Liberální kokain

Rubrika: Prevence Zveřejněno: pátek 1. srpen 2025 Autor Vojtěch Gabriel Vytisknout E-mail

Ve dvanácti jsem přešla na církevní školu, protože jsem na ni chtěla. A tam jsem se poprvé setkala s marihuanou. To mi bylo třináct. Trávu donesla spolužačka, která bydlela na vesnici, kde pěstovali všichni. Tak to tam nějak získala. Zkoušela jsem to hned kouřit – to nám bylo třináct… Pak jsem přešla na střední školu, na zdravotní, a tam jsem se setkala s dalšími drogami. Potkala jsem kamarádku, která mi poprvé ukázala pervitin. Já jsem, protože jsem pořád hrozně hulila, byla neustále unavená. Proto jsem potřebovala něco, co mne trochu vzpruží. A pervitin hezky zabral. To mě vždycky totálně vzpružilo.

Pak jsem nastoupila na zdrávku, a tam začaly první problémy. Kamarádka nás seznámila s klukem, kterej vařil pervitin, a já jsem začala v perníku lítat opravdu hodně. Ten kluk byl mnohem starší než my, vařil už léta a ten pervitin měl hodně kvalitní. Takže jsme získali téměř neomezený přístup. Proto jsem během krátký doby na tom začala být psychicky strašně špatně. V noci jsem po perníku nespala, hulila, chodila do školy, večer ven s lidma a tak pořád dokola. Až jeden večer jsem se začala řezat do rukou. Bylo to nějaký volání o pomoc. (Reflex, Zpověď dětského narkomana, Jiří X. Doležal, 03/2014).

Titulků, kdy strážníci zadrželi osobu pod vlivem drog sedící za volantem, je nepřeberné množství. Stejně tak je i řada případů, kdy strážníci zachraňovali život po předávkování. Nemá smysl hovořit o tom, že drogy jsou zlo, které ničí lidem životy. Ať to jsou jen na první pohled nevinně se tvářící elektronické cigarety, či do nekonečna propíraný alkohol, nebo na naše poměry relativně nový fentanyl. V tomto článku vás provedu dokumentem Národní protidrogové centrály Policie ČR, která pravidelně vychází na konci června, přesněji 26. června, kdy je den Mezinárodního boje proti drogám. Již dopředu avizuji, že se nejedná o autorský text, ale spíše o shrnutí této výroční zprávy s jejími přesnými citacemi. Nemá cenu vymýšlet již jednou vymyšlené, ale je dobré, pro ty, co tuto problematiku detailně nesledují, udělat jakési resumé. Shrnutí a výběr, zcela subjektivní, toho nejpodstatnějšího.

 „Obecně lze v oblasti protidrogové politiky České republiky konstatovat, že její aktuální směřování je významně vychýleno ve směru k liberalizaci nakládání s nelegálními návykovými látkami a jejich užívání, přičemž jsou opomíjeny odborné argumenty celé řady profesních skupin, které upozorňují na možná rizika tohoto vývoje z pohledu veřejného zdraví i společenského zájmu. Samotnou úpravu nakládání s konopím pouze formou novely trestního zákoníku lze interpretovat jako selhání deklarovaného vyváženého přístupu a rezignaci na očekávané negativní externality a internality tohoto kroku.“ (brig. Gen. PhDr. Jakub Frydrych, ředitel NPC SKPV PČR)

Nejčastěji zneužívanými látkami v České republice jsou marihuana, pervitin a kokain, ale také MDMA (extáze), ketamin, opiáty nebo další substance. Roste zneužívání léků obsahujících omamné a psychotropní látky. Dlouhodobě v České republice převládá výroba metamfetaminu českou cestou v malých „kuchyňských“ laboratořích s produkcí několika set gramů na jeden výrobní cyklus. Zdrojové látky výrobci získávají z léčiv s obsahem pseudoefedrinu dovážených zpravidla ze zahraničí, nejčastěji z Polska, Srbska, Belgie nebo Nizozemska. Zachycena však byla také léčiva i z exotičtějších zemí, například ze Spojených arabských emirátů.

