Úvodník prosinec 2023

Milé kolegyně, milí kolegové, vážení čtenáři,

rok se s rokem sešel a zase píši poslední editorial letošního roku. Nic člověku nepřipomene tak rychle utíkající čas jako konec roku. Nevím, jak to máte vy, ale tomu pocitu, že je člověk zase o rok starší, snad nekonkurují ani narozeniny … ani „a ty děti taky rostou a stárnou …“.

Před několika lety jsme dělali malý průzkum mezi strážníky, jak moc během svých služeb vnímají vánoční svátky. Zda jim třeba není líto, že nemohou trávit Štědrý den mezi svými nejbližšími. Ale kdepak, drtivá většina kolegů se vyjádřila, že podobné věci a překážky rodina chápe a že si dárky holt rozdají jiný den a žádné sváteční pocity (vyjma příplatků za práci ve svátek) nepociťují. Možná je to i proto, že Vánoce se pro mnohé staly noční můrou, kdy se ze všech stran ozývá děsivé třeštění, všude se prodíráme nervózními davy a jsme oběťmi vlezlé masírky, jak máme být šťastní a veselí. Prostě taková honba za vánoční pohodou. Jenže kdepak, pohoda nečeká tam někde venku, nedá se objednat a nemůže k nám přijít na povel. Jestli budeme šťastní, záleží pouze na nás samotných, a to nejen v konkrétní den a hodinu, ale po většinu života. Jak říkala jedna moje kolegyně: „Všechno je v hlavě. Když opravdu chceš, tak to dáš.“

Vůbec nechci, aby to vypadlo, že Vánoce jen kritizuji. Kdepak. Už pár let se u nás doma snažíme vyhnout stresu, do určité míry také nepodléhat komerčnímu tlaku a opravdu vánoční svátky prožít v klidu, pohodě a hlavně ve zdraví. Možná je to pro některé klišé, ale pokud se u svých blízkých setkáte s nemocí, o to víc a palčivě si uvědomíte, že to tak skutečně je a pociťujete vděčnost a pokoru za každý normální den.

Dvě čísla našeho časopisu se snažíme pojmout trochu jinak než po zbytek roku. Samozřejmě je to letní červencové číslo s cestovatelskými tipy, které se úplně vymyká a pak právě prosincové. Už od září přemýšlíme, jaké by to číslo mělo být. Jaká témata by se tam hodila, která je naopak vhodné přesunout na jiný měsíc. Ač se někteří moji kolegové brání zuby nehty, přece jen i náš kolektiv většinově podléhá sváteční vánoční atmosféře. Výsledek držíte v ruce. Do jaké míry se nám povedlo udržet si odstup a zároveň připomenout a možná i navodit trochu té vánoční atmosféry, už nechám na Vašem posouzení.

Za celou redakci  našeho strážnického časopisu, který ale už dávno překročil hranice městské policie, bych Vám ráda poděkovala za přízeň a jakoukoli zpětnou vazbu, kterou nám dáváte vědět, jak se nám naše práce daří. A bez onoho zmiňovaného klišé … užijte klidné svátky plné pohody a zdraví v kruhu rodiny a přátel a do roku 2024 vstupte tou správnou nohou, ať už pravou, nebo levou. Kdo ví, která je ta správná …

Na čtenou v roce 2024.

Irena Seifertová

P. S. A nezmrzněte při hlídkování na vánočních trzích, u obchodních center a tak vůbec …

• Předchozí
• Následující