Santiniho barokní perla

Dovolte mi, abych vás pozval do míst, kde se snoubí elegance, klid, pohoda, krásná architektura, historie a kouzelná příroda. Do míst, kde si i vy osobně můžete prožít svůj nejdůležitější den v životě, kde můžete strávit krásný den s rodinou či se kochat ladnými křivkami místních koní. Zvu vás tentokrát do míst, kde vládne klasická architektura a ne ta moderní. Vloni padla pozornost na Volmanovu vilu v Čelákovicích a letos na barokní perlu v Chlumci nad Cidlinou. Ano, vítejte na zámku patřícím mezi naše nejvýznamnější barokní stavby, na zámku Karlova Koruna.

Toto místo je neodmyslitelně spjato se šlechtickým rodem Kinských. Kdybychom se dokázali vrátit v čase a dosedli v pomyslném stroji času řekněme v 15. století, pak bychom na současném místě rozhodně neviděli tak krásnou stavbu, ale docela obyčejnou tvrz. Ne, že by tvrz byla k zahození, ale řekněme si na rovinu, tvrz je tvrz a je to pár kamenů na hromadě, architektura v podstatě žádná a o pohodlí raději nemluvme. Ovšem počátek století sedmnáctého se stal pro místní lokalitu více než významným. Sídlo totiž přechází do majetku rodu Kinských, kteří jej získali za věrné služby arcivévodovi Matyášovi v boji proti Rudolfu II. Kinští byli odjakživa vynikající diplomaté, a tak se jim podařilo uhájit své majetky i za dob třicetileté války. Tak se stalo, že tento významný rod přišel o Karlovu Korunu až v roce 1948. Co nedokázaly muškety a hmoždíře, to dokázalo pár dekretů a víra v lepší zítřky!

Po třicetileté válce se majitelé snažili o opravu a modernizaci celého panství. Když panství zdědil František Ferdinand Kinský, začal uvažovat o stavbě nového objektu, který by vyjádřil postavení rodu. Realizaci dostal na starosti Jan Blažej Santini-Aichel a stavitel František Maxmilián Kaňka. Samotná stavba se pak uskutečnila v letech 1721–1723. Zámek nese typické prvky Santiniho rukopisu. Ke středovému válci o dvou patrech připojil tři jednopatrová křídla čtvercového půdorysu. A proč nese stavba zrovna název Karlova Koruna? To je jednoduché – na počest návštěvy císaře Karla VI. Osobně se domnívám, že šlo o diplomatický tah, získání a upevnění přízně vládnoucího rodu.

Stavba je to více než zajímavá. Stačí se podívat na samotný půdorys. Z pohledu návštěvníka je zámek velmi milosrdný, protože ze všech stran vypadá velmi zajímavě. Ostatně majestát zámku je vidět již z dálky, když přijíždíte do samotného Chlumce nad Cidlinou. A propos, tady malá rada. Z Prahy můžete jet rychlou cestou po dálnici směr Hradec Králové, ale také můžete zvolit trochu pomalejší trasu a užít si rozhodně více zážitků. Doporučuji sjet hned na Lysou a projet Sadskou směr Poděbrady, a z ní pak po staré hradecké směr Chlumec. Možná nebudete tak rychlí, ale o to více toho uvidíte. Člověka obdivujícího český jazyk jistě zaujme obec Dlouhopolsko či Vlkov pod Oškobrhem.

Zpět na malý moment k zámku samotnému. Nedostatek prostorů v zámku vedl k výstavbě hospodářských budov v jeho okolí. Vzniká tak tzv. Tereziánský trakt a Lichtenštejnský trakt. Na počátku 19. století vystavěl stavitel Koch empírovou oranžerii, ve které je dnes velmi milá a klidná kavárna. Rod Kinských držel majetek až do zmíněného roku 1948, kdy došlo k jeho znárodnění. V roce 1992 byl zámek konečně navrácen původním majitelům. Rodina mohla začít rozvíjet svůj majetek a po celé republice dohledávat ztracený mobiliář, který byl buď rozkraden či převezen po velkém požáru v roce 1943 do jiných zámeckých prostor.

Život tohoto významného rodu je spjat s chovem koní, přesněji tzv. chlumeckých plaváků. Koně dominují rovněž celému objektu. Nikoliv zámku samotnému, ale jeho okolí. Hospodářské budovy, stáje, kočárovna a samozřejmě louky, ohrady a na nich plaváci. Ti zaujmou snad každého návštěvníka, a když budete mít štěstí, uvidíte jejich drezuru. Ostatně jeden ze tří prohlídkových okruhů nese název Kopytem sem, kopytem tam. Ten hlavní pak Historická prohlídka zámku a třetí interaktivní Choďte si Korunou. Poslední jmenovaný je vlastně procházka parkem se zapnutou aplikací, která vám vše přiblíží a ukáže. Takže pokud s sebou máte děti historii odmítající, zkuste tento okruh, budou koukat do mobilu, ale zároveň se něčemu přiučí.

• Category Title

©2025 OrdaSoft.com All rights reserved.

Praktické rady jako vždy. Parkoviště je hned pod zámkem a je zdarma. Ano, slyšíte dobře, i v dnešní době se může toto stát. Hned u parkoviště je dlážděná cesta, která vás provede tzv. Červenou bránou do celého areálu. Pokud budete chtít na prohlídku, pak hned odbočte doprava, protože zde se prodávají vstupenky. A věřte, kalhoty zde nenecháte. Prohlídka koňského okruhu stojí stovku a zámek se vejde do stovek dvou. Senioři mají sníženou cenu a úplně malí špunti do šesti let jdou grátis. Na prohlídku si vymezte minimálně hodinku času, ale stojí to za to. Do zámku sami nemůžete, jen s průvodcem, ale co by to bylo za pořádek, kdyby si každý trajdal, jak se mu zachce.

Na začátku jsem napsal, že i vy si můžete na zámku prožít svůj nejdůležitější den. Ano, je to pravda. Zámecký areál nabízí řadu romantických a reprezentativních prostor, sálů a komnat, kde můžete vyslovit své ano, uspořádat slavnostní hostinu nebo velkolepou svatební party. Zámecká kaple v těsné blízkosti zámku je pak otevřena římsko-katolickým sňatkům. Cenu jsem nezjišťoval, ale vím, že ji najdete na stránkách zámku www.karlovakoruna-zamek.cz. Osobně se domnívám, že hezčí místo budete hledat opravdu těžko.

K zámku patří velký park s kaštanovou alejí, vodárna, brána do města, dům kočího, areál bývalého zahradnictví či gloriet. Můžete korzovat po vzoru šlechty, a pokud by vám šlechtický život zachutnal, tak dávejte pozor – několikrát do roka jsou pořádány prohlídky s panem Francescem z rodu Kinských. Prý návštěvníkům povídá zajímavé a úsměvné povídky šlechty. Já jsem na takové prohlídce nebyl, ale myslím, že by to stálo za to.

Užijte si zámek Karlova Koruna co nejvíce. Šťastnou cestu a nezapomeňte na dobrou náladu.

• Následující