Zdá se to až neuvěřitelné, ale hrdina, který provázel mnoho našich dětských dnů, slaví v květnu stovku. Je to moc? Je to málo? Slibuje, že s kariérou končit nehodlá, dokonce tvrdí, že má před sebou ještě mnoho projektů a že chce bavit další děti i dospělé. Stoletým klukem není nikdo jiný než Hurvínek!
Hurvajz, syn otce Josefa (který je jen o šest let starší než on), ušatý kluk s chomáčkem vlasů, koulícíma očima, v krátkých kalhotách s kšandami a dřevácích (zpočátku jen v noční košili) se poprvé na scéně objevil 2. května 1926 ve hře Rudolfa Nešvery Počestný dům. Původ jeho jména není stoprocentně znám. Zpočátku byl označován jako Spejblík. Vypráví se také, že Skupův známý, malíř Doležal, když loutku poprvé uviděl, nazval ji výrazem "Zkurvínek". Tento výraz se mezi lidmi z divadelní branže ujal, ale veřejně používat jej nebylo možné, a tak úprava na Hurvínek na sebe nenechala dlouho čekat. Existuje i možnost, že jméno nic neznamená a bylo vybráno jen pro svou libozvučnost nebo, že se vzniklo ze sousloví "třikrát hurá do vínku...".
(Jednou, když byly moje děti malé, jsem jim půjčila videokazetu s Hurvínkem. Naštěstí jsem se chvilku dívala s nimi a ejhle, na obrazovce se místo dřevěného šibala objevilo porno. Od té doby jsme ho doma nazývali Zkurvínkem, aniž bychom tušili, že v tom vlastně nejsme první.)
Kdo je kdo?
Hurvínka jsme si představili – a že jeho otcem je Josef Spejbl, víme také. Charakterizuje ho holá hlava, odstávající uši, frak, dřeváky a bílé rukavičky. Měl karikovat užvaněné měšťáky, kteří posedávají po hospodách a do všeho se pletou, aniž by čemukoli rozuměli. Původ jeho jména není zcela zřejmý. Je možné, že souvisí s nadávkou přejatou z němčiny – Bejbl, kterou se na Plzeňsku označovali hlupáci a popletové. Je to Spejbl, souhrn slabostí a směšností lidských, řekl Josef Skupa. V jeho podání mluvil huhňavým hlasem. V dialozích s Hurvínkem se chová jako šosácký trouba, který chce každého poučovat, zatímco Hurvínek představuje ukňouraného, přidrzlého synka, který svými všetečnými otázkami dostává otce do úzkých.
Paní Kateřina Hovorková (od roku 1971) je učitelka přírodovědy, moudrá rádkyně, babička Máničky. Původně mondénní intelektuálka se časem proměnila v roztomile popletenou dámu, která by byla nejraději, kdyby se vše odehrávalo podle osnov. Mánička ji žoviálně oslovuje „bábinko“.
Mánička je nejlepší kamarádka Hurvínka – brýlatá holčička, která se dobře učí. Žeryk je Hurvínkův pes a jeho nerozlučný druh v mnoha dobrodružstvích. Mánička a Žeryk vystoupili před diváky poprvé 19. dubna 1930 při premiéře hry Hurvínkova jarní revue, později hrané pod názvem Revue z donucení.
Chlapečku, co se mu stalo, že je tak smutnej? A Hurvínek na to říká: prominula, ale ona je docela impertinentní, ani mi neřekla své ctěné jméno. A ona říká: já jsem přece Mánička. A to je ten moment, kdy to přátelství vzniklo.
To, že zakladatelem Divadla Spejbla a Hurvínka byl prof. Josef Skupa netřeba připomínat – stejně jako to, že jeho pokračovatelem byl Miloš Kirschner, od roku 1966 i Helena Štáchová a od roku 1973 Martin Klásek, který byl představen jako nový interpret v roli Spejbla a Hurvínka. V roce 2017 se stala ředitelkou divadla Denisa Kirschnerová a historicky prvním uměleckým šéfem divadla se v roce 2021 stal David Janošek.
