Santiniho barokní perla
Dovolte mi, abych vás pozval do míst, kde se snoubí elegance, klid, pohoda, krásná architektura, historie a kouzelná příroda. Do míst, kde si i vy osobně můžete prožít svůj nejdůležitější den v životě, kde můžete strávit krásný den s rodinou či se kochat ladnými křivkami místních koní. Zvu vás tentokrát do míst, kde vládne klasická architektura a ne ta moderní. Vloni padla pozornost na Volmanovu vilu v Čelákovicích a letos na barokní perlu v Chlumci nad Cidlinou. Ano, vítejte na zámku patřícím mezi naše nejvýznamnější barokní stavby, na zámku Karlova Koruna.
Aquapalace Praha – den v ráji vodních radovánek
Zanedbávali jste v poslední době svoje dítko? Měli jste hodně práce, společný čas se omezil na kritickou úroveň a ve víru povinností jste zapomněli na keramické dílničky pořádané navštěvovaným kroužkem? Teď koukáte na skulpturu, která měla být svícnem, mrzí vás, že jste jí neupatlali spolu a přemýšlíte, jak to všechno napravit? Máme pro vás tip. Jedná se o celodenní výlet, ale ne takový, kdy se děti otravují při prohlídce hradu a vyprávění o gobelínu patřícímu vládci XY. Máme pro vás výlet, kdy se společně ponoříte do zábavy takovým způsobem, že den uteče jako voda v divoké řece a všechen zanedbaný čas spláchne z dětské duše toboganová voda. O jaké, že kouzelné místo se jedná? No přeci o Vodní svět, který se nenachází ve filmu Kevina Costnera, ale v Aquapalace Praha. Rádi vás provedeme, tak jdeme na to.
Klenot se zvonem na nároží
Ten pohled mě nikdy neomrzí. Vysoké věže monumentálního kostela Matky boží před Týnem, neboli Týnského chrámu (Mimochodem, víte, že ta severní věž se jmenuje Eva a ta jižní Adam?), o kousek dál palác Kinských a mezi nimi krásný věžový dům s bohatě zdobeným průčelím. Tuhle stavbu historikové považují za nejcennější středověký měšťanský dům v Praze. Ano, uhodli jste, zvu vás do domu U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí, kam překvapivě vede i nejstarší stopa po císaři Karlu IV.
Ze Světic do Říčan
Hledáte nenáročný, ale přitom pestrý výlet pro celou rodinu? Místo, kde se děti vyběhají, rodiče odpočinou (dají si pivo) a všichni si odnesou pár příjemných zážitků? Pak zpozorněte! Trasa mezi obcí Světice a městem Říčany je jako stvořená pro společné chvíle v přírodě, a to doslova jen pár zastávek vlakem od Prahy. Přibližně čtyři kilometry dlouhý úsek nabízí louky, lesní cesty, rybníky, dětská hřiště, občerstvení a dokonce i hrad. Co víc si přát?
Nový pražský unikát
Na tohle místo jsem chodila moc ráda se svými syny a už se těším na dobu, až sem budu chodit se svými vnuky. Kluci byli vždycky nadšení a z pestré nabídky dětských programů nebylo snadné si vybrat, postupně jsme je viděli snad všechny. A co teprve herní simulátory! Dostat je od nich, mě stálo dost sil. Potemnělý sál a hvězdná obloha nad námi … Když ještě prozradím, že se jedná o budovu s velkou kopulí, která stojí ve Stromovce, uhodne asi každý – ano, mám na mysli pražské planetárium.
Čápy s mákem aneb Středočeský zázrak jménem Loučeň
V tomto roce je to právě čtvrtstoletí od doby, kdy se někdejší státní školicí středisko železničářů na barokním zámku Loučeň u Nymburka dostalo do soukromých rukou. Kateřina Šrámková, dáma, kterou mnozí odrazovali od plnění bláhového snu o návratu krásy a prosperity na dávno přežilé feudální sídlo kdesi uprostřed středočeských lesů, si svůj sen přes mnohé eskapády plní dál. Dnes optimisticky věří, že nejhorší překážky má už za sebou. Novinek byla v pětadvacetileté historii celá spousta. Nejprve na evropském kontinentu ryze originální idea počáteční desítky labyrintů a bludišť, která v následujících letech došla rozšíření. V horizontu měsíců od jejich otevření odbourání volných pondělků, které postupně i na mnohých dalších soukromých i státem či obcí spravovaných památkách vzaly za přežitek. Následně se návštěvnicky opravdu horká sezóna rozšířila o jinde turisticky tak mrtvé měsíce jako listopad či prosinec. A to díky oblibě tradice Svatomartinského posvícení, kterou v Česku pomohla popularizovat nebo adventních prohlídek vánočně nazdobeného zámku.
