Vidět a být viděn

Rubrika: Naše téma Zveřejněno: pátek 1. listopad 2024 Autor Vojtěch Gabriel Vytisknout E-mail

Tak takový slogan měla a možná ještě má jedna japonská firma vyrábějící osvětlení na kola a cyklistické computery. Je pravda, že doby, kdy patřila mezi dominantní na našem trhu, již dávno minuly a nahradily ji jiné, ale slogan a jeho význam bude platit neustále, tedy pokud pomineme situaci, kdy si na jízdním kole budete hrát na špiona, nebo nebudete chtít svým pohybem plašit chráněnou zvěř v národním parku. Ovšem i za takových situací bych doporučil alespoň zadní světlo červené barvy… člověk nikdy neví, kdy se například jelen rozhodne přeběhnout cyklostezku.

O povinné výbavě pro cyklisty toho bylo napsáno již hodně a já osobně si myslím, že vše základní musí znát i každé malé děcko z mateřské školy. Ovšem realita je trochu jiná. Stačí se podívat na provoz na silnicích i stezkách a hned si člověk řekne, že takový článek vlastně není pomyslným nošením dříví do lesa. Dny se nám postupně zkracují a noci protahují a cyklisté občas zapomínají na to, že ne každý řidič, chodec či další cyklista u sebe má termovizi, aby viděl vše živé před sebou. Takže malé opakování. Hned na úvod musím napsat, že výrobců, kteří vám dodají kolo se všemi prvky povinné výbavy, je zoufale málo. Takže to hlavní, tedy odpovědnost, je na nás cyklistech samotných.

Tedy malé repete (pozor, do seznamu jsem dal jen to, co se týká samotného osvětlení, povinné výbavy je mnohem více, ale to si každý jistě dohledá sám). Kolo musí být vybaveno:

  • Zadní odrazkou červené barvy, která může být kombinována se zadní červenou svítilnou nebo nahrazena odrazovými materiály obdobných vlastností; plocha odrazky nesmí být menší než 2000 mm2, přičemž vepsaný čtyřúhelník musí mít jednu stranu dlouhou nejméně 40 mm. Odrazka musí být pevně umístěna v podélné střední rovině jízdního kola nebo po levé straně co nejblíže k ní ve výšce 250-900 mm nad rovinou vozovky; činná plocha odrazky musí být kolmá k rovině vozovky v toleranci ± 15° a kolmá k podélné střední rovině jízdního kola s tolerancí ± 5°; odrazové materiály nahrazující zadní odrazku mohou být umístěny i na oděvu či obuvi cyklisty.
  • Přední odrazkou bílé barvy. Tato odrazka může být nahrazena odrazovými materiály obdobných vlastností; odrazka musí být umístěna v podélné střední rovině nad povrchem pneumatiky předního kola u stojícího kola; plocha odrazky nesmí být menší než 2000 mm2, přičemž vepsaný čtyřúhelník musí mít jednu stranu dlouhou nejméně 40 mm, činná plocha odrazky musí být kolmá k rovině vozovky s tolerancí ± 15° a kolmá k podélné střední rovině jízdního kola s tolerancí ± 5; odrazové materiály nahrazující odrazku mohou být umístěny i na oděvu či obuvi cyklisty.
  • Odrazkami oranžové barvy (autožluť) na obou stranách šlapátek (pedálů). Tyto odrazky mohou být nahrazeny světlo odrážejícími materiály umístěnými na obuvi nebo v jejich blízkosti.
  • Na paprscích předního nebo zadního kola nebo obou kol nejméně jednou boční odrazkou oranžové barvy (autožluť) na každé straně kola; plocha odrazky nesmí být menší než 2000 mm2, přičemž vepsaný čtyřúhelník musí mít jednu stranu dlouhou nejméně 20 mm, tyto odrazky mohou být nahrazeny odrazovými materiály na bocích kola nebo na bocích plášťů pneumatik či na koncích blatníků nebo bočních částech oděvu cyklisty.

