VZLÉTni i ty!
Někdy si připadám jak Alenka v říši divů. Nemyslím si, že jsem netečná k okolí, ale i tak občas s velkým zpožděním objevím něco, o čem ostatní už dávno vědí, a já nestačím žasnout. Někdy chodím z práce pěšky, a šla jsem tak i vloni v květnu. Mohla by to být vlastně taková malá cesta kolem světa – ulicí Chorvatskou, přes Ruskou, podél Finské a Estonské, kousek po Kodaňské, okolo Madridské a už jsem na nároží Norské a Holandské. Na chvíli se zastavím, koukám před sebe a říkám si, to je zajímavý dům, tady by mohlo být nějaké kulturní centrum a vlastně vůbec netuším, že se na tom pracuje. Zase. Tato 100 let stará budova byla totiž kultuře po léta zasvěcena.
Nezbytná fakta aneb okénko do historie
Na pozemku, který věnovala v roce 1902 vršovická obec místnímu Sokolu, byla o 18 let později postavena sokolovna, která byla záhy upravena na kino (o stavbě sokolovny se uvažovalo již před 1. světovou válkou, ta však snahy vršovických sokolů pozastavila). Tehdy se začala psát historie Bia Vzlet. Nepromítaly se zde jen filmy, ale pořádaly se schůze, různé kulturní akce a nacházely se tady také šatny a skladiště cvičebního nářadí místních sokolů. Následoval rok 1948 a vyvlastnění objektu, nicméně kino fungovalo dál, a to až do poloviny 70. let 20. století. Po roce 1989 se stala budova majetkem hlavního města Prahy, které ji v roce 2002 svěřilo do péče městské části Praha 10. Ve velmi zdevastovaném stavu ji před demolicí zachránila rozsáhlá rekonstrukce v letech 2007 – 2009, kterou prováděla společnost architekta a scénografa M. Klanga, který zde podepsal nájemní smlouvu za nájemné 1 Kč ročně po dobu 15 let. Smlouva byla ale na konci roku 2012 vypovězena, neb nájemci došly peníze. Kolaudace plánovaná na listopad 2008 neproběhla, Praha 10 se s touto firmou vyrovnala, dokonce padla i pokuta za pochybení ve smlouvě. Přes to všechno byl VZLET v září 2009 otevřen, pořádaly se tu výstavy, přednášky, VIP večírky a firemní akce. V dubnu 2010 zde odehrálo dvě představení divadlo Studio DVA, které předpokládalo, že ve VZLETu získá další pravidelnou scénu. Poté se ale na delší čas nikomu vzlétnout nepodařilo.
Létat je krásné
MČ Praha 10 tedy měla ve své správě jedinečnou art deco budovu, která nebyla využívána a tak vypsala v roce 2019 soutěžní výzvu na její pronájem. Přála si, aby budova plnila společenskou funkci pro Prahu 10. V tuto chvíli přichází na scénu divadelní soubor VOSTO5, barokní orchestr Collegium 1704 a kino Pilotů (v té době již nedílná součást vršovického komunitního života). Všechny zmíněné zastřešila společnost Ústředna, s.r.o., která byla následně městskou částí vybrána jako nájemce a provozovatel VZLETu, kulturního centra jen malý kousek od Vršovického zámečku, či Heroldových sadů. Ačkoliv bylo znovuotevření naplánováno na začátek roku 2020, došlo k němu až 1. září 2021. Rekonstrukci financovala MČ Praha 10. Peněz ale není nikdy dost. Proto se na DONIO. CZ rozjela crowdfundigová sbírka, díky níž se podařilo vybrat přes milión dvě stě tisíc korun. To stačilo na dovybavení technikou a vyladění interiéru. A tak se tady po celý rok 2021 děly věci…
V lednu měly hlavní slovo ještě vrtačky a kladívka, ale již koncem února byla otevřena výstava „Recept“ od Krištofa Kintery na venkovní stěně Vzletu a tak, alespoň symbolicky, zahájil provoz nový galerijní prostor. Od března jsme si už mohli chodit pro kávu a koláč do nově otevřeného Kafe Vzlet a koncem května konečně přišli do sálu i diváci a divačky – soubor Vosto5 zde totiž mohl odehrát své první divadelní představení. V srpnu bylo v podkroví budovy otevřeno Brejlando, první VR biograf v Česku (divadlo může fungovat i u vás doma pomocí brýlí na virtuální realitu).
