Co děti? (vol. II.)
Když ještě neexistovaly mateřské školky ani dětské skupiny, potulovaly se po ulicích samy i tříleté děti, protože jejich matky musely pracovat. Později mohly navštěvovat opatrovny. Takzvanou „vzornou opatrovnu mládeže“ založil v roce 1832 při pražské emauzské farní škole Na Hrádku učitel Jan Svoboda. Děti ve věku od tří do šesti let zde učil základům čtení, psaní a němčiny. Pomocí her, říkanek a zpěvu jim také nenásilnou formou vštěpoval morální zásady.
Nová doba si žádá New Leaf
Bezdomovectví je celospolečenský sociální problém, který ale sám o sobě není protiprávní. To, že se nám někdo „jen nelíbí“, neznamená, že jej strážníci mohou hned „automaticky“ tzv. řešit. Aby tomu tak bylo, musí se tito lidé dopouštět nějakého protiprávního jednání. Pár vět, které si může dát tiskový mluvčí Městské policie hl. m. Prahy rovnou do patičky e-mailu místo jména a kontaktu. Otázek na toto téma je nepočítaně. Můžete se vyjádřit k situaci v sadech Vrchlického? Na metru Kobylisy? Na Palmovce? Jakým způsobem bude městská policie postupovat? Jaká přijmete opatření? Ano, strážníci jsou v první linii a často se s lidmi bez domova potýkají, ale vyřešit problém, který je globální, opravdu není v jejich silách. Stačí se podívat kamkoliv po světě. I přes obrovské výdaje na nespočet sociálních programů, se nedaří s tématem pohnout. Možná se však karta obrací, možná bude rok 2026 rokem, kdy vylétla první vlaštovka naděje nebo spíš nový list naděje. Rokem, kdy se objevil New Leaf.
Dary, které mají duši
Stejně jako všechna zvířátka ubytovaná v našem útulku, tak i každý dar, který obdržíme, má svůj příběh. Někdy puká srdce, když přebíráme vybavení po zemřelém mnohaletém parťákovi. Jindy zíráme, kolik jsou ochotni dát lidé, kteří sami mnoho nemají, a někdy naopak srdce doslova plesá. Jsme nesmírně vděční za jakýkoliv dar, ale když je z něj cítit dětská radost a zapálení, chutná ještě o poznání více.
Čtyřka je nej (lidnatější)
Věděli jste, že městská část Praha 4 je jednou z nejlidnatějších částí Prahy? Spojuje katastrální území Nusle, Michli, Podolí, Braník, Hodkovičky, Krč a části obce Lhotka, dále části katastrálních území Záběhlic i několik domů na Vinohradech. Počet obyvatel přesahuje sto třicet pět tisíc. Pro srovnání – početně nejmenší je městská část Praha-Nedvězí s necelými čtyřmi stovkami obyvatel.
First responder
Začátek tohoto textu bych uvedl asi jednoduchým příběhem, na kterém lze snadno demonstrovat to, jak důležitá je prvotní reakce a zkušenosti. Příběh je fiktivní v mém pojetí, ale s pravděpodobností hraničící s jistotou se stal a téměř stejně probíhal. Není podstatné, zda se jedná o fantazii, nebo skutečnost.
(Z)drogové(ané) paragrafy
Ve známém filmu se nekonečný příběh odehrává ve světě fantazie. Ten pražský je ale až příliš skutečný. Řidiči, kteří usedají za volant pod vlivem alkoholu či drog, se v ulicích metropole objevují znovu a znovu. Někteří navíc s platným zákazem. Jen za posledních několik dnů jich strážníci řešili osm. Praha 12 - Křižovatka ulic Podchýšská x U Nové louky – 35letý řidič dodávky nepřipoután. Hlídce předložil lékařské potvrzení, že kvůli zdravotnímu stavu se poutat nemusí. Při jednání nervózní, roztěkaný – test na drogy pozitivní na amfetamin, metamfetamin a kokain. Praha 12 podruhé - Řidič osobního auta se otáčí uprostřed vozovky – 50letý řidič skelný pohled, rozšířené zorničky, zákaz řízení, o kterém tvrdil, že neví. Test na drogy pozitivní na amfetamin, metamfetamin. (tisková zpráva MP Praha ze dne 8. března 2026)
Třicetiletá tradice, kdy je každý dárce hrdina
Nedokážeme bez ní žít a neumíme ji vyrobit. V souvislosti se stále složitějšími zákroky její spotřeba stoupá a počet dobrovolných dárců klesá. Nikdo z nás neví, kdy ji bude on sám nebo jeho nejbližší potřebovat. Někdo svou krev raději prodává farmaceutickým firmám. Podle Českého červeného kříže chybí aktuálně v naší zemi 80 000 dárců. Proto si třicetiletá tradice pražských strážníků zaslouží respekt a velké uznání. Kromě dvou hromadných odběrů, které se konají v lednu a červnu, absolvuje během celého roku nemálo z nich i další odběry soukromě.
