Kdo třídí, ten šetří

Rubrika: Naše téma Zveřejněno: úterý 1. březen 2022 Autor Radka Rüsterová Vytisknout E-mail

Také se to na vás valí ze všech stran? Co bychom měli a neměli dělat. Co je pro nás, pro město, pro stát, pro Zemi dobré a co škodí. Něco, co jsme dlouhou dobu za správné považovali, najednou správné není. Jednu jistotu ale máme. Co bylo, je a bude problémem společnosti, a tím pádem bychom se nad tím měli určitě zamyslet, to jsou dozajista odpadky. Pravda, v pravěku to asi tak strašné nebylo, nicméně už ve starověku začali naši předci hledat odpověď na otázku: „Kam s ním?“ Velkou vinu na vzrůstajícím množství odpadu nesl rozvoj průmyslu, stejně jako  rozvoj měst. Rozebrat historii způsobu nakládání s odpadky, to by bylo na hodně dlouhé povídání. Skočme tedy rovnou do současnosti.

Když se zamyslím nad tím, kolik odpadu vyprodukuji já sama, nestačím se divit. Proto jsem moc ráda, že už (nebo až?) v roce 1996 schválilo Zastupitelstvo hlavního města Prahy „Projekt hospodaření s odpady“. Jde o celoplošný komplexní systém třídění komunálního odpadu. Počátkem letošního roku došlo v Praze k navýšení poplatků „za popelnice“. Mnozí zahartusili, že si zase musí za svoz odpadků něco připlatit, ale ono to tak být nemusí. Stačí o něco víc třídit a ještě můžeme ušetřit.

Už ani nevím, kdy jsme my doma s tříděním začali, ale teď mi už přijde nenormální vyhodit kelímek od jogurtu či jiný plast, lahev od vína nebo papírovou krabici (samozřejmě rozloženou nebo sešlápnutou) jinam než do patřičného kontejneru. Každé ráno, cestou na tramvaj, vezmu tašku s odpadem a je to. Když vidím naházené velké plastové lahve od piva či nealko nápojů (které navíc nejsou ani zmačkané a tím pádem zabírají nesmyslně mnoho místa) v popelnicích u našeho domu, nejraději bych je vytáhla a vyhodila je tam, kam patří. Jenže, nezačali by si potom kolemjdoucí říkat: „Hele, to je zas ta bláznivá ženská, která se hrabe v odpadcích?“

Cirkulární Praha 2030

Už jste slyšeli výraz Cirkulární Praha 2030? Zastupitelstvo hl. m. Prahy tuto strategii, kterou připravil Pražský inovační institut, jednomyslně schválilo 28. ledna 2022. Měla by vést k výraznému snížení spotřeby primárních surovin, produkce odpadů a snížení emisí skleníkových plynů v Praze. Mezi úplně nová témata cirkulární ekonomiky patří potravinová politika a předcházení vzniku potravinového odpadu města.

Od roku 2007 zajišťuje hl. m. Praha organizovaný sběr bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů (VOK). Jenže, kdo by se táhl s plnou nůší trávy až k VOKu, že ano. Protože rostlinný odpad tvoří až 20 % obsahu běžných popelnic, kde zbytečně zabírá místo směsnému odpadu a tím pádem je potřeba popelnice častěji vyvážet, iniciovalo hl. m. Praha projekt sběru bioodpadu z bytových domů. Pilotní projekt byl spuštěn v dubnu 2017 na části území městské části Praha 13 a 15. Jeho cílem bylo ověření možností vytřídění biologicky rozložitelné složky (tzv. bioodpadu), zejména kuchyňského, který je nyní stále ještě převážně odkládán do nádob na směsný odpad. Jedná se o kuchyňský rostlinný bioodpad, ale také o zbytky rostlin, hlínu, trávu, rozřezané větvičky, umaštěné papíry, prostě cokoliv, co je rostlinného původu a po vhození do kompostu se dokáže rozložit.

„Pokud se domácnosti rozhodnou vedle dosavadního třídění papíru, plastů nebo skla třídit i tento bioodpad, který město bude svážet bezplatně, mohou si snížit objem černých popelnic a tím i výši poplatku za komunální odpad,“ říká Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy.

Jedna je červená, druhá je bílá – to je ale jiná písnička. My to známe takto: žlutá je na plast, modrá na papír, zelená na sklo. Ta s oranžovou nálepkou je na nápojové kartony, zatímco nálepka šedá značí kovové obaly. Kde se vzala, tu se vzala, před pár lety se objevila hnědá. Hnědá je dobrá. Právě ona je určena na bioodpad. Poskytnutí BIOpopelnice a zajištění pravidelného vývozu je od počátku roku 2022 bezplatné. Nádobu se zámkem a dvěma klíči k němu dodá vlastníkovi objektu bezplatně svozová společnost.

