U nás jako u Kingsmanů
Oficiální definice výrazu PODATELNA zní: specializovaná nebytová místnost resp. úřadovna, která slouží úřadu, veřejné či státní instituci pro vnější písemný styk jak s veřejností, tak i s jinými společenskými institucemi. Pro tento účel bývá podatelna umístěna na snadno přístupném místě obvykle v přízemí budovy. Její provoz je upraven vnitřními řády, interními předpisy a směrnicemi. V popisu své činnosti má také příjem a odesílání veškeré běžné pošty a její evidenci. (tak pravila Wikipedie, zkráceno)
Podatelnu městské policie v Korunní ulici byste našli tak, jak to má být, tedy v přízemí. Stačí jít od vstupních dveří vlevo, na úplný konec chodby. Mnozí ji známe. Počtem zodpovědných osob je toto pracoviště nevelké, ale to nesnižuje jeho důležitost. Tady totiž téměř všechno začíná i končí. Abecedně seřazeno, pracuje zde Ilona, Marika, Petra a Renáta. A ještě Veronika, ale ta je t. č. na mateřské dovolené. Jejich šéfem je David Vostřez. David byl jako strážník 5 let v přímém výkonu, následně pracoval 10 let na COS. Jeho zkušenosti z obou postů přijdou děvčatům často vhod. Organizačně spadá pracoviště podatelny pod kancelář ředitele. Bývaly časy, kdy náležela Správě služeb, ale to už pamatuje jen Ilona, která je služebně nejstarší, neb 18 let je jasná plnoletost. Marika s Petrou jsou tady přibližně stejně, 14 a 13 let. No a služebně nejmladší je Renáta, která říká: „Když jsem nastoupila, šla mi z toho hlava kolem. Jsem tu už dva roky a stále nemohu říct, že bych věděla všechno. Ale to tady asi nemůže říct nikdo. Vždy nás může překvapit nějaký mail nebo telefonát, ale zachováme chladnou hlavu a snažíme se to vyřešit.“
Jestli si myslíte, že pracovat tady je takové lážo plážo, hraní si s obálkami a dalšími psaníčky, tak vězte, že to není pravda. Děvčata začínají den asi jako my všichni ostatní kafíčkem nebo čajem, ale hned zasednou před své monitory a načtou „datovky“. Zpráv do datové schránky přijde někdy dvě stě, někdy i téměř jeden a půl tisíce. Nejvíc datových zpráv přicházelo v roce 2010, kdy se tyto zprávy začaly posílat vůbec poprvé a poté díky akci „Milostivé léto“. Jednu každou je potřeba otevřít, přečíst, aby bylo možné určit komu je adresována, dotyčnému ji přidělit a předat. Asi by nás nikoho nenapadlo, jak často se stane, že třeba někdo u soudu, či v jiném úřadě udělá tu chybu, že si splete MP a PČR a nebo že někdo nerozlišuje mezi Magistrátem hl. m. Prahy a námi. Takové špatně poslané zprávy je nutné odesílateli vrátit. Když ten udělá stejný omyl několikrát za sebou, nezbývá než zvednout telefon a chybujícímu rozdíl vysvětlit. V systému je vidět všechno, třeba i to, kdo si svoji poštu vůbec nepřebírá. „Máme tady jednoho kolegu, který v systému nepřevzal ani jednu datovku od půlky listopadu až do prvního lednového týdne.“ (Asi ale zaslechl, že jsme o tom mluvily a zprávy do pár dní převzal do jedné.)
❞ Zpráv do datové schránky přijde někdy dvě stě, někdy i téměř jeden a půl tisíce...
Nutno podotknout, že jsem si tady připadala jako u Kingsmanů. Děvčata jsou maskována za obyčejné úřednice, ale vykonávají až špionážní činnost. Rozklíčovat a určit, komu zpráva, stížnost, prosba o radu vlastně patří, je mnohdy oříškem, který nelze jednoduše rozlousknout. Holky z podatelny se ale nikdy nevzdávají. Mnohdy by jim pomohla třeba příloha v mailu zaslaná. Tu ale mají problém otevřít (vnitřní nařízení), a tak se obrací na svého šéfa Davida, který rád pomůže. Mám na mysli situaci, když si někdo z občanů e-mailem stěžuje na špatně parkující automobil, ovšem nenapíše, kde se tak děje. Právě na přiložené fotce může být vidět název ulice a podle toho se potom stížnost odešle na správné OŘ.