Číst dál: Čápy s mákem aneb Středočeský zázrak jménem Loučeň
Dobrý den, jak se máme? Vypadáte pořád hezky!
Tak takové pozdravy uslyšíte v Čáslavi běžně. Inu, jako na každém malém městě se i tady všichni znají. Pokud čtete moje články, víte, že jsem se narodila a přes dvacet let žila v Kutné Hoře. Všichni jsme vnímali rivalitu v trojúhelníku Čáslav – Kolín – Kutná Hora. Čáslav mi vždy přišla taková svobodomyslná, Kolín průmyslový, v Kutné Hoře jsem byla doma a byla pro mne místem nejdůležitějším, ale tak trochu městem neakčním. Snad proto, že byla Čáslav z těchto tří měst nejmenší, nabyla jsem pocitu, že tady mají lidé k sobě blíž a probíhají tady super akce. Na místním gymnáziu jsem strávila čtyři roky, díky čemu jsem vlastně spolužačkou Vladimíra Remka, Jana Vlasáka, Kamily Ženaté nebo Jamily Kratochvílové.
Skví se jako Pardubice
Po pravdě řečeno, navštívit Pardubice mě nikdy moc nelákalo. Jako malé dítě jsem sem několikrát zajela s rodiči na návštěvu vzdálených příbuzných, ale to mám tak nějak v mlze. Několikrát jsem zvažovala návštěvu zdejšího divadla, ale ani jednou k tomu nedošlo. Jako děvče v rozpuku jsem tady jednou byla v legendárním klubu Žlutý pes, a tím to haslo. Ale vzhledem k tomu, že mnoho mých přátel zmiňovalo Automatické mlýny, rozhodla jsem se, že bych je měla vidět a do Pardubic vyrazila. A udělala jsem dobře. Každý si v souvislosti s tímto městem vybaví oblíbené perníkové pochoutky, motocyklový závod na ploché dráze nebo nejtěžší překážkový dostih kontinentu. Ale nejen to Pardubice nabízejí.
Veselí nad Lužnicí
Český Krumlov, Třeboň, Pelhřimov, Hluboká nad Vltavou a tak bych mohl pokračovat. Při zkoumání jižních Čech za účelem vytipování parádního výletu vám jistě Veselí nad Lužnicí do oka nepadne. Má silnou a široce „profláknutou“ konkurenci. Kdyby mě sem v minulosti nezavála náhoda na střední školu, možná bych o jeho existenci neměl také ani ponětí. Je to však velká škoda. Sám jsem byl překvapený, kolik toho zdejší město a okolí nabízí. Pojďme si to společně projít a ty se, Krumlove, začni třást o svoje turisty.
Chotkův empírový klenot
Kačina. Zámek, jehož návštěvu můžete spojit s nedalekou Kutnou Horou nebo na vedlejších stránkách zmíněným Kolínem.
Kačina, zámek jako vystřižený z francouzských nebo ruských filmů z období Napoleona Bonaparte.
Stavební sloh, na který v Česku moc nenarazíte. Čistý empír.
Kačina, dále zámky Kozel, Dačice, Veltrusy... K empirovým zámkům patří rozsáhlé anglické parky, často s plastikami a drobnými stavbami.
A v tomto případě i expozice Národního zemědělského muzea. Všichni pocházíme z dvorů, statků, maštalí a chlévů…
Kolín - gotiky chlouba
Při pohledu na mapu východně od Prahy by se mohlo na první pohled zdát, že rovinaté a pro někoho skoro až jednotvárné Polabí nenabízí příliš mnoho turistických možností. Pohled druhý už odhalí něco jiného.
Kolín, město asi šedesát kilometrů od Prahy.
