Zbraně v nových paragrafech

Rubrika: Vzdělání Zveřejněno: středa 28. únor 2024 Autor Vojtěch Gabriel Vytisknout E-mail

Asi by nikoho, kromě lidí zasahujících do zbraní a věcí s nimi souvisejících, nezajímala novela zákona o zbraních a střelivu, kdyby se na konci minulého roku nestala tragická událost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na náměstí Jana Palacha. Začalo se okamžitě volat po omezení zbraní, vyšší kontrole uchazečů o zbrojní průkaz a vyšší a přísnější kontrole nákupu. Vyvstaly otázky, jak bylo možné, že si nikdo nevšiml toho, že útočník si v krátké době nakoupil velké množství dlouhých i krátkých zbraní, nejrůznější vybavení a nestandardní množství munice. Názory na zákaz zbraní začaly růst jak houby po dešti a média začala ukazovat statistiky počtu legálně držených zbraní na osobu v ČR a srovnávat je s počty držitelů zbrojních průkazů. Pak již následovalo jen srovnání s okolními státy. Celkem chápu rozhořčení lidí a jejich prvotní reakce. Vždyť takové násilí a tragédii spáchané aktivním střelcem naše země nepamatuje. Na druhou stranu nejlepší je rozhodovat a přemýšlet po opadnutí emocí a s chladnou hlavou, aneb jak říká české pořekadlo: žádná polévka se nejí tak horká, jak se uvaří.

Je víceméně shodou okolností, že připravovaný zcela nový zákon o střelných zbraních a střelivu vyšel na toto období. Ostatně navrhovaný tisk dostali dle podkladů z Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR poslanci na stůl již 5. června 2023 s tím, že všechny novinky a platnost samotné legislativy jsou nastaveny na 1. ledna roku 2026. To však neznamená, že některé změny nemohou vejít v platnost podstatně dříve. Lze tak usuzovat z vyjádření některých čelních představitelů státu, kteří hovoří o další právní normě, jež by měla některé úpravy stávající novely upravit a uvést v platnost již během tohoto roku, tedy roku 2024. Pokud se vám zdá trochu zvláštní, že se po schválení zákona a jeho předání do Senátu Parlamentu ČR již rozhoduje o úpravách tak, aby platily mnohem dříve, lze tuto snahu přisoudit společenskému tlaku a samozřejmě tlaku na co nejrychlejší řešení. Ovšem nakonec si musíme přiznat jednu zásadní věc – ani sebelepší zákon nedokáže zastavit rozhodnuté aktivní střelce. Může jim zkomplikovat jejich přípravy a možná na sebe upozorní Policii ČR, ale žádný paragraf jim nezabrání stisknout spoušť.

Protože toto téma a samotné srovnání současného, tedy platného, zákona a nově navrhované změny, nejsou úplně jednoduchou záležitostí, tak jsem požádal o spolupráci Bc. Martina Potockého ze Skupiny střelecké přípravy Útvaru vzdělávání Městské policie hl. m. Prahy.  On sám měl současnou novelu na stole a také ji připomínkoval. Takže jsem si nemohl pro text článku vybrat osobu povolanější.

„Zákon již novelu potřeboval, to beze sporu. Musím uznat, že se ministerstvu vnitra povedl velmi zdařilý kompromis mezi naší platnou legislativou a evropskou. Určitě tam nějaké malé mouchy jsou,  ale jako celek se jeví nová podoba velmi dobře. Za dobu platnosti stávajícího zákona se objevila celá řada novinek, například laserové zbraně a bylo třeba reagovat na nové skutečnosti. Je však nutné si uvědomit, že v této době, kdy o zákoně hovoříme, není ještě platný. Prošel schválením v Poslanecké sněmovně, čeká jej schválení Senátem a podpis prezidenta republiky. Již v tuto chvíli mám v ruce dva pozměňovací návrhy, jež jej upravují a to hned v prvním paragrafu. Dá se však předpokládat, že pokud nastanou nějaké změny, pak budou spíše drobné a nebudou zasahovat do základního rámce,“ dodává Martin.

