Trochu drahá houska

Rubrika: Naše téma Zveřejněno: neděle 1. listopad 2020 Autor Vojtěch Gabriel Vytisknout E-mail

Donedávna vyhlášení nouzového stavu či stavu krizového bylo spíše doménou živelných pohrom, u kterých se dalo poměrně dobře odhadnout, kdy skončí a jaké budou mít následky. V současné době se dostáváme do stavu, kdy predikce dalšího budoucího vývoje je naprosto nejistá a dávat odhad jen na měsíc dopředu je téměř podobné sázení čísel v ruletě. Možná si můžeme alespoň vsadit na barvu, ale i u té máme jistotu jen padesát na padesát. A tomuto stavu věcí se musí přizpůsobit celá řada oblastí lidského života – trestní právo nevyjímaje.

Mnoho lidí si při představě krizového stavu může vybavit válečný stav, kdy není čas rozhodovat o právu v časových intervalech a v mezích trestů běžných v čase mimo krizi.

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) v březnu 2020 upozornilo, že vyhlášení nouzového stavu má výrazné dopady v trestněprávní rovině, kdy lze u některých trestných činů použít přísnější trestní sazby. Týká se to několika trestných činů: krádeže, zpronevěry, šíření nakažlivé lidské nemoci, ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty, podvodu, lichvy a šíření poplašné zprávy. Posuzovány tedy mohou být v přísnějším odstavci. Pokud vezmeme právě krádež, tak za normálního stavu hrozí odnětí svobody až na dva roky (podle odstavce 1 trestného činu krádeže – § 205, Trestního zákona č. 40/2009 Sb.), ale ve stavu nouzovém se trestní sazba posouvá do úplně jiné roviny – na dva roky až osm let.

Možná jste zaznamenali v novinách, že soudy si vzaly upozornění NSZ k srdci a v některých banálních případech rozhodly tvrdě. Samozřejmě se tyto mediálně vděčné kauzy dosti rozvádí.

Muže, který v Brně v době nouzového stavu ukradl v obchodním domě pět kusů pečiva, dnes krajský soud poslal za krádež na 1,5 roku do vězení. Muž původně dostal od brněnského městského soudu trest dva roky vězení, krajský soud mu ho po odvolání snížil. Rozsudek je pravomocný. (Česká justice, článek ze 7. 7. 2020, ČTK)

Samozřejmě se musíme podívat na případ trochu více zblízka – obžalovaný měl ukrást pečivo v hodnotě cca 60 Kč. To vložil do tašky a snažil se projít bez placení, poté jej zadržela ostraha. Muž žije na ulici, byl v minulosti pro podobnou trestnou činnost již třikrát souzený a čin spáchal v podmínce. Neodcizil však žádnou dezinfekci, ochranné pomůcky či roušky, které by přímo souvisely s podstatou věci nouzového stavu. Navíc muž trpěl schizofrenií. Proto odvolací soud stanovil trest pod dolní sazbou. 

Podívejme se zblízka na samotný trestný čin krádeže, jak jej definuje Trestní zákoník: § 205 krádež

1) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a

  a) způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou (škoda vyšší než 10 tis. Kč),

  b) čin spáchá vloupáním (dle trestního zákoníku se rozumí vniknutí do uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky),

  c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,

  d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo

  e) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob,

bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

2) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. V tomto případě nám zákon posuzuje možnost recidivy a ani neudává výši způsobené škody, protože ta zde nehraje žádnou roli. Stačí odcizit láhev alkoholu za dvě stě korun a trestný čin je na světě.

3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu (tedy škody převyšující 100 000 Kč).

4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

  a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,

  b) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo

  c) způsobí-li takovým činem značnou škodu (škoda nad 1 mil. Kč).

5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,

  a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu (škoda nad 10 mil. Kč), nebo

  b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312).

 

Příprava trestného činu je trestná. To je celá citace tohoto trestného činu. Nás bude zajímat především 4. odstavec písmeno b).

