Nesmyslná pravidla se snažím změnit, ne je ignorovat
Po dlouhé době se naší redakci naskytla příležitost položit pár otázek přímo panu primátorovi, tedy osobě, která je v pražské politice osobou nejvýše postavenou. Otázky jsme však nepsali jen jako strážníci, ale též, jako Pražané a jako voliči, které zajímá pražská problematika. Proto jsou dotazy různorodé. Jsme rádi, že pan primátor Zdeněk Hřib odpověděl i na ta témata, která současnou politickou scénou, a nejen tou pražskou, výrazně hýbou.
Kauza Dozimetr výrazným způsobem poškodila víru lidí v transparentní politické prostředí bez korupce. Jakým způsobem chcete vrátit tuto podlomenou víru mezi občany Prahy, potažmo občany celé ČR?
Magistrát hlavního města Prahy za mého působení je a bude místem nulové tolerance vůči korupci. Kauza Dozimetr se také nijak nedotkla magistrátu, ale týká se pouze dopravního podniku, případně VZP nebo středočeských silničářů. Je to díky tomu, že jsme na radnici prosadili a zavedli celou řadu systémových protikorupčních opatření. Podobná opatření jsme zavedli také v městské společnosti Operátor ICT, kterou mám v přímé odpovědnosti. K zavedení opatření i v ostatních městských firmách se bohužel koaliční partneři stavěli odmítavě. Nyní se situace naštěstí mění a v dopravním podniku se podařilo snížit hranici pro zadávání stavebních zakázek otevřenou soutěží z 50 milionů korun na 6 milionů korun. Pro jistotu jsme zadali hloubkový audit všech zakázek od roku 2010 na magistrátu i ve všech pražských příspěvkových organizacích a městské společnosti požádaly rovněž o prověření těchto zakázek na jejich straně. Považuji za důležité prověřit jakékoliv možné propojení městských organizací s aktéry kauzy Dozimetr. Prověřované firmy z kauzy Dozimetr mají nicméně celou řadu zakázek také u ministerstev, vládních agentur i samostatných pražských městských částí, a těm všem bych proto doporučil provést obdobné hloubkové audity. Zakázky mohou být i zcela legitimní a pocházet z otevřených soutěží, ale přesto je nutné na tyto otázky odpovědět.
Měla by být dle Vašeho názoru všechna jednání rady města alespoň ve zvukových záznamech dostupná veřejnosti? Je to vhodné protikorupční opatření?
Nově jsme schválili jmenovitý záznam hlasování na radě a také necháváme prověřit možnost uchovávání a zveřejňování zvukových záznamů. Kvůli osobním údajům a ze zákona nejde u neveřejných informací o zakázkách před jejich vyhlášením o zrovna jednoduchou věc. Magistrátní právníci se ale mají za úkol podívat, jak to řeší na Úřadu vlády a v jiných městech a krajích, kde musí řešit obdobný problém.
Do Prahy zamířilo velké množství uprchlíků a Praha patřila mezi hlasité kritiky zvládání uprchlické krize po vypuknutí konfliktu na Ukrajině. Hodně se řešilo to, že stát obrovskou zodpovědnost, nejen finanční, ale i organizační, přelil na kraje. Jak to vypadá v současnosti – máte v rukou podklady, na jejichž základě by se dala současná pomoc vyčíslit?
Praha je město, do kterého od samého začátku proudil nejvyšší počet uprchlíků. Nově se jich tu zaregistrovalo téměř 90 tisíc. Nyní už žádné další kapacity na jejich přijetí nemá. Nedává smysl registrovat ty lidi v místech, kde se o ně nemůžeme postarat. Proto už několik měsíců požadujeme po premiéru Petru Fialovi, aby se této situaci věnoval. Zatím ale stát žádné relokace uprchlíků neřeší. Přitom ve městě vzniká řada problémů z důvodu nerovnoměrného rozložení uprchlíků v ČR. Tady v Praze máme nyní až čtyřikrát více uprchlíků na hlavu místního obyvatele než v některých jiných krajích. Na provoz krajského asistenčního centra v Kongresovém centru na Vyšehradě a následně ve Vysočanech jsme vynaložili přes 100 milionů korun, o jejichž proplacení nyní jednáme se státem.
