Městská policie Trutnov – zákon a pořádek v krajině draka

Rubrika: Reportáž Zveřejněno: neděle 1. červen 2025 Autor Zdeněk Modálek Vytisknout E-mail

Drak usurpující věž radnice, Dračí ulička, Galerie draka, Dračí slavnosti, legenda o drakovi. Při načítání materiálů před další reportáží mám pocit, že tentokrát vyrážíme do světa George R. R. Martina a našimi respondenty budou členové Noční hlídky. Ve skutečnosti nás však čeká cesta za kolegy z malebného Trutnova. Ti sice nebrání Zeď, ale všichni víme, že někteří opilci nebo neukáznění řidiči jsou stejně zdatní soupeři jako kdejaký Bílý chodec. Noc se sice blíží a je plná hrůz, ale než dorazí, tuhle reportáž ještě stihneme, a tak si vás dovolujeme pozvat za strážníky se saní ve znaku. 

Trutnov je útulné město ležící v Královéhradeckém kraji, v severovýchodních Čechách, přibližně 40 km severně od Hradce Králové. S více než 29 000 obyvateli je druhým největším městem kraje a často bývá označováno jako „brána Krkonoš“ díky své poloze v podhůří Krkonoš na řece Úpě. Cesta z Korunní nám trvala skoro dvě hodiny a na konci jsme ani nemuseli zmateně porušit několik dopravních předpisů, jako se nám to podařilo při předchozím výjezdu, ale pšššt. Před služebnou trutnovských strážníků nás po zaparkování čeká kolega Jan Hofman, který zde působí jako zástupce ředitele, ale hlavně byl styčnou osobou, která celou naši reportáž pomohla domluvit. Po seznámení míříme rovnou do kanceláře ředitele. Místnost je plná historických artefaktů, na zdi visí velká mapa Trutnova, ale to nejdůležitější je pan Radek Svoboda sedící za rozlehlým stolem. U zdejších strážníků působí od roku 2000 a posledních deset let zastává funkci nejvyšší. Zná město, zdejší lid i přilehlý kraj jako svoje boty. Několika otázkám na Davidovu kameru se tak určitě nevyhne. Nejdříve se však vydáme do ulic, protože hlídka, která nás dnes dostane do auta, už netrpělivě přešlapuje před budovou.

Noc se blíží, začíná mi hlídka. Končí až v den mé smrti.

Strážníci v Trutnově disponují hybridními Toyotami Rav4 a také velmi komunikativními strážníky, jako jsou Čeněk a Vojtěch, kteří nás dnes vezmou na hlídku. „Samozřejmě nás nejvíce zaměstnává parkování. V největší míře se jí věnují starší kolegové. My jsme teď momentálně na Pultu centrální ochrany (PCO), jezdíme na alarmy. Napojeny jsou školy, úřady, ordinace, firmy, galerie a další významné objekty. V nemocnici mají na různých odděleních tísňová tlačítka, na která jezdíme také. Hlavně na interně je používají celkem často. Teď právě projíždíme historické centrum. Tady se nejvíce řeší parkování, občas bezdomovci nebo narkomani.“ Kolega nestačil větu pomalu ani dokončit, a už vidíme automobil stojící přímo u cedule zákaz zastavení. Botička opustí zavazadlový prostor a jde do akce. Než však stačí obejmout pneumatiku v těsném a láskyplném sevření, přihlásí se majitelka vozu. Je cizí národnosti, ale nevadí, Vojta vyšvihne plynulou angličtinu a brzy je po případu. Ne však pro Čeňka, na kterého David namíří kameru, aby mu předchozí zákrok okomentoval. „Momentálně jsme v ulici Farská řešili vozidlo, které porušovalo dopravní značení B28. Bylo to vozidlo z Maďarska. Vzhledem k tomu, že se jedná o osobu cizí národnosti, tak jsme chtěli přiložit prostředek zabraňující odjezdu, takzvanou botičku. Při nasazování přistoupila řidička, a proto jsme přestupek vyřešili domluvou. Přestupek jsme museli zaevidovat, k čemuž nám slouží aplikace Mp Manager. Mohu si v něm na místě prolustrovat celé vozidlo a zjistit si informace ohledně dané osoby. Nově jsme napojeni i na centrální registr řidičů, takže si můžeme zjistit jejich bodovou situaci. Na místě můžu v zařízení zadokumentovat celý přestupek. K fotkám, které uděláme, se automaticky přiřadí poloha díky GPS. Zpracováváme tam úřední záznamy pro Policii ČR, správní orgány a podobně. Při kontaktu s občany máme možnost nahlédnout do jejich minulosti v našich evidencích. Například zda v minulosti nebyli řešeni při porušování nočního klidu nebo znečišťování veřejného prostoru,“ precizně na kameru vyšvihne Čeněk.

