Kudy vedla cesta vápence – skanzen Solvayovy lomy
Moje poslední pozvánka bude opět do místa důlní a průmyslové památky. Ale abych Vás nehnala zase pod zem nebo do krajiny ruin, na poslední zastávce se můžete kochat krásou okolní přírody. Lokace je z Prahy výborně dostupná a po dálnici D5 nestihnete dojet ani do Berouna. Znáte malou vesničku v Českém krasu, jejíž dominantou je bývalý klášter stojící pod vysokou skálou s proslulým skalním kostelem, kde podle pověsti měl v 9. století bydlet poustevník Ivan? Je to Svatý Ján pod Skalou. Ten bych doporučovala jako výchozí pozici pro výlet do Solvayových lomů. Dostat se tam ale můžete i z Loděnic, Bubovic, Srbska nebo Karlštejna a to buď pěšky, nebo na kole.
Zaparkovat můžete uprostřed vesnice na zpoplatněném parkovišti u budovy bývalého kláštera. Ten ve své historii prošel přestavbou na zámek, věznici i školu pro příslušníky STB. Nyní slouží opět vzdělávání a je zde zřízena Svatojanská kolej. Vedle studia pedagogiky zde působí Ekocentrum Kavyl. Krátkou zastávku před výšlapem k lomům určitě věnujte i klášternímu kostelu a zvláště pak kostelu vybudovanému v jeskyni. Více vám jistě u vchodu napoví informační cedule, kde se dozvíte i jaká pověst se na jeskyni váže. A teď už vzhůru k místům, kde se těžilo. Turistické značky vás nenechají zabloudit a cestou vás bude provázet naučná stezka.
Solvayovy lomy vznikly za první republiky. Belgická firma Solvay zpracovávala v Čechách od roku 1907 vápenec pro chemické účely, konkrétně se zabývala výrobou sody. Kvůli úsporám ho chtěla těžit z vlastních zdrojů a nevykupovat ho od těžebních společností rozmístěných po Česku. V roce 1917 byl nad Svatým Jánem proveden geologický průzkum. Vzorek byl vyhodnocen jako velmi kvalitní, a tak se vykoupily pozemky a začalo se s těžbou. Firma Solvay těžbu ukončila skoro po čtyřiceti letech. Z lomu pak ještě necelých deset let dotěžovala správa silnic materiál na stavbu a následně byla jeho činnost definitivně ukončena.
Výborná situovanost lomu, jeho přehlednost a umístění v krásné krajině Českého krasu vedla k tomu, k vytvoření skanzenu. Na těžbu, kterou nezastavila ani druhá světová válka, byly kladeny vysoké nároky a tak se zde experimentovalo s různými způsoby těžení a různorodou dopravou materiálu. Ta totiž neprobíhala jenom po zpevněných cestách, ale i pod zemí a vzduchem. To vše se spolek Barbora, který iniciuje zachování důlních památek, snaží získat pro expozici skanzenu nazpět. Můžete zde vidět dokonce i výstavbu lanových drah. Bohužel, tu, která vedla od jižního svahu lomu do Loděnice, se zachránit nepodařilo. Zbyla z ní jen horní nástupní stanice, kam se vytěžený materiál přepravoval po úzkorozchodné dráze ručně tlačenými vozíky. Samotížná lanová dráha byla 1580 metrů dlouhá a překonávala převýšení 126 metrů. Dokázala přepravit neuvěřitelných 38 tun materiálu za hodinu.
Ve skanzenu se můžete svézt úzkorozchodnou drahou a určitě stojí za prohlídku muzeum těžby a dopravy vápence v Českém krasu. Určitě nevynechejte ani prohlídku štoly. Ve venkovní expozici, která je rozmístěná po celém území lomu, uvidíte důlní a lomové vozíky, lanové bagry, svážnou dráhu a další věci.
Otevírací doba: od 4. května do září každou sobotu, neděli a o státních svátcích. O letních prázdninách i od úterý do pátku. Každou celou hodinu od 11 – 16h odjíždí vláček, na který navazuje komentovaná prohlídka muzea a štoly v délce cca 60 minut.
Více informací na: www. nove.solvayovylomy.cz