Strážci praporu Aneb Čestná jednotka u naší městské policie

Rubrika: Rozhovory Zveřejněno: pátek 1. duben 2022 Autor Redakce Pražského strážníka Vytisknout E-mail

Takřka každá uniformovaná složka má svoji čestnou jednotku. Policie, armáda, celníci, záchranáři, hasiči... Nemůže být tedy překvapením, že ji má i Městská policie Praha. Její historie se začala psát už krátce po založení naší městské policie.

O jednotce, její činnosti a všech možných věcech kolem ní jsem si povídal s Martinou Deré a Romanem Bartošákem. Martina Deré koordinuje a metodicky vede čestnou jednotku, zatímco Roman je jejím velitelem.

V „obyčejném“ pracovním životě je Roman Bartošák okrskářem na obvodě Praha 13, kolegyně Martina pracuje na ředitelství pražské městské policie.   

Martino, jak vlastně probíhá nebo probíhal nábor do naší čestné jednotky? A je možné se do naší čestné jednotky ještě přihlásit, stát se jejím členem?

V první řadě je třeba říci, že čestná jednotka vznikla už krátce po založení Městské policie Praha. Ale  zhruba před devíti nebo deseti lety procházela určitou reorganizací, a tak jsme hledali nové členy. Oslovili jsme ředitele a vedoucí útvarů, ti naši výzvu předali svým podřízeným. Následně jsme si udělali takový malý „konkurz“ a vybrali jsme si ze zájemců. V současné době má čestná jednotka celkem deset lidí, velitele a devět členů. Tento stav je vzhledem k počtu akcí dostatečný a v dohledné době neplánujeme rozšíření jednotky.



Jsi koordinátorkou. Co přesně to obnáší?

O akci, kde by čestná jednotka měla vystoupit, se dozvím mezi prvními a pak už se domlouvám s kolegou Romanem např. na tom, kdo z kolegů může, kdo nemůže, koho vybrat...  Čestná jednotka nemá všechny členy z jednoho útvaru, ale jsou zařazeni u různých obvodů. Proto nejdříve zjišťujeme, kdo může být k dispozici na požadovanou akci, zda někdo není na dovolené apod. Jelikož jde o reprezentaci MP Praha, přistupujeme k plánování a organizaci akcí velmi zodpovědně.

O některých akcích víme hodně dopředu, například stužkování v Brožíkově síni, o jiných jen pár týdnů předem. Během roku bývá kolem deseti akcí.

Tímto bych ráda poděkovala ředitelům jednotlivých útvarů, kde jsou strážníci z čestné jednotky zařazeni, za spolupráci a vstřícnost při úpravách služeb jednotlivých členů.

O jaké akce se nejčastěji jedná?

Naše jednotka se účastní slavnostních i pietních akcí. Například v květnu se koná pietní akt na vojenském pohřebišti na Olšanských hřbitovech. Na podzim se jednotka účastní dalšího pietního aktu na nádvoří Muzea policie u památníku příslušníků IZS, kteří přišli o život při plnění služebních a pracovních povinností. V Míčovně Pražského hradu se každoročně koná slavnostní akce jedné ze strategických českých firem - České energetické přenosové soustavy. Předává se tady ocenění členům složek IZS a armády ČR. Asi nejčastěji se účastníme ceremoniálů spojených s oceňováním pracovníků složek IZS pořádaných různými městskými částmi, např. Praha 5, Praha 7, Praha 9 a Praha 11.

Některé akce nelze předem naplánovat a musí být řešeny narychlo – v řádu několika dnů.

Během několika dnů? Asi nerozumím... O jaké případy jde?

Mám na mysli případy, kdy se čestná jednotka účastní pohřbu některého z našich kolegů strážníků. Samozřejmě, že jsme na pohřbu jen v případě, že si to rodina přeje. Neříká se mi to lehce, ale bylo i takové smutné období, kdy jsme těch pohřbů měli během roku více než slavnostních akcí…



Snad těch oficiálních akcí bude v budoucnu víc než právě zmíněných... Pojďme na jiné téma. Martino, zaslechl jsem, že máš největší podíl na nových uniformách naší čestné jednotky. Takže z úřednice a referentky ses přesunula na módní návrhářku a příslušnici módní policie?

