Hopsa hejsa do….

Rubrika: Cestování Zveřejněno: středa 1. červen 2022 Autor Jaroslav Urban Vytisknout E-mail

Kdo by neznal pokračování téhle věty?!? 

Onu větu dokonce pronesl už císař Rudolf II. Pravda, jen v půvabném dialogu Jana Wericha a Václava Trégla ve filmu Císařův pekař, když spolu debatují u obrazu poloodhalené mlynářky: „Hezká! A mladá! S takovou se brouzdat po loukách a poslouchat, jak hvízdají drozdi!“ – „Pojďte, Milosti, nechme to tu, jak to stojí a leží! A pojedeme jako za starých časů jen sami dva!“ – „A kam?“ – „No, do Brandejsa!“ – „Ja, richtig! To je ta mladá hezká z Brandejsa! Za ní! Hopsa hejsa do Brandejsa!“

Brandýs nad Labem – Stará Boleslav je od roku 1960 městem s nejdelším názvem v Česku. Návštěva Brandýsa nad Labem má tak jeden zajímavý bonus: při jedné cestě a za jedny peníze navštívíte města dvě. Brandýs je se svým zámkem na levém břehu Labe, přejdete most a jste ve Staré Boleslavi, v nejstarším poutním místě na území Čech na břehu pravém. Jste v Boleslavi, přejdete most a jste zase v Brandýse. V Brandýse si za mostem koupíte zmrzlinu, přeběhnete most a ejhle! – jste v Boleslavi. Něco podobného se vám může stát už jen ve Frýdku-Místku nebo v Budě a Pešti. (Příznivci Cimrmana by si určitě vzpomněli na další příklad.)

Spojení s Brandýsem je regionálními autobusy každou chvilku a na brandýském náměstí jste za necelou půlhodinku a za pár korun.

Co v Brandýse rozhodně nevynechat? Zámek! Katovnu! Několik úžasných kostelů! Renesanční mlýn! Židovský hřbitov. Procházku kolem Labe. Muzeum, A když odbočíte z náměstí a hlavních komunikací někam vedle, pak zcela určitě narazíte na pitoreskní domky a romantická zákoutí. Pravda, není to sice Český Krumlov, ale zase tam necestujete několik hodin.

Původně tady stával hrad na ochranu brodu přes Labe. Jenže doba se mění a majitelé podobných gotických hradů jsou časem považováni tak trochu za podivíny nebo za chuďase. Přichází totiž renesance! Všude se přestavuje. Nepřestavuješ? – Jsi tak chudý, nebo nejdeš s dobou? Původní majitelé byli nejspíše ti chudší a asi nezachytili změnu doby, kdy se z rytířů stávali podnikatelé a Brandýs prodávají rodině Krajířů z Krajku. A tak se mění i Brandýs. Některé gotické sály z doby kolem roku 1470 najdeme na zámku i dnes, ale jinak se původně středověká tvrz pod rukama italských stavitelů mění v pohodlné renesanční sídlo.

Přestavěný zámek přechází v polovině šestnáctého století (1547) do majetku habsburského domu. Jako své hlavní mimopražské sídlo si brandýský zámek vybral český král a římský císař Rudolf II. Ano, ten, kterého zmiňuji hned v úvodu, občas karikovaný sběratel obrazů Mony Lisy, mecenáš umění a alchymistů. Rudolf II. bydlel v komnatách, které jsou umístěné směrem k zahradám. A tak nechal vybudovat krytou chodbu ze svých komnat až do zahrad. Chodba má samozřejmě název – jak jinak, to byste neuhodli – Rudolfinka.

Panovníkům se tady, na Brandýse, vůbec muselo báječně líbit. Zámek krásný a na svou dobu pohodlný, panství bohaté a vynášející, honitby v okolí plné zvěře… Výrazně se do českých a brandýských dějin zapsal třeba Karel VI., jinak otec Marie Terezie. Ten tady v Brandýse zažil příhodu, řekněme, poněkud nepříjemnou a prekérní. Na lov jelenů si sem 10. června Léta Páně 1732 pozval svého přítele Adama Františka knížete Schwarzenberga. A co se nestalo? Císař mířil na jelena, jenže trefil vévodu krumlovského, zakladatele schwarzenberského dominia v českých zemích a zakladatele loveckého zámku Ohrada, přímo do břicha. To nechcete… Jdete si zastřílet na jeleny a místo toho si zastřelíte jednoho z nejvýznamnějších šlechticů království českého. Podle vyšetřování došlo k chybě při rozestavění střelců. Kníže utrpěl vážná vnitřní zranění, druhý den na zámku umírá.



Když už jsem připomněl Marii Terezii, tak se sluší zmínit, že na brandýském zámku poznala svého budoucího manžela. Poprvé se tady setkala s Františkem Lotrinským roku 1723, když jí bylo šest let. V květnu 1743, sedm let po svatbě s Františkem, odtud, z brandýského zámku, Marie Terezie odjížděla na svoji pražskou korunovaci českou královnou.

Brandýský zámek během staletí poskytl nocleh někdy od 14. století každému, kdo seděl na českém trůnu. Patřilo k dobrému tónu, aby každý velmož vykonal pouť do nedaleké Staré Boleslavi na připomenutí a památku sv. Václava. Jinde po cestě přenocovat nemohl. Úžasný pocit, stanout na místě, kde přebývalo a přespalo několik generací českých panovníků. A když tak stojíte chvíli na nádvoří, v mysli vám sama naskakují slova: „Zachovej nám Hospodine – císaře a naši zem – dej, ať z víry moc mu plyne – ať je moudrým vladařem…“ (Kdo by snad nevěděl a neorientoval se, pak se jedná o první sloku rakousko-uherské hymny.) Občas tahle slova znějí nádvořím při různých historických akcích.

