Měsíčník městské policie hl. m. Prahy
Úvodník říjen 2024
Milé kolegyně, milí kolegové, vážení čtenáři,
musím přiznat, že uplynulé týdny byly z mého pohledu dost zvláštní. Nejdříve jsem si mohla strhnout v autě klimatizaci, abych se v něm neuvařila. Teploty ve stínu přes pětatřicet! Pak, bez jakéhokoliv přechodu, zima a silný déšť. Topení v autě jelo opět skoro nepřetržitě. Ano, jsem zmrzlina a je mi zima skoro pořád a skoro všude.
Jenže nějaké takové starosti s topením a klimatizací nejsou nic v porovnání s tím, co zažívalo mnoho lidí v různých krajích. Záplavy, povodně, říkejme tomu, jak chceme. A to déšť trval jen několik dnů. Vůbec si nedovedu představit, jak by to vypadalo, kdyby se naplnilo rčení o Medardově kápi nebo biblické potopě.
Trocha zajímavých čísel aneb Co jste možná nevěděli
Za 32 let se toho změnilo hodně. Jisté věci, ale zůstávají stále stejné. Třeba kvalitní práce věrných zaměstnanců, kterých si vedení městské policie a města váží. Jsou totiž srdcem každé organizace a celé společnosti. Dvaatřicet let je z pohledu lidského života mládí. Je to věk, kdy se člověk snaží zajistit si existenci, uplatnit se ve své profesi. Když ale na trhu dosáhne tohoto věku firma nebo organizace, má už něco hmatatelného za sebou. A právě to dokazuje historie i současnost pražské městské policie, která se stala pro bezproblémový chod metropole nezastupitelnou složkou. Zájemci si mohou její historii rok po roce připomenout třeba na našich webových stránkách, ta není obsahem tohoto článku. Jednu tradiční akci ale připomenu, protože si myslím, že na práci zaměstnanců má pozitivní vliv správná motivace a ocenění dobrých výsledků a věrnosti.
Číst dál: Trocha zajímavých čísel aneb Co jste možná nevěděli
Věrnost není samozřejmost
Pochod čestné jednotky za doprovodu husitského chorálu, působivé prostředí Brožíkovy síně, v řadách vyrovnaní strážníci, v jejich čele zástupci vedení organizace i města, připravené věrnostní stužky a pamětní listy. Zhruba takový bývá scénář slavnostních stužkování, která se konají pravidelně dvakrát ročně, v červnu a prosinci. Aktuálně jsou v Brožíkově síni oceňováni strážníci po 20, 25 a 30 letech pracovního poměru. Ti, kteří pracují pro své město 5, 10 a 15 let získávají stužku za věrnost a pamětní list na svých obvodních ředitelstvích nebo odděleních. Strážníka Leoše Pechánka, který pro Prahu pracuje už čtvrtstoletí, jsem požádala o rozhovor a měla jsem štěstí, protože souhlasil. Povídali jsme si nejen o stužkování.
Rybářská stráž Praha – s úctou k přírodě
S porybnými jsem se setkal za dobu svého dětského zápalu pro rybolov pouze jednou. Zhruba v deseti letech jsme s bratranci sbalili pruty a vydali se chytat na blízký chovný rybník. Věděli jsme, že to asi není úplně v pořádku, ale moc jsme to neřešili. Ryby celkem braly, z pole za zády jsme ujídali kukuřici, no prostě idylka. Tedy až do chvíle, kdy se ze zmíněného pole vynořil muž v maskáčích. Zabavil nám pruty a my šli ubrečení, bouřkou, která se mezitím přihnala, domů. Když jsme zhruba o 25 let později dostali s kolegou šanci doprovodit rybářkou stráž na její cestě revíry, zjistil jsem, že kromě nánosem času zaneseného zážitku nevím o její práci vůbec nic. Budeme se v hejkalech (pro ty, co netuší, jde o maskovací oděv) plazit podél vody a přepadávat potencionální pytláky ze zálohy nebo se mám připravit na honičku motorových člunů? Prozradím, že realita je trochu jiná, více edukativní a hodně o lásce k přírodě. Ale nepředbíhejme.
DIP není jen omáčka aneb další možnost lepšího důchodu?
