Třeboň – jihočeský klenot
Třeboň je jihočeské město obklopené krásnou přírodou. Návštěvníkům nabízí dokonalé spojení kulturních zážitků s posílením sportovního ducha. Leží v krásné a čisté krajině, v půli cesty mezi Českými Budějovicemi a Jindřichovým Hradcem. V tomhle městě se nemůžete nikdy nudit. Pro aktivní jedince je k dispozici široká nabídka sportovního vyžití, kterému vévodí cykloturistika. Okolní rovinatý terén v kouzelné přírodě je ideální možností pro poznávání této lokality. Třeboň ale patří i mezi naše kulturně-historické klenoty s řadou zajímavých staveb a objektů, takže ani milovníci historie určitě nebudou zklamáni. Dalším lákadlem je třeboňské lázeňství s velmi dlouhou tradicí.
Trochu historie
Půvabné starobylé město leží v rybničnaté krajině na jihu Čech, ve středu chráněnné krajinné oblasti i Biosférické rezervace UNESCO, vyhlášené v roce 1980. Původní trhová osada v pralesovitém a močálovitém kraji je zmiňována r. 1262 jako majetek pánů z Landštejna. Dnešní název, který se poprvé objevuje ve 14. století, je vysvětlován tím, že osada vznikla tříbením (mýcením) lesa. Na konci 13. století byla Třeboň již opevněným městečkem s kostelem a tvrzí, v r. 1366 přešla do držení Rožmberků a za Petra Voka se r. 1602 stala dokonce centrem rožmberských panství a byl sem přemístěn rozsáhlý rodový archiv (nejstarší listina z r. 1207 nebo r. 1197). Po smrti posledního Rožmberka Petra Voka r. 1611 se tady vystřídalo několik majitelů. V r. 1622 dobyl císařský generál Marradas Třeboň jako jeden z posledních opěrných bodů českých stavů. Císařští žoldnéři drancovali panství i v dalších letech. Hladoví vojáci často prokopali hráze, aby byly rybníky rychleji vypuštěny. V r. 1660 získal panství Jan Adolf Schwarzenberk, tomuto rodu pak Třeboň patřila až do poloviny 20. století.
Zlatá stoka a Rožmberk
O současný vzhled jižních Čech se stovkami rybníků se zasloužily celé generace zdatných rybníkářů, kteří neúnavně proměňovali bažinaté a mokřinaté oblasti v hospodářsky výnosné a oku lahodící vodní nádrže. Mezi nimi vynikají především dvě jména – kromě známějšího Jakuba Krčína i jeho předchůdce Štěpánek Netolický. Povolán Petrem Vokem věnoval 33 let vybudování velkorysé soustavy jihočeských rybníků. Jako první pochopil, že k tomu, aby přinášely co největší užitek, musejí být mělké, široce rozložené v krajině, s dokonalou soustavou napájecích stok, protože dostatek světla v nich podporuje vývin vhodné rybí potravy. Napájení rybníků přímo z Lužnice zavrhl z obavy z přívalových vod a rozhodl, že osou rybniční soustavy bude stoka, napájená z Lužnice, dnes zvaná Zlatá stoka (1506–20). Svůj název dostala z důvodu bohatství a užitku, který celému kraji přinášela. Je dlouhá 47 km a místy vede mezi hrázemi rybníků nad úrovní terénu. Kromě napájení rybníků sloužila i k odvodňování bažin a zachycování přívalových vod. Je široká 2–4 m a 1–1,5 m hluboká. Dovážel se po ní stavební materiál na stavbu města, plavilo se po ní dříví, sloužila k pohánění mlýnů a pil. Je to jedinečné středověké vodohospodářské dílo. Přímo za městskými hradbami založil Jakub Krčín (přezdívaný rybníkář Kuba) rybník Svět a třešničkou na dortu jeho díla je rybník Rožmberk – největší nejen v Čechách, ale i ve střední Evropě. Má skutečně úctyhodné rozměry: délku 2430 m, šířku u paty 80 m, výšku 12 metrů. Katastrální rozloha rybníka je 720 ha, zatopená 489 ha. Hladina je tak rozlehlá, že je na ní možné pozorovat zakřivení zemského povrchu. Původně však byla ještě větší. U paty hráze stojí sgrafitem zdobená Rožmberská bašta ze16. století.
