Pražští strážníci pletou s dětmi pomlázky už 19 let
Ve stručnosti se dá říct, že tradice je zvyk, který se předává z generace na generaci. Pletení velikonočních pomlázek se strážníky má sice kratší historii, ale zase ne o tolik. O tom jsem si povídala se strážníkem Lukášem Kačerovským, který se už řadu let věnuje prevenci a práci s dětmi. S fotografem Vojtou Gabrielem jsme ho navštívili na služebně v Korunní 15, kde se právě učili plést pomlázky třeťáci ze Základní školy Na Smetance.
Lukáši, v poslední době se systém pletení pomlázek změnil. Pamatuju si vás před Základní školou Kladská…
Ano, v minulosti jsme chodili do základních škol, ale kapacitně jsme stíhali v jednom roce navštívit jen 3-4 školy. Městská část Praha 2 má deset základek, takže na každou školu přišla řada jednou za tři až čtyři roky. To nám nepřišlo férové, tak jsme asi před třemi lety vymysleli systém, že děti budou chodit plést k nám na služebnu, kde už budeme mít ve vyzdobené místnosti připravený potřebný materiál. S kolegy se dětem můžeme věnovat individuálně, naše zasedací místnost je navíc dostatečně velká pro takovou akci. Veškerý materiál k práci můžeme mít uskladněný také u nás na služebně. Celá akce je tedy díky našim velkým prostorům lépe organizovatelná a můžeme se věnovat všem ZŠ zřízeným na MČ Praha 2.
Jak staré děti dneska přišly?
Chodí k nám 3. třídy ze všech deseti základních škol zřizovaných MČ Praha 2. A pokud má nějaká základka jen jednu 3. třídu, tak to doplní čtvrťáci. Dřív jsme pletli s prvňáčky, ale bylo to mnohem složitější. Sice to nakonec dokázali, ale bylo třeba každému věnovat mnohem více času. Třeťáci už mají silnější prstíky, jsou manuálně zručnější a hlavně trpělivější.
Kde získáváte vrbové proutky?
Letošní vrbové proutky pocházejí z farmy od Mariánských Lázní. Dodavatel se mění podle toho, kde je takové množství k dispozici. Není jednoduché sehnat proutky na 1000-1200 pomlázek. Je potřeba minimálně 9 proutků na pomlázku, některé musíte vyřadit, takže potřebujete přibližně 12 tisíc proutků. To bychom sami někde u Vltavy řezali v době volna nebo dovolené dva týdny, což není reálné. Dovezou mi je pár dnů před prvním pletením a já se o ně musím starat, aby neseschly. Mívám je už tradičně uskladněné v jedné základní škole, venku a ve stínu. Každý den je musím zavlažit, ale jen tak, aby nezplesnivěly. To už mám za ty roky odzkoušené. Když jsme v minulosti pletli pro ty 3-4 školy, tak už to bylo hodně náročné. S kolegy z OŘ MP Praha 2 jsme to připravovali o volných víkendech. Nemládneme, máme rodiny, děti a času je málo. Takže jsme za spolupráci s Úřadem MČ Praha 2 rádi. Městská část proutky a pentličky objedná a zaplatí, a my se můžeme dětem věnovat víc. Pomlázky si pleteme i předem, protože chceme, aby žádné dítě neodcházelo smutné s prázdnou, a ne vždycky se dílo podaří nebo se třeba nestihne.
Kontakt s dětmi není jen o pomlázkách, ale zároveň o určité formě prevence. Je to tak?
Ano, je to udržování tradic a je to i prevence. Poví vám, co je třeba bolí a hlavně zjistíte, jestli není ve třídě nějaký problém. Práci s dětmi se věnuji už 20 let a dokážu vypozorovat z chování a vzájemné komunikace dětí, jaká je ve třídě situace. Třetí třída je zlomová, začínají se jich víc týkat mobilní telefony, whatsappové skupiny a všechna rizika s elektronickou komunikací spojená. Já můžu pak po Velikonocích do té třídy přijít a s dětmi to rozebrat. Znají mě, tykají mi a jsou ke mně otevřenější. Není to o tom, že bychom jim něco vnucovali, ale je to prohloubení tradice a propojení s prevencí.
Starší děti i ti škole odrostlí si mohou připomenout dovednosti nebo poprvé vlastnoručně uplést velikonoční pomlázku 30. března na náměstí Míru. Letos po jedenácté?
Ano, už 11. rokem letos proběhne na Modré pondělí na náměstí Míru pletení pomlázek se strážníky v rámci velikonočních trhů, které pořádá MČ Praha 2. Přijďte se pobavit a ochutnat výborné mazance.