❞ V listopadu se slavilo. Bylo co a bylo to velké! 100 let Vzletu. Ve spolupráci s vršovickým Sokolem prošel Vršovicemi velký průvod v čele s dechovkou...
V listopadu se slavilo. Bylo co a bylo to velké! 100 let Vzletu. Ve spolupráci s vršovickým Sokolem prošel Vršovicemi velký průvod v čele s dechovkou, nechyběla samozřejmě ani starostka Prahy 10 Renata Chmelová, zástupci legionářů, mažoretky a veřejnost. Program byl připraven na celý slavnostní den. V jeho závěru odehrála Vosto5 obnovenou premiéru legendárního představení Dechovka.
Kdo a co všechno může VZLÉTnout?
Multifunkční prostor nabízí mnohé a to nejen kulturní akce. Divadelní představení jsou na běžném pořádku, pořádají se zde také besedy, autorská čtení, talkshow, koncerty i veřejné zkoušky orchestru, swapy, maraton psaní dopisů Amnesty International, pořady pro děti, osvědčilo se i Rádio VZLET – první kroužek pro děti, který zde otevřeli. Mladí rozhlasáci se v něm učí pracovat se zvukem, připravit a moderovat rozhovor či rozhlasovou hru. Nahrávají, stříhají, míchají a skládají hudbu a znělky v počítačových softwarech. Vše, co se děti naučily, předvedly 19. ledna nejen svým rodičům, ale ve stejný den také poprvé živě vysílaly z Rohovky, kde je i stálý výstavní prostor. Prostor kavárny byl využit jako sběrné místo dobročinné sbírky „Daruj Naději naději“, která tady určitě nebyla naposled. Koncem února se chystá tradiční masopustní rej. A spousta dalších plánů se (jak všichni doufáme) podaří realizovat. Zaujaly mne zejména taneční kurzy pro seniory, na kterých budou místní spolupracovat s divadelní skupinou 8lidí i s sousedním domovem seniorů ve Vršovickém zámečku. Přihlásit se budou moci také senioři z okolí. Rodina – děti či vnoučata – se na svou babičku nebo dědu přijdou podívat třeba na prodlouženou.
Na fasádě domu se opět po půl roce změní výstava. Vernisáž je naplánována na 24. února, nese název „Kde je Eden“ a její autorkou je A. Kotzmannová. Další fotografie budou k vidění ve velkém foyer. V rámci vernisáže proběhne i výtvarná dílna pro děti. Do dalších aktivit se mají zapojit i studenti uměleckých škol – DAMU, UMPRUM, AVU, naplánována je spolupráce s činohrou Národního divadla a mnoho dalšího. Kdyby měl den alespoň dvakrát tolik hodin, určitě by naverbovali zájemce z okolí a založili ochotnické divadlo. (V skrytu duše doufám, že se to stane) Určitě by to místní komunitu zase o něco víc stmelilo.
Někdy přijde po VZLETu pád
Není vždy všechno jen růžové. I o tom se tady přesvědčili. Poklidná ulička, kde se po léta nic nedělo, najednou ožila. Nejen stavebními pracemi, ale lidmi a tím pádem trochu i hlukem. Lidé začali chodit na představení, nebo jen tak posedět na kafe, pivo, poklábosit s kamarádkou u vína, maminky se tady na předzahrádce setkávaly i s dětmi, které dováděly. A sousedům z okolních domů se to nelíbilo. Jak mi povědla Sára Pospíšilová, PRistka VZLETu, zpočátku bylo stížností dost a ke každé přistupovali s citem a každou osobně řešili, až si nakonec sousedé na novou aktivitu v okolí zvykli, a teď už žijí v symbióze. Vzleťáci striktně končí ve 22 hodin, aby nebyl problém s rušením nočního klidu, a také dbají na čistotu v okolí budovy. Již na jaře se připojili k iniciativě „Ukliďme Česko“ a mají v plánu pokračovat a přibrat k sobě co nejvíce podobně smýšlejících sousedů.