Graffiti – vizuální smog i nespoutané umění
V jednom z publikovaných videí architekt a influencer Adam Gebrian vypráví o svých zahraničních studentech, kterých se zhruba tři dny po příjezdu do Prahy ptá, co je nejvíce zaujalo. Často mu prý odpoví, že to neuvěřitelné množství graffiti všude kolem. Ptají se, proč tomu tak je. Na tuto otázku asi neexistuje jednoznačná odpověď, natož jednoduché řešení. Strážníci jen těžko chytají někoho, kdo ve vteřině vytáhne ruku s fixem z kapsy, udělá dva tahy a zase ji schová. Nemluvě o organizovaných skupinkách, kde jedni „malují“ a druzí pečlivě hlídají. I přes obtížnost zmíněného úkolu zadržely hlídky v loňském roce 40 sprejerů. A pozor, ve většině případů se nejednalo o žádné znuděné děti, ale osoby starší dvaceti let. Co tedy všechny ty zakuklené postavy žene do ulic, kde se vlastně graffiti vzalo a mají mladí street artisté nějakou legální možnost seberealizace? Trochu jsme si na to posvítili.
Desítka se o svoje občany pěkně stará (na něco ještě nejsem dost stará)
Samozřejmě to myslím s nadsázkou, ale když vidím, co vše organizuje Městská část Praha 10 pro seniory, můžu jim jen závidět. Namátkou to jsou například rehabilitační cvičení, jóga, posezení u společenských her, přednášky, workshopy, komentované procházky, filmová promítání, koncerty, IT kurzy, které pomáhají překonávat digitální bariéry a otevírají cestu k větší soběstačnosti, nebo seniorská olympiáda. Zázemí mají senioři zejména v Trmalově vile, která je ukázkou špičkové vilové architektury první poloviny 20. století. Postavil ji tehdy jednatřicetiletý Jan Kotěra pro ředitele veřejné obchodní školy Františka Trmala a jeho ženu. Dnes v budově sídlí Kotěrovo muzeum.
Číst dál: Desítka se o svoje občany pěkně stará (na něco ještě nejsem dost stará)
Na každé koruně záleží
Před lety jsem pracovala v jedné známé nadaci a od té doby se změnil můj pohled na dobročinnost. I z toho důvodu se snažím v každém čísle našeho časopisu informovat o nějaké nadaci či charitativní společnosti. Mám obrovskou radost, že i v naší organizaci jsou lidé, kteří myslí i na jiné.
V červnu jsem zmínila spolek MODŘÍ ANDĚLÉ. Ten založilo v roce 2020 šest strážníků MP Praha 15. O jejich činnosti jsem si povídala s Radimem Antlem. Andělé jsou spjati s FOD Klokánek Štěrboholy, který se nachází v jejich služebním obvodě. Pořádají ale i různé charitativní akce a finančně stále podporují i další dobročinné projekty, nyní blízce spolupracují s Nadací policistů a hasičů. Shánějí finance, ale s těmi, které podporují, jsou i v úzkém kontaktu, tráví s nimi čas a užívají si společné chvíle. Například předloni navštívili léčebně ozdravný pobyt maminek a dětí pozůstalých po zemřelých policistech a hasičích v Kašperských Horách. Vloni v prosinci připravili Mikulášské nadílky v CSOP Praha 15 nebo v Kreativní skupině sousedů pro radost a pohodu v Horních Měcholupech. Aktuálně chystají únorový charitativní ples na Dubečském Špejcharu, kde vystoupí dlouholetá podporovatelka MA Kateřina Steinerová & Her Swing Boys.
Sedm statečných
Léta si žijete svůj chlupatý život. Často není ideální, ale je váš a vy jste více či méně spokojení. Najednou, jako by lusknutím prstu, se ocitnete v útulku. Vyhlížíte svého majitele, z hodin jsou však rychle dny, ze dnů měsíce a z měsíců roky. Po nějakém čase vám dojde, že na vás už asi vysněný život nečeká. Že jediný způsob, jak opět vyběhnout do hor, prohnat pošťáka nebo hrdě hlídat svoje území, je odebrat se do říše snů, fantazie nebo nekonečného multivesmíru.
