Nejdu za strážníkem proto, abych jej kontroloval

S kolegou Petrem Vladykou jsme se před několika lety potkávali na „demarkační linii“ u Vltavy a Zátišského potoka. Tam se stýkaly lokality Modřany a Hodkovičky. Petr přijížděl jako hlídkový strážník Prahy 12 a já tam procházel jako místní okrskář z Prahy 4. Popovídali jsme si, jak je u nich, jak je u nás… Popovídali jsme, co dnešní šichta dala a co vzala…Po nějakém čase jsme se potkali v jiných rolích. Kolega v současné době pracuje na našem interním Oddělení kontroly a stížností, v jeho gesci je příjem a řešení stížností na strážníky. A tak jsme si po čase opět popovídali. Tentokrát o nejčastějších tématech stížností na strážníky a jak se takové stížnosti vlastně řeší.

Petře, prozraď, jak se strážník z modřanských ulic Prahy 12 přesune na Oddělení kontroly a stížností.

Úplnou náhodou, nikam jsem se nedral. Nikdo není dokonalý a tak se během let mnohým z nás podaří na ulici provést něco, co pak musíme vysvětlovat naší kontrole. Ano, i mně se to podařilo a já musel vysvětlovat. A na závěr těch rozhovorů jsem dostal nabídku na tříměsíční stáž, kterou jsem nakonec přijal, bylo by mi líto ji aspoň nezkusit. Ale na svůj obvod dodnes nedám dopustit.

Takže z kontrolovaného kontrolujícím?

Jen částečně! Od začátku jsem věděl, že nechci na kontrolní oddělení, že pokud vůbec, tak jen na stížnosti. Takže když jsem služebně v terénu, nejsem na kontrole. Já nejdu za strážníkem proto, abych ho kontroloval, ale abych si vyslechl jeho verzi příběhu. A také potřebuji vědět, jak to na určitém místě vypadá, jaké je tam dopravní značení...

Jak se k tobě taková stížnost dostane?

Obecně lze stížnost podat osobně, telefonem, mailem, datovou schránkou…

Někdo přijde osobně, úřední hodiny pro příjem stížností jsou ve všední dny do 15 hodin, ve středu až do půl šesté. Na telefonním čísle, kde se přijímají stížnosti, také musí v úředních hodinách pořád někdo být. Telefon je samozřejmě nahrávaný. Ale osobní a telefonický příjem stížnosti dokážou být někdy nepříjemné.

Tomu nerozumím… Proč by to mělo být nepříjemné?

Tahle podání jsou často o emocích. Zvedneš sluchátko a snese se na tebe smršť nadávek, vulgarit a výhrůžek. Ti, co volají, nebo přijdou osobně, jsou zděšení, že jejich auto nestojí tam, kde ho zanechali a potřebují si na někom vylít svoji zlost. Cloumá s nimi agrese a vztek. Často nechtějí podat stížnost, ale jen si zanadávat na celý svět. Takže nejdříve musím zjistit, jestli na mě dotyčný zvýšil hlas jen tak, aby si ulevil. Pokud se opravdu jedná o podání stížnosti, pak mi musí dotyčný nahlásit všechny potřebné údaje, klasické kdo, co, kde, kdy…

Zatímco stížnosti zaslané mailem nebo datovou schránkou…?

Tam už je znát, že stěžovatel píše s chladnou hlavou. Hodně často už je stížnost připravená od právníka, má hlavu a patu, nechybí upozornění na konkrétní paragrafy.

Co se s takovou přijatou stížností děje dál?

Každá stížnost je zanesena do systému, dostává své číslo jednací a je vedoucím přidělena konkrétnímu zpracovateli. Stěžovatel dostává zpětnou vazbu, že jsme jeho stížnost přijali. Nechybí ani informace, že na vyřízení stížnosti máme třicet pracovních dnů. Ale lidé jsou netrpěliví a stejně volají už po několika dnech, že se nic neděje a jestli se jejich oznámením vůbec zabýváme.

Jaká témata stížností nejčastěji zpracováváš?

U mě jsou to hlavně odtahy, odhaduju to tak na sedmdesát procent. Není se co divit, přece jen jde v případě odtahu o závažný zásah do vlastnického práva. A je úplně jedno, jestli se jedná o odtahy z modrých zón, z míst pro invalidy nebo vozidel tvořících překážky, jako je parkování ve vjezdu, na křižovatce apod. Na druhou stranu další kolega to zas může mít úplně obráceně a má naopak mnohem víc stížností např. na chování nebo jednání strážníka a řekl by ti něco jiného.

To je schopný si někdo stěžovat na odtah, když zaparkoval na vyhrazeném stání pro invalidy?

Často se s tím pojí i ta skutečnost, že přestupce užil pozměněný nebo okopírovaný parkovací průkaz invalidy. Přestupci ani nepopírají, že stáli na vyhrazence pro invalidy, ale diví se, že strážník kopii rozpoznal. Slyším důvody, že rodiče mají invalidního syna  a je nepraktické myslet na to, že si s imobilním synem mají předat i parkovací průkaz, tak si holt udělali kopii. Nebo slyším, že řidič nechce, aby mu někdo ukradl originál průkazu a tak používá kopii. Majitel odtaženého vozidla žádá o lidské pochopení... Lidsky ho chápu. Ale moje lidské pochopení nemůže mít na vyřešení podobné stížnosti vliv. A bohužel, pořád je mnohem více řidičů, kteří mají kopii proto, aby systém zneužívali.