Lidé se mění, dechovka zůstává
Každý si ve VZLETu určitě vybere, co je mu blízké, protože nabídka je veliká. Na něco bych ale upozornit měla, že ano. Přímý přenos ze schůze SVJ s názvem „Společenstvo vlastníků“ mnozí z nás viděli už ve filmu (Vlastníci, 2019), ačkoli divadelní ztvárnění mu předcházelo – ještě před rokem se na něj chodilo do společenského sálu Masarykova nádraží. Mezi námi, tato lokace byla výborně vybrána! Jinde než v divadle, jste ale neměli možnost zhlédnout představení „DECHOVKA“. Já jsem tento kus poprvé viděla před lety (premiéra byla v říjnu 2013) v parádním prostoru Baráčnické rychty, byla jsem jím okouzlená a toužila jsem dostat tady aspoň pidiroli (není malých rolí!). Po uzavření rychty hledal soubor náhradníprostor, kde by bylo možné toto specifické představení uvádět a po krátkém usídlení v řepské sokolovně v letech 2017 – 2018 našla Dechovka konečně nový „VZLETný“ domov. Námět představení, které je charakterizováno jako dokumentární divadlo, vychází ze skutečné události, k níž došlo v obci Dobrodín na Jihlavsku po druhé světové válce. Projekt vznikl za podpory Ministerstva kultury ČR, hlavního města Prahy a Státního fondu kultury ČR. Má za sebou více než 100 repríz a získalo nejedno ocenění. Je do něho zapojeno téměř 30 aktérů. Najdete-li jej v programu – obvykle bývá uváděno 3 dny po sobě – tak neváhejte a běžte se podívat. Únorový hattrick už nestihnete, ale v dubnu, nebude-li vyprodáno, to zvládnete zcela určitě.
Na fotografiích můžeme vidět, že v jednom představení skupiny VOSTO5 účinkuje hlídka MP. Možná to může některé diváky zmást, protože oba produkční, kteří naše strážníky představují, jsou dost přesvědčiví, ale situaci během představení zvládnou na jedničku. Hanbu nám rozhodně neudělají! (SENTIMETAL — Noc, kdy na Kavčím plácku umřel Michael Jackson a Orestés se na to jenom díval)
Ústředna a VZLET to je VOSTO5 i Pražský barokní orchestr a vokální ansámbl Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, který tady má zázemí nejen pro zkoušení, ale i pro koncerty komorní řady. Natočili tady několik video-koncertů své online koncertní řady UNIVERSO 1704. V Sezóně 2022 nabídnou skladby raného italského baroka, bravurní skladby pro zobcovou flétnu či hudbu, jež zněla na dvoře Ludvíka XIV. Den před koncertem, vždy od 14.00, je možné navštívit „Zkoušku na vlastní uši“, kde mohou být diváci svědky závěrečné fáze zkoušení a příprav.
Třetí dílek Ústředny, to je Kino Pilotů - sídlí nedaleko v Donské ulici a jeho historie sahá do 30. let minulého století. Ve VZLETu je v jiné poloze než u sebe doma. Realizuje tady navazující filmový program, jako přednášky nebo společenské akce, na které „doma“ už „piloti“ nemají prostor.
Položila jsem několik otázek starostce MČ Praha 10, paní Renatě Chmelové.
