Vzkříšení Spirály

Rubrika: Kultura Zveřejněno: pátek 1. listopad 2024 Autor Radka Rüsterová Vytisknout E-mail

Od března letošního roku jsem v úzkém kontaktu s PR manažerkou www.navýstavišti.cz Lindou Antony, a díky tomu mám veškeré informace o aktuálním dění. Na Výstavišti se rekonstruuje, staví, jednoduše nezahálí se. Otevřeny byly revitalizované střechy Křižíkových pavilonů, které byly proměněny na zelené pobytové terasy pro veřejné i soukromé akce, na Průmyslový palác se vrátila hodinová věž, probíhá rekonstrukce v halách H1, H27 a 28 i kdysi honosné jateční burzy (bývalá burza masa), činnost zahájila Nová Spirála. Bylo to na začátku října a jednalo se o její „vzkříšení“.

Historie se tady začala psát už 1. května 1960, kdy zahájilo činnost kruhové panoramatické kino Moskva. Technologií se jednalo po Moskvě a New Yorku o třetí takové kino na světě. Promítalo se na nekonečnou plochu 300 m2 kruhového hlediště o průměru 20 metrů a diváci stáli uprostřed kruhu. Divadlo Spirála vzniklo v roce 1991 přestavbou panoramatického divadla. Budovu navrhl Ferdinand Lederer. Konstrukce kopule byla při přestavbě zachována jako technická a kulturní památka. V roce 2002 se i tady prohnala velká voda, divadlo bylo uzavřeno a pomalu chátralo. Někdejší nájemce Výstaviště požádal o jeho demolici (2008) a teprve po devíti letech (2017) se vedení Prahy rozhodlo o provedení rekonstrukce. Začala roku 2021 a měla být dokončena do konce roku 2022, později bylo zahájení provozu inzerováno na polovinu roku 2023, ale došlo k němu až 3. října roku letošního.

Novodobá historie Výstaviště byla poznamenána zejména třemi rozsáhlými požáry. V roce 1991 shořel v dolní části areálu Bruselský pavilon a o čtrnáct let později potkal stejný osud také dřevěné divadlo Globe, repliku starého alžbětinského divadla v Londýně. V roce 2008 vyhořelo celé levé křídlo secesního Průmyslového paláce. V roce 2015 Výstaviště převzal do správy Magistrát hl. m. Prahy a nyní jej spravuje akciová společnost Výstaviště Praha: „Jsme akciová společnost Výstaviště Praha, a.s. a od roku 2015 jsme správcem areálu Výstaviště. V červenci 2022 jsme převzali do správy také areál Pražské tržnice v Holešovicích“.

Diváci musejí dávat velký pozor na to, do kterého sektoru vstupenky mají. Na svá sedadla se dostanou pomocí navzájem se prolínajících spirálových ramp...

Spirála je rozhodně architektonicky velmi zajímavá. Její název byl odvozen od spirálové rampy, která představuje nosný prvek celého interiéru. Diváci musejí dávat velký pozor na to, do kterého sektoru vstupenky mají. Na svá sedadla se dostanou pomocí navzájem se prolínajících spirálových ramp, které kolem dokola obepínají jeviště. Kapacita sálu je osm set míst. Oproti původní stavbě zde přibyl i malý sál pro dvě stě padesát až tři sta diváků.

Dominantou sálu s kruhovým půdorysem je otáčivé a vertikálně pohyblivé jeviště o velikosti až 230 m² a průměru 17 metrů. Díky svému netradičnímu uspořádání a modernímu technickému zázemí tak nabízí návštěvníkům fascinující prostorové pojetí, které jen tak v jiných divadlech nenajdete.

Ve Spirále působila nejdříve Laterna animata, obdoba Laterny magiky, později zde byly uváděny především muzikálové inscenace: Jesus Christ Superstar (1994-1998), Evita (1998-2000), Romeo a Julie (2000-2002), Brouci - Evangelium podle Beatles (2001-2002).

Právě znovuuvedením muzikálu JChS, o jehož úspěšnosti svědčí 1288 repríz, měla být již před rokem otevřena. Nakonec, po všech možných peripetiích, které k divadlu jednoznačně patří, byla prvním představením podívaná nazvaná Vzkříšení. Je jasné, že slovo, které značí v náboženství obnovené spojení ducha a těla nebo přivedení někoho ze smrti do života, bylo vybráno zcela záměrně. Jedná se o hudebně taneční show plnou světel, úchvatných kostýmů, světových hitů, akrobatických prvků a samozřejmě zpěváků, tanečníků, herců. Ty doprovází osmnáctičlenný orchestr, který vede dirigent Kryštof Marek, a který je na pódiu po celou dobu představení. Představení využívá veškerého prostoru, jaký spirálovitá scéna nabízí, a tak se může stát, že se účinkující objeví těsně vedle vás, ať už sedíte v kterémkoliv patře. Zda je výběr písní šťastný a dramaturgie má nějaký smysl, nechám na posouzení každého jednoho diváka. Všichni si musí na nový prostor zvyknout, a to myslím i zvukaři a ostatní technici. Není vůbec jednoduché všechno skloubit dohromady, aby vyniklo vše, co tento prostor a technické vybavení nabízí.

Dalším počinem jsou Madisonské mosty, vůbec první činoherní zpracování románu amerického spisovatele R. J. Wallera, které se již proslavilo díky ikonickému filmu z roku 1995, v němž excelovali Meryl Streep a Clint Eastwood. Podle mě je to jeden z nejromantičtějších snímků, což rozhodně nastavuje vysokou laťku. Bohužel premiéra je ve Spirále naplánována na začátek listopadu, tudíž až po uzávěrce, a já tedy nemohu napsat, jak dopadla. Hlavní postavy milostného příběhu, fotograf Robert Kincaid a žena v domácnosti Francesca Johnsonová, ztvární Vanda Hybnerová a Jan Révai. Oba herci jsou zkušení a známí svými skvělými hereckými výkony, což vzbuzuje velká očekávání ohledně chemie mezi nimi na scéně. Tvůrci slibují, že inscenace bude obohacena o filmové prvky a působivý videomapping. Tento styl může nabídnout vizuální paralelu k filmovému zpracování, které je známé svou poetikou a krásou záběrů přírody a venkovského prostředí. Představení režíruje Viktorie Čermáková. Doufejme, že její uchopení příběhu bude originální a promyšlené, ale i jemné, citlivé a plné vnitřního napětí.

Za všechny, kteří ve Spirále před lety viděli „Jesuse“, si troufám napsat, že jsme se na něj těšili, přemýšleli o hereckém obsazení i o tom, zda se nová verze té původní vyrovná. Dvakrát ale do stejné řeky nevstoupíš, a asi právě proto tady začali všechno „psát od prvních řádků“. Jestli to bylo správné rozhodnutí, ukáže čas.  Za sebe přeji hodně štěstí!

Zobrazení: 41