Klapka a jedeme dál. „Začala sezóna, takže se rozjely noční kluby, narostl počet bezdomovců a drogově závislých. Nejvíc se zdržují na autobusovém nádraží a pěší zóně, odkud je vykazujeme. Tady se tomu říká Křižovatka. Jsou tu tři kluby, odkud lidé vylézají ven, baví se a místní nás volají na rušení nočního klidu. Dále hodně jezdíme na krádeže v obchodech. Nejčastěji se krade jídlo, pití a alkohol. V zimě pak zase drogerie. Občas vyjíždíme na vykradené sklepy nebo zahrádky. Tady jsou cyklověže, používají je hodně lidé z fabrik. Vede sem krásná cyklostezka podél řeky. Lidé si tu kola za desetikorunu zamknou. Je to také místo, kam se často schovávají kradená kola. Jednou za čas je s policií vyzvedáváme a předáváme k dalšímu šetření.“

Začala sezóna, takže se rozjely noční kluby, narostl počet bezdomovců a drogově závislých. Nejvíc se zdržují na autobusovém nádraží a pěší zóně, odkud je vykazujeme.

„Teď přijíždíme k jednomu známému klubu Disco May. Hlavně o víkendech jsou tam pravidelně konflikty. Chodí tam omladina, která se pere. Je tam kamera, která dění permanentně sleduje, a proto ty časté výjezdy. Zmíněná omladina pak táhne městem, dělají nepořádek, ale to je asi všude stejné. Dále v noci řešíme domácí násilí nebo sousedské spory. Například, že oznamovateli vadí, že má soused moc nahlas puštěné repráčky u počítače. Poslední dobou se rozšířily výjezdy ohledně pálení zeleně. Proběhlo to v médiích, a tak si sousedé oblíbili volat na druhého, že pálí větvičky.“

Během další jízdy, kdy si vyměňujeme postřehy a porovnáváme problémy našich domovských měst, ožije vysílačka. „Teď se hlásila naše horská hlídka. Jelikož má město Trutnov 24 veřejnoprávních smluv, vyjíždíme do obcí v okolí. Jezdíme tam jak ve dne, tak v noci. Díky těmto obcím máme vlastně dvě sezóny. Jednu letní u nás, druhou zimní v horských oblastech. Tam díky lyžařům dochází až k dopravním kolapsům. Auta pak stojí doslova všude. Ta města jsou z toho nešťastná. V jedné z obcí se stojí u parkovacího domu, v jiné zase u Břízy (název křižovatky). Když dojde na nejhorší, nepouští se ani k lanovce, jednoduše není kam zaparkovat. My pak jezdíme po městě a řešíme, jestli mají auta povolení k vjezdu nebo parkování. Stalo se nám, že jsme tam přijeli v osm, v devět bylo město plné, otvíral se parkovací dům a v půl desátý už byl plný i ten dům. Přes 4 hodiny jsme pak u toho domu stáli, aby lidi nelynčovali jeho zaměstnance. Často nás žádá státní policie o podporu. Mají velký podstav a je jich jednoduše málo. Oni jezdí třeba 40 kilometrů na výpomoc. Jezdí se i přes okresy, protože nejsou lidi,“ stále ochotně vypráví Čeněk.

