Bohém Brandl
Věřte mi, že to není nějak plánované, ale opět začnu v Kutné Hoře. Chodila jsem zde na základní školu, která byla v těsné blízkosti kostela Matky Boží Na Náměti. (Dovolím si ještě malou vsuvku – v minulém čísle jsem psala o nových pobočkách Městské knihovny v Praze a zmínila jsem knihovnu kutnohorskou. Ta nyní sídlí právě v budově „mojí“ ZŠ Na Náměti. Knihovna v Kutné Hoře získala 12. října první místo v kategorii Městská knihovna roku 2023.)
Nově v mlýně nebo u veverky
Když jsem byla školou povinná a úspěšně se naučila číst, velmi ráda jsem chodila do knihovny, přestože knih jsme měli doma víc než dost. U nás, v Kutné Hoře, byla jen jedna a celkem malá, ale i tak jsem se těšila na každou její návštěvu. Navíc vyrazit do knihovny byla také společenská událost. Domluvily jsme se ve škole s „holkama“ a šlo se. Potom jsme si ukazovaly svoje úlovky a bylo to moc fajn. Mimochodem, kutnohorská knihovna se přestěhovala do budovy bývalé základní školy, kde jsem strávila osm krásných let a dokonce aspiruje na výhru v soutěži „Stavba roku Středočeského kraje 2023“. Ale o to tu teď nejde.
Ocas se mihne
Zima se dostává do své druhé poloviny a v kalendáři se objevil měsíc s druhým pořadovým číslem. Podle statistik meteorologů patří mezi ty nejmrazivější v roce, s průměrem někdy i pod bodem mrazu. V našich podmínkách je prostě zima jako řemen. My se nacházíme na okraji Prahy a to v brzkých ranních hodinách. Slunci bude ještě dlouho trvat, než opustí svůj úkryt za obzorem a pomalu začne ohřívat svými paprsky ztuhlou zemi a dodá alespoň trošku tepla prokřehlým stvořením, které se pomalu sunou směrem k nejbližší autobusové zastávce. Ještě předtím, než dorazí první osoby na první ranní housenku, která otevře svá ústa a spolkne vše, co do ní nastoupí, přijíždí z nedalekých polí auto. Takový malý nenápadný kombík, neurčité barvy, snad světle hnědé, mající svá nejlepší léta dávno za sebou. Znalec by jistě poznamenal, že tento model snad svá nejlepší léta ani neměl.
Pravidla směšného chování?
Když jsem byla malá, rodiče mne učili třeba to, že na chodníku se chodí vpravo, když pozdraví oni, mám pozdravit i já (tady jsme měli zpočátku trochu problém), mám mít vždycky v kapse kapesník, v obchodě, kině, ve vlaku mám nechat ostatní nejprve vycházet, teprve potom mohu vstoupit/ nastoupit a mnoho dalšího. Když jsem byla starší a vyrážela ven sama, říkávali: „Dobře se bav a nezapomeň na slušný vychování.“ V překladu to znamenalo: Přijď domů včas,a chovej se tak, abychom se za Tebe nemuseli stydět. Dnes a denně jsem svědkem různých situací a mám pocit, že na „slušný vychování“ mnozí zapomněli.
Obraz nebo zvuk?
Obraz, v tomto případě televize a zvuk, tedy rozhlas – obě média slaví letos kulaté narozeniny a k tomu se váže bohatý doprovodný program. Koncerty, setkání či výstavy. A právě na ty bych vás chtěla pozvat. Zaberou času tak akorát, aby to ani menší děti nepřestalo bavit a každý si tady najde svoje.
Chlast – slast
Za všechno může Finn, i když je to Nor. Konkrétně norský psychiatr, psychoterapeut, spisovatel a profesor jménem FinnSkårderud a jeho výrok: „Člověk se rodí s deficitem půl promile alkoholu v krvi.“ Jak sám tvrdí, jde ale o špatnou interpretaci jeho předmluvy ke knize O psychologických účincích vína. „Ano, na první stránce jsem napsal, že po jedné nebo dvou skleničkách je život celkem dobrý a myslíme si, že se rodíme s deficitem 0,5 ‰… Ale už v následujícím odstavci tuto teorii zcela odmítám.“ Jenže, co když si ten následující odstavec nepřečteme?
Jedna zastávka na Královské stezce
Stalo se to na apríla, ale žert to rozhodně nebyl. Společnost Prague City Tourism ve spolupráci s Národní knihovnou ČR otevřela prvního dubna unikátní trasu v objektu pražského Klementina včetně prostor Barokní knihovny a Astronomické věže. Nejedná se sice o něco zcela nového, neboť prohlídky se pouze po určité pauze vracejí do nabídky, nové je právě spojení obou subjektů. Klementinum, které je ve správě právě Národní knihovny ČR, se díky ní zařadí k dalším osmi provozům, které už má městská společnost na starosti. Patří mezi ně Petřínská rozhledna i Zrcadlové bludiště, Staroměstská mostecká věž, Prašná brána, věž radnice na Staroměstském náměstí, obě věže Karlova mostu, Svatomikulášská městská zvonice a Novomlýnská vodárenská věž. Přestože se rozsáhlý areál Klementina nachází na trase Královské stezky, která prochází Karlovou ulicí, nepřichází sem tolik návštěvníků, kolik by si toto místo zasloužilo. Lidé okolo procházejí cestou ze Staroměstského náměstí přes Karlův most na Pražský hrad, ale nenapadne je vstoupit. Netuší, co všechno se uvnitř skrývá. Na pozemku o velikosti dvou hektarů, kde bývalo původně 32 domů, 3 kostely, 2 zahrady a jedno spáleniště, je celkem 5 nádvoří, kolej, 3 kostely, menší kaple, knihovny, přednáškové sály, tiskárna, divadlo a hvězdárna s věžemi. Společnost Prague City Tourism (v roce 2020 nahradila Pražskou informační službu), jako oficiální organizace hlavního města Prahy, má za cíl zvýšit zájem turistů o návštěvu Prahy, nejlépe pak opakovaně, a upozornit i na méně navštěvované objekty. Právě to se nyní očekává i v Klementinu. V plánu je představit objekt nejen jako historickou památku, ale také jako stále živý komplex užívaný vědci i studenty.
