ROSA – centrum pro ženy, z. s.

Rubrika: Naše téma Zveřejněno: úterý 1. duben 2025 Autor Jiřina Ernestová Vytisknout E-mail

Dobrý den, prosím pomozte mi. Jsem v rozvodovém řízení, včera večer mně muž opět zbil. Mohla bych k vám na krizový pobyt s dcerkou? Bojím se jeho návratu z práce. Já jsem ho asi vyprovokovala tím návrhem o rozvod ...

Tohle je začátek hovoru na jedné tísňové lince. Domácí násilí začíná často velmi nenápadně, například psychickým znevažováním, kontrolou, izolací, takže si oběť jeho prvních příznaků ani nemusí všimnout. Časem ale mírnější formy získávají na intenzitě a závažnosti. Přidává se násilí fyzické, sexuální nebo ekonomické. A v naprosté většině případů se cyklicky opakuje. Podle Akčního plánu prevence domácího a genderově podmíněného násilí na roky 2023-2026 zažívá v naší republice domácí násilí ze strany partnera téměř každá třetí žena. S projevy domácího násilí se setkávají ve své službě i strážníci. Bývají to velmi citlivé a složité situace. K optimálnímu řešení a rychlé pomoci je nezbytná spolupráce celé řady institucí a organizací. První z  nich, která problematiku domácího násilí u nás otevřela, se této pomoci věnuje už více než 31 let.

Jak to začalo

Psal se rok 1993, když se zdravotní sestry Marie Vavroňová a Zdena Prokopová rozhodly založit při manželské poradně na Praze 4 Rosu – Klub osamělých žen po rozvodu. Obě za sebou měly zkušenost s rozvodem, obě zůstaly s dětmi samy. Zjišťovaly, jak se ženám v této situaci žije v jiných zemích a zaujal je systém komunitní práce v Holandsku, kde je spolupráce neziskových organizací a státního sektoru na dobré úrovni. Proto se tam vydaly na zkušenou. Členky klubu Rosa se scházely jednou za dva týdny, zvaly na diskuze zajímavé lidi a podařilo se sehnat sponzora na rekondiční pobyty v Karlových Varech. Jak se hovory ve skupině stávaly postupně otevřenější, vyšlo najevo, že třetina v Klubu sdružených žen měla za sebou traumatizující zkušenost s násilím v rodině. Tato skutečnost byla pro Marii a Zdenu impulzem k založení nadace, tehdy jediné formy neziskové organizace, zaměřené na domácí násilí. Na téma, o kterém se v té době u nás nepsalo ani nemluvilo. Když se Marie v roce 1994 obrátila na pražský magistrát s návrhem založit podle holandského vzoru utajený azylový dům pro ženy ohrožené násilím, setkala se s nepochopením. Tehdejší náměstkyně pro sociální práci odmítala u nás zavádět „západní manýry“ a existenci domácího násilí v ČR popírala. Návrh nebyl přijat, neproběhla ani diskuze, nebyla umožněna prezentace poznatků z fungujícího systému v Holandsku.

V roce 1998 získala ROSA pro potřeby azylu patro jednoho obecního domu, další utajené byty pak o sedm let později. ROSA byla první, kdo otázku domácího násilí u nás otevřel. Přitom Marie se Zdenou dělaly dlouhá léta tuto záslužnou a osvětovou činnost  zdarma, vedle své profese sociálních pracovnic v manželské poradně. Marie dokonce odešla v roce 2001 do předčasného důchodu, aby se mohla práci v Rose věnovat naplno. Pracovní úvazky přímo v Rose mají od roku 2005, o dva roky později získaly akreditaci sociálních služeb, a tím i nárok na finance od státu. Na otázku, co je u této náročné a vysilující práce drží, paní Zdena odpověděla: „Ano, je to náročné. Ale když volají ženy v zoufalé situaci a my jim můžeme pomoci alespoň radou, zklidnit je a odhadnout i situaci ohrožující život, tak to mi přináší určitý pocit uspokojení. Svoji roli hraje i profesionalita a zkušenost. Stále nás drží i to, že jsme Rosu založily a neseme odpovědnost za další kolegyně, které s námi pracují. Léta nám neubývají a určitě bychom tu práci rády časem předaly, o nástupkyně nouze není.“

Dobrou zprávou je, že česká společnost už není k otázce násilí na ženách lhostejná, změnily se i zákony, důležitý je institut vykázání na základě paragrafu 199. K obojímu přispěly Marie a Zdena nemalou měrou. Ať už přednáškami, školeními, usilovným přesvědčováním nebo osvětovými kampaněmi.