Třeboňský zámek
Obdivovanou dominantou je renesanční zámek, postavený v r. 1562 na místě původní tvrze a později gotického hrádku. Zámek, který se stal v r. 1660 prvním majetkem Schwarzenberků v Čechách, byl později upravován a rozšířen o úřední a hospodářské budovy, brány a knihovnu s obrazárnou. Dnes ho tvoří dvoupatrová čtyřkřídlá budova s hranolovou třípatrovou věží, většinu fasád zdobí sgrafita. V objektu jsou připravené dvě prohlídkové trasy. První návštěvníky seznámí s rožmberskými interiéry, druhá představí soukromá rožmberská apartmá z konce 19. století. V zámecké galerii se konají příležitostné výstavy, v areálu je dodnes umístěn slavný třeboňský archiv. Čerpali z něj známí historikové – například B. Balbín, F. Palacký – a některé z listin prý byly využity i při mírové konferenci po 1. světové válce. Zámek obklopuje anglický park a v jeho sklepení si můžete prohlédnout stálou výstavu Strašidla zemí Koruny české – čeká vás Bílá paní, nešťastná Perchta z Rožmberka, duch kronikáře Václava Březana nebo přízrak bílého koně, nejmilovanějšího koně Petra Voka, který si ho dal po smrti vycpat.
Schwarzenberská hrobka
Asi kilometr od zámku stojí Schwarzenberská hrobka z konce 19. století, krypta s rakvemi spočívá pod novogotickou kaplí. O její stavbu se zasloužil Jan Adolf II. se svou ženou Eleonorou. Schwarzenberkové byli dříve pohřbíváni v hřbitovním kostelíku sv. Jiljí, ale ten přestal stačit i vyhovovat hygienickým předpisům. Hrobka má tvar pravidelného dvoupodlažního šestiúhelníku v novogotickém stylu a je v ní aktuálně umístěno 26 rakví.
❞ Třeboňský pivovar Regent patří k nejstarším na světě. První písemné zmínky jsou z roku 1379, kdy začali vařit pivo augustiniáni. Zlatý mok byl stále oblíbenější...
Pivovar Regent
Třeboňský pivovar Regent patří k nejstarším na světě. První písemné zmínky jsou z roku 1379, kdy začali vařit pivo augustiniáni. Zlatý mok byl stále oblíbenější, původní prostory nestačily, proto byl pivovar přemístěn do bývalé rožmberské zbrojnice, kde zůstal dodnes. Na výstavě v Bruselu získal v roce 1888 ocenění belgického krále za kvalitu. Dnes při výrobě piva pomáhá nejmodernější technika a používají se osvědčené suroviny. Pro zájemce jsou připraveny prohlídky s ochutnávkou.
Lázně
Počátky třeboňského lázeňství můžeme vystopovat již v 15. století, kdy ve městě existovaly očistné lázně se službou holiče (lazebníka) a ranhojiče (felčara). Okusit léčebné účinky slatiny, která se získává z okolních rozsáhlých zdrojů rašeliny, dnes můžete buď v Bertiných lázních (1883) nebo v komplexu Aurora (1975). Léčivá rašelina se těží jižně od města v polesí Svatá Barbora.
A mnoho dalšího
V r. 1979 bylo historické jádro Třeboně vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Město má jedinečně dochovaný půdorys s opevněním, branami, baštami a s řadou gotických a renesančních domů.
Pro ty, kterým zmíněná nabídka zážitků nestačí, nabízím další tipy: navštivte radniční věž, klášter, Dům přírody Třeboňska, Dům Štěpánka Netolického, Kotěrovu vodárenskou věž, městské muzeum i muzeum marcipánu … nebo se vydejte do okolí – buď po svých, nebo na kole – a objevte poetickou krajinu jihočeských rybníků, cyklostezek najdete nespočet. Děti určitě pobaví i okružní naučná stezka „Kolem Světa“, tedy kolem rybníka Svět. Šťastnou cestu!
Foto: Michal Pech / © CzechTourism / © mesto Trebon / © Aleš Motejl
Zobrazení: 737