Ferda, Miko i Pravomil
Omlouvám se vám, tentokrát jsem nevěděla co vybrat, na co upozornit a tak vám výjimečně nabízím tři možnosti a nebojím se přiznat, že si myslím, že si všechny zaslouží vaši pozornost.
Energetická krize v praxi aneb Svíčková a palačinky
Nejprve bych se měl asi představit. Ona totiž role vypravěče je nesmírně důležitá a mnoho autorů jí nevěnuje přílišnou pozornost. Nerad bych udělal stejnou chybu a bylo by to také velmi neslušné. Už od mala mi kladli na srdce, abych měl dobré vychování, abych nikde nedělal ostudu a ke všem se choval zdvořile. Víte, on takový přístup otevře nespočet dveří a odstraní nespočet překážek a bariér.
Číst dál: Energetická krize v praxi aneb Svíčková a palačinky
280 kusů od afišistů
Uměleckoprůmyslové museum se pro své návštěvníky znovu otevřelo po tříleté rekonstrukci 15. listopadu 2017. Aktuálně zde můžeme navštívit několik výstav. Některé jsou stálé, některé časově omezené. Například do května jsou k vidění velkoformátové obrazy digitálních vizualizací „Casa Immaginaria: Living in a Dream“, do září pak „Sběratel. Lannova sbírka skla.“ Mne zaujala Řeč plakátu 1890 – 1938. Vystaveno je 280 plakátů v tematických blocích Umění, Reklama, Ideologie. Vybírat exponáty muselo být vskutku nesnadné, neboť sbírka UPM obsahuje na tři tisíce kusů plakátů. Vždyť také patří mezi nejstarší a nejvýznamnější v Evropě. Věděli jste, že tvůrcům plakátů se říká afišisté?
Hora světla
Národní technické muzeum najdeme na Letné, ideální spojení sem je tramvají na Letenské náměstí. Aktuálně, do konce března, tady probíhá výstava „Hardtmuth: od uhlu k tužkařskému impériu“. Asi sami už tušíte, že nám má přiblížit architekta, vynálezce a podnikatele Josepha Hardtmutha a jeho úspěšnou firmu Koh-i-noor Hardtmuth, založenou ve Vídni roku 1790, a to včetně její historie a výrobků.
Fejk, Petr Fejk ví, jak se dělá zoo
Co je to fejk? V tomto případě není otázka správně položená. Měla by znít: Kdo je to Fejk, Petr Fejk? Pokud by se měl sám představit, řekne: „Je mi 58 let. Největší část svého kariérního života jsem strávil v pražské zoo. V letech 1997–2009 jsem s ní zažil povodeň i přerod v jednu z nejlepších zoo světa. Žiji trvale na Praze 2.“
100 let kolonie Domov
Znáte žižkovské ulice Na Hlídce, Strážní, Na Vlastním, V Domově nebo V Bezpečí? Bydlet tam, to se člověk musí zcela v bezpečí i cítit, ne? Navíc, když nedaleko je i hospůdka „Za větrem“. O čem je řeč? O kolonii Domov.
„Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo Domov státních i jiných veřejných zaměstnanců pro domky rodinné v Žižkově“ bylo založeno v říjnu 1919. V té době to nebylo nic neobvyklého, neboť vznikala řada organizací zaměřených na výstavbu bytových jednotek pro státní a veřejné zaměstnance. A o to přesně šlo. Zajistit slušné bydlení státním úředníkům. Projektu věnoval přízeň sám T. G. Masaryk, který tak chtěl podpořit ozbrojené složky nově vzniklého státu.
Džungle, která nespí
V džungli je vlhkost až 95%, člověk se tady hodně potí, a protože i ze stromů kape voda, je stále mokrý, což nedělá dobře pokožce, špatně se mu dýchá, útočí na něho hmyz, každou chvíli se můžete škrábnout o nějaký keř. Brrr. Je ale možnost zajít do džungle, aniž byste byli vystaveni všem těmto útrapám a nemusíte mít ani extra pevné boty, ani klobouk ala Indiana Jones na hlavě (aby vám voda netekla za krk), ani nepromokavý oděv. Kde? Třeba ve skleníku Fata Morgana v pražské Botanické zahradě v Troji.
Winternitzova vila Na Cihlářce
Architekta Adolfa Loose asi není třeba představovat, některá jeho díla ale možná ještě neznáte. A třeba je to právě tato vila na Malvazinkách. Pražský právník JUDr. Josef Winternitz ji nechal postavit u Adolfa Loose a Karla Lhoty (ten je autorem všech prvků v interiéru) v roce 1931 pro svou rodinu; manželku Jenny, dceru Suzanu a syna Petra. Je to poslední Loosova realizovaná budova a v mnohém je shodná s, o něco známější, vilou Müllerovou. Díky pozvání na promítání filmu Naděje až do konce jsem se zde ocitla i já, a vila mi jednoduše učarovala.
Jsem ráda, že jste si našli cestu k našemu časopisu MP Praha Pražskému strážníkovi. Přinášíme Vám informace nejen z prostředí naší organizace, ale také z oblasti kultury, historie, sportu a dalších. Věřím, že články budou pro Vás přínosné a zajímavé.
Irena Seifertová
šéfredaktorka