve zdejších lesích a bylo využívané především v kutnohorských stříbrných dolech. (Jo, jo, zase jsme u té mé Hory Kutné.) No, a nedaleko (zhruba třináct kilometrů jižně od Kutné Hory) jsou i Červené Janovice (německy Rot Janowitz). Ty se zase nejprve jmenovaly Janovičky a přívlastek „Červené“ přibyl až po roce 1715 a pravděpodobně odkazuje k červené barvě střech tamního panského sídla. Potom máme třeba Janovice nad Úhlavou, Janovice u Rýmařova, nebo jenom Janovice…

Nejvýznamnější památkou a turistickou zajímavostí městysu Vrchotovy Janovice je zmíněný malebný zámek a překrásný zámecký park, který je ve správě Národního muzea. Park mě zcela okouzlil. Byla jsem tu na začátku března, kvetlo, co mohlo, ptáci štěbetali a žáby kuňkaly o sto šest. Nádhera. Určitě by bylo zajímavé sledovat jej, tedy mám na mysli květiny, stromy a keře, v průběhu celého roku. Rozlohou (16,8 ha) patří spíše k parkům menším, avšak díky své historii, spojení se životem a tvorbou známých osobností a půvabnému uspořádání patří k nejvíce obdivovaným přírodním parkům ve středních Čechách.

V onen březnový den začínala na zámku tradiční akce –  řetězové provádění. V rámci tohoto projektu provázejí návštěvníky po tři víkendy žáci Gymnázia Opatov, ZŠ Benešov a ZŠ Vrchotovy Janovice. Projekt, který nabízí současným teenagerům možnost pochopit život jejich předků v 19. století a muzejníkům a pedagogům nové způsoby spolupráce, se konal v letošním toce již po třicáté.

Návštěva zámku nabízí – kromě jiného – i prohlídku stálých expozic Národního muzea: „Společnost v Čechách 19. století“, „Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice“ a „České zvonařství“. Přes území městyse vede několik značených turistických tras a cyklotrasy. Za zmínku stojí rovněž naučná stezka "Po stopách Sidonie Nádherné".

Pokud by vás detaily Sidoniina života lákaly více, ve své životopisné knize je zaznamenala Alena Wagnerová. V roce 2013 byl motiv použit i do muzikálu s názvem Touha jménem Einodis (uvedlo Divadlo Ungelt), kde dvojroli Sidonie ztvárnily Aneta Langerová spolu s Martou Kubišovou. Einodis (palindrom jména Sidonie) mimo jiné říkal své milé právě Karl Kraus.

Na zámku je otevřeno od 1. května do 31. srpna od středy do neděle, a to od 9 do 12 hodin a následně od 13 do 17 hodin. Park je přístupný zdarma od už od 8 hodin ráno do 19 hodin večer (od listopadu do března se zavírá již v 16:30). Komentované prohlídky pro veřejnost jsou poskytované bez objednání v otevírací době, ale je možné si je předem objednat.

V okolí VJ narazíte určitě i na další zajímavosti, takže si můžete užít báječný jednodenní výlet plný překvapení.

 neoznačené foto: Národní muzeum, Martin Hrubý

Zobrazení: 52