S kolegy na dopravním hřišti a cyklostezce

Rubrika: Prevence Zveřejněno: pátek 1. květen 2026 Autor Jiřina Ernestová Vytisknout E-mail

Bezpečné chování v silničním provozu, zdravověda, rizika internetu, kyberšikana, autorská práva, sebeobrana, drogová závislost, Senior akademie – to je jen část činnosti našich kolegů z Oddělení prevence. Záběr mají skutečně široký a každé z témat by vydalo na samostatný článek. S fotografem Vojtou jsme se po delší době znovu vypravili za skupinou BESIP na dětské dopravní hřiště, tentokrát na Prahu 4. Vedle Základní školy v ulici Plamínkové tady s dalšími dvěma kolegy – Petrem Jahodou a Evou Lejčarovou – zajišťuje výuku dopravní výchovy pro 4. a 5. ročník základních škol Jitka Heřmánková.

Jitko, jak výuka probíhá?

Dopravní výchova byla od roku 2013 zařazena jako průřezový předmět do školních vzdělávacích programů a školy tak mají povinnost děti učit, jak se bezpečně pohybovat v silničním provozu. Na pěti pražských dopravních hřištích zajišťuje dopravní výchovu městská policie. Celá metodika je zpracována specialisty z vládního výboru pro bezpečnost silničního provozu BESIP. Jsou dané přesné situace i okruhy otázek, které se s dětmi musí probrat během stanoveného počtu hodin. Pro čtvrté a páté ročníky je způsob výuky stejný. Každá třída se u nás na hřišti objeví 4x ročně s tím, že jedna návštěva představuje dvě vyučovací hodiny s přestávkou. U čtvrťáků začínáme třikrát tady na učebně, kde přednášíme základní teorii – pravidla silničního provozu, správné vybavení jízdního kola, jak správně nasadit cyklistickou helmu – a čtvrtá návštěva je praktická, kdy se sejdeme na dopravním hřišti, a děti si teorii trénují v praxi. Páté ročníky to mají podobně, u nich praktickou jízdou na hřišti začínáme, pokračujeme výukou základů první pomoci, opakovací dvouhodinovkou na učebně a končíme venku na hřišti tzv. minicykloškoličkou. Hodnotíme nasazení helmy, děti by měly zvládnout teoretický písemný test a praktické jízdy, v rámci kterých dostane každé dítě 5 žetonů a za každou chybu jim je odebíráme, taková paralela k bodům řidičů. Děti s celkovým nejlepším výsledkem slavnostně vyhlašujeme a za odměnu dostávají tematicky laděné věcné ceny – svítilny, odrazky a další reflexní doplňky.

Přibližně kolik školáků se na tomhle dopravním hřišti střídá?

Vzhledem k tomu, že je to aktuálně jediné hřiště, které MČ Praha 4 spravuje, tak se tu v rámci školního roku vystřídá 20 základních škol a jejich 4. a 5. ročníky představují cca 90 tříd.

Kolega Petr Jahoda k tomu dodává: V rámci činnosti na dopravním hřišti si vychováváme tzv. „podhoubí“ a během jedné vyučovací hodiny přednášíme ve 3. třídách úplné základy – kdy a kde platí pravidla provozu, kdo a proč by je měl dodržovat, rozdělení dopravních značek, pro pedagogy necháváme na místě učební materiály a pomůcky. Jde o letmé interaktivní seznámení s tím, co děti čeká další rok.

Jitko, vy pracujete v naší skupině BESIP od roku 2009. Můžete porovnat vědomosti a schopnosti dětí tehdy a dnes?

Se sportem obecně jsou na tom české děti hodně zle a cyklistika není výjimkou. Obsah našeho výukového programu jsme museli přizpůsobit dnešním dětem, aby byly schopné výuku v nastaveném čase pochopit. Něco jsme museli i vynechat, jinak bychom nestíhali. A není to jen o těch vědomostních věcech. Když jsem nastupovala, tak se mi nestávalo, že by ve 4. třídě bylo dítě, které neumělo jezdit na kole. Dneska, když máme třídu, kde jezdí všechny, tak je to sláva. A občas se těch, co neumí, sejde i víc. Úpadek schopností a vědomostí je všeobecný. V rámci možností se snažíme dostat k dětem těch informací co nejvíc a co nejjednodušeji.