❞ Lidsky ho chápu. Ale moje lidské pochopení nemůže mít na vyřešení podobné stížnosti vliv...

Odtahy z modrých zón jsou asi jednoznačné. Uživatel vozidla má zaplaceno – nemá zaplaceno...

Uživatel sice ví, že nezaplatil, je ochotný zaplatit nějakou pokutu, ale odtah už je pro něj přece jen nepřijatelný. Obhajoba bývá ve smyslu, že odtah byl zbytečný, protože vozidlo netvořilo překážku silničního provozu. Vůbec neberou v potaz nějaké neoprávněné stání na vyhrazeném parkovišti. Požadavky majitele auta člověka někdy až překvapí: vraťte mi peníze za odtah, refundujte mi peníze za taxi, kterým jsem to jel vyřizovat, uhraďte mi ušlý zisk, zaplaťte mi psychickou újmu…

Chyb se ale určitě dopouštějí i strážníci...

V případě odtahů jich není moc. Ale ano, chyba se může stát. Nejčastější je to v případě, kdy strážník je celý den nasazen na odtahy a koncentrovanost postupem dne klesá. Splete si číslo, z trojky je najednou osmička...  Měl jsem případ, kdy za lustrovanou registrační značku strážník přidal tečku. Na displeji pédéáčka ona tečka téměř nebyla vidět a strážník v různých časových intervalech lustroval stejnou registračku, ale i s tou tečkou. Systém tuhle chybu neodhalí, pro něj je to znak jako znak. Další chyby můžou nastat při lustraci zahraniční registrační značky. Osobně jsem řešil chybu při zadávání ruské registračky, kolega teď zkoumá chybně zadanou britskou značku. Bohužel, chyby strážníka. Doporučuji strážníkům, aby skutečně lustrovali všechny možné formáty registračních značek, které i jen vzdáleně připadají v úvahu. Určitě není v daném okamžiku na strážníka takový tlak, aby je nestihl všechny vylustrovat.

Zaslechl jsem, že občas vypadává celý systém plateb v modrých zónách.

Ano, výjimečně takový výpadek u správce systému nastane a platba se nezaúčtuje. Všechny dotazy na platby parkovného se vracely s tím, že úhrada nebyla provedena. Pak stěžovateli odpovídáme, že chyba není na straně strážníka a předáváme kontakt na správce systému, který řeší náhradu škody.

Trochu jsme se zasekli v odtazích. Pojďme dál, čeho dalšího se stížnosti týkají?

Je toho víc. V autě jsou tři strážníci a nemají respirátory! A taková klasika: stál jsem sice na místě, kde jsem neměl, ale strážník mohl zamhouřit oko, byl zbytečně přísný; podívejte se, kolik tady stojí aut a vy řešíte jenom mě; a kde mám parkovat, když je všude plno?!? Stížnosti na chování strážníka často souvisí se zmíněnými odtahy. Řidiči například nevědí, že strážník do započatého odtahu už nemůže zasahovat. Stěžují si, že přišli v okamžiku, kdy jim auto na korbě odtahového vozidla mizelo za rohem a strážník s nimi odmítl řešit vrácení na místo. Pak čteme, že strážník s řidičem nechtěl vůbec mluvit a povýšeným a arogantním tónem odkazoval řidiče na odtahovou službu…

❞ A taková klasika: stál jsem sice na místě, kde jsem neměl, ale strážník mohl zamhouřit oko, byl zbytečně přísný...

Námitky, které každý strážník slyšel mnohokrát… Ještě nějaké další téma?

Parkování služebních aut na místech, kde by se bez zapnutých majáků nemělo. Porušení ústrojové kázně, kdy přestupce sice spolupracuje, ale jakmile se strážník otočí, vyfotí ho bez pokrývky hlavy. Určitě se jedná o jakousi formu pomsty, ale je fakt, že strážník by tu čepici měl při jednání s přestupcem mít na hlavě... Mimochodem, k tomu se vážou takové ty fámy, že když strážník nemá čepici, tak nemá žádnou pravomoc a jeho pokynů si nemusíte všímat...

Zvýšil se počet stížností poté, co strážníci začali pro dokumentaci přestupků používat pédéáčka?

Svým způsobem ano. Stížnosti jsou paradoxně z obou stran, na nečinnost i na přílišnou činnost. Dnes už jen málokdy dáváme klasické parkovačky, takže se může zdát, že strážníci nechávají špatně parkující vozidla bez povšimnutí. A to jsou ony stížnosti na nečinnost, kdy si lidé myslí, že takové situace strážníci neřeší. Na druhou stranu strážníci z různých hlídek špatně zaparkované auto zanesou do systému i několikrát. Takže druhá skupina si zas naopak stěžuje, že strážníci jsou zbytečně aktivní. Naštěstí pro majitele vozidla existuje společné řízení o přestupku.

Přicházejí někdy stížnosti i s videem nebo fotografiemi?

Ano, přicházejí. Ze záběrů je často patrné, že řidič drží telefon v ruce a snaží se, aby nahrávání bylo pokud možno nenápadné. Záběry směřují často zespoda nahoru. Míhají se tam nohy, okolí... Na stranu jednu, je to právo stěžovatele si strážníka natáčet. Na stranu druhou je z některých zaslaných videí znát, jak se natáčející snaží strážníka vyprovokovat…

Škoda, že rozsah našeho rozhovoru je omezený. Tohle téma by asi zasluhovalo větší prostor.

To už záleží na tobě, jak naše povídání vtěsnáš na dvě stránky (smích).

Petře, díky za rozhovor.

• Předchozí
• Následující