Zase nepřeháněj. Ale je pravda, že na tvorbě nových, současných slavnostních uniforem čestné jednotky naší městské policie jsem se podílela. Nicméně to byla kolektivní práce, nebyla jsem na to sama. Hledali jsme na internetu slavnostní uniformy různých uniformovaných složek. Chtěli jsme se inspirovat, nechtěli jsme kopírovat…

Čestné jednotky republikových útvarů jsou většinou vázány ústředním pokynem nebo výstrojním řádem, liší se jen v maličkostech. Zatímco městská policie může mít uniformy vytvořeny podle svého uvážení. My jsme se inspirovali u Městské policie Jaroměř, i ona má totiž svoji čestnou jednotku.

❞ My jsme se inspirovali u Městské policie Jaroměř, i ona má totiž svoji čestnou jednotku...

Martino, děkuji, teď si budu povídat s kolegou. Romane, jak se přihodilo, že ses stal velitelem čestné jednotky?

Jednoduché vysvětlení. Jen se podívej... Jsem hezkej a šikovnej. Nikdo hezčí a šikovnější před těmi lety nebyl. (smích)

Chci ti věřit. Zkusíme to jinak. Jak ses vlastně k naší čestné jednotce dostal?

U organizace jsem dvanáct let. Před zhruba deseti lety jsem si přečetl interní výzvu, aby se přihlásili kolegové, kteří chtějí s čestnou jednotkou vystupovat. Byl jsem přijat a postupem doby jsem se stal i jejím velitelem.

Určitě se podílíš na výběru nových kolegů. Jsou nějaké podmínky pro přijetí? Třeba minimální výška?

V první řadě se musí jednat o člověka, který má zájem v čestné jednotce vystupovat, jelikož se jedná o aktivitu, která je nad rámec povinností strážníka MP. Výhodou je pak výška uchazeče okolo 180 cm, ale není to u nás podmínkou, jako např. u hradní stráže. Mělo by se jednat o kolegu, který má kladný vztah k uniformám i nácviku na akce. Výhodou může být uchazeč, který absolvoval základní vojenskou službu či pracoval v ozbrojené složce, kde byl zvyklý přijímat povely a rozkazy a umí pochodovat.

Účast na akcích je někdy na úkor osobního volna, jakmile by to člověk nedělal s chutí, určitě by si toho nezaujatý pozorovatel všiml…



Pověz mi něco o složení jednotky, prosím.

Podle požadavků akce, které se máme zúčastnit, zvolíme počet příslušníků jednotky. Zpravidla se jedná o čtyři členy – velitel, praporečník a k němu strážci praporu. Jako první jde vždy velitel, za ním tři členové čestné jednotky, prostřední nese prapor. Již v daleké historii bylo zvykem prapor či bojovou zástavu chránit.

Praporečník se stará zejména o nesení praporu, přitom však musí zvládat samotný pochod. Úloha praporečníka není vůbec jednoduchá, manipulace s praporem je zvláště kvůli jeho váze a výšce fyzicky náročná a kolegové, kteří u naší jednotky tuto pozici zastávají, zaslouží obdiv a respekt a z mé strany ho také mají.

Ve stísněných prostorách, což je třeba i Brožíkova síň, chodíme v řadě za sebou. Ale stále musí být zachováno pořadí velitel, strážce, praporečník, strážce.

Občas se vyskytne požadavek ze strany organizátorů, aby byly na plánované akci prapory dva, nejen náš, ale např. i městské části či prapor hlavního města Prahy. Pak je potřeba navýšit počet členů jednotky.

Jak probíhá příprava na nějakou akci? Když třeba dvakrát v roce vystupujete v Brožíkově síni, dáváte to rovnou „z první“?

