Hornické temnoty v Chrustenické šachtě
Budete-li mít v parném létě cestu směrem na Beroun a rádi byste se někde zchladili, ideálním místem je důlní expozice Chrustenická šachta, do které se dostanete od Loděnic. Během chvíle se ocitnete na místě, které Vám přiblíží život tehdejších havířů a život související s dolem.
První údiv zažijete nejspíš už při příjezdu k šachtě, kde byste jen stěží očekávali monstrózní lidské dílo ukryté v okolních kopcích a údolích, sahajících až 120 metrů pod hladinu moře. Nenápadné stavení, přilehlé k samotné šachtě, tomu dodá tajemný nádech. Zatímco budete čekat na komentovanou prohlídku s průvodcem nebo průvodkyní, můžete si prohlédnout stálou expozici týkající se nedalekého lomu Amerika a Mořina.
Před vstupem je nutno podotknout, že teplota uvnitř dolu klesá až k devíti stupňům, takže je jistě dobré si sebou vzít nějaké teplejší svršky. Zvlášť, pokud je venku o dvacet stupňů více. Praktické doporučení číslo dvě se týká obuvi. Převážnou část prohlídky půjdete pěšky a budete klopýtat mezi kolejemi položenými na bahnité rozmáčené zemi. Všudypřítomná vlhkost vám obuv mírně znečistí. Je tedy lepší vzít pevnější než letní pantoflíčky. Ještě si neodpustím poslední, v pořadí třetí doporučení. Máte-li strach ze tmy, uzavřených prostor anebo z hloubky, prohlídku zvažte. I když Vám kuráž dodá zbytek skupiny v čele s průvodcem, postupné zužování chodeb, pohled do temných hlubin a praktické ukázky nemusí dělat každému dobře.
Abych šachtu trochu představila, musím opět zabrousit i do nějaké té historie. Zatímco Kelti své tavící pece a železné výrobky zanechali pro archeology v okolí Loděnic už 4 tisíce let př. n. l., první faktické pokusy o kutání železné rudy byly až v roce 1861. Tenhle rok se považuje za počátek vzniku dolu. Vytěžená ruda byla kvalitní, obsahovala až 40 % železa. Mimo ní se těžily i minerály, např. siderit a chamosit. Důl byl ve své době největší a nejvýznamnější. Měl neskutečných 84 podzemních chodeb ve 474 metrech. U vchodu je vystavená mapa, která vám může rozsah dolu dokreslit. Osoby netechnického typu v tom ale uvidí pouze změť nahodile namalovaných čar. V současné je veřejnosti přístupná pouze chodba číslo 8, strojovna a úvodní štola. Je to jen zlomek z celého dolu. Převážná část důlních chodeb byla zaplavena v souvislosti se stavbou dálnice D5 na Plzeň. Zajímavostí je, že do těchto zaplavených chodeb jezdí potápěči na výcvik hloubkového potápění. Místo, kde dochází k ponoru, je během prohlídky vidět. Temná hluboká nekončící díra zaplavená vodou zbarvenou do černa může vyvolat až úzkost.
Zpestřením prohlídky, zvláště pro děti, bude svezení důlním vláčkem a šplhání po šíleně kluzkých, špinavě mazlavých dřevěných schodech. Nicméně, víte, kdo je Svatá Barbora? A co znamenala překřížená hornická kladívka? To se dozvíte během komentované prohlídky, která je svižná, oproštěná od zbytečných a nudných informací a zpestřená názornými ukázkami. Můžete si dokonce zkusit zakutat jako horník, potěžkat si „sbíječku“ a vidět na jakém principu pracuje důlní bagr. Pokud jste ještě nikdy nezažili absolutní tmu, máte se na co těšit. Doba, kdy se v dole nesvítilo elektřinou, byla skutečně náročná. Ještě neuvěřitelnější je příběh o tom, jak vozíky s vytěženým materiálem tahali koně. Ano, koně. Koně v dole měli svoje stáje. Stáje, které byly v různých patrech, a koně v nich po své šichtě normálně žili. Jak horníci dostávali koně desítky metrů pod zem a jak se koně v černočerné tmě pohybovali, to si nechám pro sebe, ať se máte na co těšit.
Poslední zajímavost je kulturního ražení. Jestli jste v Chrustenické šachtě nikdy nebyli, nejspíš jí budete nepřímo znát z televizní obrazovky. Mnoho seriálových nebo zahraničních tvůrců její prostředí využívá k natáčení. Z naší české tvorby je asi nejznámější seriál Zdivočelá země a nedávno natočená pohádka Čertí brko.
Otevírací doba: červenec – září, soboty, neděle a státní svátky
Vstupy do dolu: 10:00, 11:00, 12:00, 13:00, 14:00, 15:00
Vstup možný pro děti od 6 let, prohlídka trvá cca 50 minut.
Více info: www.chrustenicka-sachta.cz
Zobrazení: 1412