V krizové situaci volejte 800 60 50 80 nebo 116 016

Dnes ROSA – centrum pro ženy, z. s. poskytuje tři sociální služby: kromě odborného sociálního poradenství a krizové pomoci provozuje také bezplatné azylové ubytování. V Informačním a poradenském centrum ROSA jsou poskytovány osobní bezplatné konzultace obětem. Krizová pomoc nabízí rychlou pomoc ženám (a jejich dětem) bezprostředně ohroženým na životě a zdraví násilnickým partnerem. Azylový dům ROSA je unikátní v tom, že jeho adresa je utajená. Tím poskytuje bezpečné útočiště svým obyvatelkám a jejich dětem. Krizové ubytování lze domluvit na původní bezplatné lince

800 60 50 80 nebo nové lince 116 016, která zahájila provoz 25. listopadu 2024. Jedná se o celoevropské číslo, které zajišťuje jednotný přístup k pomoci napříč členskými státy EU bez ohledu na aktuální polohu oběti. Zprovozněním této linky se zvyšuje dostupnost nonstop bezplatné specializované telefonické pomoci i na území celé České republiky. Pro značnou část obětí představuje telefonní konzultace jedinou možnost jak získat radu a podporu v řešení jejich situace. Bezplatná linka a možnost volat anonymně mohou povzbudit více obětí, které se nemusí obávat finančních nákladů a prozrazení. Databáze specializovaných služeb bude v rámci linky pravidelně aktualizována.

Tři významná ocenění

Místopředsedkyni ROSA centra Zdeňku Prokopovou vloni u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ocenil prezident Petr Pavel medailí Za zásluhy. Předsedkyně organizace Marie Vavroňová převzala 14. listopadu 2024 ocenění z rukou pražského primátora Bohuslava Svobody. Jako třetí byla u příležitosti Dne lidských práv vloni oceněna PhDr. Branislava Marvánová Vargová, vedoucí sociální služby krizová pomoc ROSALIN a Informačního a poradenského centra ROSA.

Smutná čísla – Zpravodaj ROSA z prosince 2024

  • 14 600 žen prošlo naším poradenským centrem,
  • 461 ženám pomohl azylový dům,
  • 558 dětem pomohl azylový dům,
  • 67 000 volajícím pomohly krizové linky,
  • 800 evidujeme intervencí a poradenství měsíčně,
  • 25 % případů řeší policie,
  • 30 % klientek bylo škrceno,
  • 42 % klientek bylo bito a fackováno,
  • 90 % klientek bylo vydíráno a zastrašováno.

Domácí násilí není okrajový jev. Během svého života se s některou z jeho forem v ČR setká 38 % žen. Z toho až v 90 % se svědky násilí stávají děti. Domácí násilí (týrání osoby žijící ve společném obydlí) je trestný čin podle §199 trestního zákoníku. Pachatel domácího násilí může být vykázán ze společného obydlí na 10 dní. ROSA byla první organizací, která se u nás problematikou násilí začala systematicky a odborně zabývat. Nesporně přispěla k tomu, že domácí násilí dnes přestává být tabu. Každý rok pomáhá stovkám obětí domácího násilí, ať již předáním praktických rad nebo poskytováním tolik potřebné psychické podpory. Její komplexní odborné sociální poradenství je opřené o důraz na individuální potřeby klientek, empatii a naprostou diskrétnost.

Nikdo nemá právo druhého bít, ponižovat, kontrolovat či vydírat. Pokud jednou dojde k domácímu násilí, bude se s největší pravděpodobností opakovat. Násilí, které se neřeší, má navíc tendenci narůstat na intenzitě i četnosti. Situace se nezmění, dokud pachatel nepřijme zodpovědnost za své jednání. Nestyďte se za svou situaci, násilí není Vaše vina, za násilí se neomlouvejte ani se z něj neobviňujte.

Zobrazení: 117