Muž, který otřásl světem
Temüdžin. Všichni jsme to jméno někdy slyšeli, ale ruku na srdce, kdo z nás ví na „první dobrou“, o kom je řeč? Že jde o sjednotitele mongolských kmenů, prvního Velkého chána Mongolů, jednoho z nejslavnějších vojevůdců a dobyvatelů, zakladatele největší pozemní říše v historii lidstva, který je nejspíš celosvětově nejznámější postavou z mongolských dějin, o Čingischána? Nyní máme možnost svoje znalosti rozšířit. Za účasti českého prezidenta Petra Pavla a jeho mongolského protějšku Uchnágína Chürelsücha byla totiž v březnu v Národním muzeu (NM) zahájena výstava věnovaná právě tomuto muži.
„Výstava přibližuje nejen osobnost Čingischána, ale také jeho předchůdce a následovníky a nabízí komplexní pohled na tuto historickou epochu,“ řekl generální ředitel NM Michal Lukeš.
Ve třech sálech si lze prohlédnout předměty světového kulturního dědictví, které jsou v zahraničí k vidění jen výjimečně. Pocházejí ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd. Vystaveny jsou zlaté šperky, zbraně, oděvy, rituální masky, malby, keramika či jezdecké vybavení včetně nejvzácnějšího exponátu z doby Velké Mongolské říše, unikátního dřevěného koňské sedla. Důležitou součástí expozice je i vysvětlení vztahu Mongolů k přírodě a zvířatům. Jejich výboje byly tak úspěšné právě díky malým koním.
Úvod výstavy přibližuje Velkou Mongolskou říši a jejího zakladatele, který v roce 1206, to mu bylo okolo čtyřiceti let, přijal titul Velikého chána. Byl znám svou vojenskou strategií, organizací a krutostí vůči nepřátelům, ale také zaváděním zákonů a podporou obchodu a komunikace napříč říší. Druhá část výstavy vychází z četných archeologických nálezů z Mongolska a vypovídá o státních útvarech před příchodem Čingischána. Vystaveny jsou tady i předměty, které získal Lumír Jisl (prováděl archeologické výzkumy v Mongolsku v roce 1958) pro Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur. Závěrečná část výstavy ukazuje život v době Mongolské říše, a to hlavně prostřednictvím umění a kultury spojených s hlavním městem Karakoram. Výstava reflektuje také tažení do Evropy, které je součástí i naší historie a k němuž se pojí celá řada historických událostí ale i legend a pověstí. Několik týdnů, během kterých mongolská armáda přes Moravu přecházela, se do historie zapsaly hodně tučným písmem. Plenění, vraždění, vypalování vesnic, únosy… O tom, jak kruté tyto týdny byly, svědčí i fakt, že slovní spojení „Tataři na Moravě“ je stále živé.
„Pozornost věnujeme rovněž jeho rodině a zejména ženám jeho života. Matka, manželka i dcery hrály velkou roli v rozšíření jeho říše, byly mu rádkyněmi i inspirátorkami. Aktivně vystupoval proti únosům žen, což byl rozšířený zvyk mezi kočovníky. Jednou z obětí se stala jeho milovaná první žena Börte,“ řekla autorka výstavy Helena Heroldová.
O Čingischánově životě, plném dramatických zvratů a zápletek, se můžeme dozvědět nejvíce z Tajné kroniky Mongolů (Монголын нууц товчоо). Jedná se o nejstarší dochované literární dílo v mongolštině a nejstarší pramen mongolské historie. Byla napsána ve 13. století po smrti Čingischána jako kronika pro jeho rodinu. Do češtiny ji v roce 1955 přeložil Pavel Poucha. Čingischánův život je samozřejmě i tématem filmů, a to Čingischán (USA 1966) v hlavní roli s Omarem Sharifem a Mongol, který byl natočen v koprodukci Kazachstánu, Německa, Mongolska a Ruska v roce 2007.
Netušila jsem, že v Česku žije jedna z největších mongolských komunit na světě (třetí největší po USA a Jižní Koreji). Je to asi třináct tisíc osob. Nejvíc z nich žije v České Lípě. O Mongolech se říká, že jsou veselí, nezdolní a mají mimořádný smysl pro humor. Zda ho měl i sám Velký chán se ale na výstavě nedozvíme. Ví se ale, že kamkoliv Čingischán přijel, vždy nejprve danou zemi vojensky ovládl, a potom si tam našel milenky. Nikdo jiný nezplodil tolik přímých potomků jako právě mongolský vládce. Hrubý odhad z roku 2003 říká, že zhruba každý dvoustý muž je potomkem Čingischána. Měl mnoho manželek a prý až 600 konkubín. Historici předpokládají, že během svého dvaašedesátiletého života spal s více než 10 000 ženami a musel zplodit nejméně tisícovku dětí.
Výstava Čingischán je první z letošních výjimečných výstavních projektů NM. Od 25. srpna muzeum nabídne 3,2 milionu let starou fosilii předka člověka druhu Australopithecus afarensis známou jako Lucy. Zapůjčí ji etiopské národní muzeum. Jeden z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě si zájemci budou moci prohlédnout po dobu 60 dnů. V roce 2027 uskuteční Národní muzeum další velký světový projekt s názvem Dinosauři, draci z Mongolska, kde se představí nejcennější mongolské nálezy dinosaurů. Exponáty, jejichž velká část nikdy nebyla zpřístupněna veřejnosti, přiblíží návštěvníkům dosud méně známé druhy dinosaurů.
Výstavu doprovodí komentované prohlídky, přednášky, workshopy, výtvarné ateliéry a lektorované programy pro školy. Uskuteční se také Den s Čingischánem – akce zaměřená na rodiny s dětmi. Bude možné vyzkoušet si práci s usní či plstění, odlévání ze sádry či malování. Hrát se bude tradiční mongolská hra šagaj a stavět jurta. Připravena má být také taneční a hudební ukázka. I Festival mongolské kultury v Náprstkově muzeu nabídne jedinečnou příležitost poznat mongolskou kulturu. K ochutnání budou tradiční mongolské pokrmy, samozřejmě i tady bude hudba, hrdelní zpěv, bojové dovednosti nebo tance, vyprávění o mongolské kultuře či kreativní workshopy.
-------------------------------------------------------
Čingischán, historická budova Národního muzea, otevřeno každý den od 10 do 18 hodin, základní vstupné 250 korun, lze využít i snížené vstupné. Výstava trvá do 22. června.
foto: Národní muzeum / David Tichý
Zobrazení: 44