Opravdu si myslím, že na práci městské policie můžeme být v Praze hrdí
Pane náměstku, stejně jako celá republika, tak i Praha již několik měsíců bojuje s onemocněním COVID-19. Vy máte na starost bezpečnost v hlavním městě. Jak se hlavnímu městu daří tuto epidemii zvládat?
Hlavní město Praha uvolnilo veškeré své kapacity na zvládnutí této epidemie. Po letním divokém uvolnění jsme se teď na podzim opět ocitli v podobné situaci jako na jaře. Je to nápor na všechny a lidé začínají být z této situace rozladěni. Rozdíl oproti jaru je ten, že nyní jsme již dobře zásobení dostatečným množstvím ochranných pomůcek. Pravidelně se schází bezpečnostní rada nebo krizový štáb a celou situaci v Praze monitorujeme. Podobně jako občané, bychom i my ve vedení hlavního města od vlády ocenili srozumitelnější a jasnější komunikaci. Je potřeba dodržovat hygienická nařízení, abychom zabránili dalšímu šíření koronaviru. Jedině tak se zase vrátíme k běžnému stylu života.
Jak se změní letošní průběh Vánoc?
Letošní Vánoce budou doprovázeny hygienickými a bezpečnostními opatřeními. Abychom omezili koncentraci lidí a šíření covidu, byli jsme nuceni přistoupit k omezení tradičních vánočních trhů. Tradiční vánoční stromeček na Staroměstském náměstí však bude. Čím dříve se epidemie zbavíme, tím dříve se vrátíme k normálnímu způsobu života. Věřím, že příští Vánoce si už opět užijeme tak, jak jsme zvyklí. Svařák si letos holt dáme jen doma s rodinou. Letošní silvestrovské oslavy zase budou bez zbytečných petard a rachejtlí v centru Prahy, v blízkosti vodních toků a chráněných oblastí. Chráníme tak lidi a zejména zvířata před případným zraněním a zbytečným stresem.
Stejně jako letos má údajně novoroční ohňostroj proběhnout formou videomappingu. Tuto klidnější a bezpečnější variantu velká část Pražanů uvítala. Ale přece jenom tři projekce přišly na necelé 2 miliony korun. Nenašlo by se v covidem zatížené době pro tyto finance potřebnější využití?
Letos Praha nebude pořádat ani ohňostroj, ani videomapping. Šetříme peníze.
Jak vás obohatila nebo jaké nové zkušenosti vám přinesla práce s městskou policií?
Opravdu si myslím, že na práci městské policie můžeme být v Praze hrdí. Strážníci odvádějí skvělou práci a i díky nim patří Praha mezi nejbezpečnější města na světě. Z pozice starosty městské části Praha-Lysolaje jsem spolupracoval s městskou policií již před nástupem do funkce náměstka primátora pro bezpečnost. Nyní jsem v téměř každodenním kontaktu s vedením městské policie, řešíme naléhavé i koncepční a strategické záležitosti. Dostávám svodky denních činností městské policie, protože právě na mou kancelář se obracejí občané se svými připomínkami, dotazy i prosbami vůči fungování městské policie. Ve vedení hlavního města se snažíme vytvářet takové pracovní podmínky pro strážníky, aby je práce těšila a naplňovala. Pravidelně investujeme do nové výbavy a postupně zlepšujeme technický stav jednotlivých služeben. Přál bych si samozřejmě, aby se nám podařilo vyřešit celkový nedostatek strážníků, s kterým se potýkáme.
Jste radním pro oblast životního prostředí a zároveň pro bezpečnost. Dají se tyto oblasti v něčem spojit? Nacházíte v nich určitý průnik?
Určitě se dají skloubit. Mám ve své gesci navíc i infrastrukturu, technickou vybavenost, zoologickou a botanickou zahradu. Jsem zodpovědný za chod mnoha městských firem, jako jsou Pražské služby, Vodovody a kanalizace, Kolektory a další. To mi umožňuje komplexní a široký pohled na řízení města. Jinak samozřejmě každá z gescí má svá specifika, každé se věnují jiní odborníci. Tomu odpovídá i složení odborných asistentů v mé kanceláři, každý má na starost něco jiného.
Jak by podle Vás měla vypadat městská policie 21. století?
Moderní městská policie by se měla kromě zajišťování bezpečnosti města a pomoci občanům věnovat především prevenci. Myslím, že v tomhle veškeré atributy moderní městské policie v Praze splňujeme. Městská policie dělá spoustu záslužné práce, o které často veřejnost ani netuší.
❞ Myslím, že v tomhle veškeré atributy moderní městské policie v Praze splňujeme. Městská policie dělá spoustu záslužné práce, o které často veřejnost ani netuší...
Nedávno jste se zmínil, že Praha shání nové pachtýře na obecní pozemky s ohledem na změnu hospodaření na těchto pozemcích. Že by noví pachtýři měli hospodařit ekologicky. V jaké je to fázi, jak to vidíte časově a kolika procent obecních pozemků by se to mělo týkat?