K narozeninám dostal Hurvínek – a samozřejmě nejen on – už začátkem března nádherný dárek od Městské části Praha 6: zrekonstruované divadlo. Uzavřeno bylo celkem 326 dní. Novinkou po znovuotevření je zkušebna, která zároveň slouží jako nová studiová scéna pro uvádění tzv. miminích představení a dalších komorních projektů. Modernizováno bylo zákaznické centrum s pokladnou, foyer, toalety a došlo též ke kompletní obměně všech 281 sedadel. Městská část do přestavby divadla investovala 16,5 milionu korun. První návštěvníky divadlo přivítalo 18. února při premiéře inscenace pro děti od 2 let nejen o bubácích a těžkostech usínání Mánička a bubáčci.
Hurvínkův den D
Připadá na 2. května, kdy bude mít ve velkém sále divadla premiéru Kabaret Hurvajz – představení pro celou rodinu, v němž zazní také několik nejslavnějších dialogů Spejbla a Hurvínka. Zároveň bude pokřtěna knížka s alby a také mince, které vydává Česká mincovna.
Třetím titulem, tentokrát pro děti od čtyř let, bude Hurvínkova vlaková pohádka (od června tohoto roku), v níž Spejbl s Hurvínkem zažijí nejedno cestovní dobrodružství. Následovat bude výpravný příběh ze staré Prahy. Představení Spejbl a elixír pošetilých myšlenek diváky zavede do tajemných zákoutí magické staré Prahy a do dob čar a kouzel. Premiéra je plánována na novou divadelní sezónu v září 2026 a bude určena dětem od sedmi let. Posledním titulem roku má být legendární hra ze zlatého fondu Divadla S+H – Hurvínkův sněhulák – v novém nastudování. Zimní hříčka o popleteném panu králi, jeho povedených rádcích a kouzelné soše pana Spejbla, určená dětem od čtyř let, je plánována na listopad.
Zajímavosti?
Jedna se váže k Máničce. Tu si vzali na paškál pánové Šimek a Grossman v povídce Jak jsme vdávali sestru, kde o ní mluví takto: Tatínek se snažil strýčka Balouna přesvědčit, že Mánička je také pěkná kůstka, ale strýc odporoval, že je to dřevo a inteligenta neuspokojí.
Malá klasická loutka Hurvínka měří 46 cm a váží něco málo přes jeden kilogram, loutka střední (hrací) je vyšší o tři centimetry a ta velká, neboli předscénová, má padesát šest centimetrů a bezmála dvě kila „živé“ váhy. Po Hurvínkovi je pojmenován asteroid 29472, objevený 27. října 1997 českou astronomkou Lenkou Kotkovou. Motorák Hurvínek je přezdívka pro historický železniční motorový vůz M 131.1 a Hurvínek je také přezdívka pro československý automobil Z 6. Dvakrát se dostal na poštovní známku i na pamětní medaili. Josef Skupa byl v lednu 1944 zatčen, protože prý "prostřednictvím svého divadla šířil mezi obyvatelstvem příliš nepřátelskou propagandu". Loutky skončily zavřené v trezoru plzeňské úřadovny gestapa a Skupa byl uvězněn v Drážďanech. V únoru 1945 se mu ve zmatcích po bombardování podařilo uprchnout. Z tohoto důvodu úplně nedává smysl úsloví: Představuješ si to jak Hurvínek válku, které nicméně zlidovělo.
Vždyť tě bylo radost vidět baštit třeba i tu šlichtu tenkrát v koncentráku a teď takovýhle zvrhlý choutky! Skupa se takto s nadhledem v 50. letech vracel ve slavném skeči Užovky/ U Žofky do období německé okupace.
Já si myslím, že všichni jsou fajn, ať už jedí užovky, nebo u Žofky a že i přes svůj vysoký věk budou bavit ještě spoustu diváků.
V Muzeum středního Pootaví ve Strakonicích probíhá výstava Hurvínek na strakonickém hradě. Navštívit ji můžeme od úterý do neděle, i ve svátky od 9:00 do 17:00 hodin až do 31. května 2026.
foto: Muzeum středního Pootaví Strakonice / Divadlo Spejbla a Hurvínka
Zobrazení: 50