Podíváte-li se retrospektivně na poslední čtyři roky – co považujete za největší změny ve městě a na čem je potřeba naopak ještě pracovat?
Praha se stala progresivním městem, do kterého se jezdí inspirovat odborníci ze zahraničí. Zahájila se stavba metra D a několika nových tramvajových tratí, vyrostl rekordní počet nových míst na P+R parkovištích, tři nová přemostění Vltavy (Trojská lávky už stojí, Štvanická lávka se staví a Dvorecký most se zahajuje). Máme za sebou úspory 145 miliónů korun ročně v IT a snížili jsme počet magistrátních úředníků o 7 %. Podařilo se také zrekonstruovat všechny magistrátní byty, které to potřebovaly. V Praze se rekordně staví, loni byla povolena výstavba téměř deseti tisíc nových bytů v komerční výstavbě, což je rekord od roku 1989. Také se podařilo schválit klimatický plán, který je souborem konkrétních opatření, které do budoucna řeší stávající situaci s energiemi a také životní prostředí. Milion stromů za 8 let sázíme přesně podle plánu, tedy po čtyřech letech máme vysázených půl milionu. Ale určitě jsou tu i věci, na kterých je potřeba ještě pracovat. Zatím se třeba nepodařilo přesvědčit dostatečný pročet poslanců o tom, že město by mělo získat více pravomocí a že by se měly zlepšit možnosti pro vymáhání přestupků. V turistickém centru se bohužel některé nelegální činnosti nyní prostě ekonomicky vyplatí.
❞ Zatím se třeba nepodařilo přesvědčit dostatečný pročet poslanců o tom, že město by mělo získat více pravomocí...
Klíčovým tématem v Praze je dlouhodobě doprava. Jaký vy osobně vidíte posun v oblasti dopravy po čtyřech letech působení v roli primátora?
Doprava je v Praze dlouhodobý problém, který je nutné řešit na základě skutečných dat, a ne populistických výkřiků. Počet aut v Praze narůstá, ale samotné město víc nafouknout nejde. Před tímto faktem nelze zavírat oči. Řešením jsou masivní investice do MHD a využívání moderních technologií pro inteligentní řízení dopravy. Nelze čekat s rukama v klíně, než stát postaví okruh. Staví se proto metro D a byla zahájena stavba čtyř nových tramvajových tratí. Tramvajové trati bude také potřeba po obvodu města propojit tramvajovým okruhem. Investovalo se také nemálo finančních prostředků do rekonstrukcí místních komunikací, které trpěly několikamiliardovým dluhem na investicích, a v neposlední řadě jsme zahájili skutečnou „rekonstrukci století“ na Barrandovském mostě, který se přitom měl začít opravovat už před deseti lety. Klíčové je i využívání moderních technologií. Proto byl spuštěn například projekt, který umožní využít video z prakticky libovolné kamery městského kamerového systému a předat jej umělé inteligenci, která spočítá, kolik projelo daným záběrem vozidel a jakých typů. Tyto informace pak můžeme využívat online k řízení dopravy v Praze a zlepšení průjezdnosti, protože budoucnost určitě nespočívá v ručním „čárkování“ projíždějících vozidel brigádníky na křižovatkách. Další projekt je zaměřený na monitoring průjezdnosti silnic pomocí kamer například na vozidlech svozu odpadu nebo kurýrních služeb. Tady bude umělá inteligence pomáhat s určením míst, kudy by třeba na sídlišti neprojeli hasiči kvůli překážkám na vozovce.
Průjezdnost města je důležitá, ale řešit například osobní vozidla jedoucí ve vyhrazeném pruhu pro autobusy není v silách strážníků ani policistů, nenapadá Vás nějaké řešení?
