Úvodník listopad 2020

Milé kolegyně, milí kolegové, vážení čtenáři,

blíží se období Vánoc, stejně jako konec roku. Přestože je teprve listopad, všichni cítíme, že letos budou oslavy nejkrásnějších svátků v roce, stejně jako oslavy Silvestra, jiné. Přesto to automaticky neznamená, že budou horší. Možná opravdu nastal čas přehodnotit některé věci, postoje, zvyky… Musí být opravdu Vánoce svátky hojnosti většinou už jen v podobě materiálních dárků? Vím, máme děti a ty se na Ježíška a dárky pod stromečkem těší. Přesto i ony se dokáží radovat z mála. Společně aktivně strávený čas a dobré jídlo s hezkou pohádkou dokáží někdy mnohem víc. Přestože je lidskou přirozeností malovat si časy minulé v růžových barvách, zkusme některé věci přijmout jako fakt a třeba právě to nové přinese něco krásného, na co jsme v posledních letech pro samý shon pozapomněli. Velkým pomocníkem může být také humor. Už na jaře se ukázalo, že nám Čechům vážně nechybí. Pomáhal nám a pořád pomáhá tohle ne zcela radostné a poněkud dlouhé období překonat.

S tou hrstkou kolegů, se kterou se teď potkávám, poslední dobou často diskutujeme na jedno téma. A tím je náš zaměstnavatel. Vím, že je mezi námi spousta kolegů, kteří jsou hrdí na to, že oblékají uniformu strážníků. Pak je část, která prostě „jen“ chodí do práce, a pak se najdou tací, kteří se za to, že pracují pro městskou policii, vyloženě stydí. Někdy svoje frustrace ještě veřejně prezentují. Upřímně, u těchto jedinců moc nerozumím tomu, proč zde vlastně pracují. Osobně být dlouhodobě v takovém vnitřním rozporu, skončím na klinice pana Chocholouška. Všichni máme nějaké závazky nebo potřeby a složenky se taky neptají. Tedy ano, všichni chodíme do práce zejména kvůli penězům. Ale jen kvůli nim je to podle mě strašně málo. Přeci musí být i něco dalšího, co mě u té práce drží. Cokoli. Třeba kolektiv. My jsme našli další pozitivum, a tím je stabilita. Ta nikdy nebyla všude samozřejmostí. A je velmi pravděpodobné, že čím dál tím víc nebude. Tohle období bude mít dopad na značnou část lidí. Milé kolegyně, milí kolegové, buďme trochu pokorní a vděční za to, kde pracujeme.

Nejen v rámci časopisu, ale i dalších prezentačních kanálů se snažíme přibližovat naši práci široké veřejnosti. Ukazujeme denní rutinu, někdy bohužel i tu nehezkou. Jsou ale okamžiky, kdy víme, že naše práce má smysl. Třeba Vy, kteří se nyní nacházíte v situaci, kdy máte před sebou nejistou pracovní budoucnost, začnete na městskou policii i díky našemu časopisu nahlížet trochu jinak. A pokud jsme vás, byť jen z části, nějak zaujali, zkuste se zastavit a přijďte si vyzkoušet nelehké fyzické a psychické testy a pokud se vám podaří uspět, rádi vás přivítáme mezi sebou jako nové kolegy.   

Tentokrát jsem od klasického úvodníku trochu odbočila, tak snad mi to nebudete mít za zlé. Doufám, že články, které jsme s kolegy do listopadového čísla připravili, se Vám budou líbit a s chutí se do nich začtete.

Tak na čtenou zase za měsíc

Irena Seifertová

• Předchozí
• Následující