Slavně neslavná bitva na Bílé hoře neboli Neříkej hop, dokud nepřeskočíš
Když roztrpčený císař Rudolf II. na sklonku svého života seslal Boží pomstu na Prahu i celou českou zemi, jistě netušil, jak brzy a jak moc se tato jeho kletba naplní. Již v roce 1618, tedy šest let po jeho smrti, došlo ke slavné pražské defenestraci, při které vyletěli pánové Jaroslav Bořita z Martinic, Vilém Slavata a písař Fabricius z oken dvorské kanceláře na Pražském hradě. Svrženým pánům se oproti původním předpokladům mnoho nestalo, protože prý spadli do hnoje či vrstvy odpadků a papíru pod okny, ale tento akt byl onou pomyslnou rozbuškou, která dovedla o dva roky později vojska českých stavů na nevysoký, avšak strmý kopec zvaný Bílá hora. Od této události uplyne letošního 8. listopadu 400 let, a tak si tuto bitvu, která na dalších 300 let změnila osud našich předků, pojďme s mírným předstihem připomenout.
Číst dál: Slavně neslavná bitva na Bílé hoře neboli Neříkej hop, dokud nepřeskočíš
Krása a utrpení poustevníků
Možná každý z nás si jednou jistě představoval, jak by to asi vypadalo, kdyby opustil současné společenské stereotypy a zaběhnuté koleje civilizace. Prostě by odešel do divočiny a zavřel za sebou pomyslné dveře. Jistě, v dnešní době odejít do naprosté izolace a do přírody, kde nikoho nepotkáte týdny a týdny je téměř nemožné. Možná by se dala taková místa na Zemi najít, ale pokud se budeme držet naší vlasti, tak asi velmi obtížně. Přesto mezi námi žije řada lidí, kteří se do podobné situace dostali, ať již dobrovolně, či za okolností, které prostě nemohli ovlivnit. Těm, kteří si takovou cestu vybrali, zcela svévolně, by někdo řekl blázni, podivíni, zoufalci, možná beatnici či hipíci. Ovšem daleko lepší pojmenování onoho stavu, kdy žijete např. v maringotce daleko od lidí, je slovo poustevník. Novodobý poustevník, ne ten, který žije z milodarů ostatních a káže o víře. Poznat takového poustevníka může být i poměrně složité a ještě složitější je dostat se k němu tak blízko, aby vám začal sám od sebe vyprávět svůj příběh, který jej na cestu dobrovolné „samoty“ přivedl. Spisovatel Aleš Palán se tak blízko dostal a přinesl nám svědectví o lidech, jejichž životní příběh nepostrádá napětí, úspěch, lásku, propad i zoufalé šílenství. Dovolte, abych vám představil knihu, která sice vyšla již v roce 2018 v nakladatelství Prostor, ale která bude mít co říct za další a další desetiletí – knihu Raději zešílet v divočině.
Od hradiště po barokní pevnost
Starodávný, mýtický, velkolepý… Synonyma pro symbol, bez kterého by Praha nemohla být Prahou. Na vyšehradské skále od pradávna stráží město, jenž po dlouhá staletí chránil svými hradbami. Svou majestátností by mohl lehce konkurovat Pražskému hradu, ale role sídla pro panovníky se ve své historii ujal na krátkou dobu jen jednou. V současné době je Vyšehrad a jeho přilehlé okolí, kromě vyhledávané světoznámé památky, oblíben také jako místo pro relaxaci a kulturní akce. Ostatně není tolik míst, kde byste se cítili být skutečně v Praze, jako na hradbách Vyšehradu opředených magickými příběhy, a kde máte celé město na dlani se vším všudy.
Místo policejní historii zaslíbené
Někdy se my, muži, ocitneme v situaci, kdy partnerka nebo manželka odjede na víkend a nechá nám potomky na starost. A my stojíme před úkolem vymyslet program, který je zaujme a u kterého se nebudou nudit. Myslím, že návštěva Muzea policie, na kterou vás chci pozvat, by mohla být trefou do černého. Ale přece jen je třeba přiznat, že tenhle program zaujme spíše pány kluky než dívky.
Technika v diktaturách – hlavní letošní výstava Národního technického muzea
Původní nepoužitá bomba Jana Kubiše z atentátu na Reinharda Heydricha, „Goebelsova tlama“, vysílačky paravýsadku Silver A, speciální dětský kočárek používaný komunistickou Státní bezpečností (StB) a mnoho dalších zajímavých artefaktů z období 1939 – 1989 můžete vidět na výstavě Technika v diktaturách v Národním technickém muzeu na Letné. Výstava vznikla ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem, Muzeem Policie ČR a Ústavem pro studium totalitních režimů jako expozice k 30. výročí sametové revoluce a potrvá do 28. června 2020. Ačkoli je instalovaná v jediné místnosti, nabízí 140 exponátů často spojených se silným lidským příběhem.
Číst dál: Technika v diktaturách – hlavní letošní výstava Národního technického muzea
Srdeční záležitost JAWA
Je krize, píše se rok 1929 a Ing. František Janeček hledá cestu, jak se svou zbrojovkou neskončit. Rozhoduje se pro netradiční řešení, nenabízí nové technologie ve výrobě zbraní či jiný převratný vynález, ale kupuje od firmy Wanderer licenci na výrobu motocyklu 500 OHV. Zanedlouho se registruje ochranná známka JAWA – Janeček + Wanderer. Ve stejném roce se rodí nový model s licencí a označením JAWA 500 OHV, se kterým o dva roky později závodník a konstruktér G. W. Patchett startuje na Six Days. I přes poruchy a problémy na cestě svůj závod dokončí na krásném bronzovém místě a tak se začíná rodit nová motocyklová legenda.
