MP Humpolec – zrození nové sestry
Drtivá většina městských nebo obecních policií byla v České republice založena v devadesátých letech. Za více než třicet let působení se strážníci vyprofilovali v nepostradatelnou součást každého většího města či obce. S nebývalým rozmachem automobilové dopravy, turismu a sociálně patologických jevů v kombinaci s dlouhodobým podstavem státních kolegů, dopadá na strážníky stále více práce, kterou někdo dělat jednoduše musí. Ke stejnému závěru dospěli po dlouhém zvažování také v Humpolci, proto se na podzim roku 2024 zastupitelé rozhodli podepsat obecně závaznou vyhlášku, která jejich město přenese do naší uniformované rodiny. Jedná se o poměrně raritní jev, protože v současné době nové městské policie prakticky nevznikají. Asi chápete, že takovou událost jsme si prostě nemohli nechat ujít, a tak hurá do Humpolce.
Je začátek února 2025 a my stojíme na malebném Horním náměstí. Žádného strážníka však nepotkáváme. Nikde se nemihne ani majáček nebo kousek domovenky, prostě nic. Ani nemůže. Vyhláška o zřízení městské policie sice už platí, ale tak jednoduché to není. Jedná se o dlouhý a náročný proces, o kterém bude vědět nejvíce místní starosta pan Petr Machek. Objednáváme se tedy do jeho kanceláře. Je opravdu zima. Kafe, teplo a informace o našem tématu by skutečně bodly.
Na konci roku 2024 město schválilo obecně závaznou vyhlášku, která zřizuje od prvního ledna 2025 v Humpolci městskou policii. Co vedlo k tomuto rozhodnutí?
My jsme chtěli městskou polici zřídit pro určitý segment činností, který nemůže vykonávat nikdo jiný než zmíněná městská policie. Máme stále potřebu úsekového měření na Rozkoši a tím jediným, kdo by to pro nás mohl dělat, je městská policie. Policie České Republiky na to nemá kapacity. To je jedna z oblastí. Další oblast je například ta, že chceme v centru města regulovat parkování. To znamená regulovat hlavně dlouhodobé parkování, aby nám tu nestála auta celý den, ale aby bylo místo pro lidi, kteří si potřebují ve městě něco zařídit. Takže se opět vracíme k tomu, že potřebujeme někoho, kdo tyhle věci bude řešit. Respektive vyhodnocovat, zda se tyhle záležitosti neporušují. Další oblast je bezpečnost ve městě. Hlídkující strážník budí jak respekt, tak vzbuzuje pocit bezpečí.
Proč městská policie vzniká až teď?
Ta cesta nebyla jednoduchá. V tom smyslu, že jsme hledali nejen vhodný model, ale i cestu jak lidem sdělit, proč se taková instituce zřídila. V Humpolci městská policie nikdy nebyla, protože tu byla trochu jiná koncepce toho, jak chceme fungovat. Bylo potřeba to lidem vysvětlit, zároveň vznikla pracovní skupina, do které jsme zvali strážníky a jejich velitele z jiných měst, aby jak zastupitelé, tak veřejnost viděli, jak policie funguje jinde. Že se jedná o přínos.
Jak jsem řekl, těch pár důvodů, které jsou exaktně měřitelné a práce strážníků, tak tam se to začne projevovat hned na začátku. Úsekové měření bude fungovat. Věříme, že přestupky v rychlosti budou ubývat hned po spuštění. Co se týká parkování, tam to také začne automaticky fungovat. A v otázce bezpečnosti nebo právě takové té činnosti, kterou uvádí zákon o městské polici, tak to bude postupně. Bude se to naplňovat tím, jak začnou strážníci působit a jak se bude stabilizovat jejich činnost. Nějaký čas potrvá, než si najdou ve městě svoje místo. Doufejme, že do dvou let to bude ohraničené a sedne si to. Já jen dodám, že existuje určitá skupina lidí, která vnímá strážníky spíš jako restriktivní část města než jako nezbytnou a pro město potřebnou. Podle mě městská policie k městům patří a není možné vše nechat žít vlastním životem, protože máte skupinu obyvatel, která je slušná, ale máte také skupinu, která nic nedodržuje. My chceme ochránit hlavně tu skupinu, která slušná je. Strážník není sprosté slovo a do města patří. Kdyby se ukázalo, že to smysl nedává a že to dané funkce a úkoly neplní, což se stát teoreticky může, je možné městskou policii kdykoliv zrušit. Chápeme, že strážníci jsou pro město výdaj a my to chceme regulovat, aby to nebobtnalo a neměli jsme 30 strážníků. Dá se to optimalizovat podle potřeb města a vznikajících problémů.