Díky kamerovému systému je možné samozřejmě řidiče, kteří jedou v pruhu pro autobusy pokutovat, nebo rovnou odebírat body. To si pak každý rozmyslí. Ovšem třeba na Strakonické ulici, kde jsem podobné situace byl svědkem, je to problém něčeho docela jiného. Řidiči u nás často neumí v praxi používat pravidlo zipování. Pak ti, co už neudrží nervy na uzdě, jedou radši právě bus pruhem. Přitom tam žádné velké zpoždění nenabírají, rekonstrukce Barrandovského mostu jede denně na tři směny.
Je nesporné, že cyklistika jako způsob dopravy ve městech nabývá na významu a počet cyklistů bude růst i nadále. Nezbytnou podmínkou podpory cyklodopravy je budování cyklistické infrastruktury, vhodného značení a bezpečného parkování, které hraje velmi důležitou roli v rozvoji cyklistické dopravy. Domníváte se, že nově zavedené cyklopruhy jsou bezpečné pro všechny účastníky silničního provozu?
V Praze se zaměřujeme na rozvoj všech druhů dopravy podle toho, jaká je po nich poptávka. Každý Pražan si může svobodně vybrat, jaký druh dopravy je mu nejbližší a v dané situaci nejvhodnější. Je nesporné, že popularita cyklistiky roste. Představuje doplněk k MHD a automobilové dopravě na kratší i střední vzdálenosti. Podle průzkumu společnosti Median jezdí na kole 330 tisíc Pražanů nejméně 1x týdně. Praha by měla jít cestou budování stavebně oddělené infrastruktury či legalizace jízdy na dostatečně širokých chodnících, kde nehrozí kolize s chodci.
Cyklopruhy na silnicích jsou ale v současné chvíli důležité zejména pro samotné řidiče, kteří díky nim mohou vůbec dodržovat zákon. Ten určuje, že bezpečná vzdálenost od cyklisty při předjíždění je 1,5 metru. To se ale na mnoha místech dá dodržet jen obtížně. V případě, že je tam cyklopruh, tak ale tento odstup není nutné dodržet.
To, že některý cyklopruh není dokonalý je jistě možné, ale kdyby tam nebyl, tak cyklista jede celou dobu mezi auty, což by bylo jednoznačně ještě méně bezpečné. Nebráním se ale podnětům z městských částí. V tuto chvíli ale nemám na stole žádný požadavek od starosty či starostky městské části, abych nějak přehodnotil rozhodnutí náměstka pro dopravu a zrušil nějaký konkrétní cyklopruh.
Měla by se stát Praha jednou velkou rezidenční parkovací zónou – za jeden poplatek v místě bydliště by bylo možné parkovat na modrých zónách kdekoliv ve městě?
Dokud nemá Praha okruh, tak zavedení tohoto opatření by vedlo k dopravnímu kolapsu v Praze. Motivovalo by totiž k využívání auta pro běžné cesty, ale kapacita silnic pro něco takového v našem městě není dostatečná. Druhý problém je zavedení nového poplatku za parkovací oprávnění v místech, kde dosud zóny nejsou, což v dnešní době zvyšujících se životních nákladů považuji za velmi nevhodné. Pokud by místní obyvatelé měli za to, že v daném místě má být modrá zóna, tak by ji tam už nejspíš měli zavedenou, protože o tom rozhoduje městská část.
Už máte jasnou představu, jak to bude se zvýhodněným parkováním pro elektromobily v Praze? Často se teď objevují otázky, zda zůstane aspoň tato výhoda pro jejich majitele zachována.
Postupem času, kdy bude počet elektromobilů stoupat a jejich cena bude klesat, tak bude tento benefit nepochybně nutné přehodnotit. V tuto chvíli je to jedno z opatření pro podporu elektromobility ve městě.
Nebylo by možné iniciovat legislativní změnu v té podobě, že by zvýhodněné parkování zůstalo zachováno jen pro čisté elektromobily a hybridní vozy by z toho byly vyloučeny?
Aktuálně se plánuje tento benefit upravit tak, že se bude týkat jen těch, kdo v Praze bydlí nebo podnikají. Do budoucna ale bude nutné tato pravidla znovu přehodnotit, protože s dalším rozvojem elektromobility to už nebude udržitelné, protože elektromobilů bude už prostě příliš mnoho.