Jízdní kola pro jízdu za snížené viditelnosti musí být vybavena následujícími zařízeními pro světelnou signalizaci a osvětlení:

  • Světlometem svítícím dopředu bílým světlem; světlomet musí být seřízen a upraven trvale tak, aby referenční osa světelného toku protínala rovinu vozovky ve vzdálenosti nejdále 20 m od světlometu a aby se toto seřízení nemohlo samovolně nebo neúmyslným zásahem řidiče měnit, je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, může být světlomet nahrazen svítilnou bílé barvy s přerušovaným světlem,
  • Zadní svítilnou červené barvy, podmínky pro umístění této svítilny jsou shodné s podmínkami pro umístění a upevnění zadní odrazky podle odst. 1 písm. e); zadní červená svítilna může být kombinována se zadní odrazkou červené barvy podle odstavce 1 písm. e); zadní červená svítilna může být nahrazena svítilnou s přerušovaným světlem červené barvy.
  • Zdrojem elektrického proudu; jde-li o zdroj se zásobou energie, musí svou kapacitou zajistit svítivost světel podle písmen a) a b) po dobu nejméně 1,5 h bez přerušení.

Kdo to přečetl všechno a došel až sem, tak mu gratuluji. Já osobně to musel zkusit třikrát, neboť údaje o ploše zadní odrazky v mm čtverečních mne odradily hned na samotném počátku. No, já vím, že možná dostanu do kožichu, ale ve svém okolí neznám nikoho, kdo by vozil například odrazku bílé barvy na řídítkách. Prostě neznám, ať se snažím, jak se snažím. Odrazky ve výpletech jsou častější, to ano, ale prostě tam povětšinou nejsou a zadní odrazky naštěstí bývají nejčastější, alespoň myslím.

Odrazky na pedálech, prosím, používejme slovo pedál a ne slovo šlapka, ty byly na počátku devadesátých let podél slavné silnice E55 a nemají s kolem a cyklistikou nic společného. Tedy odrazky na pedálech jsou, ale kdo jezdí více, tak používá nášlapné pedály a ty je povětšinou opět nemají, zcela výjimečně. Ony by tam z technických důvodů vlastně ani nešly.

Pořád ovšem mluvíme o stavu, kdy není snížená viditelnost. A co to vlastně ta snížená viditelnost je řečí paragrafů? Snížená viditelnost je stav, při němž nejsou nejméně na vzdálenost 100 metrů zřetelně viditelné předměty a osoby (v době od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, silného deště a v uzavřených neosvětlených prostorech). Do uzavřených neosvětlených prostor asi na kole nepojedeme, ale to ostatní je celkem jasné.

Snížená viditelnost je stav, při němž nejsou nejméně na vzdálenost 100 metrů zřetelně viditelné předměty a osoby...

Máme tedy například mlhu hustou jako mléko a chceme jet na kole například podél Vltavy po cyklostezce. Co potřebujeme kromě odvahy? Lidově řečeno blikačku červené barvy dozadu a světlo bílé barvy dopředu. Uvědomělý cyklista si nakoupí světla od známých a kvalitních výrobců, vše zapne na plný výkon a diví se, že všude slyší jen nadávky. Tedy pokud nejede zcela sám, to si pak libuje. A kde je zakopaný pes? To pochopíte v okamžiku, kdy za takovým cyklistou pojedete… znáte relace na Radiožurnálu o tom, že při mlze zapínáte mlhovky, ale když vjedete do kolony, tak je máte vypnout? Já vím, že řada řidičů to neudělá, ale neříká se to jen tak pro nic za nic.

Současní výrobci se předhánějí v tom, že dávají svým výrobkům co nejvyšší výkon (ten se u světel udává v jednotkách lumenů a dosvit v metrech). Taková zadní svítilna, za kterou pojedete vám „vypálí“ sítnici docela slušným způsobem. Samozřejmě záleží na režimu, který si nastavíte. Levné výrobky mají jednu či dvě varianty a nastavení je téměř nemožné. Tady jen malá poznámka k zadním světlům – režim blikání je rozhodně nejvíce viditelný a pro vaši bezpečnost nejlepší, ale pro ostatní může být až „oslepující“. Proto je dobré zvážit, kde se zrovna pohybujete a tomu světlo přizpůsobit.



