280 kusů od afišistů

Rubrika: Kultura Zveřejněno: středa 1. březen 2023 Autor Radka Rüsterová Vytisknout E-mail

Uměleckoprůmyslové museum se pro své návštěvníky znovu otevřelo po tříleté rekonstrukci 15. listopadu 2017. Aktuálně zde můžeme navštívit několik výstav. Některé jsou stálé, některé časově omezené. Například do května jsou k vidění velkoformátové obrazy digitálních vizualizací „Casa Immaginaria: Living in a Dream“, do září pak „Sběratel. Lannova sbírka skla.“ Mne zaujala Řeč plakátu 1890 – 1938. Vystaveno je 280 plakátů v tematických blocích Umění, Reklama, Ideologie. Vybírat exponáty muselo být vskutku nesnadné, neboť sbírka UPM obsahuje na tři tisíce kusů plakátů. Vždyť také patří mezi nejstarší a nejvýznamnější v Evropě. Věděli jste, že tvůrcům plakátů se říká afišisté?

Uvědomme si, že v době, kdy byl na nároží, vratech nebo sloupu vylepen první plakát, to bylo jedno z mála médií, které mohlo upozornit na „věci, co se dějí okolo nás“. Snad ještě mohla zabrat šeptanda nebo informace v novinách. Rozhlas byl v plenkách, televize na houbách a o internetu se nemohlo nikomu ani zdát. Plakát tedy musel upoutat, strhnout na sebe pozornost a díky tomu sdělit informaci pomocí minima textu a nápaditého obrázku.

Plakáty se zrodily díky vynálezu barevné litografie v roce 1837 a již o dva roky později byla v Londýně zřízena první plakátovací společnost pro inzerci a reklamu. Brzy poté se tu objevil i první plakátovací sloup. U nás se nejstarší plakát narodil v roce 1891. Je dílem Vojtěcha Hynaise, mimo jiné autora opony Národního divadla. Namaloval jej u příležitosti Jubilejní všeobecné zemské výstavy. V roce 1894 pak zažil se svým plakátem fenomenální úspěch jiný český výtvarník – Alfons Mucha. Vytvořil ho pro francouzskou divadelní herečku Sarah Bernhardtovou, aby tak mohla propagovat svou hlavní roli v dramatu Gismonda. Největšího rozkvětu u nás se plakát dočkal po vzniku samostatného Československa v roce 1918.

❞ Najdeme tady skvosty právě od Alfonse Muchy či Henri de Toulouse-Lautreca. Hlavním motivem všech děl je žena...

Umění aneb část číslo jedna. Najdeme tady skvosty právě od Alfonse Muchy či Henri de Toulouse-Lautreca. Hlavním motivem všech děl je žena. Ženská figura je přitažlivá, ale zde prezentovala také manifestaci nastupující emancipace.

Reklama aneb část číslo dvě. Tato část má dvě nej. K vidění je nejdražší plakát, jehož dražební hodnota v současnosti dosahuje až 650 tisíc dolarů (jedná se o plakát k filmu s King-Kongem) a největší plakát sbírky, reklama na mechanickou pokladnu značky Borroughs od Jeana d’Ylena. V prvních desetiletích dvacátého století zažíval plakát zlatý věk. V Paříži ho Jules Chéret, považovaný za otce reklamních poutačů, proměnil z obyčejné informativní vývěsky na umění. Na něj navázal Henri de Toulouse-Lautrec, francouzský impresionistický malíř, který v roce 1891 vytvořil plakát pro světoznámý kabaret Moulin Rouge. Pro řadu malířů znamenal právě plakát příjemný způsob, jak na sebe upozornit a také utržit rychle potřebný finanční obnos. A nejen v minulosti mohl někdo díky nim vydělávat, právě originály Lautrecových plakátů se dnes ve světě prodávají v aukcích za milionové částky.

❞ Plakáty se zvětšovaly a zjednodušovaly spolu s tím, jak se zrychloval život, a to nejen ve městě...

Plakáty se zvětšovaly a zjednodušovaly spolu s tím, jak se zrychloval život, a to nejen ve městě. Začalo se víc jezdit autem, ve městě i tramvají, a proto musel plakát zaujmout na dálku. Nejznámějším příkladem úsporného vyjádření je plakát architekta, grafika a scénografa Františka Zelenky z roku 1932 pro firmu Aero. Na jméno pana Zelenky jsem narazila při sbírání informací pro další článek, který bude zveřejněn v jednom z následujících čísel. Samozřejmě nesmím opomenout, že byl Kutnohorák jako já. Možná jste až doteď neznali jeho jméno, ani já ne, ale jeho tvorbu, zejména pro Osvobozené divadlo určitě ano. Byl to právě on, kdo vytvořil avantgardní sérii plakátů, na nichž jsou tváře Voskovce a Wericha nahrazeny dokonalými grafickými symboly.



Ideologie aneb část číslo tři. Tady je spousta plakátů, využitých jako médium propagandy vojenské frakce za první světové války. Ovšem pro nás jsou asi nejzajímavější plakáty volební. Sama jsem byla velmi překvapená tím, jaké texty se na nich objevují, jakou „špínu“ na sebe různé politické strany zveřejňovaly proto, aby uspěly ve volbách, aby odrovnaly svého protivníka.

Myslím, že Řeč plakátu nebude rozhodně nikoho nudit. Ale vyzkoušet můžete i zcela novou expozici.

ART, LIFE. Umění pro život je nová stálá expozice, která byla otevřena na začátku února. V šesti tematicky rozdělených sálech nabízí živý obraz evropského užitého umění od antiky až po design 20. a 21. století. Vystaveno je 1300 exponátů z půlmiliónové sbírky UPM. Na jejich výběru se podíleli kurátoři a kurátorky muzea. Na začátku je sál s Rituály a slavnosti, druhý pokračuje s Mikrosvěty: panovnickou kunstkomorou – přibližuje svět kabinetů umění a kuriozit. Bohatství přírody a jeho poznání jako věčná inspirace mnohých uměleckých a životních stylů je tématem dalšího sálu s názvem Život forem. Další sál nese název Oděv: tělo a tělesnost, zabývá se módou a šperkem. Následuje Design a fenomény modernity – důležitým tématem je zde role světla v moderním životě a designu. A nakonec je to Utopie, kosmos, hra, kde vystavené exponáty úzce souvisí s pojetím designu jako fikce a hry.


Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova, otevírací doba: úterý 10 – 20 hodin, středa až neděle 10 – 18 hodin, pondělí zavřeno. Vstupné do stálé expozice: základní 250 Kč, snížené 120 Kč, Řeč plakátu (výstava potrvá do 9. 4. 2023): plné 150 Kč, snížené 80 Kč. Zvýhodněné vstupné do všech pražských objektů UPM – historická budova, expozice Český kubismus v Domě U Černé Matky Boží a Galerie Josefa Sudka. Vstupenka platí 1 měsíc od prvního použití, v každém objektu pouze jednou: základní 350 Kč, snížené 180 Kč.


foto: U(P)M

Zobrazení: 367