Muzeum v oblacích aneb Letecké muzeum Metoděje Vlacha

Rubrika: Cestování Zveřejněno: středa 1. červen 2022 Autor Vojtěch Gabriel Vytisknout E-mail

Asi první otázka, kterou bych čekal od obyčejného smrtelníka (a tedy ne znalce letecké československé historie) je: „Kdo byl, nebo je Metoděj Vlach?“ Tak za prvé to byl letec, konstruktér a technik. Má u nás zajímavé prvenství, neboť to byl právě on, kdo se v roce 1912 v Mladé Boleslavi vznesl se svým letounem (jednoplošníkem) do nebe. Stal se tak prvním Čechem, který sestrojil své letadlo, poháněné automobilovým motorem (v Mladé Boleslavi také čím jiným) a sám jej pilotoval. Nebyl tedy prvním „nebeplavcem“ s rodným listem pod Řípem, ale své prvenství a zápis v letecké historii rozhodně má.

Metoděj Vlach však nebyl sám, kdo na stejné geografické poloze zdokonaloval létání a techniku s ním spojenou. Objevuje se další jméno – Ing. Otto Hieronymus – ten létal s francouzským hornoplošníkem Blériotem (tato letadla nesla označení po průkopníkovi létání Louisi Blériotovi, pokořiteli mnoha aviatických rekordů a Lamanšského průlivu), kterému vyměnil motor za motor své konstrukce pod názvem Hiero. A po první světové válce pak zavádí firma Laurin a Klement sériovou výrobu licenčních leteckých motorů. Takže vidíme, že historie létání měla a má v Mladé Boleslavi své pevné místo.

Proto není divu, že zde vzniká muzeum. Již na první pohled zaujme samotná budova, která rozhodně nepatří do kategorie nudné architektury. Jistě není od věci si říci, že architekt byl inspirován legendárním americkým letounem F-117 Nighthawk, který je někdy označován za „neviditelný“. Ten zde sice nenajdeme, ale to vůbec nevadí. Je zde mnoho zajímavých exponátů, které co do důležitosti historie létání předčí onu F-117.

Interiér je opravdu povedený. Moderní kombinace betonu, železa a dřeva zaujme každého. Ve své podstatě se jedná o velký hangár s několika patry, schodištěm a vyhlídkovou věží. Vše je náležitě proskleno a dává tak dostatek světla pro obdivování vystavených letadel. Pohledem ven uvidíte i přilehlé letiště, na kterém mohou rolovat menší letouny a pokud budete mít chuť a bude zrovna volno, pak si můžete zaplati i vyhlídkový let nejen nad městem, ale i nad pískovcovými skalami Českého ráje. To, aby byl zážitek z létání naprosto dokonalý.



Exponátů je mnoho a samo muzeum je rozděluje do tří kategorií. Letuschopná, statická a rozestavěná. Pro mne mezi nejkrásnější letuschopná patří dvouplošník francouzského původu Caudron G-III, či poslední stíhací letoun první světové války výrobce Fokker. Samozřejmě, každý má jiný vkus a každého osloví něco jiného. Třeba statický větroň Orlík. Ke cti muzea je však nutné napsat, že převážná část letadel jsou provozuschopná a jen málo „na okrasu“.

Návštěva není jen pro techniku milující otce a kluky. Děti mají na výběr více atrakcí. Mé děti nejvíce zaujal letecký simulátor – ten má před sebou velkou obrazovku s mapou terénu a letadélko se pěkně houpe a naklání podle držení kniplu. A aby byla zábava větší, je model dvojplošníku vybaven i kulomety. V areálu najdete i místo na koupi suvenýrů, odborných knih, plakátů, modelů či házecích letadélek. A pokud budete unavení, tak vás zachrání Letecká kantýna. Dobrá káva, zákusek a zmrzlina jistě zlepší náladu a to vše s výhledem na místní letiště.

Návštěvu bych viděl řádově na dvě hodinky a další čas na kavárnu. Cesta z Prahy je logická po mladoboleslavské dálnici D10 a exit na čtyřicátém kilometru. Z Prahy je to necelých 60 km a cesta vám potrvá maximálně 45 minut. Návštěvu vřele doporučuji.    

Otevírací doba: denně od 9:00 do 17:00. Vstupné pro dospělého činí 150 Kč, děti do šesti let jsou zdarma a od šesti let pak za 75 Kč. Nejvíce však využijete rodinné vstupné za 300 Kč. Muzeum je součástí cyklostezky Greenway Jizera a tak jsou zde cyklisté vítáni. Pokud vlastníte elektromobil, pak na parkovišti jsou dvě veřejné dobíjecí stanice. V areálu je několik simulátorů – ty však jsou placeny zvlášť!

Zobrazení: 130