Děkujeme za odpovědi a přejeme hodně štěstí s náborem.
Uplynulo sedm měsíců, prázdniny odešly spát za horizont a my opět stojíme na náměstí v Humpolci. Všude křižují autohlídky městské policie doplněné strážníky na koních. Psovodi se akorát přesouvají do blízkého parku a vše z výšky koordinuje vrtulník. Samozřejmě si dělám legraci. Ale jaká je skutečnost? Kam se městská policie v Humpolci posunula? Pro odpovědi si zajdeme opět k nejpovolanějšímu.
V jaké jste fázi, a jak jste s činností městské policie spokojeni, pane starosto?
V Humpolci je dnes situace taková, že máme dva strážníky. První strážnice je tu už od začátku, druhého strážníka máme zhruba měsíc. Teď jsme tedy v situaci, kdy jsou dva, a situace je lepší. Ale vlastně pořád jsme na začátku. Pořád hledáme tu správnou formu. Stále máme pracovní dobu od sedmi hodin do půl čtvrté, ale jakmile se druhý strážník zaběhne, budeme hledat nějakou optimální a variabilní situaci, kdy by mohli pokrývat provoz na celodenní bázi až do podvečerních hodin.
Jaké jsou na strážníky ohlasy?
Veřejnost vnímá, že fungují a dá se říci, že i sama hledá, jak je může využít. Hodně se to týká parkování, protože s tím byly problémy zejména v centrálních částech města. Zavedli jsme určitou formu regulace a teď je to potřeba vymáhat. Díky našim strážníkům je to teď možné. Jelikož v současné době chodí po městě pěšky, tak jsou vidět v terénu a funguje tam taková ta přirozená autorita uniformy. Ale jsme na začátku a je tomu potřeba dát ještě nějaký čas. A poslední věc, úsekové měření, které by mělo být spuštěno do konce roku, bude pro strážníky další zkouškou. Poté uvidíme, jak moc tím budou strážníci vytíženi, a bude se pro ně hledat další spektrum činností. Naše strážnice jela do Havlíčkova Brodu na zkušenou, co se týká preventivní činnosti. To bychom chtěli také zahrnout do působnosti, ale jsou to dva strážníci, takže si dovedete představit, že je třeba hledat nějaké optimální využití.
Oslovily vás nějaké okolní obce z důvodu veřejnoprávní smlouvy?
Ještě před zřízením městské policie jsme řešili úsekové měření s panem starostou Buňatou ze Želiva, kde právě ten problém je podobný jako u nás. Nechali si zpracovat statistiku průjezdů obcí a rychlostí, a také by tam měření šlo zřídit. A právě naše městská policie by to mohla vykonávat, takže předběžně jsme se o tom bavili, ale nic konkrétního neproběhlo.
Došlo po vaší krátké zkušenosti k nějakému přehodnocení plánů?
Je to opravdu pár měsíců, takže se asi nedají dělat nějaké velké závěry, ale myslím si, že se do budoucna budou dva strážníci málo. My jsme nikdy nechtěli zavádět nějakou velkou městskou policii, jako mají ve větších městech, ale dovedu si představit, že čtyři strážníci mohou být nějaké optimum. Ale je potřeba to zkoušet. Postupem času se ukážou skutečné potřeby a bude se hledat efektivní řešení. My nechceme zbytečně navyšovat výdaje, proto jsme nevypsali výběrové řízení třeba hned na osm strážníků, když nevíme, jestli se pro ně najde uplatnění. Proto volíme tuhle cestu prozkoumávání. Po uplynulých pár měsících vidím, že by to k těm čtyřem strážníkům mohlo směřovat.
Chtěl byste lidem v souvislosti s městskou policií něco vzkázat?
