Úvodník květen 2026

Milé kolegyně, milí kolegové, vážení čtenáři,

květen. Šeřík, první horká odpoledne a ten pocit, který se těžko pojmenovává – ale každý ho zná, nebo po něm touží. Někteří ho hledají celý život. Říkáme mu láska. Letos jsem nesáhla po našem klasikovi Máchovi, i když jeho „byl pozdní večer, první máj" se nám všem navždy vryl pod kůži. Možná proto, že některá slova nepotřebují být stará staletí, aby zasáhla. Místo toho mi naskočila věta z filmu Seznamte se, Joe Black – z úst fiktivního mediálního magnáta Williama Parrise. Slova tak pravdivá, že dávno přesáhla filmové plátno: „Láska musí být vášeň, posedlost, životní nutnost. Víš, ztratit hlavu, zamilovat se do někoho, zešílet a totéž způsobit jemu. A jak ho najít? Jenom poslechni, co říká srdce... Protože pravda je, že nemá smysl žít a tohle nepoznat. Projít tu cestu a nepoznat lásku, to je jako neprožít vůbec nic. Musíš to zkusit, když nic nezkusíš, nic nezískáš." Tak co? Taky Vám naskakuje mráz po těle? Mně ano. Dnes zkusím tato slova vztáhnout nejen na lásku romantickou. Protože každý, kdo někdy chodil do práce s pocitem, že mu na ní záleží – kdo se vrátil domů unavený, ale spokojený – ten ví, že podobná vášeň a posedlost platí i pro práci, která má smysl. A naše práce smysl má.

V květnovém vydání se podíváme za kolegy z jízdních skupin. Část se jich musela po komplikacích na chuchelském závodišti přestěhovat do nového zázemí na Brandejsově statku. Stěhování. Kdo z nás to nezná, ta směs vzrušení z nového začátku a únavy z balení, stěhování věcí, které se najednou rozmnožily do nečekaného počtu, a hledání, kde co vlastně je. A to mluvíme o domácnostech. Přestěhovat celé zázemí jízdní skupiny – s koňmi, vybavením, zavedenými rituály a každodenním rytmem – to je kapitola sama pro sebe. Změna není vždy snadná. Nové místo si žádá čas, než se stane domovem. Člověk (i kůň) si musí zvyknout na jiné světlo, jiné zvuky, jiné cesty. A přece, právě tady se ukáže, z čeho jsme uděláni. Naši jezdci tuto zkoušku zvládli se ctí. Brandejsův statek teď píše novou kapitolu jejich příběhu. A kdo ví, možná ta nejlepší teprve přijde.

Redaktorka Jiřina pro změnu vyrazila do terénu s kolegy z Oddělení prevence a nahlédla do světa dopravní výchovy na prvním stupni základních škol. Jak učit děti bezpečnosti na silnici i na kole – a proč na tom záleží víc, než si možná myslíme. Na prevenci se zaměřil i redaktor Vojta, konkrétně se věnoval zabezpečení jízdních kol. Téma, které se zdá banální, dokud nám neukradnou kolo přímo pod okny.

Redaktor Zdeněk si odvážně vybral téma, které je nepopulární, ale nezbytné:  osoby bez domova. Není to jen problém sociální – je to problém lidský. A projekt New Leaf, se kterým se Zdeněk seznámil, možná ukazuje cestu, jak na tuto výzvu odpovědět jinak než jen zákazem a pokutou.

A na závěr radostná zpráva – už brzy otevřeme druhou firemní školku, která bude přímo v budově ředitelství na Praze 10. Ta první již nějaký pátek funguje na Praze 13. Tento zaměstnanecký benefit mohou využít nejen rodiče, ale také prarodiče. Rodina a práce přeci nemusí být protichůdné světy.

Přeji Vám krásný máj – a aspoň trochu té posedlosti, o které mluvil William Parris.

Tak na čtenou zase za měsíc

Irena Seifertová

• Předchozí
• Následující