Možná někoho napadne otázka, proč jet na celodenní výlet zrovna do Kolína… A ten někdo by se mohl zeptat: co bych tam vlastně měl vidět? Ano, Kolín je totiž všeobecně považován za výrazně průmyslové město. Chemie, elektrotechnika, rafinerie, tiskárny, cukrovar, pivovar, prostě nač si vzpomenete... Je někdo zvědavý na místní rafinerii minerálních olejů? Na chemičku Draslovka? Někdo by se ale mohl chytnout na exkurzi v místní automobilce Toyota.
Dropy a klopenky
Fenomén cyklistiky asi není potřeba nějak rozvádět. Na kole jezdí téměř každý a cykloturistika je již od počátku devadesátých let, díky horským kolům, masovou záležitostí, které se musely přizpůsobit snad všechny hotely a lokality nejen v naší domovině. Před pár lety se však do popředí začala drát elektrokola, která umožnila zdolávat i těžké trasy jedincům moc netrénovaným. Nechme však elektrokola teď stranou, i když i jich se toto téma trochu týká, a podívejme se na jinou disciplínu cyklistiky, než je klasické cross country, či silniční polykání kilometrů. Enduro, traily a sjezd patří k disciplínám, které jsou na velkém vzestupu. A díky tomu u nás přibývají bikeparky a místa, kde je možné bezpečně a legálně jezdit z kopce dolů, aniž byste přitom přejeli houbaře, turistku či babičku jdoucí na klestí.
Jedeme na jih aneb Cesta pokračuje
Vzpomenete si na mou větu v loňském článku, kdy jsem vás lákala k návštěvě Jindřichova Hradce: „Další zastávkou by mohl být Tábor, jenže tohle město s biblickým jménem nelze popsat třemi větami, takže si ho nechám na příští rok?“
Svému slovu jsem dostála a letos vás zvu na výlet právě sem.
U českého moře zábava nekončí
Lipno to není jen nádrž.Tohle „české moře“ to je především fascinující příroda. Chráněná krajinná oblast Šumava se zbytky pralesů. Rys ostrovid, tetřev hlušec, los evropský, pomalu se sem vrací vlk. Ve vodách horní Vltavy žije vzácná perlorodka říční nebo vydra. V okolí Lipna najdete nejdelší české trasy pro in-line bruslení nebo cykloturistiku. Historie tady na vás dýchne na každém kroku – hrad Rožmberk, cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě, Vítkův hrádek, pašijové divadlo v Hořicích, Schwarzenberský plavební kanál, Plechý a Plešné jezero a mnoho dalšího. Tohle místo je jako stvořené nejen pro odpočinek, ale i pro zábavu všeho druhu.
ICONIC HOUSE z Čelákovic
„Umělecké dílo je ovšem v každé době odrazem faktů, které jsou determinovány sociálními vztahy a výrobními poměry.“ „Umělecká díla nejsou mrtvé nerosty; jsou to zrna, která se proměňují vlivem půdy, v níž mají vzklíčit.“ „Život je trpký a ženy drahé.“ Možná vám přijde poněkud zvláštní začínat pozvánku do ojedinělé funkcionalistické vily postavené významným továrníkem slovy Karla Teigeho. Teoretika a organizátora meziválečné avantgardy, výtvarného a literárního kritika, publicisty, propagátora proletářského umění. Nemusí se na první pohled zdát, ale on má k této vile mnohem blíže, než by člověka napadlo. Byli to totiž jeho žáci a následovníci, architekti Karel Janů a Jiří Štursa, kdo tento objekt na kraji středočeského města Čelákovice navrhli a realizovali. Díky spletité cestě, která má dodnes několik variant výkladu, jak se tak mohlo stát, nakonec významný továrník Josef Volman svěřil tak mimořádnou práci začínajícím architektům, a to ještě z tak odlišného prostředí. Výsledek je však ohromující.
Jsem ráda, že jste si našli cestu k našemu časopisu MP Praha Pražskému strážníkovi. Přinášíme Vám informace nejen z prostředí naší organizace, ale také z oblasti kultury, historie, sportu a dalších. Věřím, že články budou pro Vás přínosné a zajímavé.
Irena Seifertová
šéfredaktorka