Jak uvedl Martin Potocký, tak na návrh několika poslanců byl do znění zákona začleněn nový odstavec, a to v prvním paragrafu, který zní „Právo nabývat, držet a nosit zbraně je zaručeno za podmínek stanovených tímto zákonem.“ Tím se snaží zákonodárce zakotvit právo držení a užívání zbraně v našich podmínkách i touto formou. Obecně platí, dle Listiny základních práv a svobod, která byla naposledy upravena ústavním zákonem č. 295/2021 Sb., dle hlavy druhé, článku šest:  „Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné. Právo bránit život svůj či jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.“

Prozatím to vypadá tak, že psychologické testy a další záležitosti se budou řešit následným podpůrným právním dokumentem, který bude schvalovat jen vláda...

„Je dobré říci, že o zákonu se hovoří především v souvislosti se střelbou na konci prosince minulého roku. Zákon jako takový byl poslancům předložen již v červnu minulého roku, a tolik razantních změn tam neproběhlo. Určitě se však reakce na tragické události dá očekávat trochu jinou formou. Prozatím to vypadá tak, že psychologické testy a další záležitosti se budou řešit následným podpůrným právním dokumentem, který bude schvalovat jen vláda,“ dodává Martin.

Psychologické testy?

Když hned na začátku budeme hovořit o psychotestech,  dostaneme se do střetu odlišných názorů lidí z různých oborů.  Smysl jistě mají, ale musíme si říci jaký, a jakou formou budou prováděny. Buď půjdeme současnou cestou a nebudeme psychologické testy vyžadovat vůbec. Bude tedy stačit klasická lékařská prohlídka, nebo budeme chtít psychologické testy při žádosti o zbrojní průkaz a pak již ne, anebo se bude vyžadovat psychologický test každých pět let společně se zdravotní prohlídkou? Určitě narazíme na kapacitu a možnosti psychologů a úředního aparátu. Představa toho, že by se najednou všichni držitelé zbrojních průkazů začali testovat, je trochu nereálná. Další otázkou u některých variant je proměna člověka v čase. Každý z nás se vyvíjí, přicházejí nejrůznější životní etapy, které mohou být i razantní a ani psychologický test je vůbec nemusí odhalit.

„Z mého pohledu psychotesty moc významu nemají. Jsou vždy datovány k určitému období a je jasné, že plno věcí se může změnit. Psychotesty procházíme my, jako strážníci, prochází jimi policisté u státní policie, a přesto se v řadách těchto složek najdou takoví, co spáchají sebevraždu služební či svou legálně drženou zbraní. I v těchto řadách se najdou agresivní jedinci. Tomu se zabránit prostě nedá. Na druhou stranu plně chápu to, že pokud psychotesty budou, tak veřejnost bude klidnější a je více než pravděpodobné, že ty testy odhalí člověka, kterému zbraň do ruky prostě nepatří.“ (M. P.)

Co ovšem novela zákona zavádí je § 17, který nám přesně říká:

(1) Ošetřující lékař, který zjistí, že pacient trpí nemocí, vadou nebo stavem, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost, je povinen tuto skutečnost oznámit bez zbytečného odkladu policii, je-li mu známo, že pacient je držitelem oprávnění k nakládání se zbraněmi a střelivem.

(2) Lékař uvedený v odstavci 1 je oprávněn prostřednictvím centrálního registru zbraní nebo krajského ředitelství policie ověřit, zda je daná osoba držitelem zbrojního oprávnění nebo držitelem zapsané autorizace; tato skutečnost musí být lékaři sdělena bez zbytečného odkladu.

Praktik vám předepíše léky např. na uklidnění a bude zkoumat, proč to tak je a jestli máte zbrojní průkaz. Taková pojistka je samozřejmě ku prospěchu věci a lze ji brát pozitivně. Pokud lékaři vydávají eRecepty a eNeschopenky, proč by nemohli nahlížet do dalších registrů. Má to ovšem i svá negativa, jak uvádí Martin Potocký: „Vezměte si situaci, kdy například strážník městské policie bude mít psychický problém a bude chtít vyhledat odbornou pomoc. Zjistí, že lékař se bude chtít podívat do registru a zjistit, zda nemá zbrojní průkaz. On jej samozřejmě má a je na něm závislá jeho práce a živobytí. Tak co udělá? Asi tam nepůjde a bude v sobě ten problém dusit tak dlouho, než nastane, nedej bože, kritická situace a on už ji nezvládne. I to může být důsledkem tohoto nového paragrafu!“

Asi tam nepůjde a bude v sobě ten problém dusit tak dlouho, než nastane, nedej bože, kritická situace a on už ji nezvládne. I to může být důsledkem tohoto nového paragrafu!