Stejně jako Lukáš si myslím, že pletení pomlázek je hezká tradice a že je důležité si tradice našich předků připomínat. Je na místě zmínit, že o tuhle nepřišli pražští školáci ani za covidové karantény. Tehdy je strážníci upletli sami a distribuovali ke školám, kde si je mohly děti nebo rodiče vyzvednout třeba cestou na nákup a v rodinném prostředí svátky jara oslavit i s „omlazovacím“ procesem žen a dívek. (úsměv)
Poděkování patří Lukášovi i kolegům z OŘ MP Praha 2, ředitelství OŘ MP Praha 2 a ÚMČ Praha 2 a všem ostatním, kteří se na připomínce této tradice každý rok podílejí.
Hody, hody, doprovody …
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jejich název je odvozen od Velké noci – tajemné noci ze soboty na neděli, kdy došlo k Ježíšovu vzkříšení. Jsou ale oblíbeným svátkem i mimo křesťanský svět. Vnímáme je jako svátky jara a oslavu nového života. Mnoho velikonočních rituálů pochází z dob před křesťanstvím.
Velikonoce patří mezi pohyblivé svátky, jejich datum se určuje podle fáze měsíce. Boží hod velikonoční se slaví první neděli po jarním úplňku. Letos nastane první jarní úplněk v pátek 20. března, takže velikonoční neděle připadá na 5. dubna.
Velikonocům předchází 40denní půst, který začíná na Popeleční středu, letos 18. února. Poslední postní neděli si křesťané připomínají slavný příjezd Ježíše do Jeruzaléma. Touto Květnou (Pašijovou) nedělí začíná Svatý týden, který mapuje Ježíšův příběh den po dni, až po ukřižování a vzkříšení.
Modré pondělí – kostely se tento den zdobily modrým nebo fialovým suknem, odtud zřejmě přívlastek „modré“. Podle jiné teorie se tento den lidé veselili, více jedli a popíjeli. A německy „blau“ znamená také neschopný práce nebo podnapilý.
Šedivé nebo Žluté úterý – obě barvy možná odkazují k počasí nebo k úklidu. Šedivé jsou totiž pavučiny, které se tento den vymetaly v rámci úklidu celého domu.
Sazometná nebo Škaredá středa – hlavní úkolem pro tento den bylo vymetání komína, odtud název. Škaredá proto, že tento den zradil Ježíše Jidáš. Podle tradice by se tento den neměl nikdo mračit nebo škaredit, protože by mu to mohlo vydržet celý rok. Také jídlo toho dne vypadalo škaredě. Většinou šlo o bramborák natrhaný na kusy.
Zelený čtvrtek – pátý den Svatého týdne připomíná Ježíšovu poslední večeři. Při večerní bohoslužbě umývá kněz symbolicky nohy dvanácti farníkům, pak utichne zvuk varhan a zvonů, které „odletí do Říma“ a nahradí ho zvuk řehtaček. Označení vzniklo buď zkomolením německého Greindonnerstag (Lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek) nebo pochází od zelených rouch, která se při mši používají. Zdraví po celý rok mají zaručit jídla ze zelených surovin, pečou a jedí se jidáše z vánočkového těsta. Smetí z úklidu se nosilo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy.
Na Velký pátek byl Ježíš odsouzen, ukřižován a pohřben. Zemřel prý na kříži ve tři hodiny odpoledne. Věřící se proto přibližně v tu hodinu scházejí k bohoslužbě. Podle pověstí se otevírají hory se svými poklady, a nesmělo se nic půjčovat, protože by to mohlo být očarované a přinést do domu smůlu. Nesmělo se hýbat se zemí ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Velká moc se přisuzovala koupelím ještě před svítáním, které zajistily zdraví po celý rok.
Bílá sobota byla dnem příprav na Boží hod velikonoční. Připravovaly se pokrmy, pletly se pomlázky. Dopoledne se neslo ve znamení smutku u Ježíšova hrobu, večer a v noci se slavilo jeho vzkříšení. Pojmenování bílá dostala nejspíš kvůli novokřtěncům, kteří nosili bílá roucha jako znak čistoty.
Velikonoční neděle nebo také Boží hod velikonoční je největším křesťanským svátkem, kdy došlo ke Kristovu zmrtvýchvstání. Lidé si nechávali posvětit jídlo (třeba beránka nebo mazanec). Kousek dostal i každý host v domě, část posvěceného pečiva věnovali lidé hospodářství.
Velikonoční pondělí už nepatří do Svatého týdne a je tradičně spojeno s pomlázkou a koledováním. Pověst praví, že vyšlehání přinese ženám a dívkám rok plný zdraví a plodnosti. No, nevím, nevím … ale všem čtenářům přeji pohodový prodloužený víkend a vydařené Velikonoce.
Zobrazení: 132