Opětovným otevřením VZLETu získaly Vršovice další a myslím, že i významný kulturní stánek. Jak jej hodnotíte Vy z pohledu starostky, ale i jako Renata, potencionální návštěvnice nejen kulturních akcí zde pořádaných?
Oba pohledy jsou prakticky stejné, proto bych si dovolila odpovědět jako "starostka Renata". Z celého konceptu VZLETu a z toho, jak ho náš nájemce, společnost Ústředna rozvíjí, jsem doslova nadšená. Na stránkách VZLETu se dočtete, že se jedná o kulturní křižovatku, a to myslím přesně sedí. Můžete sem totiž zajít na špičkovou klasickou hudbu (soubor Collegium 1705), divadlo (Vosto5), přednášky a nejrůznější pásma (Kino Pilotů), unikátní virtuální biograf (Brejlando) i velmi kreativně pojaté expozice. Ústředna navíc velmi rychle objevila náš bohatý sousedský život a špičkové umění dokáže skvěle kombinovat s pořádáním akcí primárně lokálního charakteru.
Jaké představení ve VZLETu jste navštívila?
Bylo jich víc a pokaždé jsem byla spokojená. Jako první mě ovšem nenapadne představení, nýbrž výstava "Vršovická biografie" (k vidění je na venkovním plotu VZLETu a byla slavnostně zahájena v den oslav 100. výročí, pozn. autorky). Panelová expozice zachycující vzpomínky našich sousedů mě moc potěšila, pobavila a dojala zároveň. Kurátorka Denisa Václavová texty perfektně zpracovala tak, že výpovědi jsou stručné, zároveň ale velmi úderné a autentické. Jedním z pamětníků byl i můj milý kolega senátor Jiří Růžička. Takže už vím, kde měl cukrárnu Ital, a že na házenkářském hřišti se v zimě bruslilo a hlad se zaháněl chlebem s hořčicí a čajem „za padika.“ Mimochodem, tato výstava krásně propojuje kvalitu a lokální charakter, jak jsem o tom už mluvila.
Moc mne mrzí, že jsem se nemohla účastnit oslav 100. let vzniku VZLETu. Vy jste ale v průvodu byla. Jak jste si akci užila? Dojalo Vás na ní něco?
Utkvělo mi v paměti, jak jsme se pokusili udělat živý obraz účastníků a fotili se přitom. Tím se totiž rozjela má imaginace a já si představovala, jak asi mohlo tohle místo vypadat před 100 lety a jací mohli být skuteční lidé, které jsme si "zahráli". Skutečně dojemná pro mě byla právě výstava "Vršovická biografie". Její vernisáž byla součástí oslav.
„Příchod“ současného VZLETu na svět nebyl jednoduchý. V roce 2019 byl vybrán nový nájemce, ale plánované otevření se o více než rok posunulo. Měla jste s tím Vy, jako starostka, starosti?
Nazvala bych to spíš napjatým očekáváním a zdravou nervozitou. Na provozovatele jsme vypsali otevřené výběrové řízení a samozřejmě netušili, kdo se přihlásí, takže v tomto okamžiku jsem byla zdravě nervózní. Od chvíle, kdy jsme vybrali koncept Ústředny, byla jsem si jistá, že nás čekají opravdu nevšední kulturní zážitky. "Jen" jsme si museli počkat, a držet provozovatelům palce, aby mohli naplno ukázat svůj potenciál.
MČ Praha 10 je partnerem VZLETu. Mohou se Vršovičtí těšit třeba na „Desítkový“ ples? Jaké akce má radnice v plánu zde uskutečnit?
Ples je jednou z možností, o které se bavíme, ještě ale není jasné, zda letos skutečně proběhne. Jak všichni víme, v současné situaci je plánování jakýchkoliv větších událostí poměrně obtížné. Ale jak už jsem říkala, pro mě jsou velmi důležité zejména sousedské a komunitní akce. Před jednou velkou "reprezentativní" událostí vždy upřednostním více menších, opravdu lokálních akcí. Politicky nám to možná nepřinese tolik bodů, pro naše občany jsou, ale myslím, cennější. A právě tímto směrem VZLET pod vedením Ústředny jde, což mě velmi těší.