V rámci zdravotní způsobilosti si ještě uveďme, že lékařský posudek se vydává s dobou platnosti 5 let, nejsou-li s ohledem na výhled aktuálně zjištěného zdravotního stavu dány podmínky pro vydání lékařského posudku s dobou platnosti kratší.

Bezúhonnost

Zdravotní způsobilost je jedna věc a bezúhonnost je věcí druhou. Na počátku připomínkového řízení podalo Ministerstvo spravedlnosti ČR podnět k novele zákona o zbraních s touto zpětnou reakcí: „Pokud je vymezení podmínek bezúhonnosti v návrhu vázáno na druh uloženého trestu (a v případě nepodmíněných trestů odnětí svobody i na jeho délku) a tím nepřímo na konkrétní společenskou škodlivost spáchaného trestného činu, nelze přitakat tomu, aby pachatel, kterému byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody nepřevyšující dva roky, byl považován za bezúhonného za stejnou dobu jako pachatel, kterému byl uložen podmíněně odložený trest, stejně tak, aby byla nastejno posuzována situace osoby, které byl uložen trest odnětí svobody do 2 let, a osoby, které byl uložen např. peněžitý trest.“

Je zde drobná změna ohledně odklonů. Aktuálně, když někdo dostane 6 měsíců a odsedí si je, tak dostane zbrojní průkaz zpátky dříve než ten, kdo dostane 6 měsíců s dvouletým odkladem, protože se započítává i celá doba samotné podmínky. Pokud máte rádi extrémy, tak zákon říká ve svém osmnáctém paragrafu druhého odstavce toto: Byl-li úmyslný trestný čin spáchán násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nebo v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivem, municí nebo výbušninou, doba, po kterou se osoba nepovažuje za bezúhonnou, činí

a) 30 let, stanoví-li odstavec 1 písm. b) dobu 20 let,

b) 15 let, stanoví-li odstavec 1 písm. b) dobu 10 let,

c) 10 let, stanoví-li odstavec 1 písm. b) dobu nižší než 10 let.   

Elektronické průkazy

„Pro mě asi největší změnou v rámci tohoto zákona je zrušení zbrojních průkazů a průkazů zbraně v jejich papírové podobě. Tedy záznam v Centrálním registru zbraní, že jste držitelem platného osvědčení. To přináší obrovské benefity, ale zároveň i obrovské problémy. Jako příklad uvedu modelovou situaci, kdy stačí výpadek systému, přijdete na střelnici, budete si chtít zastřílet a nikdo vás tam nepustí, protože nebudou mít možnost jak ověřit to, že jste skutečně držitelem patřičného oprávnění.“

Když už hovoříme o zbrojních průkazech, tak nastala výrazná změna v oblasti druhů zbrojního oprávnění, tedy dosavadních skupin A až E. Tyto skupiny úplně odpadají a jsou nahrazeny tzv. Obecným oprávněním a Rozšířeným oprávněním. Pro přesnost uvedu citaci novely, konkrétně § 12:

(1) Zbrojní oprávnění je obecné nebo rozšířené. Pokud tento zákon nebo jiný právní předpis vyžaduje od fyzické osoby zbrojní oprávnění a nestanoví-li, že se musí jednat o rozšířené zbrojní oprávnění, postačuje obecné zbrojní oprávnění.

(2) Součástí rozšířeného zbrojního oprávnění je rovněž obecné zbrojní oprávnění. Rozšířené zbrojní oprávnění je podle tohoto zákona vyžadováno

a) pro výkon činnosti zkušebního komisaře,

b) pro výkon činnosti hlavního zbrojíře držitele zbrojní licence skupiny ZL1 nebo ZL3,

c) pro skryté nošení zbraně podléhající registraci a

d) u osob, které plní některé úkoly držitele zbrojní licence a o kterých tak stanoví § 90.