Myslím si, že to byl dobrý krok. Jsou tady samozřejmě nějaké porodní bolesti, ale je to třeba ustát a hledat optimální formu, ke které se dříve nebo později dostaneme. Je dobře, že jsme do toho šli. Město Humpolec je možná trochu specifické, protože moc policií se nezakládá, ale myslím si, že pokud v jiných městech mají podobné problémy jako my, tak ať určitě do toho jdou. Výdaje nejsou tak velké, když nejdete do velké policie a hlavně jeden rok mohou být, za pár let být nemusí, pokud se zjistí, že ta policie smysl nemá nebo ho postrádá, ale úplně si nemyslím, že k tomu dojde.
Do terénu, relativně čerstvého a nezmapovaného terénu
S dvojicí humpoleckých uniformovaných průkopníků se setkáváme na jejich útulné služebně. První, co nás zaujme, je stěna plná nášivek. Nechybí ani Městská policie hl. m. Prahy od kolegy Martínka, který je svou sběratelskou vášní proslulý. „Tohle byla hrozně rychlá akce. Naskočila jsem do práce a vůbec jsem nevěděla, že se nášivky takhle směňují. Najednou mi začali všichni volat, jestli si je nevyměníme. Šířilo se to dál a dál. Asi dvakrát jsem jednu dala i sběratelům, ale to už dělat nebudu, aby to nekončilo někde na burze,“ vypráví strážnice Nováčková, zatímco její kolega Jan Hložek souhlasně přikyvuje. Než vyrazíme do ulic, musí padnout otázka, která si ve světle malé služebny říká ještě hlasitěji o vyřčení. Co vás motivovalo přihlásit se na místní strážnické pozice? Muselo být jasné, jaký to bude boj a nejistota provázená porodními bolestmi. „Chtěli jsme vykonávat práci, která má smysl, za kterou jsou vidět výsledky. Práce strážníka MP není jen o pokutách, jak se může zdát. Je to pracovní pozice, která s sebou nese různá úskalí. Člověk se musí umět přizpůsobit dané situaci. Musím přiznat, že překvapením bylo více administrativy, než jsme čekali. Z našeho pohledu by to chtělo do budoucna zapracovat na rozšíření našich řad. Určitě by se hodilo, kdyby nás bylo víc, když se snažíme zvýšit bezpečnost v našem městě,“ společně odpovídají oba kolegové.
Z budovy bývalého finančního úřadu, kde humpolečtí strážníci sídlí, je to na Horní náměstí jen několik kroků. Jedná se o jedno z nejvíce exponovaných míst, co se týká nedovoleného parkování. Strážníci se snaží maximální počet přestupků řešit domluvou, ale když není zbytí, nacvakají potřebné údaje do aplikace v mobilním telefonu a z malé tiskárny za pasem vyjede „parkovačka“. Její umístění za stěrač je jasným signálem, že město má nové šerify.
Z Horního náměstí sklouzneme po Dolním náměstí až do parku Stromovka. Kromě pamětní desky legendárního Hliníka, který se odstěhoval do Humpolce, se zde nachází také kavárna a hlavně skupinka místních osob bez domova. Jeden z nich se za námi rovnou vydal prodiskutovat záležitost, kterou jeho srdce tíží. Podle jeho slov byl jedním z úředníků vyhozen z parku, že dělá nepořádek, ale není si svého přečinu vědom. Do parku chodí hrát s kamarády šachy a vždy po sobě uklidí. Strážníci mu vysvětlí, že ve chvíli, kdy nebudou dělat problémy, nebudou mít oni důvod je jakkoliv řešit. „Vždy je lepší se domluvit a tihle opravdu problémy nedělají. To, že se někomu nelíbí jejich vzhled, není zákonný důvod, aby z naší strany čelili jakékoliv represi,“ vysvětluje Jan. Tuhle situaci známe z Prahy moc dobře. Požadavky a představy veřejnosti na to, co má řešit a vyřešit městská policie, jsou dost často mírně řečeno zkreslené.
Ještě jednou obejdeme společně náměstí, vyměníme si několik rad, historek či zkušeností a míříme pomalu k autu. Náš čas v Humpolci se pomalu blíží ke svému konci. Místním strážníkům i radnici budeme držet palce, aby náročnou misi, na kterou se vydali, dotáhli do úspěšného a stabilního konce. Kdo ví, až jednou opět přijedeme na reportáž, třeba bude i ten vrtulník.
Zobrazení: 930