Na vzestupu je u nás překvapivě i užívání kokainu. Vzhledem k jeho nadprodukci v Jižní Americe je kokain pašovaný ze zahraničí přes velké evropské přístavy relativně snadno dostupný, cena se však nemění. Konopí se pěstuje v menších a středně velkých domácích i venkovních pěstírnách vybavených moderními technologiemi. Na nelegálním trhu je nejen široká nabídka konopných produktů, ale také produkty s obsahem HHC a dalších látek. Legálně jsou dostupné výrobky z technického konopí s obsahem zakázané látky THC do 1 %. Rostoucí hrozbu představuje vysoce návykový, ale zatím volně prodejný kratom. Roste také obliba anabolik, steroidních látek a látek s hormonálním účinkem spojených s prostředím silových sportů a fitness, kde dochází i k jejich distribuci. Častým zdrojem je také internet.

„V oblasti koncové distribuce sílí vliv virtuálního prostředí jako zdroje nelegálních návykových látek, kdy jsou zejména uzavřené skupiny na různých komunikačních platformách či sociálních sítích stále častějším zdrojem uspokojení poptávky.“ (brig. Gen. PhDr. Jakub Frydrych, ředitel NPC SKPV PČR)

Produkce a prodej drog je rozsáhlejší ve velkých městech, nejvíce v Praze. Následuje Středočeský, Ústecký, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. Obchodem s drogami jsou tradičně zatíženy příhraniční oblasti v Karlovarském kraji, odkud se drogy vyváží do blízkých německých spolkových zemí.

Od pandemie nemoci Covid-19 roste obchod s drogami v online prostředí, využívání sociálních sítí a dalších komunikačních platforem a také platby v kryptoměnách. Časté je kurýrní doručování, využívání zásilkových služeb nebo „mrtvých schránek“. V takovém případě zákazník pošle peníze a výměnou dostane zprávu, kde si objednanou drogu může vyzvednout. Šifrované skupiny, které rychle vznikají a zanikají, mají stovky až tisíce členů. Jsou mezi nimi nejen dealeři a uživatelé, ale také podvodníci, kteří ze zájemců o návykové látky vylákají peníze a pošlou jim například kreatin místo pervitinu, sádru místo kokainu, oregano místo marihuany, případně vůbec nic.

Metamfetamin

V produkci a spotřebě metamfetaminu se Česko stále drží na horních příčkách statistik a výzkumů. Zatímco v Evropě je nejproblematičtějším nelegálním stimulantem kokain, v České republice dlouhodobě převládá metamfetamin. V roce 2024 byl v Česku příčinou čtyřiadvaceti fatálních intoxikací v případech, ke kterým byla přivolaná policie. Uživatelům metamfetaminu a dalších syntetických stimulantů hrozí předávkování, chronické duševní problémy a infekční nemoci.

Policie v České republice každoročně odhalí kolem dvou set laboratoří na nelegální výrobu pervitinu, v roce 2024 jich bylo 192. Důležitou skupinu výrobců tvoří nelegální laboratoře s výrobní kapacitou několika set gramů (do půl kilogramu) na jeden cyklus. Jejich počet v minulých letech stoupl. V některých případech byli součástí skupin starší pachatelé, mnohdy recidivisté, kteří se z „žárovkových vařičů“ posunuli k výrobě pervitinu ve stovkách gramů, často za finanční podpory mladšího investora, který se také podílel na zajištění prekurzorů a chemikálií pro výrobu. Takové skupiny často střídají místa produkce, což je velkou zátěží pro životní prostředí. Při výrobě hrozí riziko požáru a výbuchu, prostor navíc zůstává kontaminovaný. Zbylé chemikálie pachatelé většinou jednoduše vylijí v okolí místa, kde návykové látky vyráběli.

Konopné drogy

V České republice se objevuje venkovní i vnitřní pěstování konopí a také skupování přebytků pro nelegální distribuci do zahraničí. Velké pěstírny už k trendům nepatří, nahradily je střední a menší, vybavené moderními pěstebními technologiemi. Rozšiřuje se nabídka konopných produktů a semisyntetických nebo syntetických kanabinoidů.