Ze svých návštěv mám dojem, že tady snad stále panuje dobrá nálada, přestože čtyři ženské v jednom kanclu, to by mohlo dát jednomu pěkně zabrat. Některé případy řeší automaticky, ale u některých je třeba se zamyslet a postupovat systematicky. V tu chvíli musí přítomnost dalších tří kolegyň a ostatních příchozích k okénku působit velmi rušivým dojmem. Ale nedá se nic dělat, schovat se není kam, zprávu je potřeba doručit, takže na místě je koncentrace a pečlivost. A pečlivé ženy v podatelně jsou. Samy si nasadily laťku dost vysoko a nemíní ji nikdy snížit.
Ano, já mám své vlastní razítko. „Odpálit“ není to pravé slovo pro ten pohyb, který já při razítkování provádím. Ať už jde o razítkování jednoduché nebo o razítkování s mezidechem. Já osobně, když o tom hovořím, říkám, že to razítko na ten papír prdnu. (Divadlo Járy Cimrmana, Posel z Liptákova)
Okénko ve dveřích symbolizuje spojení s ostatním světem. Co nepřijde do datové schránky, nebo e-mailem, to se prostě předává z ruky do ruky. „Na poštu jezdíme každý den dopoledne, od nás odcházející korespondenci tam odevzdáme a tu nám určenou si odvezeme. Musíme ji přijmout, roztřídit, distribuovat dál.“ K těmto „operacím“ musí mít každá svůj průkaz zmocněnce k přebírání pošty, kterým se prokazuje společně s občanským průkazem. A tady samozřejmě přicházejí na scénu razítka. Při přijímání a zapisování došlé pošty s doručenkou dotyčná použije celkem čtyři plus svůj podpis. Pro odesílání korespondence se používá velký stroj, který vypadá jako vybavení lyžařského servisu. Váží dopisy a frankuje je, takže děvčata dělají v podstatě práci i za poštovní úřednice. I zde je nutné každý jeden dopis zaevidovat a zapsat adresu, včetně čísla jednacího či jiné podrobnosti, která jej může specifikovat a umožní ho následně snáze dohledat, bude-li to třeba. To je přesně ta pečlivost, o které jsem psala. Možná si tím každá jedna přidělává práci, ale nesčíslněkrát se to už vyplatilo.
Nesmím zapomenout na to, že děvčata mají ještě funkci telefonní spojovatelky. Kdokoliv potřebuje kontaktovat Městskou policii Praha, najde si na webu číslo 222 025 000 a dovolá se sem. Děvčata se snaží vždy poradit a následně přepojit někam dál. Neslyšela jsem, že by byly na někoho nepříjemné, takže volající musí být určitě spokojeni. V tom „fičáku“, který tady občas nastane, je to až s podivem.
A co je čeká v letošním roce? Šéf David už ví: „Česká republika již mnoho let směřuje k elektronizaci veřejné správy, známe datové schránky, elektronické podpisy, spisovou službu, bankovní identitu atd. To jsou všechno moduly, s kterými v posledních letech veřejná správa pracuje a nevyhýbají se tudíž ani městské policii. V letošním roce plánujeme udělat velký krok k plné elektronizaci, čímž se maličko změní i práce děvčat v podatelně. Zvažujeme možnosti elektronické podatelny, která umí zpracovávat velké množství elektronických podání nebo skenovací linku, která plně automaticky převádí analogové dokumenty do digitální podoby a mnoho dalšího. Elektronizace MP je velmi komplexní proces a je potřeba postupovat po dílčích krocích k ucelenému systému, který přispěje k lepší komunikaci mezi orgány veřejné správy a občany. Podatelna má na této změně velký podíl a její role je naprosto zásadní.“
Stejně jako u divadla není malých rolí, tak u MP není podřadných prací. Práce v podatelně taková rozhodně není. Za sebe říkám, že tyhle holky by zasloužily! Zasloužily by si zcela určitě pomyslný postup na společenském žebříčku o několik příček výš, když už jsou předurčeny k tomu zůstávat fyzicky v přízemí (za barikádou vyřazených kopírek a u nouzového východu, kde je například i WC pro veřejnost).
Zobrazení: 377