Místa, kde voda hraje prim
Pražský hrad – bývalé sídlo českých králů a největší hradní komplex na světě. Karlův most – nejstarší dochovaný most v metropoli. Malostranský ostrov Kampa – jedno z nejromantičtějších pražských míst. Vyšehrad, Petřín, Královská cesta, architektonické skvosty téměř na každém kroku. Nejen hlavní město, ale celá naše země je plná významných kulturních památek a řada z nich patří k světovému dědictví UNESCO. Protože mám pocit, že na ně Pražané i turisté zapomínají, pozvu vás tentokrát na dvě místa, která jsou skutečnými technickými unikáty. A protože k létu patří voda, bude tam hrát tento živel hlavní roli.
Místo, kde vládne Flóra
Když vstoupím, praští mne do obličeje těžký a velmi vlhký teplý vzduch. Nasávám do plic neuvěřitelný objem vody, který mne až nutí kašlat. Utírám si najednou orosené čelo a chci ze sebe sundat téměř veškeré oblečení, abych se tolik nepotil. Vzduch je cítit nejen těžkou vlhkostí, ale také tlejícím dřevem a nám velmi vzdálenou exotikou. Pomalu si můj zrak zvyká na nové prostředí a začínám pohledem plout na vodní hladině jezírka s vodopádem, na velkých listech stromů a lián, po kterých se koulí drobné kapičky vody. Kromě té však neslyším téměř nic. Jako by se zde zastavil čas a v klidu se posadil na tělo padlého velikána. Prohlížím si nebe přes prosklenou střechu, poté pozoruji nejrůznější zákoutí a začínám si uvědomovat, že na tomto místě člověk pánem tvorstva opravdu není. Zde nevládne fauna, ale ta druhá – flóra. Ta, co zde byla, je a bude i dlouho po nás.
Státní zámek Kynžvart
Jeho druhé jméno by možná mohlo být „zámek kuriozit“. Zkusím tedy začít jimi, protože co si budeme, nás turisty nejvíce zajímají právě ony rarity. Čtenářům, kteří milují historii, se omlouvám, osobně miluji návštěvy zámků, ale vyjma osobností, které zásadním způsobem ovlivnili historii, si po skončení prohlídky většinu jmen nepamatuji (byť to je můj problém i v běžném životě). Proto jimi budu šetřit i zde, kdybyste na tom byli podobně. J Mezi kuriozity, které na kynžvartském zámku můžete vidět, patří třeba obrovský kulečník z mahagonového dřeva, zlatý jídelní servis, který „si zahrál “ ve filmu Obsluhoval jsem anglického krále, anebo Slavnostní kočár. Součástí kabinetu kuriozit jsou i dvě mumie a řada dalších staroegyptských artefaktů. Sarkofágy ale většinou uvidíte zavřené, pro turisty je otevírají jen výjimečně. Kabinet pak čítá na čtyři tisíce exponátů z celého světa a každý předmět je unikátem s vlastním příběhem.
Velká cestování nejen po malých pivovarech
Abychom se malinko odklonili od výletních stereotypů, na následujících stránkách se dočtete o zajímavých místech, jejichž pomyslnou metou bude ochutnávka výborných druhů piv. V posledních letech se rozmohla obnova malých pivovarů a pro náš národ, který je typický svou pivní kulturou, to je jen dobře. Jestli jste dosud netušili, kolik druhů piva se dá vyrábět a jakými styly, nic se nebojte. Na nová poznání není nikdy pozdě. Gurmánská turistika, to jsou výlety nejen za dobrým pivem. Ale protože je to cíl příliš jednoduchý, společně s tipy na pivovary se dočtete i o zajímavostech v okolí, které by jistě stály za vidění.
Pohřebiště betonových mamutů - Industriální cesta Vojtěšskou hutí
Je-li někdo vyznavačem trochu netradičních výletů a zároveň se nebojí temnějších míst jak jejich vzezřením, tak i minulostí, doporučuji určitě navštívit místo nedaleko Prahy. Je to poměrně rozsáhlé území ležící na začátku Kladna, které v socialistickém režimu znamenalo symbol totalitní moci. Dnes mrtvá zarostlá krajina, plná polorozpadlých betonových monumentů, připomíná pohřebiště mocenského režimu, až z toho běhá mráz po zádech.
Číst dál: Pohřebiště betonových mamutů - Industriální cesta Vojtěšskou hutí
Do srdce lesa
Když jsem byl malý, často se mi zdálo o tom, že létám. Díval jsem se na svět z výšky a pokaždé záviděl ptákům, že ten náš svět mají na dlani. Všechno vidí s nadhledem a mohou si letět tam, kam chtějí. Pokud se vy chcete „proletět“ alespoň lesem mezi stromy, tak bych měl pro vás tip. A až dojdete na konec, tak se proletíte i nad těmi kopci. Vítejte ve stezce v korunách stromů. A máme-li vyrazit do korun stromů, tak rovnou do našich nejvyšších hor, tedy do Krkonoš.
Rosa na (úzkých) kolejích
Cestování po železnici má své nezaměnitelné kouzlo. Vlak odedávna kromě „obyčejných“ cestujících přitahoval i různé dobrodruhy, vandráky, tuláky a trampy. Mnohým z nich nezáleželo na tom, kam jedou, ale stačilo jim, že „ty pražce drncaj dúdá dúdá dúdá dum...“ Občas někde vystoupili, pobyli pár dnů a potom zase zkusili štěstí o kus dál.