Čistý separovaný bioodpad z hnědých popelnic se sváží do kompostáren a po jeho zpracování na kompost dál slouží jako hnojivo. Nejen tedy, že se díky třídění sníží objem odpadu v běžné popelnici, ale hnojivo z něj vzešlé může být ku prospěchu třeba v městských parcích, sadech, či zahradách, jejichž zeleň čistí ovzduší. Na začátku července 2017 zahájila provoz kompostárna, kterou hlavní město Praha jako vůbec první kompostárnu na svém území vybudovalo na volném pozemku na okraji městské části Praha-Slivenec. Ekologicky je zde zpracováván odpad rostlinného původu z domácností a zahrad, zbytky z údržby zelených ploch, jako je suché listí, tráva, větve, dřevo, piliny a odřezky či zbytky po zpracování ovoce a zeleniny. Pražský bioodpad putuje i do dvou mimopražských kompostáren v Modleticích a Úholičkách a v Praze ještě do Ctěnic.

V průmyslových kompostárnách se bioodpad již ručně nedotřiďuje. Až budete mít svou „hnědou“, pamatujte, že do ní patří tráva, listí, plevel, košťály, zbytky ovoce, zeleniny, rostlin, čajové sáčky, kávová sedlina, zemina z květináčů, drny se zeminou, větvičky, štěpka z větví, piliny, hobliny, kůra, a nakonec i (pravá, levá) seno, sláma. Stane se, že v popelnici skončí i sáčky. Je třeba dávat pozor na plastové, ty sem rozhodně nepatří, pro kompostování jsou nepoužitelné. I o tomto problému hovoří  Petr Hlubuček:

„Při domácím kompostování je použití těchto sáčků zcela v pořádku, ovšem při nádobovém sběru a průmyslovém zpracování představují sáčky velký problém. Bioodpad, který na první pohled obsahuje sáčky a další nevhodné složky, není kompostárnou přijat ke zpracování, protože se zpracovatelé snaží o co nejvyšší možnou kvalitu kompostu. Chtěl bych proto všechny Pražany požádat, aby nám pomohli s udržením kvality kompostu tím, že budou do hnědých popelnic odkládat pouze čistý bioodpad bez sáčků.“

Výsledný kompost, který v kompostárně vzniká, je posléze testován a certifikován. Tím je zaručena jeho kvalita a bezpečné použití pro pěstování. Je tomu tak i v zmíněné městské kompostárně ve Slivenci.

Po úspěchu s bioodpadem se město zaměřuje i na gastroodpad. Proto jsem se Petra Hlubučka zeptala:

V roce 2019 byl spuštěn pilotní projekt na svoz gastroodpadu. Jaký je vývoj v této oblasti třídění a zpracování odpadů?

„Pilotní projekt skončil na konci roku 2021, město z něho získané poznatky využije pro nastavení optimálních podmínek sběru biologicky rozložitelného odpadu. Počítáme se svozem gastroodpadu ze školních jídelen, restaurací a hotelů a s jeho následným využitím. Gastroodpad se odváží do bioplynové stanice v Příběšicích, kde se z něho dělá plyn a digestát, jenž se používá na hnojení polí.“

Pan náměstek již problematiku odpadů zmínil v únorovém čísle našeho časopisu: „V uplynulém roce se nám na magistrátu podařilo prosadit celou řadu projektů, které povedou ke zkvalitnění života Pražanů. Zaměřujeme se také na to, jak efektivně hospodařit s odpadem. Co je pro jiného odpad, je pro druhého poklad. Principy oběhového hospodářství zavádíme v oblasti stavebnictví, nakládání s vodou, potravinami a v zemědělství.  Připravujeme např. bioplynovou stanici a úpravnu škváry, která zpracuje až 60 000 tun odpadu, který by jinak skončil na skládce, a takto dostane nové využití ve stavebnictví.

❞ Co je pro jiného odpad, je pro druhého poklad. Principy oběhového hospodářství zavádíme v oblasti stavebnictví, nakládání s vodou...