Na tomto znění není ve své podstatě mnoho nového. Do obecného oprávnění (OP) spadají dosavadní skupiny zbrojních průkazů A, B a C. Do rozšířeného oprávnění (RO) pak zbylé dvě, tedy D a E. Rozšířené oprávnění samozřejmě znamená složitější zkoušky a bude ho obtížnější získat.  Ten, kdo bude mít RO, bude mít automaticky i obecné oprávnění. Změna je i pro stávající držitele – stačí mít tedy například současnou skupinu D, či E a automaticky máte současné A, B i C.

„Z mého pohledu je pro strážníka toto vše jen výhodou. Nebude muset mít u sebe zbrojní průkaz, průkaz zbraně, a zároveň získá i další současné skupiny a oprávnění se mu rozšíří. Na druhou stranu vyvstává otázka, co do organizace a výkonu služby, jak se bude ověřovat platnost? Dnes stačí předložit papírovou podobu a je jasno, po novele a jejím zavedení bude muset dozorčí nahlížet do elektronického systému? A co když vypadne? Nebudou se pak vydávat zbraně do přímého výkonu služby? Je to spíše jen teoretická otázka, ale bude se muset na ní najít řešení.“ (M. P.) 

Pro mě asi největší změnou v rámci tohoto zákona je zrušení zbrojních průkazů a průkazů zbraně v jejich papírové podobě.

Kategorie zbraní beze změn

„Další novinkou jsou změny v kategoriích zbraní, ale to bych neoznačil za revoluci, spíše za kosmetické úpravy. Došlo k jejich přejmenování. Když jsem porovnával mezi sebou současnou platnou a budoucí verzi, tak vidím jen droboučké změny, ale nic, co by pro nás bylo zásadní. Jde spíš o to, že na prolongacích se budou muset učit strážníci něco úplně jiného, než na co byli doteď zvyklí.“ (smích, M. P.)

Výrazný zásah do zkoušek

„Pokud budeme brát jako modelový příklad zkoušky našeho strážníka, tak musel napsat testy, musel předvést bezpečnou manipulaci se zbraní a samozřejmě nastřílet. To představovalo hlavně bezpečnou manipulaci s krátkou zbraní, tedy s tou, s kterou bude sloužit. Mohli dostat zbraň dlouhou na předvedení bezpečné manipulace, ale zkrátka střelba probíhala jen z krátké zbraně. Teď se mění známkování v testech, nejsou už žádné body, úplně odpadají brokovnice, ale hlavně, na obě oprávnění se střílí jak z krátké zbraně, tak z dlouhé. Dává to svoji logiku, protože u obou oprávnění budou moci držitelé zbrojního oprávnění s těmito zbraněmi manipulovat a zacházet.“ (M. P.)

Teď se mění známkování v testech, nejsou už žádné body, úplně odpadají brokovnice, ale hlavně, na obě oprávnění se střílí jak z krátké zbraně, tak z dlouhé.

Podívejme se na Martinova slova řečí nových paragrafů: § 20, Odborná způsobilost:

(3) Žadatel při zkoušce odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušce prokáže, že je odborně způsobilý, pokud

a) v teoretické části v čase nejdéle 40 minut správně zodpoví z 30 testových otázek alespoň 26 testových otázek, jde-li o žadatele o obecné zbrojní oprávnění, nebo alespoň 28 testových otázek, jde-li o žadatele o rozšířené zbrojní oprávnění,

b) v praktické části zkoušky při manipulaci se zbraní a se střelivem a při střelbě neohrozí nebo by v praxi neohrozil bezpečnost osob a současně v předepsaném rozsahu prokáže znalosti, schopnosti a dovednosti v oblasti postupů bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem a

c) v praktické části zkoušky dosáhne při střelbě na kruhový terč o průměru 500 mm na vzdálenost 10 m z 5 výstřelů krátkou kulovou zbraní a na vzdálenost 25 m z 5 výstřelů dlouhou kulovou zbraní v čase nejvýše 5 minut alespoň celkem

1. 6 zásahů, jde-li o žadatele o obecné zbrojní oprávnění, nebo

2. 8 zásahů, jde-li o žadatele o rozšířené zbrojní oprávnění. 