Současná energetická krize musí nutně znamenat výrazný zásah do rozpočtu metropole. Máte již rámcovou představu, o kolik se tato položka navýší v rozpočtu města. Jistě bude nuceno mnoho organizací sáhnout k nepopulárním úsporám a škrtům, například investic.
Budeme se snažit najít spíše úspory v provozních výdajích. Proto jsem také spolu s dalšími hejtmany vyzval vládu, aby řešili neúnosnou situaci s cenami energií, protože ty dopadají nejen na obyvatele, pro které máme připraven mimořádný balík pomoci ve výši 800 milionů. Je to také problém pro městský rozpočet, ze kterého se platí vytápění škol nebo domovů seniorů. Návrh hejtmanů je založen na zastropování cen elektřiny a výkup části energie přes státního obchodníka, od kterého pak nakoupí elektřinu města, obce a kraje.
❞ Proto jsem také spolu s dalšími hejtmany vyzval vládu, aby řešili neúnosnou situaci s cenami energií, protože ty dopadají nejen na obyvatele, pro které máme připraven mimořádný balík pomoci ve výši 800 milionů...
Městská policie působí v metropoli více než třicet let – chybí vám některá pravomoc, kterou MP zákonem nemá, ale podle Vás by ji mít měla?
Městská policie by určitě měla mít větší pravomoci, prakticky ve všech oblastech. Jde například o možnost okamžitě odstranit vozidlo nelegálně stojící na chodníku, i když nebrání provozu. V minulých letech jsme museli řešit například provokatéry, co takhle zaparkovali třeba přímo na Karlově mostě. Posílit by se měla možnost vybírat blokové pokuty, zejména u turistů, u kterých by měla být možnost zadržení na služebně s propuštěním na kauci. Kolotoč správních řízení a odvolávání v praxi nic neřeší a doručování obsílek do zahraničí je v praxi velmi obtížné.
Platil jste někdy nějakou pokutu? V jaké výši a za jaký přestupek?
Tak zhruba před deseti lety jsem jel příliš rychle někde na okruhu. A pak ještě ve Vršovicích se mi kdysi podařilo přehlédnout zákaz průjezdu na Moskevské. Bylo to ale v půjčeném autě s mimopražskou značkou, takže to vyšlo levně. S pražskou značkou bych asi hůř vysvětloval, že to nebyl záměr.
Máte přehled, kolik máte připsaných bodů v EKŘ?
Teď nula. V budoucnu bude náhled na body dostupný i na Portálu Pražana, takže každý bude mít okamžitý přehled.
Porušil jste někdy vědomě dopravní předpisy?
Myslím, že jsem určitě někdy minimálně přecházel na červenou. Ale jinak se snažím předpisy dodržovat. Pokud s něčím nesouhlasím, tak jdu cestou, že se nesmyslná pravidla snažím změnit, ne je prostě ignorovat.
Městská policie za pomoci hlavního města letos zvedla náborový příspěvek na krásných 300 tisíc korun a zároveň pro stávající zaměstnance zvýšila měsíční příspěvek na bydlení a dopravu na 10 tisíc korun. I když se situace mírně zlepšila, stále není taková, jakou bychom si představovali. Napadá Vás něco dalšího, vyjma financí, čím by se dalo přilákat více zájemců?
Nenaplněnost plánovaného stavu strážníků je bohužel v našem městě dlouholetý problém. Teď právě spouštíme novou kampaň, která má přilákat více zájemců. Přijímací proces je náročný, ale od toho město nebude ustupovat. Není možné svěřit služební zbraň a další pravomoci „náhodnému kolemjdoucímu“. Ve finanční rovině a u benefitů vycházíme z iniciativy vedení městské policie a snažíme se městskou policii podporovat tak, jak to umožňuje rozpočet Prahy. Určitě by prospělo navýšení pravomocí, aby se vyřešily některé frustrující problémy v turistickém centru, které mohou mít demotivační účinek. Pracuje se také na postupné digitalizaci práce strážníků, tak aby nebyli v práci zdržováni zbytečným papírováním, ale nějaká dokumentace činnosti je prostě nezbytná.