Marihuana je u nás i v zahraničí dlouhodobě nejčastěji zneužívanou drogou, zájem je i o další konopné produkty, například fénixovy slzy nebo extrakty prodávané ve vapovacích náplních. Sezonní venkovní pěstování se objevuje především na Moravě. Rostliny jsou vyšší a mohutnější, někdy vypadají jako keře, obsah THC ovlivňuje počasí. Setkáváme se se skupováním přebytků, cena za kilogram marihuany se v takovém případě pohybuje kolem 45 tisíc Kč.

Převažuje nelegální celoroční vnitřní pěstování, které je obtížnější a dražší. Kromě získání prostoru pachatelé investují do pěstebních technologií, zeminy a hnojiv, aby rostlinám vytvořili ideální podmínky. V takových pěstírnách se často vyskytují rostliny ve třech vývojových stádiích, od nejmenších až po ty, u kterých se blíží sklizeň. Ta probíhá zhruba každé dva měsíce, někdy i v kratším intervalu. Rostliny jsou zpravidla geneticky šlechtěné a menší, plody jsou naopak větší. Vyšší je i obsah THC, u některých odrůd to může být až 20 %. Očekává se lepší kvalita, výkupní cena marihuany vypěstované tímto způsobem se na nelegálním drogovém trhu pohybuje od 80 000 do 100 000 korun za kilogram.

Kromě prodeje v rámci komunity je marihuana, stejně jako jiné návykové látky, dostupná ve virtuálním prostoru, kde také uživatelé sdílí informace o pěstování a hodnotí jednotlivé odrůdy. Tento rostoucí trend může souviset s diskusí o legalizaci nakládání s konopím pro vlastní potřebu v České republice.

V zahraničí se zvýšila pozornost věnovaná kanabinoidu CBD, který může sloužit jako prekurzor k výrobě semisyntetických kanabinoidů. Některé státy přijaly opatření, která mají řešit možné použití CBD při nezákonné výrobě delta-9-THC, delta-8-THC a derivátů HHC. Čína přidala CBD na seznam kontrolovaných prekurzorů. Vzhledem k závažným intoxikacím semisyntetickými kanabinoidy obsaženými nejčastěji v cukrovinkách (HHC, THC-P, nebo HHC-O), byly některé z nich zařazeny na seznam návykových látek a později na seznam zařazených psychoaktivních látek, což prakticky znemožňuje uvádění těchto látek na trh.

V Česku jsou legálně dostupné výrobky z technického konopí, kterému se také říká nízkopotentní, s obsahem THC do 1 %. Dále pak hašišové produkty s obsahem konopné pryskyřice s příchutěmi. Excesivní konzumace, zejména v kombinaci s dalšími psychoaktivními látkami, může mít dopady na zdraví uživatelů. V současné době je v legislativním procesu návrh na jejich zařazení do kategorie psychomodulačních látek, které nebudou dostupné osobám mladším 18 let.

Kokain

Zatímco v Evropě je kokain po marihuaně nejčastěji zneužívanou nelegální drogou, v České republice se na druhém místě dlouhodobě drží pervitin. Kokain je stále statusovou drogou, přestává však platit, že jde výhradně o drogu bohatých. V souvislosti s nadprodukcí kokainu v zemích Latinské Ameriky a tunovým množstvím, která drogové kartely propašují do Evropy, i v tuzemsku klesá jeho cena a přibližuje se tak ceně pervitinu.

Velké objemy kokainu v lodních kontejnerech pašují organizované zločinecké skupiny do Evropy nejčastěji ukryté ve zboží, které se rychle kazí. Typické jsou banány, kterých se ze zemí, odkud pochází kokain, dováží obrovské množství. Omamné látky ale mohou být ukryty téměř v jakémkoli zboží, například v elektronice. Pachatelé je dokáží rozpustit v alkoholu, benzínu či šamponu, nebo jimi napustit oblečení. Jenom v Rotterdamu, který patří k největším evropským překladištím, dochází k odbavení zhruba patnácti tisíc lodních kontejnerů denně. Při této frekvenci obchodní výměny je možné zkontrolovat pouze zlomek zboží, které do Evropy přichází. I tak členské státy Evropské unie podle INCB už šestým rokem hlásí zajištění rekordního množství kokainu.