Návaznost dopravní výchovy pro 2. stupeň v rámci Rámcového vzdělávacího programu bohužel chybí. Jednou z možností dalšího vzdělávání starších dětí jsou dopravní soutěže …

Ano, například ministerstvo dopravy každý rok pořádá dopravní soutěž mladého cyklisty, 5. května tady u nás proběhne obvodní kolo a 4. června kolo celopražské. Přijďte se podívat. Vítězové zamíří do celorepublikového kola a odtud do mezinárodního evropského. Místo konání se mění, letos to má být u nás v Náchodě. Pro šikovné účastníky se v rámci České republiky pořádají několikadenní cyklistická soustředění. Obvodní kolo se skládá z jízdy po hřišti, písemného testu ze znalosti pravidel, základů první pomoci a jízdy zručnosti. V krajském kole pak přibývá 5. disciplína, tzv. Labyrint. Dříve děti na mapě z bodu A do B „jezdily“ tužkou, vloni poprvé vymysleli pořadatelé live verzi a děti projíždějí trasu na kole.

Protože se skupina BESIP věnuje od dubna do října i prevenci na pražských cyklostezkách, vyrazili jsme se za nimi podívat. V infostánku u Labutě upozorňovali projíždějící cyklisty na nedostatky ve výbavě strážníci Lukáš Krupka a Jan Kolář.

Lukáši, co nejčastěji cyklistům ve výbavě chybí?  

Helma je povinná do 18 let a mají ji už většinou všichni. Ale správně nasadit ji zdaleka každý neumí. To bývá pro rodiče velkým překvapením. Přitom pokud je nasazena špatně, může při pádu spíš uškodit. Nejčastějším nedostatkem ve výbavě kol jsou chybějící odrazky – přední bílá, zadní červená, oranžová ve výpletu kol a na pedálech. Majitelé drahých kol je odmítají, protože mají pocit, že jim kolo údajně hyzdí. Při cílených kontrolách cyklistů a hrozící pokutě si nakonec ale nechají samolepku nalepit nebo nacvaknout tyčinky do výpletů. Odrazky lze částečně nahradit reflexními prvky na oblečení, ale neplatí to stoprocentně – třeba při vjezdu cyklisty do křižovatky z hlavní ulice ho za šera řidič na vedlejší téměř nemá šanci vidět. Přitom odrazový materiál je vidět na dálku 200 metrů. Součástí povinné výbavy jsou také dvě na sobě nezávislé brzdy a za snížené viditelnosti bílá svítilna vpředu a červená vzadu. Na Slovensku je povinný zvonek, u nás  je doporučený, stejně jako kryt řetězu nebo blatníky. Povinná výbava je jednoznačně daná a měla by být součástí kol už při koupi, což bohužel není běžné.

Honzo, skupina BESIP pořádá i akce pro hendikepované děti …

Ano, pořádáme speciální přednášky pro nevidomé a neslyšící děti. Ve spolupráci se ZŠ Jaroslava Ježka je to jízda v tandemu na dětském dopravním hřišti a zároveň se učí značky – pro plně nevidomé děti máme připravené značky z 3D tiskárny. Pomocí zvukové knihy se učí rozeznávat zvuky silniční dopravy, orientaci v prostoru nebo třeba způsob převádění přes přechod. Tam se je snažíme zbavit obav ze žádosti o pomoc.  Přednášky pro neslyšící probíhají za asistence tlumočníka.

Dopravní hřiště nejsou určena jen pro děti ze základních škol. Prakticky všechna mají otevřeno v letním období alespoň dvakrát týdně až do večerních hodin. Jejich zřizovateli jsou úřady městských částí, a ty se také starají o vybavení. Za symbolický poplatek je možné si půjčit koloběžky, kola, šlapací autíčka, helmy a začít trénovat. Podrobné informace naleznete třeba na www.ibesip.cz.

Kolegům z Oddělení prevence děkuji za spolupráci a vstřícnost. 

Zobrazení: 276