V současné době, a je tomu již několik let zpátky, se na trhu objevila zadní světla, která mají v sobě zabudovaný radar a reagují tak na pohyb za samotným cyklistou. Pokud je za ním klid, jen si tak občas probliknou a téměř „spí“. Pokud ovšem zaznamenají pohyb i na několik set metrů, tak začnou přidávat na intenzitě a dokonce varují cyklistu zvukovými signály. Co je u některých modelů výborné, je režim peloton, který bere v úvahu fakt, že jede více lidí pohromadě. Tato zařízení lze propojit i s navigací a radar vám pak na display ukazuje pohyb za zády. Tedy například kolik aut a v jaké vzdálenosti jede za vámi. Takže samé výhody… ano, ale… nejedná se o zařízení, které by stálo pár set korun a také samotná navigace na kolo není zdarma. To si musíte připravit v této kombinaci minimálně deset tisíc korun. Na druhou stranu má vaše zdraví cenu nižší?

Dosvit některých modelů může být klidně dvě stě metrů, a to je něco, co v praxi použijete jen zcela výjimečně.

Přední světla bílé barvy jsou celkem jasná. Dříve bylo možné poznat již z dálky, jak samotný cyklista jede, neboť světlo svítilo („dýchalo“) podle toho, jak se otáčelo dynamo. Takovou vymoženost najdeme jen na pár modelech a zbytek se spokojí s klasickým či dobíjecím akumulátorem. Výrobců je obrovské množství. Já osobně preferuji modely, u kterých je možné měnit baterii, neboť člověk nikdy neví, co se může stát. Na druhou stranu je to méně šetrné k přírodě. Dosvit některých modelů může být klidně dvě stě metrů, a to je něco, co v praxi použijete jen zcela výjimečně. Možná se takový dosvit, potažmo výkon, hodí někomu, kdo jezdí enduro za tmy, ale takových „bláznů“ moc nebude. Mějte proto, prosím, na paměti, že byste neměli nikoho oslňovat a věřte, je to velmi snadné. Mnoho cyklistů v honbě za co nejvyšší bezpečností pustí výkon naplno a zapomíná, že oslněný řidič pro jeho bezpečí není dvakrát rozumnou alternativou! Naštěstí dnes samotní výrobci na takové situace myslí a konstruují optiku led světla tak, aby svítilo před samotného cyklistu na vozovku a nad úroveň řídítek šlo minimum výkonu.

Pokud jste si všimli ve výše uvedeném textu povinné výbavy, tak lze mnoho odrazek nahradit jiným reflexním materiálem buď na samotném kole, nebo na oblečení a doplňcích cyklisty. Pasivní osvětlení (odrazné) je více než důležité. Taková reflexní cyklistická vesta je vidět mnohem lépe než menší červená svítilna. Pedály bez odrazek snadno nahradí odrazný materiál na tretrách či na koncích nohavic.

Stejně dobře poslouží i umístěná svítilna na helmě či na batohu jezdce. Ti, co jezdí opravdu hodně i za tmy, uvádějí, že mají dopředu vždy dvě světla – jedno na řídítkách a druhé na helmě. To proto, že světlem pevně upevněným na řídítkách se do lesa při jízdě nepodíváte. Vlastně ano, ale následky nejsou zrovna příjemné.

Nechci dělat reklamu jakékoliv firmě, ale na druhou stranu dám jednu radu – to nejdražší nebývá často to nejlepší. Hledejte zlatý střed. Ovšem i zadní červená svítilna za sto dvacet korun udělá hodně muziky… Lepší něco než nic! A když jsme u těch rad, tak se soustřeďte při výběru světla na jeho zdroj napájení. Jak jsem uvedl, raději mám ta na výměnné tužkové baterie. Dnes je však móda USB nabíjení a mohu napsat, že výdrž malých dobíjecích akumulátorů je nižší než výměnných baterií (povětšinou). Dejte si tak pozor na to, abyste včas dobíjeli a nestalo se, že by vám v půlce cesty, uprostřed tmavého lesa či rušné pozemní komunikace,  lidově řečeno, „došla šťáva“!

Mnoho šťastných kilometrů.

Zobrazení: 40