Jak funguje ÚŘP? (práce, která není vidět, ale bez které by to nešlo)

Je vždy velkou radostí setkat se s někým, kdo je pro svou práci skutečně zapálený. Bára (Ing. Barbora Kudrnová) taková bezpochyby je. S příchodem nového roku navíc „povýšila“ a nyní stojí v čele Útvaru řešení přestupků. Nebojím se napsat, že je ženou na svém místě. Problematika ÚŘP možná není každému z nás úplně blízká. Přesto jde o útvar s působností na celém území hlavního města Prahy, bez jehož práce by se agenda přestupků v rámci městské policie neobešla. Co všechno se za touto zkratkou skrývá a jak funguje spolupráce například s Celní správou, mi při našem setkání přiblížila Barbora.

Útvar řešení přestupků (ÚŘP) zajišťuje nejen metodické řízení pracovišť při řešení přestupků na jednotlivých útvarech, kde jsou tato pracoviště zřízena, ale také rozsáhlou administrativní agendu spojenou s přestupkovým řízením. Patří sem například vyhodnocování fotodokumentace pořízené automatizovanými technickými prostředky bez obsluhy – tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti, jízda na červenou nebo monitoring zón placeného stání. Pracovníci útvaru rovněž vyžadují a přiřazují údaje o provozovatelích vozidel do evidence přestupků, připravují výzvy k podání vysvětlení, oznamují pokuty za tzv. bodované přestupky a elektronicky předávají údaje o pokutách úřadům obcí s rozšířenou působností. Nemalou část jejich práce tvoří také příprava pohledávek vzniklých z uložených pokut na místě nezaplacených (BPN) pro jejich následné vymáhání.

Právě správnost těchto rozhodnutí je přitom úplným základem celého procesu. Jak mi Barbora vysvětlila, je nutné zajistit, aby všechna rozhodnutí byla formálně i obsahově bezchybně připravena – tedy, aby odpovídala správné právní kvalifikaci přestupků, výši uložených pokut i údajům o osobách vedených v základních registrech. K současnému systému se pracovníci útvaru dopracovali postupně, odstraňováním nedostatků a nastavováním jednotných postupů. V praxi to funguje tak, že strážníci ukládají pokuty za přestupky v terénu, příkazové bloky z jednotlivých útvarů se následně soustřeďují a odesílají ke kontrole na ÚŘP. Zde probíhá jejich prvotní kontrola a případně jsou vyžadovány opravy z jednotlivých obvodních ředitelství. Podklady jsou ověřovány v registrech a na právní oddělení se dostávají již bez zjištěných vad. Také právní oddělení však může provést další kontrolu a doplnění. Následně jsou BPN opatřeny doložkou vykonatelnosti a vracejí se zpět na ÚŘP k dalším krokům.

Od roku 2026 jsou příkazové bloky předávány v elektronické podobě prostřednictvím autorizované konverze. V minulosti bylo vymáhání realizováno prostřednictvím soudních exekutorů, později – po změně legislativy – prostřednictvím Celní správy. Memorandum o spolupráci bylo podepsáno dne 20. ledna 2018. Právě spolupráce s Celní správou je jedním z důležitých pilířů vymáhání pokut. Jak jsme se mohli dočíst v PS 9/2023 v rozhovoru s tehdejším ředitelem Celního úřadu pro hlavní město Prahu plk. Mgr. Josefem Vachtlem, mezi první průkopníky tohoto systému spolupráce patřilo město Říčany. Následně oslovil celníky také tehdejší ředitel MP hl. m. Prahy Eduard Šuster. Po počátečních peripetiích se podařilo systém úspěšně zavést do praxe.

Zjistí-li celníci při silniční kontrole, že řidič nebo provozovatel vozidla neuhradil pravomocně uloženou splatnou dopravní pokutu, mohou na místě požadovat její zaplacení. Platbu lze provést v hotovosti i platební kartou. Pokud pokuta uhrazena není, mohou zadržet registrační značku vozidla nebo mu zabránit v odjezdu přiložením tzv. botičky.

Praxe podle zkušeností pracovníků ukazuje, že zahraniční řidiči jsou na tento postup většinou zvyklí ze svých domovských zemí a reagují na něj velmi rychle. Vozidla Celní správy jsou navíc vybavena technickými prostředky pro automatické snímání registračních značek, takže již během jízdy lze zjistit, zda se jedná o dlužníka.

Agenda vymáhání pohledávek je přitom velmi náročná a časově intenzivní. Šest zaměstnanců včetně vedoucího ÚŘP se jí věnuje každý pracovní den. Součástí jejich práce je například evidence přijatých plateb z bankovních převodů, pokladny i poštovních poukázek. Pokud plátce uvede nesprávné údaje, je nutné dohledat odpovídající přestupek nebo zajistit vrácení duplicitních plateb prostřednictvím ekonomického oddělení. Nezřídka se také stává, že dlužník hradí pouze minimální částky v rámci probíhající exekuce či insolvenčního řízení, protože městská policie je pouze jedním z více věřitelů. I tyto částky je však nutné evidovat. Systém se průběžně zdokonaluje, přesto se výjimečně může stát, že je zahájeno vymáhání již uhrazené pokuty. Většina nesrovnalostí je však zachycena již v průběhu kontrolního procesu. Stejně tak je nezbytné průběžně ověřovat údaje v Registru obyvatel, aby nedocházelo k vymáhání vůči osobám, které již zemřely. Ze zaplacených dopravních pokut připadá 70 % příjmů obci – v našem případě hlavnímu městu Praze – a 30 % státu. Za uplynulý rok bylo na Magistrát hlavního města Prahy odvedeno více než jedenáct milionů korun.

Práce pracovníků ÚŘP sice není na první pohled tolik vidět jako výkon služby v ulicích, ale její význam pro fungování celého systému řešení přestupků je zásadní. Hlavu mám z toho všeho úplně zamotanou, ale evidentně Barbora Kudrnová a její crew vědí, co dělají.

• Následující