Měsíčník městské policie hl. m. Prahy

V Praze doma bez domova

Během roku bývají kontroly lidí bez přístřeší nebo celých skupin bezdomovců ze strany strážníků spojené spíše s řešením situací, jako je znečišťování veřejného prostranství, žebrání, užívání alkoholu na zakázaných místech či obtěžování ostatních občanů.

Číst dál: V Praze doma bez domova

Úctyhodná tradice trvá u MP Praha již 22 let

Dnů dobrovolného dárcovství krve se zaměstnanci MP Praha účastní dvakrát ročně už 22 let. Mnozí mají na svém kontě stovky odběrů krve, destiček nebo plazmy. Další hromadná akce se koná 21. ledna 2020.

Číst dál: Úctyhodná tradice trvá u MP Praha již 22 let

Ocenění věrnosti, letos už podruhé

190 zaměstnanců pražské městské policie, celkem 2730 nepřetržitě odpracovaných let. V Brožíkově síni Staroměstské radnice se na závěr roku uskutečnilo slavnostní oceňování za nepřetržitou délku pracovního poměru v trvání 10, 15, 20 a 25 let.

Slavnostní ceremoniál se konal 11. prosince a byl tradičně zahájen pochodem čestné jednotky a husitským chorálem. Slova díků a chvály si strážníci a další zaměstnanci, kteří pražské městské policii zachovali věrnost, vyslechli od primátora hl. m. Prahy Zdeňka Hřiba

Číst dál: Ocenění věrnosti, letos už podruhé

Nejen sloni pláčou

„Velikost národa a jeho morální pokrok můžeme posuzovat podle způsobu jeho zacházení se zvířaty.“ (Mahátma Gándhí)

My lidé se k naší planetě chováme jaksi macešsky. Snažíme se ji využívat na sto a více procent, ale někdy si neuvědomujeme, že nejsme jediní, kteří zde žijí. Velmi často se chlubíme tím, že jsme páni tvorstva. To dozajisté jsme, neexistuje žádný jiný druh, který by dokázal Zemi takto přetvořit a ovládnout. Technologie nám dala do ruky obrovskou moc. Ovšem s mocí přichází i obrovská odpovědnost a starost, což si lidstvo často neuvědomuje.

Číst dál: Nejen sloni pláčou

Nová verze nás

Milovník historie bezpečnostních složek České republiky má dnes opravdu rozsáhlé možnosti, jak čerpat nové a nové informace. Stačí zasednout ke klávesnici a internet na Vás vychrlí tolik materiálu, že ho ani za celý život nejste schopni „prolistovat“. V televizi běží nepřeberné množství pořadů, tematických knih jsou plné regály a v neposlední řadě jsou tu muzea a výstavy, které uspokojí i toho největšího zvědavce. Každý si tak může udělat obrázek, co trápilo četníky před sto lety, co před padesáti a co se řešilo loni. Pár klinutí a historický průřez kvalitou služebního vybavení odhalí i nošené spodní prádlo. Ale co budoucnost? Nikdo zatím (díky bohu) stroj času nesestrojil a tak můžeme jen hádat na základě dostupných predikcí a trendů. A přesně o to jsme se v redakci pokusili.

Číst dál: Nová verze nás

Srdeční záležitost JAWA

Je krize, píše se rok 1929 a Ing. František Janeček hledá cestu, jak se svou zbrojovkou neskončit. Rozhoduje se pro netradiční řešení, nenabízí nové technologie ve výrobě zbraní či jiný převratný vynález, ale kupuje od firmy Wanderer licenci na výrobu motocyklu 500 OHV. Zanedlouho se registruje ochranná známka JAWA – Janeček + Wanderer. Ve stejném roce se rodí nový model s licencí a označením JAWA 500 OHV, se kterým o dva roky později závodník a konstruktér G. W. Patchett startuje na Six Days. I přes poruchy a problémy na cestě svůj závod dokončí na krásném bronzovém místě a tak se začíná rodit nová motocyklová legenda.

Číst dál: Srdeční záležitost JAWA

Život je rychlej a prudkej aneb Klokan mi už doma neprošel

Zbyněk Raniak pracuje v Útulku pro opuštěná zvířata v Troji, kam ho v roce 2006 přivedl inzerát v Blesku. Půl roku jezdil s odchytovou službou, pak nastoupil na místo veterinárního technika, a jako vedoucí mu zůstal věrný dodnes. Práce je jeho koníčkem, mezi zvířaty je nejšťastnější a ví o nich opravdu hodně. Proto jsme ho pro Pražského strážníka využili hned dvakrát. Nejen k rozhovoru o jeho životě plném zvířat a neuvěřitelných historek, ale i k vážnějšímu povídání o obchodu s ohroženými druhy CITES.

