Průhonice - Ráj všech romantiků

Rubrika: Cestování Zveřejněno: pátek 23. červen 2023 Autor Jaroslav Urban Vytisknout E-mail

Když se řeknou Průhonice, každému hned v hlavě vyskočí „průhonický park,“ popřípadě „průhonická zahrada.“

Ale tady si dovolím malý krok stranou. Nejstarší a z hlediska historické hodnoty i nejvýznamnější stavbou v obci je zdejší románský kostel Narození Panny Marie. Dochovala se z něho loď a věž, presbytář z doby kolem roku 1300 a klenba z 19. století. Nástěnné malby jsou z období kolem roku 1325.

A samozřejmě, je tady ještě zámek. V 18. století ho vlastní hrabata des Fours. K zámku v té době náleží okrasná zahrada s oranžerií a bohatě osázená ovocná zahrada. Po roce 1800 zahájil nový majitel Jan Nepomuk hrabě Nostic-Rieneck rozsáhlou přestavbu průhonického zámku v klasicistním slohu. O pár desetiletí později dochází k události, která změní Průhonice asi už navždy.

Posledním potomkem rodiny Nostic-Rieneck je totiž Marie Antonie Gabriela. A jejím sňatkem s Arnoštem Emanuelem hrabětem Silva-Taroucou v roce 1885 začíná nová epocha v historii Průhonic.

Silva-Tarouca... Tohle jméno nezní moc česky. Ale ať chceme, nebo nechceme, tehdejší svět byl provázanější víc, než si myslíme. Jen tehdy tomu neříkali „globalizace.“ Tohle – kdo odkud pochází – jim asi bylo jedno. Ukaž, co umíš, pak si na tebe uděláme názor.

Předci posledního urozeného majitele průhonického panství, Arnošta Emanuela hraběte Silvy-Tarouca přišli několik generací zpátky z Portugalska. Avšak hrabě sám vyrostl v Čechách. Vystudoval práva, ale sám se pokládal v prvé řadě za pěstitele, zahradníka, šlechtitele, zahradního architekta… Prostě člověka přes všechno, co se týkalo rostlin.

Když se po svatbě v onom roce 1885 Arnošt v Průhonicích rozhlédne kolem, vidí prostor, kde se může seberealizovat. Takové místo! Takové možnosti! Taková příroda! A hlavně – takové finanční možnosti!

Kdo by nepodlehl pokušení a svým koníčkům?!? Arnošt Emanuel hrabě Silva-Tarouca, Portugalec, začal panství v Království českém předělávat k obrazu svému takovým způsobem, že se mu obdivujeme i dnes, v 21. století.

Po rekonstrukci zámku se pustil do výstavby parku, který sám navrhl. Arnošt Emanuel se stal předsedou národopisné výstavy, spoluzakladatelem a předsedou Rakouské dendrologické společnosti, několikrát poslancem, dokonce posledním rakouským ministrem zemědělství. Především ale zůstával vždy pěstitelem.

V Průhonicích, hned za jižní hranicí Prahy, tak po něm zůstalo přes 220 hektarů parků a botanické, dendrologické i květinové zahrady. Hrabě byl při výstavbě vázán jen jedinou hranicí – svojí fantazií. O svoje zahrady se staral dalších padesát let.

Arnošt Emanuel neztrácel čas. Vybudoval něco, nad čím dodnes žasneme, co dodnes obdivujeme a nad čím se ještě dnes tají dech.

Výsledkem je nejen 1606 různých druhů rostlin a 25 kilometrů cest. Celý areál je od roku 2010 zařazen na seznam UNESCO. Krom toho obora, několik vyhlídek a menších rozhleden, dokonce vodopády na Botiči, který protéká celým areálem.



Vstupné pro dospělého je za lidovou stovku. Kromě zahrad se podíváte i na část zámku. Hlavní expozice se týká rostlin, historie zahrady a jejího zakladatele. Je tady i galerie, kde se konají vědecké a umělecké výstavy, zaměřené převážně na botaniku. A je tu i několik stálých expozic, které se týkají – to byste neuhodli – botaniky. Doporučuji zastavit se i v návštěvnickém centru – mají tu průvodce po parku, který se rozhodně hodí, pokud vás květiny opravdu zajímají. Pokud člověk náhodou není vystudovaný botanik nebo alespoň podobně talentovaný samouk, jako byl Arnošt Emanuel, pak ani nebude tušit, co má před sebou.

Akademie věd tu provozuje botanickou a dendrologickou zahradu. Části jsou neveřejné, ale expozice pro veřejnost je i tak rozsáhlá.

Samozřejmě, že ten, kdo sem zajde jen proto, že si to přeje manželka, si návštěvu příliš neužije. Fajn, také rozpoznám jen sedmikrásku od pampelišky... Ale v takovém případě se dá na mnoha místech posedět, pokoukat, poslechnout si zpěv ptáků, pokochat se výhledy a úžasnými panoramaty...

A pokud ne, pak nedaleko se nachází další turistická atrakce, byť zcela jiného druhu. Aquapark Čestlice je největší ve střední Evropě, má přes 9 000 metrů čtverečních a 12 tobogánů.

Nedá mi to, ale nechci končit tohle povídání nějakým aquaparkem. A tak ještě jednou zmíním jméno člověka, který vytvořil něco úžasného:  Arnošt Emanuel hrabě Silva-Tarouca.

Děkujeme Vám, pane Arnošte.


 foto: Botanický ústav AV CR

Zobrazení: 235