Nová kapitola brandýského zámku se začala psát roku 1860, kdy se sem přestěhovala toskánská větev Habsburků. Jejím prvním představitelem byl vědec a cestovatel Ludvík Salvator, který prý ovládal čtrnáct jazyků!

V červenci 1908 nastupuje k místnímu dragounskému regimentu mladý nadporučík. Prasynovec Františka Josefa vstoupí jednou do dějin jako Karel I. Rakouský a budeme ho v učebnicích historie uvádět jako posledního rakousko-uherského císaře.

Do Brandýsa se arcivévoda Karel vrací ještě několikrát. Například v listopadu 1911 sem přijíždí se svoji novomanželkou Zitou Bourbonsko-Parmskou. Žili zde v podstatě jako hosté Ludvíka Toskánského, který v tu dobu pobýval na Mallorce. Po smrti Ludvíka Salvatora si brandýský zámek v roce 1917 kupuje do svého osobního vlastnictví. Přestože si mohl vybrat z celé řady zámků a panství po celé monarchii, vybírá si Brandýs. Snad doufá, že po ukončení Velké války se sem uchýlí na „důchod“. Na svůj milovaný zámek se naposledy vrátil v roli císaře v srpnu 1918. Byla velká sláva, přišli se poklonit zástupci města, zástupci okresu, zástupci církví, zvony všech kostelů vyzváněly, hodnostáři pronášeli projevy, davy a dítka provolávaly slávu a nakonec zaznělo „Zachovej nám, Hospodine…“ Císař Karel I. uměl také česky a místní starosta byl jeho přítel. Očitý svědek nám z té doby zanechal vzpomínku, kdy prý po důvěrném rozhovoru s císařem měl starosta při loučení s císařem vrtět hlavou a pronášet slova: „Příliš pozdě, Vaše Veličenstvo, příliš pozdě!“ Byl srpen 1918, můžeme se jen dohadovat, k čemu se ona slova měla vztahovat, starosta si ono tajemství vzal jako správný přítel do hrobu.

Brandýs je neodmyslitelně spojen s Habsburky, patřil jim přes tři a půl století. A po roce 1918 se to místnímu zámku stalo osudným. Jako vždy za velkých dějinných převratů jsme se chtěli odstřihnout od všeho minulého. A tak se heslem dne stalo „Odrakouštit! Odrakouštit!“ A tak Karel František Josef Ludvík Hubert Jiří Oto Maria Habsbursko-Lotrinský přichází i o zámek, který jen rok předtím od Koruny za nemalé peníze odkoupil.

Co s takovým zámkem v nových časech? Chce ho někdo koupit? Aha, nechce. Chce ho státní správa? Aha, nechce. A tak se sem v roce 1922 nastěhovali úředníci Státních lesů a statků. A zámek chátral, na nějaké rekonstrukce nebyli peníze. Lesnická správa vydržela na zámku až do osmdesátých let. Pořádné rekonstrukce se zámek konečně dočkal před třiceti lety. Doufejme, že začala nová éra brandýského zámku.

❞ Na zámku je otevřena nová historická expozice, která je instalována na chodbách a v sálech prvního patra, v autentických prostorách reprezentačních komnat císaře Rudolfa II...

Na zámku je otevřena nová historická expozice, která je instalována na chodbách a v sálech prvního patra, v autentických prostorách reprezentačních komnat císaře Rudolfa II. a v apartmánu blahoslaveného krále Karla I. a císařovny Zity. Součástí prohlídky je pracovna se sbírkami Ludvíka Salvatora Toskánského, zámecká knihovna toskánských Habsburků, zámecká obrazárna a expozice vojenské historie, uniforem a zbraní místní císařské kavalerie Brandeis Garnison.

Z hlediska návštěvníka nejsou možná komnaty posledních Habsburků dost atraktivní. Jako kdyby vybavení nebylo tak staré, jako kdybychom podobné vybavení a nábytek už viděli u svých prarodičů. Na stranu druhou: máme jistotu, že podobné komnaty jsou opravdu autentické. Dochovalo se z nich nejvíce, kdežto například renesanční či barokní pokoje už jsou někdy splácaninou všeho, co se podařilo z oné doby najít v depozitáři. Tady prostě víte, že na vystavené pohovce opravdu Zita a Karel sedávali.

Na zámku se často pořádají historické akce typu šarvátek císařských se Švédy, audience u císaře Karla, různé koncerty na nádvoří apod.

Vstupné? Za rodinu tři stovky, jeden dospělý za 150 korun, dítko za sto.

Parádní expozice je v místní katovně. Je to jedno z mála zachovaných katovských obydlí v Česku, které je přístupné veřejnosti. Expozice vám přiblíží historii hrdelního práva a katovského řemesla vůbec. Historie mučení, nejrůznějších druhů trestu smrti a poprav… Temná stránka v nás. Člověka napadne, že občas by se tahle praxe hodila i dnes. Natáhnu tě na skřipec a to by bylo, aby ses nepřiznal! A ne, že budeš nesvéprávný! Nebojte, děti sem klidně vezměte, výkřiky hrůzy nečekejte.

Další zajímavosti jsem zmínil na začátku článku. A nebudete-li mít pořád dost, pokračujte v Boleslavi.


Poděkování: kastelán zámku Brandýs nad Labem
foto: zámek Brandýs nad Labem

Zobrazení: 163