Hana, Váňa, Tono a ti druzí…
Duben byl štědrý na nová divadelní představení či výstavy. Velmi očekávaná byla například premiéra inscenace Hana podle knihy Aleny Mornštajnové v Divadle na Vinohradech (4. 4. 2025). Dramatizace románu se ujal Jiří Janků, režie pak Petr Svojtka, prověřený tvůrčí tandem, který má neodolatelný smysl pro humor a skvělé nápady. Hanu uvedlo již Mahenovo divadlo v Brně (2019) a Klicperovo divadlo v Hradci Králové (2021 v režii Diany Šoltýsové). Román, který vyšel v roce 2017, získal mnohá ocenění a prozatím byl přeložen do dvaceti dvou světových jazyků. Práva na další překlady jsou prodána do dalších pěti zemí, například do Etiopie či Ázerbájdžánu. Příběh Hany je velmi silný, takže zrovna tady pan Svojtka a pan Janků svůj pověstný humor museli nechat stranou. Ženu, která trpí pocitem viny, neboť se domnívá, že nosí smrt svým blízkým, velmi emotivně ztvárnila Andrea Elsnerová. Skvěle hraje jak mladou a důvěřivou dívku plnou snů, tak i stárnoucí zlomenou a životem zkoušenou ženu. Nutno dodat, že příběh vychází ze skutečných událostí, k nimž došlo mezi lety 1933 až 1963 ve Valašském Meziříčí. Na různých platformách má představení vysoké hodnocení jak od redaktorů, tak od diváků. Obrázek si musí udělat každý sám. Rozhodně stojí za vidění a doporučila bych mít po ruce kapesníček.
Muž, který otřásl světem
Temüdžin. Všichni jsme to jméno někdy slyšeli, ale ruku na srdce, kdo z nás ví na „první dobrou“, o kom je řeč? Že jde o sjednotitele mongolských kmenů, prvního Velkého chána Mongolů, jednoho z nejslavnějších vojevůdců a dobyvatelů, zakladatele největší pozemní říše v historii lidstva, který je nejspíš celosvětově nejznámější postavou z mongolských dějin, o Čingischána? Nyní máme možnost svoje znalosti rozšířit. Za účasti českého prezidenta Petra Pavla a jeho mongolského protějšku Uchnágína Chürelsücha byla totiž v březnu v Národním muzeu (NM) zahájena výstava věnovaná právě tomuto muži.
Čokl, kohout a ledoborec
Zase je zima až praští. Vlastně by mě zajímalo, na co taková zima vůbec je? Mráz leze pod kožich, a když se chce jeden kocour olíznout, tak, aby si dával pozor na svůj jazyk. Viděl jsem dokonce jednoho chudáka, co ze zoufalství olízl železné zábradlí, a pak půl dne mňoukal jako šílený. No, mňoukal, spíš se o to snažil. Asi si chtěl vyzkoušet, jak chutná ta blyštivá omrzalka, co se tak krásné třpytí na sluníčku. Jo jo, taky jsem to jednou udělal, ale jen zlehýnka, opatrně, abych neskončil jako ten chlupatec, co teď šišlá a místo krásného hlubokého kočičího mňoukání spíš připomíná hada, co mu auto přejelo ocas. Naštěstí ten mráz netrvá dlouho a snad taky nebude. To se jeden potom v noci moc neprojde.
Fim – fá – rum
Víte, jaký je význam slova fimfárum? Toto slovo vymyslel Jan Werich do stejnojmenné pohádky. Jedná se o proutek „jen o chlup tenčí, než ta nejtenčí rákoska“, který se vejde do holínky. Pokud se jím jednou švihne, všechno v jeho okolí „ztuhne a znehybní jako na obrázku“. Jan Werich, celým jménem Jan Křtitel František Serafínský Werich, by se ve světě, v kterém je možné všechno, dožil 6. února 120 let. To by byla parádní párty…
Papírová čepice a hvězdičky v očích
Kdo z nás by ho neznal. Znali ho naši rodiče, znají ho naše děti i děti našich dětí… Ano, je to Večerníček.