Ne, nikdy nejdeme na akci bez přípravy. Před akcí se dohodneme s organizátory, jakou mají představu o průběhu ceremoniálu, ze které strany bude naše jednotka nastupovat, kam budeme odcházet, kde kdo bude při akci stát… Existuje standardní ponos praporu a manipulace s ním, takže mohou být problémy při nižších stropech. Toto musíme zjistit předem, abychom popřípadě zvolili jiný způsob práce s ním. Na místě jsme vždy v časovém předstihu, abychom zvládli zkoušku. Provádět nácvik již za přítomnosti účastníků akce by nebylo vhodné. Nástup trénujeme několikrát, aby při samotném vystoupení všechno klaplo do puntíku.

Existují nějaká pravidla pro čestné jednotky? Jsou pravidla pro nástup, manipulaci s praporem…?

Ano, ustálená pravidla existují a řídí se jimi všechny čestné jednotky v Česku. Jen namátkou zmíním, že prapor se např. při povelu „k poctě zbraň!“ skloní pod určitým úhlem a cíp praporu se nesmí dotknout země apod. Samotný prapor má cca 2,5 metru na délku, jeho váha ve spojení se žerdí také není zanedbatelná. Je to prapor, ke kterému by člověk měl mít úctu, není to mávátko do lampionového průvodu nebo vlajka sportovního klubu. Prostě veškerá manipulace s praporem musí mít odpovídající úroveň.

Stal se vám někdy trapas, na který bys nejraději zapomněl? Ať už přímo tobě nebo nějakému kolegovi?

Právě proto děláme nácvik předem, abychom se trapasu vyhnuli. O žádný trapas nestojíme. Žádné uklouznutí na parketách, žádná ulétlá čepice ve větru, žádné upuštění praporu, žádné bodání žerdí do stropu… Na toaletu si dojdeme předem, se začátkem akce nasadíme „poker face“, žádný smích… Akce, kterých se zúčastňujeme, ať už jde o slavnostní či pietní akt, vyžadují určitou důstojnost. Takže musím zaklepat, zatím se nám žádný trapas či pochybení nestaly.

Na některých akcích se určitě potkáváte s dalšími čestnými jednotkami jiných složek…

Ano, docela často. Musíme se především domluvit na časovém harmonogramu, prostorovém uspořádání a zejména na tom, kdo jednotkám bude velet, protože jde o akce pod jednotným velením.

❞ Velké soustředění vyžadují i pietní akty. Nezdá se to, ale nacvičit třeba jen položení věnce... Navenek jednoduchá záležitost, ale synchronizovat všechny kroky, obraty, položení věnce...

Setkali jste se někdy na akci s nějakou zlotřilostí? Nízké stropy jsi už zmínil.

Jéje, záludností je dost a dost. Třeba v už zmíněné Míčovně Pražského hradu je hodně specifický prostor, nástup tam je hodně náročný. Nastupují tam čtyři čestné jednotky, a když začne armádní orchestr hrát husitský chorál, pak se zvuk začíná lámat a všem nám připadá, že jdeme každý jiným krokem. Tam se rozchází zrakový a sluchový vjem. V Míčovně nesmíme dát na sluch.

Velké soustředění vyžadují i pietní akty. Nezdá se to, ale nacvičit třeba jen položení věnce… Navenek jednoduchá záležitost, ale synchronizovat všechny kroky, obraty, položení věnce…

A také musím zmínit účast na akcích, kdy jiná čestná jednotka střílí čestnou salvu. Jsme ke střelcům zády, slyšíme povely, slyšíme kovové zvuky při manipulaci se zbraněmi. Měli bychom být připraveni, ale ve chvíli, kdy nám za zády najednou vystřelí z několika zbraní, sebou stejně cukneme.



Čestné jednotce velíš deset let. Pověz mi svůj nejsilnější zážitek ve spojení s čestnou jednotkou.

Jednoznačně to byla účast na velkolepé slavnostní přehlídce na Evropské ulici u příležitosti 100. výročí vzniku naší republiky. Na tuto akci probíhal několikadenní nácvik na vojenském letišti v Bechyni.

A musím říci, že vzhledem k úžasnému prostředí a slavnostní atmosféře se vždy těšíme na akce v Brožíkově síni Staroměstské radnice, kde se dvakrát ročně předávají stužky za věrnost strážníkům.

Zobrazení: 899