❞ Pracuje se také na postupné digitalizaci práce strážníku tak, aby nebyli v práci zdržováni zbytecným papírováním...
S čím se na Vás jako na primátora nejčastěji obrací veřejnost ve spojitosti s městskou policií?
Nejčastěji s pochvalou za činnost městské policie. Například si lidé chválili zajištění bezpečnosti v okolí Krajského asistenčního centra na Vyšehradě.
Chodíte se občas projít po Praze s rodinou? Je něco, co Vám osobně jako Pražanovi vadí?
Vadí mi občas chybějící lavičky. Nechybí mi ty ošklivé modré reklamní lavičky, které byly v Praze nelegálně, ale to, že je některé městské části nedokázaly včas nahradit. Dokonce se z toho některé městské části vykrucují a snaží se to „hodit“ na magistrát. Realita je ale taková, že o odstranění dřívějších reklamních laviček rozhoduje vždy úřad městské části, jakožto příslušný silniční správní úřad. Magistrát také nabídl městským částem pomoc při zajištění nových laviček. Někde toho využili a někde ne a teď se vymlouvají. Reálně ale někdy na daném místě městská část ani lavičku vrátit nechce, protože se kolem ní koncentrovaly nežádoucí jevy, které pak v krajním případě musí řešit i městská policie.
V některých případech je problém s vymahatelností. Jaký je Vás názor na vymahatelnost přestupků?
Bohužel se mi zdá, že je spíše nižší, než by měla být. Zejména v centru je problém, že se některá protiprávní jednání prostě ekonomicky vyplácí, a to i opakovaně. Postih cizinců je také problém, pokud odmítají blokovou pokutu. Možnost zadržení s propuštěním na kauci alespoň u cizinců by to určitě zlepšila.
Po útlumu v covidu se pražské ulice večer a v noci opět zaplnily řvoucími opilými turisty. Noční starosta ani reklamní kampaň upozorňující na dodržování pravidel moc nezabrali. Vidíte nějakou cestu na zlepšení?
Město dlouhodobě usiluje o to, aby do Prahy jezdila jiná skladba turistů, než těch, kteří tady plánují trávit čas konzumací levného alkoholu. Proto například město podporuje kongresovou turistiku a plánuje se nová budova filharmonie na Vltavské. Je to ale běh na velmi dlouhou trať. Mezi krátkodobá opatření bych zařadil spíš náborové kampaně a navýšení benefitů u městské policie. Dostatečný počet strážníků v ulicích je základem řešení těchto problémů.
Jste držitelem zbrojního průkazu? Pokud ano, jakou vlastníte zbraň?
Mám zbrojní průkaz kategorie A, B, C a E. Občas chodím na střelnici s manželkou si zastřílet z mojí pistole CZ P-07. Výjimečně zkoušíme trefit asfaltové holuby na brokovnicové střelnici.
Jste lékař. Kdy jste byl naposledy pracovně v ordinaci nebo na vyšetřovně?
Naposledy jsem byl pomáhat na urgentním příjmu na covidové klinice ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v době vrcholícího covidu na přelomu října a listopadu 2020. Bylo to na těch nejhorších 14 dní, kdy byly přetížené nemocnice a sanitky stály ve frontě na příjmu. Chodil jsem na takovou odpolední směnu, kdy od rána zhruba do tří odpoledne jsem byl na magistrátu a pak do noci v nemocnici, včetně sobot. Pak se situace naštěstí začala uklidňovat. Mým cílem bylo motivovat další dobrovolníky k pomoci ve zdravotnictví a skutečně mi pak psalo několik lidí, že jsem je svým příkladem k tomu přivedl.
Zbývá Vám při tom všem „primátorování“ čas pro sebe, děti, rodinu, zábavu, prostě úplně normální život?
Prakticky vůbec. Snažím se nějak podílet na chodu domácnosti, ale není to příliš reálné, když chodím domů kolem osmé. V téhle funkci máte navíc často zabrané pracovně i víkendy. Ale oproti minulým rokům se mi letos podařilo stihnout i víceméně klasickou letní dovolenou.
Zobrazení: 699