Aktuálně ho můžeme vidět každý den v 18 hodin a 45 minut na Déčku České televize. Přestože je mu tolik, kolik mu je, nestárne. Stále je to malý kluk na jednokolce, houpacím koníkovi či v autíčku, který nám přeje dobrý večer i dobrou noc.
Román lepší než učebnice
V říjnu 2024 uděloval pan prezident Pavel státní vyznamenání. Jedno z nich, Medaili za zásluhy o stát v oblasti kultury, konkrétně za zásluhy I. stupně, obdržela za svou tvorbu paní Karin Lednická. Paní Karin je autorkou trilogie Šikmý kostel, která má podtitul románová kronika ztraceného města. V Karviné se narodila, vyrostla v Havířově a nyní žije v Ostravě. V podstatě tedy celý život strávila v regionu, o jehož historii píše a kterou zpracovává ve svých románech.
Oblíbený či uznávaný? Prostě kultovní!
To, že je Jan Sklenář skvělý herec a zpěvák, vím už dlouho. Bohužel to nevědí všichni, a proto zatím neměl moc šancí to světu ukázat. Přitom stačilo jen třikrát vyslovit jeho jméno. No, ne tak úplně jeho, ale… Beetlejuice, Beetlejuice, Beetlejuice, to je, oč tu běží. Hudební divadlo Karlín totiž 12. listopadu uvedlo v celoevropské premiéře muzikál na motivy kultovního filmu Tima Burtona Beetlejuice a pan Sklenář v něm hraje hlavní roli. Ale popořadě. Film z roku 1988, oceněný Oscarem za nejlepší masky, je horrorová fantasy komedie. Muzikál z pera Scotta Browna, Anthony Kinga a skladatele a textaře Eddieho Perfecta byl poprvé uveden v New Yorku v roce 2016. Praha tentokrát předběhla Londýn. Egon Kulhánek, který je ředitelem HDK od roku 2003, získal licenci na jeho uvedení u nás. Jak říká, tento titul by měl do Karlína přilákat zejména teenagery, jako se to děje v USA.
Prague City Tourism - Oslavuje město a všechny ty minulé i současné, kteří jej pomáhají utvářet
Praha, stověžaté město českých králů, patří k nejhezčím v Evropě. V roce 1992 to ocenil i svět a historické jádro našeho hlavního města bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Proč Prahu miluje celý svět a patří k nejoblíbenějším cílům při cestách Evropou? V jejích ulicích totiž je skvěle vidět, jak šel čas – postupně a krok za krokem se před žasnoucíma očima návštěvníků odvíjí barevné fantastické představení všech stavebních slohů a epoch. Pražské ulice, náměstí a nábřeží představují působivý koktejl gotiky, renesance, baroka, klasicismu a secese.
Mnohá zákoutí vypadají, jako by je právě filmaři upravili pro natáčení romantických historických filmů – jenže v Praze nejde o kulisy, ale o realitu. Z celkového počtu památkově chráněných paláců a domů, socha, pomníků, technických památek a historických zahrad a parků je více než polovina starší než 100 let a téměř čtvrtina pochází z první poloviny 20. století. To je něco, čeho bychom si měli vážit a také bychom to měli umět ocenit.
Tahle kniha není pro BLBCE
Krize, slovo, které může být synonymem pro strach, obavy, paniku či úzkost. Pro někoho. Pro druhého toto slovo může znamenat výzvu, dobrodružství, kýženou změnu, která nastartuje dějiny jiným, možná lepším směrem. Krize má své pro i proti. Může být jen drobná, lokální, malého charakteru, regionální, celonárodní, společenská či globální. Krizí si procházíme skoro pořád. Krize vztahů, krize zdraví, krize v práci či krize osobnosti. Asi se však shodneme všichni na jednom, na krizi je dobré být alespoň trochu připraven.