Jesulus Pragensis aneb Zázračný Ježíšek z Prahy
Doba adventu by měla být především dobou duchovní přípravy na Vánoce, dobročinnosti a zklidnění. Přijměte proto v této rubrice pozvánku do kostela Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského v Karmelitské ulici, kde se nachází světoznámé Pražské Jezulátko. Kdy jindy si totiž připomenout příběh o této malé, původem španělské sošce Ježíška, když ne o adventu…
2019-30
Stát se fotoreportérem není snadné rozhodnutí. Je mnoho oborů fotografie, které jsou více v klidu, nespotřebují tolik času a jsou mnohem lépe placené. Před nedávnem jsme vás zvali na výstavu Helmuta Newtona – ikony módní a portrétní fotografie světové úrovně. Ještě předtím jsme vás zvali na výstavu dalšího světového fotografa – Josefa Koudelky. Ten sám o sobě v dokumentu říkal, že jej práce natolik pohltila, že jeho soukromý život šel úplně stranou. Půl roku na cestách, další půl rok vyvolávat filmy a připravovat se na další velké téma. Spaní pod širým nebem, chlad, zima, déšť a hlavně absolutní nejistota toho, co bude zítra. Vyjíždět do válečných konfliktů a vozit z nich naprosto perfektní fotky pro světové agentury umí i Antonín Kratochvíl, který sám byl nucený emigrovat a prožít si několik let v uprchlickém statutu. A po bok jeho a dalších bych rád zařadil českého fotografa – Jana Šibíka.
Ve znamení ledňáčka Václav IV.
V srpnu roku 1419 pobýval český a římský král Václav IV. na Novém Hrádku u Kunratic. Zde ho také zastihla zpráva o svržení novoměstských konšelů radikálními husity z oken Novoměstské radnice. Tato zpráva krále rozrušila natolik, že jej podle dobových pramenů „šlak trefil“. Ať tomu bylo jakkoliv, po dlouhých 41 letech vládnutí jeho život dne 16. 8. 1419 vyhasnul. Jelikož od smrti krále Václava IV. právě uplynulo 600 let, byla k tomuto výročí v Císařské konírně Pražského hradu připravena výstava „Český a římský král Václav IV. Gotické umění krásného slohu kolem roku 1400“, kterou můžete navštívit do 3. listopadu tohoto roku.
Valdštejnská zahrada aneb Kulturní poklad nejbohatšího muže své doby
Zdi malostranských paláců v sobě ukrývají nesmírné kulturní bohatství. A nejedná se pouze o architekturu a vybavení palácových interiérů, součástí tohoto bohatství jsou i palácové zahrady. Ne všechny paláce se mohou pyšnit krásnou rozlehlou zahradou, protože s ohledem na ceny pozemků si zahrady mohli dovolit jen ti nejbohatší majitelé, a to obzvláště, pokud jejich palác stál na dosah Pražského hradu. Ovšem tehdejší nejbohatší muž v Čechách – Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna nechal vystavět tak krásný palác se zahradou, že i Pražský hrad zůstal v jeho stínu.
Číst dál: Valdštejnská zahrada aneb Kulturní poklad nejbohatšího muže své doby
Je to prostě Helmut Newton
Pokud máte ve svém okolí někoho, kdo rád fotí, zeptejte se jej, kdo byl Helmut Newton. Pokud se na vás bude dívat nechápavě, tak o své vášni opravdu nic neví. Jméno tohoto slavného módního a portrétního fotografa je absolutní pojem vyjadřující nadčasovost, kreativitu, smysl pro detail a perfektní ovládnutí svého umění. Schválně jsem nepoužil slovo řemeslo, protože dobrý řemeslník dobře pracuje, ale ovládnout umění, je něco úplně jiného. Ani nemusíte znát, proč je na fotoaparátu tolik funkcí, ale musíte mít oko, hlavu a dar od toho nejvyššího.
Panská přízeň je nestálá aneb Mordechaj Maisl podruhé
V minulém díle o historii Prahy, který byl věnován rozvoji Židovského města, jsem zmínila jméno Mordechaje Maisla, významné osobnosti rudolfínské doby. Finanční podpora císaře Rudolfa II. a jeho dvora Maislovi zajistila řadu privilegií, ze kterých těžilo i Židovské město, neboť právě s Maislovým jménem byl spojen významný stavební rozvoj ghetta. Krom synagogy, nyní zvané Maislova, financoval též výstavbu Vysoké synagogy a židovské (též Maislovy) radnice.
Číst dál: Panská přízeň je nestálá aneb Mordechaj Maisl podruhé
Hořkosladké vzpomínky v Galerii Tančící dům
V Tančícím domě na nábřeží je do 3. března otevřena výstava Retro zima za socíku, která navazuje na úspěšnou výstavu Retro 70. a 80. let. K vidění je téměř 1300 dochovaných originálních dobových předmětů ze soukromých sbírek, Barrandovských ateliérů i archivu České televize.
Jsem ráda, že jste si našli cestu k našemu časopisu MP Praha Pražskému strážníkovi. Přinášíme Vám informace nejen z prostředí naší organizace, ale také z oblasti kultury, historie, sportu a dalších. Věřím, že články budou pro Vás přínosné a zajímavé.
Irena Seifertová
šéfredaktorka