Třídění (nejen) bioodpadu a zvyšování počtu sběrných nádob na bioodpad je důležitou součástí naší strategie postupného přechodu na cirkulární ekonomiku v hlavním městě. Chtěl bych proto všechny vlastníky nemovitostí vyzvat, aby si svoji hnědou popelnici objednali. Jde to snadno na stránkách bioodpad.praha.eu. Mohou si vybrat velikost nádoby, i jak často bude vyvážena. Zejména v jarních a podzimních měsících, kdy je produkce bioodpadu vlivem zahradničení výrazně vyšší, má rozhodně smysl si biopopelnici objednat.“

Odvoz odpadu v Praze zajišťují Pražské služby, a.s., IPODEC – Čisté město, a.s.; Komwag, podnik čistoty a údržby města, a.s.; AVE CZ odpadové hospodářství, s.r.o. Akciová společnost Pražské služby je koordinátorem veškerého nakládání s komunálním odpadem na území hlavního města. Sběr tříděného odpadu na území hlavního města Prahy je řešen ve spolupráci se společností EKO-KOM, a.s.

Pražské svozové firmy v roce 2021 svezly 260 547 tun směsného odpadu. V nádobách na tříděný odpad skončilo přes 68 124 tun separovaného odpadu. To je nejvíc za posledních pět let. Nárůst je dán zejména zvyšující se popularitou právě svozu bioodpadu. Toho Pražané odevzdali úžasných 6 435 tun, to je o 1500 tun více než v roce předchozím. „Nových žádostí o hnědé popelnice je od ledna 2022 evidováno přes 5200,“ říká Radim Mana, tiskový mluvčí Pražských služeb.

Papír a lepenka – sklo směsné a čiré – nápojové kartony – plasty směsné – objemný odpad – směsný odpad – nebezpečný odpad – kovy železné a neželezné – stavební suť – elektrotechnický odpad – odpad z údržby zeleně – dřevěný odpad – pneumatiky – biologicky rozložitelný odpad.

Zásady 4R

Samotná recyklace je až posledním ze 4R ekologických zásad. Ty jsou: reuse (nevyhazuj hned, ale používej opakovaně), repair (zkus to nejprve opravit), reduce (redukuj a tím snižuj množství odpadu) a recycle (recykluj). Na snížení objemu odpadu se zaměřují i mnohé další organizace. Roste třeba počet firem, které sbírají a využívají použité lepenkové krabice jako obalový materiál například pro eshopy. Je to výrazně levnější a udržitelnější způsob než energeticky náročná recyklace. Takových společností už je na šest desítek a zájemci si je mohou prohlédnout v aplikaci „Kam s ním“. Tato aplikace, která byla spuštěna na začátku roku 2020, je neziskový projekt spolku „Ukliďme Česko“ a poradí nám, kde lze swapovat, jak správně naložit s nechtěnými věcmi nebo kde lze legálně a většinou také bezplatně odevzdat jak běžný odpad z domácnosti, tak například prošlé léky, pneumatiky, vysloužilé elektro, baterie, světelné zdroje, velkoobjemový odpad, nebo třeba i odpady nebezpečné.

V současné době se už hojně rozšířily re-use služby, tedy služby, které nabízejí opětovné využití věcí a výrobků, jejich oprav a následného sdílení. Jsou to kupříkladu opravárny, swapy, re-use pointy či komunitní akce typu „železné neděle“ (pro mladší ročníky, kterým už tento pojem nic neříká – jedná se o pravidelný svoz kovových a nepotřebných odpadů).

V Praze funguje také portál „Nevyhazuj to“, na kterém můžeme nabídnout věci, které již nepotřebujeme, ale někomu jinému mohou ještě posloužit. Tady můžeme najít skutečné poklady. Hlavní město Praha jej, ve spolupráci s portálem nevyhazujto.cz, spustilo začátkem září 2017. I tak lze předcházet vzniku velkého množství odpadu.

Jak přimět Pražany, aby třídili, a hlavně, aby třídili tak, jak se třídit má? Odpovídá opět Petr Hlubuček:

„Připravujeme informační kampaň, jak správně třídit, zejména zaměřenou na bioodpad, která půjde do všech pražských domácností. Pražany budeme také informovat na webových stránkách, sociálních sítí města a Pražských služeb. Do budoucna chceme udělat třídění co nejjednodušší, proto třeba plánujeme novou moderní multikomoditní třídící linku, která dokáže roztřídit papír, nápojové kartony a plasty pocházející z jedné sběrné nádoby. Na ulicích tak může být v budoucnu až o dva kontejnery méně.

Zkusme se tedy všichni zamyslet nad tím, co vyhazujeme. Třídit má opravdu smysl. Stejně, jako dát opotřebeným věcem druhou šanci. Není to hra na „BIO EKO“ občany, je to, nebo spíše mělo by to být, naprostou přirozeností každého z nás.

foto: pixabay.com / Pražské služby a.s. / www.praha.eu / Lesy hl. m. Prahy

Zobrazení: 558