Další výrazné změny se týkají termínu a místa konání zkoušet a stejně tak i samotného průběhu. Do současné doby platilo, že žadatel přišel s platnou zdravotní prohlídkou na Policii ČR a požádal o zkoušku. Ta jej zaevidovala do systému a dala mu termín zkoušky na určité střelnici. Nyní to bude vypadat tak, že s lékařským oprávněním přijdu na Policii ČR, ta mě na jeden rok zařadí na seznam žadatelů a konkrétní žadatel si sám najde střelnici, kde si domluví přípravu a zkoušku. Na střelnici pak uhradí veškeré poplatky a teprve potom, když bude střelnice evidovat minimálně deset a maximálně dvacet žadatelů, tak si ona sama u Policie ČR „objedná“ zkoušku a dostane náležitý termín. Policie ČR stanoví zkušebního komisaře a sama musí na daný termín vyslat svůj vlastní dohled.

„Takové řešení, tedy předání organizace na stranu střelnice vycházelo z dosti časté situace, kdy Policie ČR nahlásila na střelnici například patnáct žadatelů, střelnice otevřela, vytopila prostor, připravila se a ono nakonec dorazilo jen pět žadatelů. To se pak samozřejmě trochu finančně míjí účinkem a šlo to na vrub střelnic. Proto byl také zaveden onen jeden rok do zařazení na seznam žadatelů o zbrojní průkaz, aby se eliminovali věční „nechodiči a zdržovači“ a také, aby poplatky byly střelnicím zaplaceny včas a dopředu. Zde se vyšlo vstříc provozovatelům střelnic.“ (M. P.)

Důležitou změnou je rovněž kontrola ze strany Policie ČR: § 28, Dozor nad průběhem zkoušky

Krajské ředitelství policie vykonává dozor nad průběhem zkoušky odborné způsobilosti a nad postupem osob zúčastněných na jejím konání.

Žadatel o vydání zbrojního oprávnění, který neuspěl u zkoušky odborné způsobilosti, je proti jejímu průběhu nebo výsledku oprávněn vznést protest.

A absolutní novinka, a tou je § 28, Protest. To do této chvíle vůbec nebylo možné a legislativa nic podobného v této oblasti neznala:

(1) Žadatel o vydání zbrojního oprávnění, který neuspěl u zkoušky odborné způsobilosti, je proti jejímu průběhu nebo výsledku oprávněn vznést protest. Zkušební komisař je povinen při oznámení takového výsledku zkoušky odborné způsobilosti žadatele o možnosti vznést protest poučit.

(2) Protest se vznáší na místě konání zkoušky odborné způsobilosti u krajského ředitelství policie, které provádí dozor nad jejím průběhem, a to ihned po oznámení výsledku zkoušky odborné způsobilosti a poučení o možnosti jej vznést; na později vznesený protest nelze brát zřetel. Žadatel musí současně uvést nedostatky, které v průběhu nebo na výsledku zkoušky spatřuje a na jejichž základě protest vznáší.

(3) Krajské ředitelství policie, které provádí dozor nad průběhem zkoušky odborné způsobilosti, protest na místě přezkoumá z hlediska souladu průběhu zkoušky s tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení, a shledá-li jej důvodným, umožní žadateli o vydání zbrojního oprávnění opakování příslušné části zkoušky odborné způsobilosti.

„Policista musí celou zkoušku sledovat a v případě, že zkušební komisař udělá nějakou hrubou chybu a žadatel bude nespokojený s výsledkem zkoušky, tedy s tím, že jej komisař od zkoušky vyhodil, může na místě podat protest. Pokud dohlížející policista přímo na místě usoudí, že ta chyba zkušebního komisaře byla závažná a negativně ovlivnila výsledek zkoušky, nařídí opakování. Pár takových excesů se skutečně stalo. Komisař dal zavádějící pokyny a pak to dopadlo v neprospěch žadatele. Takže takové situace by se již neměly opakovat, ale jak jsem řekl, musí to proběhnout v daný čas a na daném místě. Psát později nějakou stížnost, už bude úplně na nic!“ (M.P.)

