Nejen ve Varech chodí se do kina

Rubrika: Kultura Zveřejněno: pondělí 1. srpen 2022 Autor Radka Rüsterová Vytisknout E-mail

Sotva skončil karlovarský festival, mohly jsme některé zde uvedené filmy vidět v Praze v kinech Aero, Světozor a Přítomnost (samozřejmě i v kině v Brně) v rámci přehlídky Šary Vary. Některé z nich vypustily do kin distribuční společnosti a tak třeba „hitovku“ Hodně štěstí, pane Veliký můžeme navštěvovat už od 14/7 ve všech velkých či menších sálech.

Ráda bych se zaměřila na filmy české, které budou chtít získat vaši pozornost mezi těmi Mavericky, Elvisy, Thory či dinosaury a mimoni.

„Dobrý den, já celkem nemám, co bych dodal. Přeji vám hezký zážitek, ať se vám film líbí a ať z něj máte radost,“ Miroslav Krobot, Karlovy Vary, 6. 7. 2022.

Na karlovarském festivale uvedený snímek Miroslava Krobota Velká premiéra je jedním z nich. Na premiéře „Premiéry“ jsem byla a ráda ji doporučím. Pan Krobot má specifický druh humoru, který nemusí „vonět“ každému. Na scénáři k tomuto snímku pracoval společně s Lubomírem Smékalem, stejně jako tomu bylo u filmů Díra u Hanušovic a Kvarteto. Film se měl původně jmenovat „Šnajdr“. Proč? Hlavním hrdinou je Šnajdr, Pavel Šnajdr (Pavel Šimčík). Herec, který rád improvizuje a dělá stand-up a to, možná bohužel, i v běžném životě. Jeho žena Markéta (Klára Melíšková) je na to totiž už silně alergická. Ráda by jejich vyčpělé manželství nějak vyléčila pomocí návštěv u psychologa (Jakub Žáček), jenomže… Pokud patříte mezi příznivce Miroslava Krobota, určitě se běžte podívat. Mimo jiné i proto, že z úst Ivy Janžurové, která má roli Pavlovy babičky, uslyšíte slova, která byste v jejím podání nikdy nečekali.

V kině se objeví i další filmy uvedené poprvé na 56. ročníku KVIFF.

Velmi diskutovaný Banger (22. září) režiséra Adama Sedláka je příběh drogového dealera Alexe, který se chce stát rapperskou hvězdou. Film, celý natočený na iPhone, je zběsilou adrenalinovou jízdou noční Prahou, plnou rapu a drog. V hlavní roli se představí Adam Mišík. Slovo (15. září) Beaty Parkanové je, slovy distributora, portrétem obyčejných „malých“ lidí, kteří si pod tlakem „velkých“ dějin (období 1968–1969) dokáží zachovat rovnou páteř a nezpronevěří se sami sobě. B. Parkanová dostala v rámci festivalu cenu za režii, Martin Finger získal ocenění za nejlepší mužský herecký výkon.

Premiéru si odbyl krátkometrážní film Igora Chmely Barcarole. Tento snímek jsem viděla pár dní před premiérou. Na platformě DONIO bylo možné realizaci filmu finančně podpořit a možnost shlédnout ho jako jeden z prvních diváků byla jednou z odměn pro donátory. Film vypráví o setkání mladé ošetřovatelky (úchvatná Denisa Barešová) se smrtí v domově důchodců. Film se na podzim stane součástí repertoáru Divadla Verze. Jak znám jejich představení jsem si jistá, že by byla škoda nechat si jej ujít.

„Umřeme všichni, teď už jenom záleží na tom, s jakou muzikou!“ říká jedna z hrdinek filmu Naděje až do konce.

