Úvodník říjen 2020

Milé kolegyně, milí kolegové, vážení čtenáři,

občas mi připadá, že se svět točí obráceně, že se řítí nějakým divným směrem.Přemýšlím, kde se stala chyba. Asi v Matrixu... Možná už jsme všichni v Matrixu...Nejsem velkým milovníkem sci-fi žánru, ale Matrix rozhodně patří k přelomovým a dnes už také ke kultovním snímkům tohoto žánru.  Na dobu nejistoty si budeme muset zřejmě zvyknout, jak ukazuje podstatná část letošního roku ...

Ani v říjnu se oproti září nic nezměnilo a co platilo včera, dnes neplatí, ale zítra už to zase platit bude. Zkrátka a dobře, opatření se mění stejně rychle, jako situace na bojišti. Jak mi nedávno zcela vážně řekl jeden kolega: „Po pár čtyřkách na ulici mi i tchýně přijde jako hrozně sympatický člověk.“

Začátkem října, konkrétně pátého, byl den, kdy se oslavuje úsměv – Světový den úsměvu. A úsměvů, těch není nikdy dost! Přestože nosíme roušky a na první pohled není úplně poznat, jak se ten druhý pod ní vlastně tváří, oči jsou velkým pomocníkem. Díky nim je úsměv vždy rozeznatelný. Rozzářený pohled, drobné vrásky kolem nich ... a hned je den příjemnější. Nejen pro nás, ale i okolí. V říjnu je ještě jeden důležitý den. Tedˇ nemám na mysli 28. říjen, který je bezesporu tím nejdůležitějším dnem pro naši republiku ... Desátý říjen pamatuje na naše zdraví, ne to fyzické, ale duševní – připomínáme si Den duševního zdraví. Co si budeme povídat, ruku v ruce se zdravím tělesným jde zdraví duševní. Mnohdy stojí právě za problémy toho fyzického. Zkuste si proto přečíst článek „Aby duše nebolela.“

Ne každému osud připraví umetenou cestičku. Ale  je na každém z nás,  jak se s přichystaným osudem popereme. To platí i pro tu cestičku bez kamínků, protože když jeden neví, jak se na ní pohybovat, nemusí být pro něj zrovna výhrou. Že bychom ale nikdy neměli házet flintu do žita a nikdy se nevzdávat, Vám znovu potvrdí náš vynikající cyklista Jiří Ježek. I přes tragickou nehodu v dětství je stále nezdolným optimistou. Stal se skvělým sportovcem, vítězem mnoha závodů, ale především úžasným inspirujícím člověkem. Šestinásobný paralympijský šampion a šestinásobný mistr světa je nejúspěšnějším cyklistou paralympijské historie. Jeho příběh v rozhovoru „S hendikepem po boku nejslavnějších profesionálů světa“ bere dech.

S jeho rozhovorem souvisí i další článek „Komunikace bez bariér.“ Věřím, že stejně jako zaujal mě, zaujme i Vás. Je o komunikaci s našimi hendikepovanými spoluobčany, s lidmi na invalidním vozíku. Setkáváme se s nimi takřka denně, ve službě i v civilu.  Nikdo z nás však s uniformou neodkládá ochotu pomáhat, proto se nám rady a pravidla z článku budou hodit v mnoha situacích. A slova jednoho z respondentů by se měla tesat do kamene: „Důležité je spolu mluvit a zbytek se vyladí.“ Platí nejen pro komunikaci s tělesně postiženými spoluobčany. Platí vždy a za všech okolností. Takže – mluvme spolu, mluvme spolu, mluvme spolu.

Nezapomněli jsme samozřejmě ani na výkon a trochu výuky, byť teď té e-learningové, která v dnešní době dostává zcela jiný význam a rozměr. Stejně tak nesmí chybět rozhovor s kolegou. Vašek je sice u městské policie krátce, ale velmi nás potěšilo, že se s námi podělil o své úspěchy v posilování, kterému se roky věnoval. Co už také ke každému číslu Pražského strážníka nerozlučně patří, je kultura. A že zkratka MP nemusí vždy znamenat městskou polici, se dočtete právě v kulturní rubrice.

Nejen čtenářům přeji hodně zdraví, a to nejen toho fyzického …

Na čtenou zase za měsíc

Irena Seifertová

Zobrazení: 811