Džungle, která nespí
V džungli je vlhkost až 95%, člověk se tady hodně potí, a protože i ze stromů kape voda, je stále mokrý, což nedělá dobře pokožce, špatně se mu dýchá, útočí na něho hmyz, každou chvíli se můžete škrábnout o nějaký keř. Brrr. Je ale možnost zajít do džungle, aniž byste byli vystaveni všem těmto útrapám a nemusíte mít ani extra pevné boty, ani klobouk ala Indiana Jones na hlavě (aby vám voda netekla za krk), ani nepromokavý oděv. Kde? Třeba ve skleníku Fata Morgana v pražské Botanické zahradě v Troji.
Odpovědi na otázky typu: Jak to bylo s jeho stavbou? Kolik stojí jeho provoz? Jaké za to všechno padly pokuty? To ode mne nečekejte, na to by měli odpovědět jiní, chytřejší, zodpovědnější. Všichni jsme mohli sledovat spor architekta Zdeňka Deyla s botanickou zahradou o výstavbu skleníku, který skončil po sedmnácti letech v říjnu tohoto roku. V souvislosti s výstavbou skleníku padly postupně i hlavy dvou jejích ředitelů. Ale nechci si hrát na investigativní novinářku. Já bych vás chtěla pozvat na okouzlující procházku do Džungle, která nespí.
Džungle je tropický lesní nebo křovinatý těžko prostupný porost, ale také výraz používaný pro nepořádek, chaos a zmatek.
Pokud chcete poznat jaké to je, když se v pralese setmí, jaké zvuky můžete slyšet v džungli, potom doporučuji navštívit skleník v podvečer a s průvodcem, který vám spoustu věcí ukáže a podá i zajímavý výklad. Interiér skleníku je rozdělen do tří částí s rozdílnou teplotou a vlhkostí vzduchu, v nichž se postupně seznamujete s rostlinstvem tropického a částečně i subtropického klimatického pásma. Projdete se horami i nížinami Austrálie, Asie i Ameriky. Ucítíte vůni květin, které rozkvétají pouze v noci. Jsou to třeba hymenokalisy, vlhkomilné druhy z močálů a okolí říčních ramen Střední a Jižní Ameriky. Jejich květy, které mají bílou barvu, jsou pro denní hmyz naprosto nezajímavé, ale jakmile se po setmění rozvoní, trochu jako narcisy a frézie, noční motýli je vezmou útokem.
Po celou dobu prohlídky budete moci poslouchat koncert tropických žabek. Ten stojí skutečně za to. Jedná se o sbor, těžko říct kolikahlavý, složený z bezblanek skleníkových. Je to malá nenápadná tmavě zbarvená „dešťová“ žabka pocházející z Kuby, Baham a Kajmanských ostrovů. Je maximálně tři centimetry velká, velice dobře skáče a je zajímavá právě svým velice hlasitým nočním projevem. Přes den ani nekuňkne. Díky naší průvodkyni jsme ji i zahlédly a rozhodně by mne nenapadlo, že něco tak malého ze sebe může vydat zvuky, rovnající se pískání alarmu, který mám doma na kontrolu úniku plynu. Tuto žabku lze nalézt i v Indonéské džungli v sousední ZOO, kam nejpravděpodobněji před nějakými lety přišla s rostlinami, jimiž byl pavilon osazován. Bezblanka má přímý vývin, což znamená, že z vajíček, která klade na vlhká místa, se líhnou rovnou malé žabky veliké asi jako čočka. Na obou stanovištích se jim daří velice dobře. Občas prý některá zabloudí ze skleníku až do kanceláře, ale bývá rychle objevena právě díky jejímu specifickému kuňkání, dá-li se tomu vůbec tak říkat.
Pod skleníkem, který má rozlohu 1750 m2, je 130 m dlouhý, 17 m široký a v nejhlubším místě 11 m vysoký, je jakýsi tunel, nebo lépe řečeno podzemní štola ručně ražená do skály. Spojuje první sukulentní část s prostřední, největší expozicí skleníku, nížinným deštným lesem vlhkých tropů. Štola ústí přímo pod tropickým sladkovodním jezírkem, jehož maximální hloubka je něco málo před dva metry. Je rozdělené na dvě části, které jsou obydleny množstvím malých i velikých tropických ryb a jiných živočichů. Celkový obsah vody v nádrži je 220 000 litrů. Díky tomu se jedná o největší rostlinami osázené a veřejnosti přístupné sladkovodní akvárium na světě.
Obdivovat v něm budete určitě masožravé jihoamerické arowany dvouvousé, které jsou v asijských kulturách považovány za symbol prosperity a bohatství, a proto si je nejčastěji pořizují obchodníci do svých kanceláří. Také uvidíte býložravé pirani, které ve své tlamě lehce rozlousknou para ořech. V samostatném akváriu jsou slepé tetry. Jak přišly o oči? Dozvíte se na místě. Stejně jako to, jak se z motýla stane jedovatý jedinec.