Trh s kokainem na velkoobchodní i maloobchodní úrovni je také hnací silou drogové kriminality, včetně násilí a vražd v zemích spojených s drogovými kartely. Zároveň je trendem užívání kokainu i dalších drog více tolerovat, což má vážný dopad na veřejné zdraví.

Za pouliční gram kokainu, který po naředění obvykle obsahuje cca 0,6 gramu kokainu, se na nelegálním drogovém trhu v České republice už řadu let platí průměrně od dvou do dvou a půl tisíce korun. Finanční hodnota samozřejmě prudce stoupá s překonáním vzdálenosti ke koncovému zákazníkovi na nejbohatším kontinentu, kterým Evropa pro drogový trh je.

MDMA

„Extáze“ je nejčastěji spojená s prostředím noční zábavy a taneční scény. Vzhledem k nízké ceně je MDMA oblíbená i u mladých lidí a studentů. Uživatelům hrozí intoxikace, přehřátí organismu, ale také nechtěné užití jiné směsi látek, které mohou tablety obsahovat.

Průzkumy a analýzy odpadních vod ukazují, že MDMA je v Evropě druhým nejčastěji užívaným nelegálním stimulantem po kokainu, ve velkých městech je rozšířenou drogou. Nejčastěji se konzumuje ve formě tablet, které jsou většinou pestrobarevné. Oblíbené jsou pro relativně nízkou cenu, která je na českém nelegálním drogovém trhu zhruba 200 Kč. Užívá se také ve formě prášku, objevila se i ve sladkostech.

Množství účinné látky a následný efekt se při konzumaci těžko odhaduje. Riziko může také znamenat nejasné složení tablety nebo prášku. Podle dat Agentury Evropské unie pro drogy (EUDA) je obsah MDMA v tabletě nejčastěji od 140 mg do 157 mg, Nizozemsko uvádí průměrnou hodnotu 130 mg. Může to však být méně nebo také několikanásobně více. Tablety také mohou obsahovat jiné směsi drog.

Anabolika

I přes negativní vliv látek s anabolickým a hormonálním účinkem na lidské zdraví patří jejich distribuce a konzumace převážně do světa fitness a bojových sportů.

Užívání anabolik, steroidních látek a látek s hormonálním účinkem je na vzestupu v České republice i v zahraničí. Jde o nebezpečné látky, které se vyrábějí v provizorních podmínkách, přetěžují organismus a mají celou řadu vedlejších účinků. Od vypadávání vlasů, bolestí hlavy, agresivity nebo bušení srdce, přes trávicí potíže a zavodnění až po hormonální problémy a neplodnost. Látky zneužívané ve sportu se na evropský a americký trh zřejmě dostávají převážně z Číny a Indie, ale také třeba z Pákistánu.

K nárůstu zájmu o tyto látky v globálním meřítku přispívá nejednotná právní úprava mezi jednotlivými státy, nižší priorita u orgánů vymáhajících právo a také nižší tresty v případě odsouzení než u klasických omamných či psychotropních látek. Z úspěšně uzavřených případů přitom vyplývá, že nelegální výnosy z tohoto typu trestné činnosti dosahují srovnatelných nebo i vyšších částek, jako v případech distribuce omamných a psychotropních látek.

Nové psychoaktivní látky

Trh s novými psychoaktivními substancemi (NPS), známými jako syntetické drogy, je charakteristický velkým počtem látek. Každý rok jsou navíc odhalovány další nové substance a deriváty.

Syntetické látky mají napodobit účinky rostlinných drog, jsou však často mnohonásobně silnější a působí déle. Výroba je rychlejší, levnější a jednodušší, poptávka ve světě roste. Souvisí to také s množstvím lidí závislých na opioidech na předpis nebo užívajících falšované léky z nelegálního trhu. U těch navíc existuje riziko kontaminace silnými opioidy, jako je fentanyl a jeho deriváty. Zejména v Severní Americe dochází každoročně ke statisícům úmrtí v důsledku předávkování syntetickými opioidy, u kterých se velmi těžko odhaduje množství.