Jak kroužíme dál městem, dojde i na výměnu veselých historek či oznámení. Vyprávíme o našem žralokovi ve Vltavě, nebo o oznámení na sovu co houká moc brzy. V Trutnově jsou zase občané schopni zavolat, že prohrávají v online šachách, že to musí být podvod, a proto je třeba zakročit. Holt různé kraje různý mrav. Než se odebereme zpět na služebnu, je potřeba ještě prozkoumat vybavení. Zastavíme nedaleko dětského dopravního hřiště a jdeme to omrknout. „Městská policie Trutnov je vybavena služebními vozy značky Toyota. Tohle je určené pro takzvané PCO. Toto vozidlo je vybaveno zdravotnickým batohem, jelikož jsme součástí First responder. Zmíněný batoh je plně vybaven k zastavení masivního krvácení, zástavě dechu a podobně. Dále sem patří defibrilátor, alkohol tester a box na sběr infekčního materiálu. Jsme vybaveni klíči od některých objektů, které kontrolujeme. Botička, žebřík, hasicí přístroj, voda na hašení košů, vymezovací pásky, velký pepřový sprej a terminál na vybírání pokut. Každý strážník je pak automaticky vybaven radiostanicí, vysílačkou, osobní kamerou, dále služební zbraní, teleskopickým obuškem, pouty, svítilnou, pepřovým sprejem a balistickou vestou odolnou proti pistolové munici,“ komentuje Čeněk, zatímco Vojta trpělivě pózuje na kameru.

Po návratu na služebnu čekají již zmíněné chvilky před kamerou pana Svobodu.

Představil byste Městskou policii Trutnov?

U naší městské policie pracuje 50 strážníků a jedna civilní pracovnice. V současné době máme sepsaných 24 veřejnoprávních smluv. Mezi nejvytíženější obce patří například Pec pod Sněžkou nebo Janské Lázně, kam dojíždíme v sezóně velmi často, dá se říci denně. Řešíme tam především problémy v dopravě. V zimních měsících je doprava v horských střediscích opravdu složitá a strážníci mají plné ruce práce.

Jak se vám daří nábor?

V současné době nemáme s náborem problém. V minulém roce jsme měli 44 strážníků. Tento počet byl zastupitelstvem města navýšen o šest a v poměrně krátké době se nám podařilo místa zaplnit. Vedení města přistoupilo ke zlepšení finančních podmínek strážníků a měli jsme vypsaný také náborový příspěvek ve výši 60 000 korun. Osoba, která by se u nás chtěla stát strážníkem, musí projít psychotesty a musí doložit lékařskou zprávu. Fyzické testy neprovádíme, protože nový strážníci se při službě zdokonalují sami.

Jaké je u vás Oddělení prevence?

Na Oddělení prevence kriminality u nás pracují dvě strážnice. Ty pořádají ve středisku volného času dopravní výchovu, přednášejí na školách o šikaně, kyberšikaně a dalších tématech. Zkrátka témata, o která je zrovna zájem.

Jak byste zhodnotil spolupráci s místní státní policií?

Spolupráce s PČR je velice dobrá. My si té spolupráce tady velice vážíme, protože vím, že ne všude to tak je. Setkáváme se na periodických schůzkách, kde řešíme aktuální problémy.

Co je nejčastější náplní práce zdejších strážníků?

Nejčastější náplní, jako asi všude, je doprava. Jinak strážníci jsou zvyklí dělat všichni všechno.

Jaký máte kamerový systém?

Náš kamerový systém čítá 97 kamer. Zhruba v polovině případů jsou otočné a v polovině pevné. Máme neuronovou síť, díky které získáváme statistická data o průjezdu vozidel. Pomáhá nám to řešit i některé dopravní přestupky.

