Hora světla

Rubrika: Kultura Zveřejněno: středa 1. únor 2023 Autor Radka Rüsterová Vytisknout E-mail

Národní technické muzeum najdeme na Letné, ideální spojení sem je tramvají na Letenské náměstí. Aktuálně, do konce března, tady probíhá výstava „Hardtmuth: od uhlu k tužkařskému impériu“. Asi sami už tušíte, že nám má přiblížit architekta, vynálezce a podnikatele Josepha Hardtmutha a jeho úspěšnou firmu Koh-i-noor Hardtmuth, založenou ve Vídni roku 1790, a to včetně její historie a výrobků.

První část výstavy je zaměřená na architektonickou činnost J. Hardtmutha a na jeho spolupráci se zahradními architekty, která se projevila zejména v Lednicko-valtickém areálu, zapsaném na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V druhé části se výstava zaměřuje na jeho činnost podnikatelskou, založení společnosti, která je druhou nejstarší společností na výrobu dřevěných tužek a pastelek (starší je pouze Faber-Castell, 1761) a celou její historii. Joseph stál v čele firmy až do své smrti, potom ji vedla jeho manželka Elisabeth a následně (1828) ji převzal syn Carl, zprvu ještě společně s bratrem Ludwigem (L. & C. Hardtmuth). Carl přestěhoval firmu z Vídně do Českých Budějovic. Dalším pokračovatelem ve vedení rodinného podniku byl Carlův syn Franz, díky kterému spatřila roku 1889 světlo světa tužka Koh-i-noor v naprosto netypické žluté barvě. Sestrojil takzvaný „český mlýn grafitový“, který umožňoval využít krystalický grafit namísto dosud používaného amorfního a také podle složení směsi určovat tvrdost výsledných tuh. To vedlo k dalšímu jeho vynálezu, sedmnáctistupňové tvrdostní škále, která využívala k označování kombinaci písmen a číslic. Ochranná známka KOH-I-NOOR byla poprvé zaregistrována v roce 1894 a dnes je chráněna v 73 zemích světa. Ochranná známka slona, kterou má v logu, je pátou nejstarší obrazovou známkou na světě (1903). A ještě jeden letopočet je třeba zmínit. Roku 1937 byla registrována ochranná známka „Versatil“ pro mechanické tužky.

V současnosti je Koh-i-noor Hardtmuth jedním z největších světových producentů a distributorů uměleckých, školních a kancelářských potřeb. Nabízí více než 4500 druhů zboží – nejen tužky, ale i uhly, rudky, pastely, pastelky, křídy, olejové, temperové a vodové barvy, tuše, velký výběr psacích a rýsovacích potřeb, pryže a celou řadu dalších pomůcek. Přiznejme si, kdo nezačínal svou výtvarnou kariéru s voskovkami, nemiloval Progressky (hlavně je ořezávat), neměl tu slavnou versatilku (možná ještě po rodičích), nerozplýval se nad 72 akvarelovými pastelkami v třípatrové kazetě, neměl radost z nového balení modelíny, kde všechny barvy jasně zářily na rozdíl od té používané, kde všechny splynuly v jednu neutrální hnědou, a čí děti nechtěly vlastnit báječné trojhranné pastelky Magic – tři odstíny v jedné tužce? A neuvěřím, když někdo řekne, že ve škole nepoužíval gumu s obrázkem slona. Myslím si, že snad pro všechny je tahle značka symbolem dětství a školní docházky.



Budějovice nebo Vršovice?

Koh-i-noor, v překladu „Hora světla“, je nejznámějším diamantem světa. Dal název nejen oné ikonické žluté tužce a následně celé společnosti, kde vznikla, ale i továrně, která vyrábí stiskací knoflík neboli patentku. U tužky to má určitě nějakou logiku, neboť grafit, česky tuha, je chemický prvek uhlík stejně jako diamant. Od diamantu se liší tím, jak jsou v jeho struktuře poskládány jednotlivé atomy uhlíku. Není ale známo, proč byly po diamantu pojmenovány patentky. Ty jsou dílem Jindřicha Waldese. Tomuto podnikateli, sběrateli a mecenáši byla věnována taktéž výstava v NTM, ale už o rok dříve.  Mnozí z nás si myslí, že pastelky i patentky jedno jsou. I ta chytrá Wikipedie má pod heslem Koh-i-noor Hardtmuth info o továrně ve Vršovicích, jakoby snad byla její součástí.

❞ Koh-i-noor, v překladu „Hora světla“, je nejznámějším diamantem světa. Dal název nejen oné ikonické žluté tužce...

Abychom pro příště už byli v obraze a dokázali opravit chybující, zapamatujme si, že Waldesova společnost byla založena o něco později než ta Hardtmuthova, v roce 1902. Továrna vyráběla slavné stiskací knoflíky ale i vlásenky, jehlice a háčky, později dokonce cigaretové dutinky a papíry nebo spony do bot, na kterých spolupracovala s Tomášem Baťou. Stejně jako slon v logu „pastelkové“ společnosti, tak i logo „knoflíkářů“ je notoricky známé a jedinečné. „Waldes se při plavbě do Ameriky setkal na palubě lodi s americkou herečkou skotského původu, která si dala z legrace do oka patentku. Tak přišel na to, že to je ta pravá reklama pro jeho speciální knoflík,“ vysvětluje vznik loga autorka obou výstav Hana Králová. Jde o portrét Elisabeth Coyensové s patentkou v oku, který namaloval František Kupka a graficky zpracoval Vojtěch Preissig. Říká se jí také „Miss KIN“. Díky panu Waldesovi máme ve Vršovicích slavný „Ďolíček“, neboť firma Waldes a Občanská záložna zakoupily roku 1912 pozemek, na němž byl stadion vybudován. Podporoval fotbalový klub Waldesova jedenáctka, který se stal součástí pozdějšího vršovického klubu Bohemians. Až bude v tramvaji milý hlas pana Vondráčka hlásit: „Příští zastávka Koh-i-noor,“ mrkněte z okýnka, jestli nezahlédnete Miss KIN.

Mimochodem, v NTM je též expozice o historii kontaktních čoček, což je další významný český patent, a to pana Otty Wichterleho. (Víte, že stojí i za zrodem silonek, neboli dámských punčoch a punčocháčů z umělých vláken?) První prototyp odstředivého odlévacího zařízení výrobu čoček sestavil z dětské stavebnice Merkur (i herna Merkur v muzeu je). Celkem je tu 16 stálých expozic. Nemyslela jsem si, že mne zaujme třeba ta nazvaná „Chemie kolem nás“, ale stalo se. Muzeum je nám k dispozici každý den kromě pondělí (pokud to není státní svátek), všechny ostatní informace včetně ceníku jsou uvedeny na www.ntm.cz.

Národní technické muzeum nabízí, jak se říká, zábavu i poučení. Doporučuji neváhat a tuto nabídku přijmout.  


 foto: Národní technické muzeum

Zobrazení: 315