Rovněž se zavádí pojem komisionální zkoušky, které by měly v praxi existovat asi jako záchranný třetí termín pro neúspěšné uchazeče o zbrojní průkaz. U koho by nedošlo k opakovanému složení zkoušky a zároveň by se vyskytly určité a závažné pochybnosti o regulérnosti průběhu, mohlo by dojít po podání stížnosti ke třetímu termínu v podobě komisionální zkoušky. Ta už by neprobíhala za standardních podmínek, ale před větší komisí stanovenou Policií ČR, na nezávislé střelnici. V praxi však uvidíme, protože přesné vymezení tohoto pojmu nám novela nepřináší. Neberme však tuto třetí možnost jako něco samozřejmého a automatického.

Rovněž se zavádí pojem komisionální zkoušky, které by měly v praxi existovat asi jako záchranný třetí termín pro neúspěšné uchazeče o zbrojní průkaz.

Hlavní a vedlejší držitel zbraně

Znáte to z praxe u automobilů. Někdo je napsán ve velkém technickém průkazu (ten již vlastně neexistuje) jako majitel vozidla a někdo jako provozovatel. Vozidlo mohou v klidu používat oba. Tak něco podobného bude platit i u zbraní. Pokud má například zbraň psanou na sebe manžel,  je držitelem patřičného zbrojního oprávnění a manželka rovněž, tak ji můžete nechat napsat do centrálního registru zbraní jako tzv. vedlejšího držitele zbraně. To si pak v klidu může paní vyjít na střelnici s vaší zbraní a nemusíte být u toho s ní. Podívejme se na přesnou literu zákona:

(1) Hlavním držitelem zbraně je osoba, které byla tato zbraň zaregistrována podle § 70 odst. 1.

(2) Hlavní držitel zbraně může požádat krajské ředitelství policie, aby do centrálního registru zbraní ke zbrani podléhající registraci, s níž nakládá, zapsal jednoho nebo více vedlejších držitelů zbraně.

(3) Jako vedlejší držitel zbraně může být do centrálního registru zbraní zapsána osoba, která je oprávněna v souladu s § 7 s danou zbraní nakládat a se svým zapsáním souhlasí.

(4) Krajské ředitelství policie bez zbytečného odkladu uvědomí hlavního držitele zbraně o skutečnosti, že vedlejšímu držiteli zbraně bylo zbrojní oprávnění pozastaveno nebo mu zaniklo.

Čtvrtý odstavec v praxi s nadsázkou znamená, že se dovíte o tom, že vaší paní zanikl či byl pozastaven zbrojní průkaz, aniž by vám o tom řekla.

Nevyňatá veřejnoprávní instituce

Možná začneme od konce, ale řekněme si nejprve, co je vyňatá veřejnoprávní instituce. Zákon v rámci negativního vymezení své působnosti zavádí pojem „vyňatých veřejnoprávních institucí“, které taxativně vyjmenovává. Jde o ústřední orgány státní správy a další orgány, jakož i ozbrojené síly a bezpečnostní sbory, jejichž působnost je s nakládáním se zbraněmi inherentně spojena. Je vhodné upozornit, že pojem bezpečnostní sbory podle § 1 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zahrnuje tyto bezpečnostní sbory: Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace.

Na nakládání se zbraněmi v rámci výkonu působnosti vyňatých veřejnoprávních držitelů se zákon nepoužije vůbec, ledaže se tak ve výjimečných případech stanoví výslovně.

Pokud vám ve výčtu chybí městské a obecní policie, tak jste si všimli správně. Ty jsou totiž právě v druhé kategorii nevyňatých veřejnoprávních institucí - § 118, Nevyňatá veřejnoprávní instituce

Nevyňatou veřejnoprávní institucí je pro účely tohoto zákona

a) Česká národní banka,

b) územní samosprávný celek,

c) organizační složka státu nebo právnická osoba veřejného práva, které nejsou vyňatými veřejnoprávními institucemi, a

d) příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je vyňatá veřejnoprávní instituce nebo nevyňatá veřejnoprávní instituce uvedená v písmeni a) až c).