Vzkříšení Spirály
Od března letošního roku jsem v úzkém kontaktu s PR manažerkou www.navýstavišti.cz Lindou Antony, a díky tomu mám veškeré informace o aktuálním dění. Na Výstavišti se rekonstruuje, staví, jednoduše nezahálí se. Otevřeny byly revitalizované střechy Křižíkových pavilonů, které byly proměněny na zelené pobytové terasy pro veřejné i soukromé akce, na Průmyslový palác se vrátila hodinová věž, probíhá rekonstrukce v halách H1, H27 a 28 i kdysi honosné jateční burzy (bývalá burza masa), činnost zahájila Nová Spirála. Bylo to na začátku října a jednalo se o její „vzkříšení“.
Malé i velké radosti podzimu
Prázdniny jsou už zapomenuté, léto ustoupilo podzimu, nový školní rok i nová divadelní sezóna jsou v plném proudu. Nicméně my máme stále mnoho možností, jak si zpříjemnit dny, načerpat energii a těšit se z maličkostí. Ať už plánujeme vánoční dárky pro své blízké, setkání s přáteli, nebo jen obyčejné chvíle pro sebe, jde o to, najít rovnováhu mezi povinnostmi a potěšením. Abychom neměli myšlenky chmurné, hlavy zamotané a nálady nevyvážené, musíme tu a tam zvolnit, nechat se bavit, kochat se krásou, nebo se třeba jen dobře najíst v příjemném prostředí. Prostě „udělat si to hezký“. Pořád se něco děje a je z čeho vybírat, tak směle do toho, nebojme se ničeho.
Je libo výstavu?
Národní technické muzeum na Letné je sázkou na jistotu, pokud nevíte, kam zajít ve chvílích volna. Každý z rodiny si tady najde něco, co ho zaujme. Jelikož naši strážníci velmi často spolupracují s pražskou záchrankou, šla jsem se podívat na soubor historických sanitek, které jsou do osmého června příštího roku vystaveny v tamní dopravní hale. Musím říct, že jsem čekala více.
Vltavský Carcharodon carcharias
Carcharodon carcharias, známý také jako velký bílý žralok, je jedním z nejznámějších a nejvíce fascinujících tvorů oceánu. Tento majestátní dravec je často zobrazován v populárních médiích jako nebezpečný predátor, ale jeho skutečný život a chování jsou do této doby zahaleny rouškou tajemství a o jeho chování nevíme zdaleka všechno.
Žralok bílý může dorůst do délky až šesti metrů a vážit až dvě tuny. Jeho tělo je aerodynamicky tvarované, což mu umožňuje rychle a efektivně plavat. Jeho zuby jsou trojúhelníkovité a ostré jako břitva, ideální pro trhání masa. Barva těla je obvykle šedá až modrošedá na horní straně a bílá na spodní straně, což mu poskytuje kamufláž při lovu, protože se ztrácí v kontrastu mezi světlem nad hladinou a tmou pod ní.
Afrika, Dasha, Kučera i StarDance
Když jsme se s Vítkem Petráškem potkali, mluvili jsme i o tom, že nemáme rádi, když novináři používají zcela zavádějící titulek, který v podstatě s článkem nekoresponduje. Slíbila jsem, že to neudělám a začala přemýšlet, jak tento příspěvek pojmenuji. Vítek mi druhý den poslal nějaké podklady, které byly rozděleny do několika odstavečků a ejhle, titulek byl na světě.
Jsem ráda, že jste si našli cestu k našemu časopisu MP Praha Pražskému strážníkovi. Přinášíme Vám informace nejen z prostředí naší organizace, ale také z oblasti kultury, historie, sportu a dalších. Věřím, že články budou pro Vás přínosné a zajímavé.
Irena Seifertová
šéfredaktorka