Číst dál: Život je rychlej a prudkej aneb Klokan mi už doma neprošel

Když nepálí slunce, ale mráz

Jak se tak pozvolna střídají roční období, nastavuje Praha nejen obyvatelům, ale i turistům hned několik tváří. Každý, kdo přijede v létě, nalezne pulzující město. Ulice jsou od rána do rána plné lidí ze všech koutů světa. Z plných zahrádek je slyšet cinkání půllitrů, prodejci chlazených dobrot nestačí prodávat a některá turisticky oblíbená místa připomínají mraveniště. O vlastním životem žijící náplavce se nemá ani cenu rozepisovat. Ta Vás prostě vtáhne a nepustí. Uplyne několik měsíců a Prahu sevře do své mrazivé náruče zima. Lidí je na ulici méně, také řidiči všelijakých vehiklů raději volí městskou hromadnou dopravu.  Většina zahrádek bez ohřívačů vzduchu zeje prázdnotou a ledovou tříšť střídá trdelník. A přestože místa s vánoční tématikou jsou mnohdy plnější než v létě,  s přibývajícími hodinami klesající teplota vyprázdní ulice s chirurgickou přesností. To, jak Praha mění kabáty, ovlivní prakticky každého. A co naše strážníky a jejich práci?

Číst dál: Když nepálí slunce, ale mráz

Malé povídání o velkých penězích aneb Nechcete nám prodat hobliny?

Výstroj jednoho strážníka v přímém výkonu stojí průměrně 44 tisíce korun. K tomu je nutné v některých případech připočítat ještě cenu za speciální výstroj pro členy cyklohlídek, autohlídek, motohlídek, výstroj pro strážníky u Jízdní skupiny nebo Poříčního útvaru. Průměrný strážník má tedy 37 výstrojních součástek. Takže není divu, že jen za výstroj utratí Městská policie Praha ročně kolem třiceti sedmi milionů korun.

Číst dál: Malé povídání o velkých penězích aneb Nechcete nám prodat hobliny?

Úvodník leden 2020

Milé kolegyně, milí kolegové, čtenáři Pražského strážníka,

vím, že všichni říkají, jak horoskopy nečtou, protože tomu nevěří, že je to jen takové plácání. Je to stejné jako s tvrzením, že nikdo nečte bulvár, protože drby jsou pod jeho úroveň.J Ale jak jinak začít první číslo v novém roce než nějakou pozitivní nadějí. Navíc rok 2020 prý přinese mnoho zajímavých příslibů a počítat máme s tím nejhorším, ale zároveň se těšit na to nejlepší. Tak snad jste do něj vstoupili tou správnou nohou.

Česká republika se dlouhodobě potýká s nedostatkem dárců krve. Velmi často je pak kladena otázka, zda je současný počet dobrovolných dárců schopný zajistit potřebné množství krve pro zdravotní péči. Navíc potřebný počet vhodných dárců ovlivňuje spousta faktorů, stejně jako způsob zpracování dárcovy krve a trendy v hemoterapii. Ideální počet dárců, kteří by pravidelně doplňovali krevní banku, by měl čítat alespoň 300 000 (nyní je v nemocničních transfúzních zařízeních evidováno 223 tisíc dárců), v případě krevní plazmy pak 40 000. Každý rok by měl počet prvodárců činit 30–33 tisíc (za rok 2018 jich bylo 27 262), tak aby přirozeně nahradili úbytek těch, kteří z důvodu věku či nemoci už nebudou moci pomáhat. Je důležité snižující se počet dárců nejen zastavit, ale zajistit jejich růst. Udělat něco pro druhého není tak těžké. V případě darování krve se mnohdy jedná o to nejsnadnější, co můžeme udělat. Jeden odběr může zachránit až tři lidské životy. Není to jen fráze a stát se dárcem má opravdu smysl! Strážníci společně dobrovolně darují krev dvakrát ročně už od roku 1998. Spousta jich pak ještě soukromě. Zapojit se může každý, je to stále více než aktuální. 

Číst dál: Úvodník leden 2020