A právě pod písmenem b) se skrývá i naše městské a obecní policie. Z ustanovení tohoto zákona by totiž vyplývalo, že strážníci by od 1. ledna 2026 nesměli nosit viditelně svou zbraň a to je, jak rozumný člověk usuzuje, nesmysl. Nevím, jak se stalo toto nedopatření, ale v rámci novely a jeho výkladové části lze dohledat následující řešení:

Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se přímo v zákoně o zbraních nezakotvuje oprávnění strážníka obecní policie a zaměstnance České národní banky, který zajišťuje její ostrahu (případně též např. ostrahu přeprav majetkových hodnot České národní banky) nosit zbraň viditelně, a to i v případě činnosti fakticky spočívající v ochraně života, zdraví, majetku nebo veřejného pořádku a bezpečnosti. V případě strážníků bude toto oprávnění prostřednictvím změnového zákona vloženo přímo do zákona o obecní policii a v případě České národní banky bude toto oprávnění přiznáno budoucím souhlasem Policejního prezidia, který bude České národní bance coby nevyňaté veřejnoprávní instituci vydán.

Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se přímo v zákoně o zbraních nezakotvuje oprávnění strážníka obecní policie nosit zbraň viditelně...

Nevím, co vedlo zákonodárce k takové kategorizaci městských a obecních policí. Stačil by jeden dodatek k zákonu a mohli se vyhnout zvláštní novele zákona o obecní policii.

„Další věcí z toho plynoucí je skutečnost, že městská policie přestane být držitelem zbrojní licence. Dle tohoto zákona by si pak měla sama stanovit svůj způsob zacházení se zbraněmi, svůj způsob dodržování zákona o zbraních a střelivu a také budeme rovnou spadat v této oblasti pod Policejní prezídium. My si tedy vymyslíme svůj způsob nakládání se zbraněmi, se střelivem, nošení zbraní, přechovávání… a to vše nám bude schvalovat již jednou uvedené Policejní prezídium. Když to trochu přeženu, co nám projde, to tam bude (úsměv)… Ono to možná zní trochu hrozně, ale v praxi to bude asi znamenat, že vezmeme současné znění licence, textově to upravíme a dáme ke schválení. Nic víc, nic míň.“ (M. P.)

Podezřelé nákupy

A jako poslední téma nám ještě zbyla novinka, která je, a asi i bude, v médiích dosti zmiňovaná v souvislosti se střelbou na filozofické fakultě. Jedná se o § 42, další povinnosti držitele zbrojní licence třetí odstavec: Držitel zbrojní licence, který podniká v oboru zbraní a střeliva, oznámí policii převod zbraně nebo střeliva nebo právní jednání směřující k takovému převodu, které důvodně považuje za podezřelé.

Tento odstavec naráží na skutečnost nákupu většího množství zbraní osamělého střelce z konce prosince 2023. Bohužel nám nová legislativa neříká, co je to podezřelý nákup, zda se jedná o nějaké konkrétní číslo nákupu dlouhých či krátkých střelných zbraní a počtu střeliva. Ani zde prozatím není stanovena sankce prodejci, pokud tak neučiní. Samozřejmě prodej většího množství zbraní by měl být vždy podezřelý a měl by být pod dohledem. Na druhou stranu nakoupit větší množství zbraní můžete i v průběhu delší doby a do podezření spadnout vůbec nemusíte.

Psát o všech novinkách v této nové legislativě by nebylo ani čtivé a snad ani přínosné pro čtenáře, který se chce alespoň trochu v této problematice orientovat. Bylo by únavné číst o podmínkách pro zkušební komisaře, střelnice či uskladnění střeliva jednotlivých kategorií. Snažil jsem se vám společně s Martinem Potockým přinést to nejdůležitější a to, co se dotkne strážníků a běžných uživatelů zbraní či budoucích žadatelů o zbrojní průkaz. Mohl bych na závěr položit pár řečnických otázek, ale už tak neudělám. Pokud jste dočetli text až do konce, tak je mi jasné, jak byste na ně odpověděli a do jaké kategorie patříte. Snad na závěr obvyklý citát.

„Svobodní lidé by nejen měli být ozbrojeni a disciplinovaní, ale měli by mít dostatek zbraní a munice, aby uhájili svou nezávislost před kýmkoliv, kdo by je chtěl utlačovat – včetně jejich vlastní vlády.“  (George Washington)

Poděkování za spolupráci a trpělivost Bc. Martinu Potockému z Útvaru vzdělávání Městské policie hl. m. Prahy.

Zobrazení: 1028