I když počet úmrtí mírně klesl, obchod s fentanylem a dalšími syntetickými opioidy je i nadále hlavním drogovým problémem Severní Ameriky. Většina těchto látek se nelegálně vyrábí v Mexiku z chemických látek pocházejících z Číny nebo z Indie.

V České republice se fentanyl stále získává převážně z náplastí určených k tlumení bolesti u těžce nemocných pacientů, případně si ho uživatelé objednávají přes internet v malých zásilkách. V tuzemsku je s fentanylem spojováno patnáct smrtelných intoxikací, ke kterým byla přivolaná policie. V některých případech šlo o kombinaci fentanylu s další látkou.

V Česku se kromě syntetik zvyšuje poptávka i po látkách rostlinného původu, jako je kratom nebo muscimol. Cukrovinky a další pochutiny obsahující halucinogen a neurotoxin muscimol, výtažek z muchomůrky červené, patří k relativně novým psychoaktivním produktům.

Ve věkové kategorii dětí a mladistvých nadále převládá užívání alternativních produktů ke klasickým cigaretám. Oblíbené jsou elektronické cigarety s nejrůznějšími variacemi náplní (tekuté glyceríny, nikotin, semisyntetické kanabinoidy v různých příchutích), vapovací pera s různými příchutěmi, od roku 2023 regulovaně prodávané nikotinové sáčky, žvýkací tabák a další pochutiny s obsahem semisyntetických kanabinoidů. V České republice mnoho z těchto produktů není regulováno ani zakázáno a jsou tedy volně dostupné, přestože představují značná rizika nejen pro děti. Legislativní úvahy o zákazu prodeje ochucených vapovacích per a elektronických cigaret, které byly nastíněny v první polovině roku 2024, nebyly zákonodárci akceptovány. Návykový kratom, který je v Česku na rozdíl od mnoha evropských i světových států zatím volně prodejný, denně užívají desítky tisíc lidí včetně mladistvých i dětí. Do budoucna se počítá s jeho zařazením na seznam psychomodulačních látek. Poté by měl být dostupný lidem nad 18 let věku.

„Kratom nebo HHC už měly být – jako méně nebezpečné drogy – od začátku letošního roku dostupné jen omezeně, a to i dospělým. Na regulovaný prodej se ale stále čeká, HHC navíc místo na pulty zamířila na mezinárodní seznam zakázaných drog.“ (RPlus, Český rozhlas, 9. 4. 2025) Kratom ani v současné době nepodléhá vůbec žádné regulaci. Může si jej koupit kdokoliv. To se mělo změnit v květnu tohoto roku, ale nic se nestalo. Ministerstvo zdravotnictví avizovalo změnu na začátek školních prázdnin, ale ani to neplatí. Podle nejnovějšího vyjádření MZ ČR bude legislativa platná možná až od podzimu tohoto roku, ale ani to není úplně jisté!

Dle subjektivního názoru autora jsou (až na výjimky ze zdravotních důvodů) veškeré drogy a omamné látky naprosto nepřijatelné v jakékoli míře. Prolomení v rámci zákona by u „lehkých“ drog znamenalo jen otevření cesty pro mnohem horší látky. Jak se říká: „S jídlem roste chuť!“ A lobovat za prolomení zákazů je silný a nezodpovědný hazard se zdravím a osudem mnoha lidí!

„Když jsme šly odtud, potkaly jsme toho známého vařiče a nehorázně, naprosto nehorázně jsme se s ním zfetovaly. Jelo to až do rána, jenom jsme hulili a jeli jsme jednu lajnu po druhý. Já se vůbec neohlásila našim, kde jsem přes noc, ti mne sháněli po kamarádech, obvolávali celé okolí. My pak šly odpoledne s kamarádkou na plovárnu, tam na mne sednul strašnej stav a bylo zle. Stíha, paranoia. Tak jsem jela domů a řekla všechno našim.“ (Reflex, Zpověď dětského narkomana, Jiří X. Doležal, 03/2014).

Zobrazení: 512