Odchodné

Rubrika: Vzdělání Zveřejněno: pondělí 1. březen 2021 Autor Jiřina Ernestová Vytisknout E-mail

Novela zákona o obecní policii, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 261/2020, nabyla účinnosti 1.ledna letošního roku. Byla připravena jako poslanecký návrh, který byl poměrně široce diskutován na odborné úrovni, za účasti zástupců obecních policií, v rámci Kolegia ředitelů městských policií statutárních měst a hl. m. Prahy a Ministerstva vnitra. Přinesla řadu významných změn v oblasti pravomocí, povinností a požadavků na strážníky i samotné obce. Novela upravuje nezbytné podmínky pro vznik pracovního poměru strážníků, rozšiřuje některá jejich oprávnění  a postupy v praxi a zavádí možnost odchodného po skončení pracovního poměru.

 

Některé odborné komentáře uvádí: „Odchodné podle zákona o obecní policii nemá nic společného s výsluhami, které náležejí příslušníkům bezpečnostních sborů. Naopak značnou podobnost tohoto  ustanovení lze spatřovat  v § 28a zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů.“

Nově se tedy zavádí nárok strážníka na tzv. odchodné, které vyplácí poslední obec, u které strážník v době vzniku nároku na odchodné pracuje v hlavním pracovním poměru, resp. je k takové obci v základním pracovněprávním vztahu jako strážník. Jinak řečeno jde o obec, u níž strážník splnil všechny zákonem o obecní policii stanovené podmínky pro jeho vyplacení. Nárok na odchodné vzniká stávajícím strážníkům s účinností od 1. ledna 2021, a to ve vztahu k odpracovaným hlavním pracovním poměrům strážníka k tomuto datu. To znamená, že v případě strážníků, jejichž PRVNÍ hlavní pracovní poměr strážníka vznikl po 1. lednu 2021 (včetně), bude vyplaceno odchodné nejdříve k datu 31. prosince 2035, a to  za předpokladu splnění následujících podmínek:

  • hlavní pracovní poměr strážníka trval minimálně 15 let, kdy strážník plnil úkoly podle zákona o obecní policii a podle jiných zákonů, kterými se rozumí především úkoly při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku podle § 2,
  • zároveň strážník dosáhl věku 50 let,
  • pracovní poměr strážníka skončil dohodou, výpovědí nebo uplynutím doby (v případě pracovního poměru na dobu určitou) podle zákoníku práce.

Uvedené neplatí, pokud pracovní poměr strážníka skončil výpovědí dle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce nebo okamžitým zrušením pracovního poměru dle § 55 odst. 1. Odchodné bude hrazeno jednorázovou formou, v základní výši jednoho průměrného měsíčního výdělku. Za každý další rok nad dobu 15 let trvání hlavního pracovního poměru  se odchodné zvyšuje o jednu třetinu průměrného měsíčního výdělku, celková výše odchodného však nesmí překročit jeho šestinásobek. Délky všech dosavadních hlavních poměrů strážníka se sčítají bez ohledu na to, zda na sebe bezprostředně navazovaly nebo nikoliv. Uvedené doby lze pro účely odchodného započíst pouze jednou.

❞ Za každý další rok nad dobu 15 let trvání hlavního pracovního poměru se odchodné zvyšuje o jednu třetinu průměrného měsíčního výdělku...

Základním právním nástrojem pro výpočet průměrného výdělku je § 356 zákoníku práce. Podle obecně stanovených pravidel se: „ ...průměrný výdělek zjišťuje z hrubé mzdy zúčtované k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Do základu pro výpočet průměrného výdělku se započítává mzda, a ne ostatní plnění, za které je poskytována náhrada mzdy. Jinak řečeno, do předmětného základu se započítávají částky, jejichž výplata je přímo vázaná na výkon práce. Jejich součet se pak vydělí počtem odpracovaných hodin nebo dní podle toho, které měrné jednotky zaměstnavatel používá.

Pokud se má zjistit průměrný měsíční výdělek, je stanoven jednotný přepočtový koeficient a není jej možné počítat jiným způsobem. Přepočtový koeficient se stanovuje jako univerzální (pro všechny roky), není nutné jej měnit. Vychází se z toho, že průměrný rok má 365,25 dne. Průměrný hodinový výdělek se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a dílčím koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.

Pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění se z odchodného neplatí, ale je zdaněno jako běžný příjem ze závislé činnosti.

Na první zkušenosti s tímto novým benefitem jsem se zeptala vedoucí našeho personálního oddělení Ing. Milady Hubové.

Jaké nové povinnosti pro zaměstnance vašeho oddělení odchodné přineslo?

Při zjišťování nároku na odchodné písemně oslovujeme všechna strážníkova předchozí pracoviště, zda byly splněny podmínky podle § 8a a požadujeme potvrzení o jejich splnění. Zákon jasně říká, že odchodné přísluší strážníkovi při skončení pracovního poměru, tudíž předchozí zaměstnavatel má povinnost odchodné při splnění zákonem stanovených podmínek vyplatit.

Předpokládám, že samotný výpočet odchodného je v kompetenci mzdové účtárny?

Ano, personálka ručí za započtené platy, mzdová účtárna za výpočet.

Kolika našich strážníků se tento benefit v 1. čtvrtletí týká?

Historicky první odchodné bylo vyplaceno v únoru k výplatě za leden. V březnu vznikne nárok na odchodné čtyřem strážníkům, v dubnu dvěma třem (pozn. uvedené počty jsou k datu vydání).

Zatímco fyzická a psychická náročnost práce strážníků a policistů je srovnatelná, v sociálních jistotách existuje citelný rozdíl. Cílem novely zákona o obecní policii je tento rozdíl zmírnit a motivovat strážníky, aby zůstávaly v pracovním poměru co nejdéle.

Zobrazení: 9059