Dary, které mají duši
Stejně jako všechna zvířátka ubytovaná v našem útulku, tak i každý dar, který obdržíme, má svůj příběh. Někdy puká srdce, když přebíráme vybavení po zemřelém mnohaletém parťákovi. Jindy zíráme, kolik jsou ochotni dát lidé, kteří sami mnoho nemají, a někdy naopak srdce doslova plesá. Jsme nesmírně vděční za jakýkoliv dar, ale když je z něj cítit dětská radost a zapálení, chutná ještě o poznání více.
Oblékáme uniformy, balíme dárkové předměty a vyrážíme na Základní a Mateřskou školu Antonína Čermáka na Praze 6. Místní děti, ve spolupráci s učiteli, slavily konec školního roku. V rámci zmíněné akce navíc připravili originální aukci svých nejlepších výtvarných děl. Díky štědrosti návštěvníků se podařilo vybrat krásných 17 906 Kč na dobročinné účely. V anketě pak bylo rozhodnuto, že finanční obnos obdrží právě náš útulek.
Před školou nás přivítá jedna z místních energických učitelek, a protože jsme přijeli s předstihem, jde se na prohlídku školy. Moderní učebny, spousta elektroniky, stolní fotbálek, kreativní vedení. Kolega, který si ještě pamatuje, jak se ve třídě topilo uhlím, docela zírá. Fyzické tresty, které jsem podstupoval na základce já, tady taky asi v životě neviděli. A to je dobře.
Vstupujeme do auly, kde bude dnešní poděkování probíhat. Dárky vyložíme na stůl a je čas na nervozitu. Jak známo, děti nemají brzdu a umí být přísné. Vše však proběhlo v přátelském duchu. Z každé třídy dorazil pouze zástupce a kladené otázky se nesly v přátelské rovině. Plaketu s poděkováním převzal jeden poměrně nesmělý chlapec a naše dary později rozdělí vyučující. Při odjezdu máme z další generace opravdu dobrý pocit.
Vytvořit spoustu zajímavých výrobků, uspořádat dobročinný jarmark, všechno prodat a rozhodnout o využití získané částky. To je pořádná fuška. Šikovné děti ze Základní školy Jana Wericha se však do zmíněného projektu pustily s takovou vervou, že ve společné kasičce nakonec „zacinkala“ částka přesahující 33 000 korun. Ve chvíli, kdy jsme se dozvěděli, že částka připadne našemu útulku, nešlo jinak a museli jsme vyrazit osobně poděkovat. Kromě děkovné plakety jsme opět přibalili také hromadu dárkových předmětů a už se jelo. Po zaparkování si podáme ruce s panem ředitelem, částí učitelského sboru a rovnou do auly, která je už nacpaná dětmi. Po děkovné řeči dáváme prostor pro otázky a sami jsme zaskočeni nad jejich množstvím a rozmanitostí. Najdou se praktické jako „Co máme dělat, když najdeme zatoulané zvířátko?“ nebo ty svízelnější, kdy se nás jeden chlapec zeptal na zvíře, o kterém jsme v životě neslyšeli. Ten nejpřekvapivější dotaz přišel však až na úplném závěru. „Můžeme se s vámi vyfotit?“ Kolegyně přikývne a hned je v obležení party deváťáků. Po několika menších skupinkách, přijde společná fotka všech dětí a na závěr chlapeček, který byl velmi, ale velmi roztomilý, ale taky se velmi, ale velmi styděl. Také on však získal svůj úlovek, a tak byli snad všichni spokojeni. My rozhodně ano.
Za šikovnými dětmi nejen jezdíme, ale ony navštěvují také nás. Hromadu sušenek pro naše chlupáče a 2000 korun získaných z prodeje vlastních výrobků přinesly do trojského útulku děti z příměstského tábora Albi. Na oplátku je naši pracovníci provedli celým areálem, vysvětlili, jak takové zařízení funguje a nesmělo chybět ani pomazlení s hadem. Jen škoda, že pro takové výletníky nemáme dostatečnou kapacitu a nemůžeme nabídnout více termínů. No a pejskové také potřebují svůj klid.
A co, že se vlastně z darů pejskům pořizuje? Například veterinární přístroj jako je stomatologický RTG, endoskopická souprava nebo veterinární analyzátory. Dále pak veterinární diety pro psy a kočky. Seznam těchto věcí naleznete na stránkách útulku.
Na závěr bychom chtěli ještě jednou poděkovat všem velkým i malým dárcům. Je skvělé sledovat všechny projekty, iniciativy a celkově rostoucí zájem o naši útulkovou práci.
Než stačím dopsat tento článek, už máme v e-mailu informaci o sbírce potravin pro naše pejsky z MŠ Charlese de Gaulla a nabídku brigády od deváťáků ze ZŠ Průhonice. Začínám věřit, že svět ještě není ztracen.
Zobrazení: 36