Kraj pískovců a borovic…
…to je kraj kolem Máchova jezera a ještě kousek dál. Směrem k České Lípě, Novému Boru nebo Kamenickému Šenovu. A také směrem k obci Sloup.
Kolem Máchova jezera a nedalekého hradu Bezděz bývá občas „přeturistováno“, takže zavítáme-li do tohoto kraje v turistické sezóně, neváhejme a rovnou pokračujme ještě o kousek dál, až skoro k Novému Boru. Přes rok se mačkáme v pražských ulicích a dopravních prostředcích, tak si alespoň o dovolené užijme trochu volného prostoru kolem sebe.
Kudy vedla cesta vápence – skanzen Solvayovy lomy
Moje poslední pozvánka bude opět do místa důlní a průmyslové památky. Ale abych Vás nehnala zase pod zem nebo do krajiny ruin, na poslední zastávce se můžete kochat krásou okolní přírody. Lokace je z Prahy výborně dostupná a po dálnici D5 nestihnete dojet ani do Berouna. Znáte malou vesničku v Českém krasu, jejíž dominantou je bývalý klášter stojící pod vysokou skálou s proslulým skalním kostelem, kde podle pověsti měl v 9. století bydlet poustevník Ivan? Je to Svatý Ján pod Skalou. Ten bych doporučovala jako výchozí pozici pro výlet do Solvayových lomů. Dostat se tam ale můžete i z Loděnic, Bubovic, Srbska nebo Karlštejna a to buď pěšky, nebo na kole.
Muzeum her
Dnešní videoherní průmysl je opravdový, každým dnem se rozvíjející, kolos. Herní studia produkují velké množství her, nad jejichž nápaditostí a grafickým zpracováním se až tají dech. Pořádají se nákladné turnaje, ve kterých soutěží týmy často složené z profesionálních hráčů, které podporují desetitisícové davy. Každý si dnes může na svůj počítač, konzoli nebo telefon nainstalovat jakoukoliv hru a během pár vteřin se stát středověkým válečníkem, řidičem formule, vesmírným mariňákem nebo stavitelem měst. To vše samozřejmě online ve spolupráci nebo proti lidem celého světa. Vždy tomu však tak nebylo. Herní průmysl musel projít dlouhou cestu od prvních nadšenců s osmibitovými hrami až po dnešní masovou HD zábavu. Zajímá vás tahle vývojová cesta? Chcete si vyzkoušet hry a videoherní systémy z různých období, nebo byste si jen rádi zahráli hru, na kterou rádi vzpomínáte, a nikde už není k mání? Zavítejte do Muzea her Čeňka Cibiena.
Kouřim
Když se člověk podívá na mapu, mohlo by se na první pohled zdát, že na východ od Prahy na mnoho turistických zajímavostí nenarazí. Zatímco západně od Prahy si každý představí hluboké smíšené lesy, hrady a zámky, pak východním směrem jako kdyby bylo pusto a prázdno. Rovina, na které skoro nic nevidíme.
Farmapark Soběhrdy
Máte menší děti (cca do 10 let) a chcete s nimi strávit příjemné odpoledne? Nebo je jen potřebujete pořádně utahat, abyste si mohli konečně udělat hezký večer jen pro sebe? Farmapark Soběhrdy je ideální místo, které se hodí pro obě varianty a nabízí ještě mnohem více.
Světničky obra Drába
Chcete si pročistit hlavu pohybem v přírodě a poznat jedno zajímavé místo? Děti potřebují „upustit páru“ a vy máte jenom půl dne volného času? Pak mám pro vás jeden zajímavý tip – Drábské světničky, které najdete 4 km od Mnichova Hradiště. Vyzkoušejte a určitě nebudete litovat vy ani vaše děti.
Léčba tmou
Je několik možností, jak se dostat do malé vesničky Lomec na Kutnohorsku. Jste-li praktikující motorista, zbývá vám už je zvolit variantu vaší cesty. Můžete zadat cílovou destinaci do navigace a poklidným tempem dorazit do cíle. Nebo se pokusit otisknout cestu do paměti a zahrát si už na začátku malou bojovku. Kdo by se nechtěl při cestování po Středočeském kraji vynořit u polských hranic, že? Druhou hojně využívanou variantou je cesta vlakem. Po vystoupení na malém bykáňském nádraží vás sice ještě čeká 6 kilometrů dlouhá procházka přes obec Úmonín, ale příroda je zde nádherná, tak proč se neprovětrat. Po dosažení branky se před vámi rozprostře malý sad se čtyřmi chatkami. Že vám tu něco nesedí? Chatky nemají okna, nikde žádné hřiště pro děti nebo kiosek s pivem. Ano, kromě chatek zde nic není a přesto si odsud můžete odnést silnější zážitek, než ze všech zábavních parků světa dohromady. Vítejte na „Pobytu ve tmě“.
Jsem ráda, že jste si našli cestu k našemu časopisu MP Praha Pražskému strážníkovi. Přinášíme Vám informace nejen z prostředí naší organizace, ale také z oblasti kultury, historie, sportu a dalších. Věřím, že články budou pro Vás přínosné a zajímavé.
Irena Seifertová
šéfredaktorka