Od žampionu k bedle svou denní trasu mám, támhle vedle jedle je hříbek jako trám…
Ani žampion, ani bedlu tady nenajdete, ale zato můžete obdivovat baobab, o kterém jste jistě četli v Malém princi a který tady vysadila nejúspěšnější česká baletka Daria Klimentová. Dále pak léčivé aloe, nebo unkaríny, kterým se přezdívá masožravé stromy. Masožravky zde mají také zastoupení. Krásně tu rostou bublinatky, rosnatky, láčkovky i mucholapky. Dovíte se, která z nich dokáže strávit myš a jak by vypadala vaše ruka po kontaktu s jejich trávicími šťávami. K vidění je také mandragora, kterou si jistě pamatujete z hodiny bylinkářství ve Škole čar a kouzel v Bradavicích. Nechybí opuncie, agáve (V Mexiku se prý vysazovala v okolí věznic, protože její trny odrazovaly vězně od útěku.), seguaro, vanilka, kakaovník, pepřovník, krásně kvetoucí zázvor či velmi vzrostlý bambus, který se používal jako mučicí nástroj. A když je řeč o květech, nutno zmínit několik druhů nádherných orchidejí a begonií. Roste tady i podražec, který když kvete, smrdí po shnilém mase. Pokud po nějaké rostlince zatoužíte, netrhejte ji, ale mrkněte se do obchůdku, v němž místní přebytky nabízejí ke koupi.
Zajímavé předměty nabízí i e-shop, jehož služby třeba využijete ještě před Vánoci. Knihy, oblečení, hrníčky, pamětní mince, vše s motivem zahrady, ale i celoroční vstupenky nebo třeba dárkový balíček, obsahující poukaz na komentovanou prohlídku vinice a sklepa, včetně lahve vína z místní vinice sv. Kláry, to vše lze objednat s doručením až domů.
Fata morgána je optický jev v atmosféře, kdy lze vidět obraz vzdáleného objektu zrcadlící se ve vzduchu díky teplotní inverzi. Jméno je odvozeno od Morgany le Fay (tedy v překladu víla Morgana), mýtické sestry anglického krále Artuše, neboť zrcadlené předměty se zdají být neskutečné, volně se vznášející ve vzduchu, jakési vzdušné zámky. Často se tyto jevy pozorují v místech, kde jsou rozsáhlé rovné homogenní plochy, např. v polárních oblastech nebo také v horských sedlech, případně nad vodními hladinami po chladném ránu či s rychlým ochlazením navečer. (ABZ.cz: slovník cizích slov)
Naše průvodkyně, paní Martina, měla už několik prohlídek za sebou, a proto byla trochu hlasově indisponovaná. I přesto svou řeč přerušila jen ve chvíli, kdy jsme se kochali pohledem na vodopád. Kdyby mluvila dál i v jeho blízkosti, dopadlo by to jak ve filmu Na samotě u lesa, kdy „mlynář“ Zvon vyprávěl svou historku o vodníkovi. Bylo vidět, že to tady má Martina skutečně ráda. Povídala si s námi i po skončení prohlídky, kdy mimo jiné říkala, že byla první, kdo v právě otevřeném skleníku v sobotu 12. 6. 2004 prodával vstupenky prvním návštěvníkům. Povídavá byla i sympatická slečna v šatně. Evidentně i ji práce tady baví. Poznáte sami proč, až sem zajdete. Jo, a v automatu tady mají výbornou kávu jen za dvacku. Užijte si exotiku jen kousek od domova a těšte se na výstavu motýlů.
Večerní komentované prohlídky probíhají už od listopadu a potrvají do 28. ledna 2023. Konají se v pátek a v sobotu – v prosinci je první zahájena v 17:10, v lednu v 18:00, celkem je jich 6 za sebou. Doporučuje se dorazit alespoň 10 minut před začátkem. Každá prohlídka trvá přibližně jednu hodinu (měla by, ale záleží na zvídavosti návštěvníků, naše měla asi hodinu a dvacet minut) a je určena především pro dospělé a starší děti. Dle mého názoru je lepší sem malé děti nebrat, asi by je bavilo jen akvárium. Nutné je vždy si udělat včas rezervaci, počet návštěvníků jedné prohlídky je omezený. Děti do 3 let mohou do skleníku zdarma. S kočárkem není vstup povolen vůbec, protože cestičky ve skleníku jsou pro něj příliš úzké. Zajít sem je možné i o vánočních svátcích a na Silvestra. Další informace najdete na webu zahrady www.botanicka.cz.
Zobrazení: 779