Praha má ve svém vlastnictví přibližně 1600 hektarů zemědělské půdy. Letos v září jsme prvních 400 hektarů pronajali pachtýřům, kteří na této půdě budou hospodařit ekologicky. Budou hospodařit tak, aby krajina zadržovala vodu, aby nedocházelo k půdní erozi. Nebudou používat chemii, budou střídat pěstované plodiny, vytvoří meze mezi jednotlivými poli. Člověk by řekl, že takové hospodaření je náročné a protože jej Praha nijak nedotuje, nebude o něj zájem. Byli jsme ale překvapeni, kolik zájemců o tyto pachty se přihlásilo. Téměř všechny pole jsme takto vysoutěžili již v prvním kole. Zájemci nabízeli pachtovné, neboli nájemné, ve výši srovnatelné s konvenčním zemědělstvím, tedy kolem 3 - 5 tisíc ročně za hektar. Jak Praha ukazuje, jde to nejen ekologicky, ale i ekonomicky. V tomto projektu budeme pokračovat. Chceme tyto ekologické zemědělce podporovat například tím, že jejich produkty budou odebírat školní jídelny a podobně.
Máte ještě čas na svoje záliby?
Volného času mám opravdu minimum. Pokud však nějaký volný čas mám, tak rád cestuji, pracuji na zahradě, jezdím na kole, chodím běhat se psem nebo se jen tak procházím a odpočívám v přírodě.
Cítíte radost či uspokojení, když občané následují Váš příklad a zakoupí stravenky pro zvířata v ZOO, aby takto pražské zoo pomohli?
Samozřejmě, že z toho mám radost. Stravenky pro zvířata v zoo jsou skvělý způsob, jak pomoct zoologické zahradě. Ta letos trpí nedostatkem návštěvníků a bez mimořádné pomoci od města by neměla dostatek peněz na provoz. Takhle může přispět každý z nás. Více informací najdou čtenáři přímo na webu zoologické zahrady.
Praha spustila pilotní projekt tzv. re-use center. O co se přesně jedná a jak budou tato centra fungovat?
Nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Řada použitých věcí může dále sloužit a nemusí se hned vyhazovat do odpadu. Hlavní město Praha společně s Pražskými službami proto nově nabízí lidem možnost odložit dosud funkční, zachovalé či takřka nové věci ve dvou sběrných dvorech tzv. re-use pointech. Odtud budou tyto věci nabídnuty potřebným k dalšímu využití. Množství celkového množství odpadu neustále roste a to je dlouhodobě neudržitelné. I malá změna spotřebitelského chování tak může pomoct. V pilotním projektu fungují dva sběrné dvory na Spořilově a ve Vysočanech. Ty jsou vybaveny speciálním uzavřeným skladovým velkoobjemovým kontejnerem pro uložení objemných předmětů, jako je nábytek, sportovní vybavení, kočárky, zdravotní pomůcky a stavební buňkou pro uložení drobných předmětů, jako je nádobí, knihy, hračky, apod. Proškolená obsluha předměty posoudí, zdokumentuje a postará se o jejich správné uskladnění. Následně je zanese do aplikace, kde se zobrazí partnerským organizacím - charitám, městské nábytkové bance, sociálním odborům a dalším. Předměty, které nevyužijí tyto organizace, si mohou lidé rezervovat ve veřejně přístupné části aplikace a poté zdarma vyzvednout. Pilotní projekt začal 1. října 2020. V případě, že se osvědčí, město plánuje jeho rozšiřování i do dalších sběrných dvorů.
❞ Nová auta, která pořizujeme, jsou již většinou elektromobily. Ve městě budujeme systém dobíjecích stanic, aby tato auta mohla široce používat i veřejnost...
Celá Evropa i vedení hlavního města Prahy si dalo za cíl snížení uhlíkové stopy. Jak by v tomto směru mohla přispět pražská městská policie?
Spolu s vedením městské policie na tom již pracujeme. Nová auta, která pořizujeme, jsou již většinou elektromobily. Ve městě budujeme systém dobíjecích stanic, aby tato auta mohla široce používat i veřejnost. Měli jsme na toto téma i jednání přímo ve Škodovce v Mladé Boleslavi, abychom v této věci dokázali propojit veřejný a soukromý sektor. Je samozřejmě také důležité, aby elektrická energie do sítě byla dodávána co nejvíce z obnovitelných zdrojů. V tom nám musí pomoct i stát.
Praha se snaží také pomáhat rodičům v době koronaviru, jejichž děti zůstali doma a rodiče nemají čas pro ně vařit. Jak se tento projekt osvědčil?
Do projektu se nám zapojilo asi 60 restaurací a jídelen po celé Praze. Z komunikace vedení města s rodiči vyplynulo, že jednou z komplikací, kterým rodiny čelí v souvislosti s dlouhodobým uzavřením základních a středních škol, je každodenní zajišťování obědů pro děti. V provozu nejsou zdaleka všechny školní jídelny, například z důvodu karantény zaměstnanců. Řada pražských dětí pak navštěvuje školy v jiných částech Prahy než v bezprostřední blízkosti bydliště. Proto jsme iniciovali spuštění projektu obědů pro školáky a seniory za dostupnou cenu – 60 Kč za dětské jídlo a 90 Kč za porci pro seniory. Rodiče a místní restaurace propojuje interaktivní mapa na webu obedyprodeti.praha.eu. Tento projekt vidíme i jako příležitost pro restaurace, které dramaticky přišly o zákazníky a jsou omezeny pouze na výdejová okénka, překlenout období koronavirových omezení a získat v tomto období novou skupinu zákazníků. Není to byznys, na kterém by restaurace vydělaly miliony, ale mohou vydělat alespoň část peněz na umoření fixních nákladů.
Zobrazení: 1250