Když je člověku dvacet, tak vidí před sebou něco úplně jiného, než člověk ve čtyřiceti či padesáti letech. Žije přítomností a otázky daleké budoucnosti zase tak moc neřeší. Ovšem s přibývajícími křížky na hřbetu se lidský pohled trochu mění. Priority již nejsou v podobě dobytí všech osmitisícových vrcholů, ale spíše zajištění klidného života s tím, že by člověk rád zajistil i své děti, pokud tedy nějaké má. Tato poznámka v současné době není od věci, neboť každý, průměrně informovaný člověk ví, že rodina a děti nejsou zrovna tím, co v současné době úplně letí.
Číst dál: DIP není jen omáčka aneb další možnost lepšího důchodu?
Masivní krvácení? Zastavit teď hned!
Druhý prosinec 1805, vrch Santos nedaleko Slavkova. Pod Napoleonovým vedením společně s dalšími asi pětasedmdesáti tisíci francouzských vojáků bojuje i generál Jean-Marie Mellon Roger-Valhubert. V bitevní vřavě přichází o nohu, kterou mu utrhne ruský dělostřelecký granát. Několik mužů se mu vrhá na pomoc, Ale generál už něco zažil, není žádný strašpytel, umí si poradit a zachová chladnou hlavu. Na vojáky jen vyštěkne: „Zůstaňte na místech, umím umřít sám! Netřeba pro jednoho člověka ztratit šest dalších!“
Naše česká věc
Osmadvacátého října si připomínáme vyhlášení Československé republiky.
Určitě ta naše republika není bez chyb, stejně jako každý z nás. A také už to není žádná mladice, vlasy jí kvetou stříbrem, sem tam nějaká vráska, nějaká ta vada na kráse... Však už jí taky bude sto šest let! Sice žádné kulatiny, ale stejně: hodně zdraví a štěstí do dalších let, republiko!
Snad každý z nás zná jména těch, kteří se o její vznik svou činností zasloužili nejvíce, ať už v zahraničí nebo tady doma… Masaryk, Beneš, Štefánik, Stříbrný, Švehla, Rašín, Šrobár…
Ve stínu zůstávají desetitisíce bezejmenných, bez nichž bychom republiku neměli. Ať už legionáři v Itálii, Srbsku, Francii či na Rusi. Nebo české a slovenské diaspory všude možně po světě, kdy krajané mezi sebou vybírali finanční pomoc na „naši českou věc“. Nebo diplomaté, pohybující se mezi politiky světových mocností a přesvědčující je, že Češi a Slováci bojují pod praporem Rakouska-Uherska z donucení a zaslouží si vlastní stát.
Studentská právní poradna - studenti k vašim službám
Dobrá rada nad zlato. V oblasti práva toto staré české přísloví platí dvojnásob. Ale kam pro dobrou radu zajít? Internet na vás vyplivne jen stovky více či méně věrohodných webů, sousedka je právník gaučový a skutečný odborník si každou větu nechá tvrdě zaplatit. Jestli začínáte propadat zoufalství, nemusíte. Pan Viktor Hatina vám v krátkém rozhovoru představí projekt Studentských poraden, a nastíní tak cestu k bezplatné právní pomoci pro každého. Stačí se jen pozorně začíst.
Číst dál: Studentská právní poradna - studenti k vašim službám
Malé i velké radosti podzimu
Prázdniny jsou už zapomenuté, léto ustoupilo podzimu, nový školní rok i nová divadelní sezóna jsou v plném proudu. Nicméně my máme stále mnoho možností, jak si zpříjemnit dny, načerpat energii a těšit se z maličkostí. Ať už plánujeme vánoční dárky pro své blízké, setkání s přáteli, nebo jen obyčejné chvíle pro sebe, jde o to, najít rovnováhu mezi povinnostmi a potěšením. Abychom neměli myšlenky chmurné, hlavy zamotané a nálady nevyvážené, musíme tu a tam zvolnit, nechat se bavit, kochat se krásou, nebo se třeba jen dobře najíst v příjemném prostředí. Prostě „udělat si to hezký“. Pořád se něco děje a je z čeho vybírat, tak směle do toho, nebojme se ničeho.