Další případ podobného ražení proběhl nedávno u plzeňského soudu, kdy senát projednával odvolání proti rozsudku, jímž byl zloděj alkoholu odsouzen za krádež, kterou nejprve prováděl v otevírací době a později i samotným vloupáním do objektu supermarketu. Soud prvního stupně jej poslal na dva roky do vězení. Právě soud prvního stupně výrazně v trestu zohlednil dobu spáchání trestného činu v podobě nouzového stavu způsobeného koronavirovou pandemií. Apelační senát však tuto právní kvalifikaci označil za neopodstatněnou a potrestal obžalovaného jen podmíněným trestem. A jak vysvětlil a obhájil své rozhodnutí krajský soud?

Aby mohl být nouzový stav kvůli nemoci covid-19 posuzován jako událost vážně ohrožující život a zdraví lidí, muselo by jít o stav, kdy již došlo k závažnému následku, jako například když se stane živelní pohroma nebo když se země ocitne ve válečném stavu,“ konstatoval krajský soud. „Ale to, že obžalovaný páchal krádeže v potravinových řetězcích za situace, kdy obchody a ostraha fungovaly normálně, nijak nezvyšovalo škodlivost jeho jednání. Nelze to srovnávat například s rabováním při povodních,“ dodal krajský soud a podotkl, že jiná situace by nastala, pokud by obžalovaný kradl zdravotní materiál nebo jiné věci úzce související se šířením nákazy. „Tam je přísnější právní kvalifikace samozřejmě na místě,“ vysvětlil krajský soud.

Samozřejmě toto rozhodnutí v žádném případě nelze považovat za jakýsi precedent, podle kterého by se řídily další majetkové trestné činy spáchané v době nouzového stavu. Podobných rozhodnutí bylo více, ale většina jich unikla pozornosti. Pro média je totiž velmi vděčné, když dojde k trestnému činu krádeže, za který hrozí díky nouzovému stavu, díky recidivě a díky tomu, že ve většině případů krádeže nezávisí na výši způsobené škody, trestní sazba blížící se mnohem závažnějším trestným činům (například u trestného činu vraždy podle § 140 hrozí dolní hranice deseti let odnětí svobody).

Jako jistě zajímavá argumentace proti pachatelům byl u některých soudů používán fakt, že například v již jednou zmíněných supermarketech musí všichni lidé nosit dle nařízení vlády roušky a tak dochází k větší anonymitě pachatelů např. vzhledem ke kamerovým systémům obchodů. Dalším argumentem proti zlodějům může být fakt, že díky vyšší nemocnosti a sníženému počtu zaměstnanců např. ostrahy, je obchod zranitelnější vůči pachatelům trestné činnosti a zloděj toho může využít ve svůj prospěch! Takže argumenty pro zneužití nouzového stavu jsou na stole.

Ze všech případů je jasné, že nakonec velmi záleží na senátu daného soudu, jak celou situaci zhodnotí a na jakou stranu se přikloní. Ve většině případů však došlo k rozhodnutím, která se přikláněla k přísnějším trestům. Osobně se domnívám, že je tak správně. Nouzový stav je zatížením pro celou společnost a stát a trestné činy by měly být podle toho hodnoceny. Na druhou stranu bych se osobně přikláněl k možnosti využívání alternativních trestů – hlavně obecně prospěšných prací. Možná by půlroční pobyt v domově pro seniory, kde v současnosti potřebují každou volnou ruku, byl pro pachatele daleko výchovnější a užitečnější než dvouletý pobyt za mřížemi.

Díky viru na polovině

Z tiskové zprávy Nejvyššího státního zastupitelství vyplývají poměrně zajímavá data o trestné činnosti za období prvního jarního nouzového stavu na našem území. Za dobu od 12. března do 17. května 2020 bylo spácháno celkem 8 354 trestných činů krádeže, které byly nakonec kvalifikované v přísnější trestní sazbě s ohledem na vyhlášený nouzový stav. Výrazně nižší jsou údaje v případě ostatních majetkových trestných činů, a to podvodu a zpronevěry. Z orientačního porovnání nám vychází, že pandemie koronaviru zapříčinila pokles o více než polovinu trestních stíhání pro uvedené majetkové činy. S trochou nadsázky se dá napsat, že pandemie nesvědčí ani zlodějům. Alespoň něco pozitivního na viru covid-19.


foto: www.pixabay.com
zdroje : www.pravniprostor.cz, www.ceska-justice.cz, www.novinky.cz

Zobrazení: 865