Kontakt mezi VZLETem a radnicí má na starosti komunitní koordinátor. Jak se mu to daří? Slyšela jsem, že se na této pozici poměrně často střídají lidé a tím pádem začíná každý nově příchozí nanovo.
Je pravda, že pozice komunitního koordinátora je trochu zakletá a opravdu na ní dochází k vyšší fluktuaci, než je na úřadě obvyklé. Na jednu stranu jste úředník, jenž musí komunikovat dovnitř úřadu, na straně druhé partner komunit, které vyžadují zcela odlišný přístup. Momentálně ji ovšem máme obsazenou a já věřím, že kolegyně Tykalová nám vydrží.
Dovolím si trochu odbočit, ne však z Vršovic. Aktuálně se jedná o rekonstrukci kulturního centra EDEN. Jste členkou poroty, která bude vybírat vítězný návrh? Co byste tady nejraději viděla Vy?
Členkou poroty nejsem, jejímu úsudku ale stoprocentně věřím. Je složená z předních expertů, kteří mají nadpoloviční většinu, a kolegů politiků. Přičemž v jednom případě, u místostarosty Valoviče, se zároveň jedná o architekta. Neberte to, prosím, jako vyhýbavou odpověď, ale není to tak, že bych měla jasnou představu, a pak byla buď nadšená, nebo zklamaná z toho, jestli se do ní vítězný návrh "trefil." V mezinárodní soutěži navíc nejde jen o kulturní dům Eden, ale o celou lokalitu, kterou nazýváme "Nový Eden". Výsledek bych tedy neredukovala jen na to, jestli se kulturní dům zbourá, přestaví nebo kolik v něm bude bytů... Mnohem důležitější pro mě je, jak vítězný návrh bude chápat celé území, a jakou funkci v něm KD Eden bude mít. A na to se moc těším.
Anna Jagošová, vzdělavatelka TJ Sokol Praha Vršovice:
Již před několika lety se vršovičtí sokolové, společně s Ing. arch. Klangem snažili uvést kino Vzlet do života. Tehdy se to povedlo pouze krátkodobě. O to více si vážíme toho, že spolek VOSTO5 se do obnovy Vzletu pustil se vším všudy a aktivně komunikuje s naší jednotou. To bylo velmi dobře vidět na průvodu uspořádanému k výročí Vzletu, neboť jsme se do něj pustili společně. Máme v plánu ve spolupráci pokračovat: zachovat tradici sokolského kina a zároveň podpořit všechny projekty spolku.
❞ Nové kulturní centrum Vzlet plně podporuji a jsem za něj velmi ráda. Osobně mám velmi ráda tvorbu divadelního spolku Vosto5, který sklízí pochvaly víceméně za všechny své divadelní hry...
Hana Třeštíková, radní pro oblast kultury, výstavnictví, a cestovního ruchu:
Nové kulturní centrum Vzlet plně podporuji a jsem za něj velmi ráda. Osobně mám velmi ráda tvorbu divadelního spolku Vosto5, který sklízí pochvaly víceméně za všechny své divadelní hry. Já viděla Vlastíky a mohu vřele doporučit.
V této unikátní budově najdeme i jednu raritu. Je jí historické, památkově chráněné promítací plátno. No, spíš stěna, nebo ještě přesněji sádrový monolit. Promítat na něj současné filmy sice nejde, ale bývá využíváno na různé projekce při přednáškách i představeních. V roce 1964 tady spadl při představení kus omítky a zranil několik diváků. Jak řekl Petr Prokop, ředitel VZLETu a člen VOSTO5: „Pasáž s padáním omítky neplánujeme opakovat.“ Já mu věřím a přeji mnoho úspěšných let a spokojených návštěvníků!
foto: Vzlet
Zobrazení: 605