Dalším snímkem „z podobného soudku“ je časosběrný dokument Naděje až do konce režisérky Veroniky Stehlíkové. Snímek mapuje životy čtyř pacientů trpících amyotrofickou laterální sklerózou (ALS) a otevřeně ukazuje, co s nemocí zažívají nejen pacienti, ale i jejich okolí, a jak je péče fyzicky i psychicky náročná. I na tento film jsme měli možnost přispět, tentokrát na platformě HitHit, a opět je součástí poděkování pro dárce účast na slavnostním promítání  začátkem září. Bude to jistě velmi silný film a rozhodně o něm, i o ALSA z.s., která sdružuje pacienty a profesionály se zájmem o ALS, napíši v říjnovém čísle.

❞ Snímek mapuje životy ctyr pacientu trpících amyotrofickou laterální sklerózou (ALS) a otevrene ukazuje, co s nemocí zažívají nejen pacienti, ale i jejich okolí...

Adéla Komrzý, o jejímž filmu Jednotka intenzivního života jsem psala vloni, spolu s Tomášem Bojarem, natočila dokument Zkouška umění o přijímacích zkouškách na Akademii výtvarného umění. Film získal Velkou cenu soutěže Proxima a taktéž novinářskou cenu FIPRESCI. Do kin půjde začátkem října.

Ve Varech proběhlo setkání a povídání s tvůrci filmu Spolu (29. září) režisérů Davida Laňky a Martina Müllera. Bude vyprávět o tom, jaké to je, starat se o autistu (herec, komik Štěpán Kozub). Jeho matku hraje Veronika Žilková a sestru Kamila Janovičová. O svém novém filmu, který má podtitul „duševní roadmovie s nadhledem a humorem“, mluvila i režisérka a autorka scénáře Alice Nellis. Buko (29. září) je o tom, že život je krásný. Jednu z hlavních rolí ztvárňuje Martha Issová. Hraje dívku ze sousedství, která žije s Aspergerovým syndromem (patří mezi poruchy autistického spektra). Podobnost čistě náhodná, ale o to zajímavější, může být srovnání obou filmů.

Titul, na který se velmi těším, bude v kinech od 25. srpna, ale slavnostní premiéru si odbude na Letní filmové škole v Uherském Hradišti už 3. srpna. Arvéd vypráví životní příběh Jiřího Arvéda Smíchovského (1898 – 1951), mimořádně vzdělaného člověka, hermetisty, okultisty a vyznavače černé magie s geniální pamětí, který byl pro dosažení svého cíle ochoten zajít až k hranicím samotného pekla. Michal Kern, kterému byla svěřena hlavní role Arvéda, ho nazývá novodobým Faustem. V průběhu natáčení své roli zcela propadl a doteď postavu úplně neopustil. „Točili jsme v době pandemie, divadla byla zavřená, mohl jsem se věnovat jen téhle roli. Celé natáčení byl pro mne jeden z nejkrásnějších zážitků v mém životě.“

Z nových českých filmů mohu zmínit i ty, které asi úplně neurazí, ale možná bude stačit vyčkat na jejich uvedení v televizi. Na druhou stranu je to vždycky jen na nás, pro který se rozhodneme: Střídavka, Hádkovi, Řekni to psem, Přání k narozeninám… Poprázdninovým trhákem má být film Petra Jákla Jan Žižka (8. září). Vycházím-li z traileru, který jsem již několikrát v kině viděla, jsem trochu v rozpacích. Opravdu takhle husité bojovali? Třeba to bude dobrý „akčňák“. Svoje diváky si určitě najde, jiní se půjdou podívat ze zvědavosti, takže o návštěvnost se moc nebojím. Radost mám z toho, že nám v záplavě cizích zvučných jmen zůstal náš český a nefalšovaný Karel Roden.

Nejsou to samozřejmě všechny české snímky, které budeme moci v kině vidět, ale ty další si určitě sami najdete. Pořád se něco děje. Pokud vás teď nezaujaly filmy, určitě si vyberete z nabídek divadelních představení, koncertů nebo výstav. Třeba mi i něco doporučíte. Budu ráda a už teď díky za to!

Zobrazení: 566