S holkama jako s buchtama, ber dokud jsou čerstvý...

Rubrika: Kultura Zveřejněno: čtvrtek 1. říjen 2020 Autor Eva Koutníková Vytisknout E-mail

Současný člověk má velmi pohodlný život. Jedním otočením knoflíku si zapne teplo v domě, otočením kohoutku si natočí pitnou vodu, potraviny si kdykoliv nakoupí v obchodě, pračka vypere prádlo, myčka umyje nádobí a robotický vysavač vyčistí podlahy. Naši předkové měli ovšem život o poznání těžší. Co si vlastníma rukama nevypěstovali, nebo neudělali, tak zkrátka neměli. Není proto od věci si tuto ne příliš vzdálenou dobu připomenout, třeba prostřednictvím návštěvy skanzenu v Přerově nad Labem, který je vhodným typem na výlet pro celou rodinu.

Kořeny přerovského skanzenu spadají do konce 19. století, kdy tehdejší majitel přerovského panství Ludvík Salvátor Toskánský nechal upravit místní panskou kovárnu a rychtu na "staročeskou chalupu", kterou vybavil lokálními národopisnými předměty, jakými byli starý lidový nábytek, obrazy, nářadí, nádobí apod. Tím byly zřízeny dvě síně a ty veřejnosti zpřístupněny r. 1900. Díky tomuto počinu vzniká na území Evropy 4. skanzen - ten první byl založen v roce 1891 ve Stockoholmu.



Od roku 1967, kdy "staročeskou chalupu" převzalo do správy Polabské muzeum v Poděbradech, začal být budován tzv. polabský skanzen, do kterého byly přeneseny vybrané a na původním místě ohrožené lidové stavby a drobné objekty. V současné době toto muzeum zahrnuje na ploše dvou hektarů téměř 40 objektů, z nichž je 9 chalup, 7 špýcharů, 4 stodoly, kaplička a další drobná lidová architektura. Hlavním tématem expozice je život na polabské vesnici od poloviny 18. století do první poloviny 20. stolení.

Nutno podotknout, že celá expozice působí velmi sugestivně, takže máte pocit, jako byste nahlíželi cizím lidem v domcích "pod pokličku." Jednotlivé interiéry jsou vybaveny figurínami, které sedí u stolů a představují širší rodinu - prarodiče, rodiče, děti. Každý z objektů je tematicky zaměřený, takže se zde můžete setkat s expozicemi věnovanými tkaní látek, pečení chleba, sušení bylinek a ovoce, dozvíte se mnohé o včelaření a vývoji úlů, historii a technice modrotisku, který je zapsán jako nehmotné kulturní dědictví UNESCO. Krásná je též ukázka venkovské školy, kde za katedrou sedí pan učitel a v lavicích chlapci a děvčátka. No, a když už jsem zmínila děvčátka, tak mi nedá, abych zde neprezentovala i pár lidových mouder na adresu žen, která lze v jedné z chalup nalézt:



"S holkama jako s buchtama - ber dokud jsou čerstvý. Ženy ani plátna neradno kupovat při svíci. Děvče do dvanácti češ, do šestnácti střez, po šestnácti děkuj tomu, kdo vyvede dceru z domu. Ženu měj jak dušku, třes ji jako hrušku. Kůň a ženská mají nejvíce chyb." Jak vidno, naši předkové měli zcela jistě život mnohem těžší než my, ale ženy na tom byly ještě o poznání hůře. Přerovský skanzen ale není pouze místem, kde se čas zastavil. Pořádají se zde také mnohé kulturní akce, především v dubnu a v prosinci se v celém areálu pořádají tradiční zvykoslovné výstavy ”Jaro na vsi“ a ”Vánoce“.

Závěrem musím konstatovat, že návštěva skanzenu by neměla sloužit jen jako pouhý návrat do historie. Spíš by měla vést i k určitému zamyšlení nad tím, jak máme pohodlný život a jak moc museli být pracovití naši předci, aby uživili a ošatili sebe i své rodiny. Také jak bylo běžné soužití více generací, respektování denních rytmů i přírodních cyklů. Zkrátka věcí poučných i pro soudobého člověka, kterému k zajištění svých potřeb stačí zmáčknout pouhý knoflík.

foto: DS MP Prahafoto: DS MP Prahazdroj: https://www.prerovnadlabem.eu/skanzen/; https://www.polabskemuzeum.cz/mista/polabske-narodopisne-muzeum

Zobrazení: 42