Když EL blokuje EL
To, že se v Praze špatně parkuje, je nesporný fakt. To, že za to může obrovský převis vozidel, je naprosto jasné. To, že modré zóny jsou spíše veřejné dlouhodobé parkoviště, je také nesporný fakt. To, že se bojuje o každé místo, je smutná skutečnost. To, že v současné době, tedy na konci roku 2025, ještě platí pro elektrická vozidla parkování na modrých zónách zcela grátis, je rovněž pravda. Proto mnoho lidí nemá rádo vozy se značkou začínající písmeny EL. Mají prostě výhody, které jim, dle nich nepatří. Pokud si vzpomenete na situaci pár let zpátky, tak vedení hlavního města přišlo i s nápadem volného parkování pro vozidla typu full hybrid. V tu chvíli se začala tato vozidla prodávat jako housky na krámě, ale především toho začaly zneužívat nejrůznější firmy a hotely. To došlo tak daleko, že tato výhoda byla po velmi krátké době těmto vozům odňata. A totéž čeká i plně elektrické vozy, respektive ty vozy, co mohou mít dle platné legislativy v ČR registrační elektrické značky. Tedy i plug-in hybridy mající emise pod 50 g CO2 na jeden kilometr. Tato situace jednou musela nastat a ten kdo si myslel, že bude do nekonečna parkovat zdarma, se zcela jistě spletl.
Stárnutí je jen jiné slovo pro život (Cindy Joseph)
Ležela v posteli. Tělo už nefungovalo, jak mělo. Bez pomoci druhého nedokázala vstát, obléknout se, najíst se … Hlava však naopak byla stále v pořádku. Myslelo jí to dobře. Tak dobře, že si uvědomovala svou bezmoc. Svou samotu.
Bála se ho. Křičel na ni. Šetřil, a tak bylo topení v jejím pokoji ztlumené na minimum. Už si nepamatovala na den, kdy by jí nebyla zima. Vzpomínala, jaké to bylo, když se jí narodil … co vše spolu prožili … Všechno mu dala, a teď nerozuměla, proč na ni křičí.
Věděla, že je v pokoji zápach. Jak by nebyl, když nemůže sama vstát a dojít si na WC. Bála se i napít, skoro nejedla. Pečovatelka chodila jednou denně. Pomohla ji dostat se na záchod. Ale jednou denně bylo málo, občas to nevydržela … Styděla se, cítila to pokoření … A on jen křičel, a pak na ni i v zimě otevřel okno a nechal ho otevřené třeba i přes celou noc, když bylo jen málo nad nulou … Bála se ho.
Číst dál: Stárnutí je jen jiné slovo pro život (Cindy Joseph)
Národní dny prevence 2025
Oddělení prevence MP Praha se ve spolupráci s Odborem prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR stalo pořadatelem pátého ročníku odborné konference Národní dny prevence, která se koná jednou za dva roky. Letos se tato konference vůbec poprvé uskutečnila v Praze (6. – 7. listopadu) a přivítala téměř tři stovky odborníků ze sociálních služeb, školství, adiktologie, psychologie, bezpečnosti a dalších oborů z různých míst České republiky, Slovenska i Polska. Konference nesla podtitul Bezpečné dětství, takže je zřejmé, že dvoudenní program se soustředil právě na toto téma.
Nezanevřít na život aneb Žena, která zasadila vrbu
Dlouho jsem nevěděla, jak začít a ani teď si nejsem jistá, jestli jsem zvolila ta správná slova Probírala jsem to s AI, potom se zeptala té nejdůležitější, a protože neměla námitek, frázi použiji, neb je moje oblíbená. Všechno zlý je pro něco dobrý. Záleží na míře zlého a délce čekání na to dobré, ale funguje to spolehlivě. Tou nejdůležitější je v tomto případě paní Petra Glosr Cvrkalová, zakladatelka Nadačního fondu Vrba, o kterém chci psát už od loňského roku a zatím nebyl ten správný čas na téma smrti. NF Vrba totiž pomáhá ovdovělým rodičům po ztrátě partnera.
Číst dál: Nezanevřít na život aneb Žena, která zasadila vrbu
Jsem ráda, že jste si našli cestu k našemu časopisu MP Praha Pražskému strážníkovi. Přinášíme Vám informace nejen z prostředí naší organizace, ale také z oblasti kultury, historie, sportu a dalších. Věřím, že články budou pro Vás přínosné a zajímavé.
Irena Seifertová
šéfredaktorka