Jaké máte plány do budoucna?

V současné době jsme rozjeli nový systém okrskové činnosti. Dříve měl Trutnov 8 okrsků. My jsme to zúžili na 5. Máme tedy pět okrskářů, kteří docházejí do svého rajónu denně. Dále připravujeme revitalizaci operačního pracoviště a dohledového centra městského kamerového systému.

Svěřuji svůj život Noční hlídce, na tuto noc a na všechny noci, které přijdou.

Po rozhovoru s panem ředitelem jsme přidělení k druhé hlídce. Také tady jsou strážníci velmi komunikativní. Navíc nám slíbili, že nás vezmou do místního útulku, a na to já vždy slyším. „Děláme primárně dopravu. Kolegové, kteří s vámi jezdili dopoledne, dělají víc tu 156 a PCO. Oni se pohybují spíš v centru a my na periferii. Zóny nemáme, takže řešíme spíš zebry, chodníky, parkování a kouření na zastávkách plus alkoholovou vyhlášku.“  Vypráví cestou do útulku.

V našich pražských útulcích, stejně jako ve všech dalších, které jsem navštívil, pracují srdcaři. Stačila minuta s paní Lucií Semerákovou, která je zdejší vedoucí a je vám jasné, že ani tady tomu nebude jinak.

„Momentálně jste nás zastihli uprostřed rekonstrukce. Celé to tady vydláždíme a přemístíme sem karantény, které budou pěkně v jedné řadě. Teď je máme lehce roztroušené po louce za plotem. Ještě přivezeme buňku, kde budeme skladovat granule, konzervy, kočkolit a podobné věci. Tady jinak máme jímku, kam dáváme vyprané exkrementy. Máme dvě míchačky, kam nasypeme kameny znečištěné exkrementy, napustíme to vodou a pustíme míchačku. Pak ještě kameny projedeme horkou vodou s desinfekcí a poté je teprve vrátíme zpátky do výběhů. Znečištěná voda jde do zmíněných jímek. Momentálně máme ubytovaných 24 pejsků a 12 koček. Ročně přijmeme kolem 150 psů. Každý rok je to méně a méně. U kočiček se číslo pohybuje kolem 300 kusů. Tady je náš nejstarší svěřenec. Je mu 17 let. Fronty se na něj nestojí, ale každý ho rád, v rámci venčení pro veřejnost, vezme na procházku. I ve svém věku ujde klidně pět nebo šest kilometrů. O víkendech si už musíme dávat lidi na seznam, protože zájem o venčení je velký. Musím říct, že u nás to funguje bezvadně. Nejdéle máme v našem útulku Valentýna, který je tu už 8 let. A tady ti dva psi byli odebráni veterinární správou. Čekám, až se to úředně vyřeší, už na ně mám zájemce. Minulý rok jsme pro týrání odebírali 15 psů. To jsme kapacitně nepobrali, tak přijely útulky z okolí a pomohly nám. Útulek vedeme dvě, které jsme tady nastálo, plus nám pomáhají tři brigádnice. Veterináře máme nasmlouvaného a funguje nonstop. Spolupráce je s nimi velmi dobrá,“ vypráví zapáleně paní Semeráková, zatímco střídavě mluví na všechny pejsky v okolí. Je vidět, že pro ni útulek není jen práce.

Z útulku míříme opět na služebnu. Tentokrát se však už jen rozloučíme. Cestou domů si pak potvrdíme, že jsme právě absolvovali jednu z těch top reportáží. Všichni strážníci vstřícní a komunikativní, pěkné město i počasí. Sice jsem pořád v koutku duše doufal, že se přece jen nějaký ten wights objeví a uvidíme trochu akce. Člověk však nemůže mít všechno a to, co nabídl Trutnov, bohatě a bohatě vystačí.

Zobrazení: 653