Fim – fá – rum
Víte, jaký je význam slova fimfárum? Toto slovo vymyslel Jan Werich do stejnojmenné pohádky. Jedná se o proutek „jen o chlup tenčí, než ta nejtenčí rákoska“, který se vejde do holínky. Pokud se jím jednou švihne, všechno v jeho okolí „ztuhne a znehybní jako na obrázku“. Jan Werich, celým jménem Jan Křtitel František Serafínský Werich, by se ve světě, v kterém je možné všechno, dožil 6. února 120 let. To by byla parádní párty…
Jan Werich se narodil tatínku Vratislavovi a mamince Gabriele v roce 1905, rodiče se ale brzy rozvedli. Jan byl svěřen do péče otce, což bylo velmi neobvyklé. U matky ale nějakou dobu žil, a to v době první světové války, kdy byl otec na frontě. Od studií na gymnáziu se stal jeho celoživotním přítelem i divadelním partnerem Jiří Voskovec. Po ukončení studií na gymnáziu pobyl ještě rok na právech na Karlově univerzitě, ale nešlo to jinak, láska k divadlu byla silnější.
S jeho jménem je spojené nejvíce Osvobozené divadlo. Sem společně s Voskovcem a Ježkem přinesli avantgardní humor, satiru a inteligentní kabaret. Vest pocket revue, Osel a stín, Caesar, Balada z hadrů, Kat a blázen, Rub a líc, Těžká Barbora, to je jen pár z her, které spolu vytvořili. Divadlo v listopadu roku 1938 zavřeli nacisté a všichni tři přátelé emigrovali do USA. Tady dál kritizovali nacismus, pracovali pro Hlas Ameriky a hráli pro československé krajany. Werich se po skončení války do Československa vrátil (Ježek nikoliv a Voskovec jen na chvíli), vedl pražské divadlo ABC, kde vytvořil novou dvojici s Miroslavem Horníčkem, objevil se ve filmech jako Císařův pekař – Pekařův císař, Až přijde kocour nebo Byl jednou jeden král..., později si zahrál i v televizní sérii s Panem Tau.
Stačilo málo a Werich hrál po boku slavného Seana Conneryho. Jednalo se tehdy o film Žiješ jenom dvakrát (You Only Live Twice), pátý film o Jamesi Bondovi, jehož natáčení probíhalo od července 1966 do března 1967. Werich měl ztvárnit postavu jménem Ernst Stavro Blofeld, hlavního padoucha a úhlavního soupeře agenta 007. Dokonce začal film i natáčet, ale ve finále byl přeobsazen.
„Já se nepohodl s produkcí, neb chtěli, abych dělal monstrum. Tak si vzali jinýho, ale zaplatili, co podepsali,“ napsal Werich v dopise příteli Voskovcovi.
Od podzimu roku 1945, kdy mu zde byl přidělen obecní byt, bydlel s rodinou ve vile na Kampě, a to až do své smrti v roce 1980. Dveře se tady netrhly. Jan byl vyhlášeným zábavným společníkem i velkým znalcem a milovníkem kuchyně. Specializoval se hlavně na ryby, které nejen chytal, ale také sám připravoval. Dnes nese vila jeho jméno (dříve Dobrovského domek nebo Engelova koželužna). Dvacet let byl jeho sousedem básník Vladimír Holan. Ten obýval přízemí, kde původně bydlel Jiří Voskovec, zatímco Werichovi bydleli v patře. Oba umělci měli rozdílné povahy a odlišný styl života. Werich byl společenský a hlučný, Holan samotář, který návštěvy přijímal, jen pokud se ohlásily předem. Holan na Wericha nadával, zatímco Werich si Holana a jeho díla velmi vážil. Nebylo výjimkou, že se u Werichů sešlo třeba dvacet návštěv v jeden den. Oblíbeným hostem býval třeba Karel Gott, který jako dárek nosil panu Janovi luxusní kravaty. Poté, co mu byl voperován tzv. „slavík“, začal nosit hedvábné šátky, kterými bylo možné otvor v krku elegantně zakrýt.
Werichova vila, která je kulturní památkou, si samozřejmě umělcovo výročí připomíná spoustou pořadů. Oslavy zde začaly přímo v den výročí, tedy 6. února a pokračují až do července, kdy je na programu koncert orchestru Ježkovy stopy. Kromě výročí narození Jana Wericha vzpomenou stejné výročí od narození Jiřího Voskovce. Pro veřejnost jsou připravena autorská čtení, různé besedy i promítání filmů či komentované prohlídky vily. Michaela Čermáková, která se na všem s radostí podílí, mě upozornila na pořady na téma rozhlasového vysílání V+W z Ameriky, které mělo za druhé světové války povzbudit posluchače V Československu. Besedy, které povede zvukový archeolog Filip Šír, budou obsahovat i autentické nahrávky těchto vysílání. Program je bohatý a je možné, že se ještě rozšíří a další akce budou ještě na podzim, kdy si připomeneme 45 let od Werichova úmrtí.
Wericha si připomínají i na Staré radnici v Ostrově nedaleko Karlových Varů. K vidění je osmnáct originálních kostýmů z filmů a pohádek, v kterých Werich natáčel, zapůjčených společností Barrandov Studio Praha i prezentace velkoformátových fotografií Jana Wericha od fotografa Václavy Chocholy. Mezi kostýmy jsou čtyři zapsané na seznamu kulturního dědictví. Výstava končí 30. března.
FIMFÁRUM Jana Wericha je výstava, kterou lze navštívit až do konce srpna v prostorách Chvalského zámku. Soubor pohádek Fimfárum vydal Werich v roce 1960. Téměř všechny potom navyprávěl na gramofonovou desku a mnohé byly zfilmovány. Některé samostatně, například Tři veteráni nebo Koloběžka první, jiné v rámci celovečerních animovaných filmů. Na Chvalském zámku je vystaven soubor originálních ilustrací knihy Fimfárum od Jiřího Trnky i originální loutky, rekvizity a scény z natáčení animovaných filmů Fimfárum, na kterých postupně pracovali režiséři a výtvarníci Aurel Klimt, Vlasta Pospíšilová, Martin Velíšek, Břetislav Pojar, Pavel Koutský, Kristina Dufková, Denisa Grimmová, Patricia Ortiz Martinez a další. Chvalský zámek v Horních Počernicích je malebná budova v zázemí Chvalské tvrze, je zde několik restaurací, bezproblémové parkování a v těsné blízkosti je i naše okrsková služebna. Pokud sem vyrazíte, určitě prožijete pěkný výlet s celou rodinou. Zámek je otevřen celoročně od pondělí do neděle, od 9 do 18 hodin, s výjimkou některých státních svátků a zavíracích dnů.
Foto: Jan Werich a Jiří Trnka na Kampě, 1963 / foto: Václav Chochola / © Archiv B&M Chochola / Stará radnice Ostrov / Martin Hrubý, Chvalský zámek
Zobrazení: 32